O Víně

Na kontaktní číslo panu Petru Rychtaříkovi jsem se nedovolal, abych zjistil, jak moc jsou při otevírání sudů děti vítány. Ale co, risknul jsem to. Utrhli jsme děti od televize, ani kupodivu moc neprotestovaly. Stíhali jsme jen tak tak, radši jsme v běhu zavolali kamarádovi, odkud že to do Slaného přesně z Dejvického „Kulaťáku“ jezdí, abychom zmateně nebloudili. Známý se v telefonu spíš váhavě přikláněl k tomu, že jsme něco popletli, že to spíš jezdí z Hradčanské. Taky že jo. Prostě lenost podívat se do mého notýsku. Co teď? Na Hradčanskou už to nestihnem... jediný autobus chystající se k odjezdu míří do Kladna. Řidič na dotaz, jestli se nechá snadno přestoupit v Kladně na Slaný, souhlasně pokyvuje hlavou. Naskakujeme, zpocený ihned wapem vyhledávám spojení. V Kladně hned po výstupu z autobusu identifikuji známé tváře z pražských degustací - manžele Hroudovi. Dáváme se do řeči, a ejhle, co ještě před chvílí se jevilo jako z nouze improvizace, se najednou v jejich podání ukazuje jako nejlepší možná cesta. Kdybych se nespletl a jel z Hradčanské rovnou do Slaného, pěkně bychom se do Kvícu prošli pěšky, takhle nám bus zastaví přímo v Kvícu. Náhlou satisfakcí se lehce naparuji, hle, jak vám taťka-popleta ušetřil nožičky. Trochu se strachuji, jestli na nás pan Rychtařík počká, když dorazíme o deset minut později. Hroudovi míní, že není třeba se obávat, neboť prý nepamatují, že by pana Rychtařík někdy začal včas. Cestou míjíme docela zajímavě postavené mladé výsadby za vinařskou obcí Vinařice a posléze se v Kvícu na zastávce U hrušky nechávám vést proudem vínomilných lidí, kteří na rozdíl ode mne znají cestu až k vinařství (Je to u stavebnin, téměř pod tou rychlou silnicí na Chomutov).

Opravdu jsme nepřijeli ani trochu pozdě. Tak hodinu a půl se jen dolaďuje. Nápor asi čtyřiceti lidí byl prý nečekaný, takže je třeba ještě sehnat nějaké stoly, židle, dojít dokoupit nějaký sýr na obložené talíře, které jsou v ceně. Popíjíme první dva předvzorky na zavínění, ale jelikož lahve nejsou popsané a na dotazy dostáváme jen trochu zmatené odpovědi, je to spíš taková hra na to uhodnout odrůdu. To první byl asi ryzlink, takový přirozený, tenčí, podzimně zadumaný, s vůní i chutí přemrzlých jablek. Chutná mi. To druhé nevím, ve vůni statek s teletníkem, lehce zvrhávající a depresivní víno. Krátím si chvíli klábosením o víně, prohlížím si vnitřní prostory vinařství. Hlavně plast, ale i nerez, starobylá ocel, vzadu pár barikových soudků od Merciera. Nemám nablýskané a vydesinfikované dlaždičkové provozy moc rád, to je mi bližší romantický nepořádek a starší zařízení patinované letitou špínou u malého vinaře. Vahou prachu prověšené obří pavučiny nad káděmi a jen tak napůl spláchlé zbytky vína na podlaze... trochu váhám, kde je hranice, za níž to začíná vadit i mně, který má chaos raději než řád, a mimoděk se křením. Netrpělivost mám trochu v povaze, ale dnes se jí nenechávám ovládnout. Není kam spěchat, děti čmářou na degustační listy nebo se honí mezi tanky, navíc už teď je jasné, že tímhle tempem degustovat dvaadvacet vzorků, to můžu s klidem první ze dvou autobusů ku Praze škrtnout.

Konečně začínáme. Úvodní slovo jen krátké, bez nějakých dějin vinařství či chlubení. Na druhou stranu je třeba kladně ohodnotit čisté OIV skleničky, vodu na vyplachování, nádoby na odlévání, degustační listy s dostatkem místa, i chleba, sýry a klobásky jsou posléze přineseny. Tyhle věci pořád ještě nejsou leckde automatické. Všechny vzorky byly ze sklizně 2007 čepované přímo ze sklepních nádob, nelahvované. I k tomu je třeba přihlédnout, leckteré víno ještě čeká vývoj, čištění, leckteré pachutě možná zmizí, leckteré odéry budou provzdušněním při přetáčení odvanuty.

Müller-Thurgau 2007 odrůdové jakostní, Chlumčany, Pod Chlumem - víno z nakupovaných hroznů z čedičových vinic pana Poděbradského je určeno pro sudový prodej. Podivná, těžce definovatelná vůně (plast, papundeklová bouda, opuštěná slepičárna, chuť zvrhávající, nepříjemná, nahořkle medicinální. **

Sylvánské zelené 2007 kabinet, Kvíc, Na křížku - vyrobeno v malé šarži bez odkalení a přídavku umělých kvasinek. Přirozená bohatá vůně s lehkou stopou černého rybízu v pozadí. Chuť prostá, nepřikrášlená, taková, jakou mám rád, nad kterou se nechá přemýšlet dokud lahev není prázdná. Typ vína, kterému říkám samotářské. Pro mne vrchol večera. ****(*)

