O Víně

Tyto tři fotografie jsem původně chtěl pro článek Jak se taky shání sazenice, ale získal jsem je až po vydání a navíc je na nich pěkně vidět, jakou péči vinař sazeničkám věnoval.

Nejenom že vykopal padesát děr, tak půl metru hlubokých (a řeknu vám, že je to safra těžká práce), každou sazeničku správně umístil a zahrnul a přidal k ní železnou tyčku, ke které bude výhon, budoucí kmínek vyvazovat, aby byl rovný, neohýbal se a rychle rostl. Tak to dělá vlastně každý vinař. Navíc ale přidal ke každé sazenici trychtýř z uříznuté PET lahve, do které bude sazeničku zalévat, To proto, aby voda nestékala po povrchu, kde by ji vypila tráva, která by o to rychleji rostla a sazeničce konkurovala a taky aby sazenička kořenila v hloubce. V suché vrchní vrstvě půdy by neměla mít zájem zapouštět kořínky, které by v létě trpěly suchem a v zimě mrazem. To samozřejmě znamená, že za sucha bude zalévat. Réva to obvykle nepotřebuje, ale jde o jednu z nejsušších částí Moravy s dostatkem slunce a keře se za tu námahu jistě odvděčí. Ale jedno zalití pod dvanáct konví asi nebude.

Další PET lahev navlečená na tyčku funguje jako maličký skleníček, slunce ji zahřívá a studený vzduch k sazeničce nemůže. Otevřený otvor místo uzávěru je nutný, aby se mohlo přeci jen trochu odvětrávat a přebytek tepla sazeničku nespálil. Ty tu budou na tyčce nasazeny jen několik týdnů, dokud nezačnou být pro výhon malé, pak je vinař jistě sundá, ale právě těch pár týdnů, kdy hrozí jarní mrazíky a křehké výhony se snadno ulomí je důležitých. Navíc v teple skleníčku se trochu narychlí a letních veder lépe využijí k pořádnému růstu. Vzhledem k tomu, že jde o silně rostoucí odrůdu a vitální sazenice, dá se při takovéto péči předpokládat, že letošní výhon by dorostl délky možná i více než tří metrů (ale vinař ho jistě včas zkrátí). A protože jde o Solaris, který prý i v Polsku dal 2 kg z keře hned druhým rokem po vysazení, Solarisové víno z panenská úrody bude možná už příští rok!!!