Chardonnay 2007 pozdní sběr, Praha-Vysočany, Máchalka (nikdy nepochopím, proč když každý používá citově zabarvený název Máchalka, tak někdo navrhl a schválil oficiální název této trati Pod Prosekem) - opět víno bez odkalení a umělého zákvasu. Zde se ovšem příroda vydala jinou cestou. Už vůně je trochu varující, mnohoznačná, až do záchodových tónů. Chuť to jen stvrzuje svou, nahořklou škrabavostí a lehkou nestabilní zvrhlostí divně se měnící až někam k tónům městské stoky. **

Chardonnay 2007 pozdní sběr, Kvíc, Na křížku - první porovnání, co dokáží kvasinky, protože toto mělo téměř stejnou cukernatost, ale mošt byl odkalen a zakvašen laboratorní kulturou. Ve vůni klasický citrus, drops, tropické ovoce. Chuť patřičně prázdnější s hořkou dochutí. Ostatně sympaticky nahořklou mírně taninově drhnoucí dochuť můžu vzít u všech vzorků přes kopírák. Pan Rychtařík sám od sebe přiznal, že do všech vín je přidáván práškový tanin (vyráběný průmyslově zřejmě z třapin nebo z peciček), prý to má víno stabilizovat a hlavně pak nejsou třeba tak velké dávky síry. Zajímavé. V tomto případě mi to vylepšení chuti není proti mysli, když se zvolí správná dávka, chuť to ozvláštní, není tak nudně hladká a kulatá, dává to tak trochu zdání minerality. ***

Rulandské bílé 2007 odrůdové jakostní, Chlumčany, Pod Chlumem - hrozny v cukernatosti kabinetu, opět bez odkalení a s přírodními kvasinkami. Jemná složitá vůně a přirozená neutrálnější chuť. ****

Rulandské bílé 2007 kabinet, Blahotice, Ovčáry - hrozny nakoupeny od pana Matouška, který takto zásobuje často i vinařství v Roudnici, Velkých Žernosekách, Litoměřicích, ale i v Kutné hoře. Odkaleno, přidány kvasinky. Ve vůni dominuje citrus, ale ne nijak nepříjemně, ležérní velmi slušná středně plná i bohatá chuť. Pěkné. ****

Rulandské bílé 2007 pozdní sběr, Kvíc, Na křížku - Odběhnul jsem naloupit etikety pro Petrovu sbírku - to by měla být morální povinnost každého, kdo navštíví nějakého vinaře - takže jsem propásl komentář, jak toto víno bylo kvašeno. Docela zajímavá vlahá, jemnější a složitější vůně, v chuti minerálnější, nenápadné. ****

Rulandské bílé 2007 výběr z hroznů, Praha-Vysočany, Máchalka - o poznání žlutší barva, lehce máslová vůně a plnější kulatější chuť. Zpětně přemýšlím, jestli ji měl na svědomí spíš zbytkový cukr nebo vyšší alkohol, ale nic z toho neharmonicky nevyčuhovalo, což je u výběru skoro vzácnost. Tu půlhvězdičku dolů berte jen jako vyjádření, že mé osobní chuťové preference by mírně stranily předchozím třem vzorkům, ale většina mých známých by to měla asi naopak. ***(*)

Rulandské šedé 2007 pozdní sběr, Chlumčany, Pod chlumem - Zvláštně kouřově „nahořklá“ vůně, i chuť bych takto mohl charakterizovat, oceňuji, že chuť byla jen středně plná, žádná alkoholová opulentnost nebo ovocitá kulatost - tedy věci, kvůli kterým tuto odrůdu normálně zrovna nemusím. ****

Ryzlink rýnský 2007 kabinet, Praha-Vysočany, Máchalka - lehce ovocitá až bonbónová vůně, prostá, zbytečně kulatá chuť. ***

Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr, Kvíc, Na křížku - Příliš navoněné (k čertu s umělou kvasinkou), i když by leckomu až medově nasládlá vůně přišla příjemná. Vůně ale jen tak naláká, nekoresponduje s chutí, která je správně ryzlinkově nakyslá, ale i zde je ta kyselina taková zaoblená, že by nějakým způsobem odkyseleno? ***

Tramín červený 2007 pozdní sběr, Kvíc, Na křížku - Líbivá, ale jemná, nepřehnaná vůně, do růží. Chuť pěkná, harmonická, víno, které mimoděk nutí k úsměvu. Po dlouhé době chutnám zas povedený tramín. ****

Zweigeltrebe 2007 odrůdové jakostní rosé, Blahotice, Ovčáry - růžooranžová barva překvapivě sedne k tak trochu pomerančové vůni. V lehčí chuti zase dělá dobrou službu ten přídavek taninu. ****

Zweigeltrebe 2007 odrůdové jakostní rosé, Kvíc, Na křížku - barva tentokrát táhne víc do bledě růžova, ve vůni kromě ovoce i závan pachu lidské kůže. ***

Svatovavřinecké 2007 odrůdové jakostní, Praha-Vysočany, Máchalka - Vůně malinového jogurtu, která lze vymíchat do poměrně vážné a komplexní vůně. Chuť lahodná a přitom též relativně složitá. ****

Svatovavřinecké 2007 odrůdové jakostní, Kvíc, Na křížku - O dost divočejší vzorek, ve vůni až kořenitě štiplavý, v chuti neurovnané, charakterem trochu do Dornfelderu. ***

Dornfelder 2007 odrůdové jakostní, Blahotice, Ovčáry - Typická lahodná vůně borůvek a černorybízové šťávy, později i řezané květiny. Vyrovnaná hladší chuť, která se více než červenému vínu podobá borůvkové či černorybízové šťávě. Ale s tím jsem se setkal už i u jiných Dornfelderů. ****

Dornfelder 2007 odrůdové jakostní, Kvíc, Na křížku - U tohoto vzorku byly trochu dohady, pan Hrouda, který chutnal první, pana Rychtaříka varoval, že s tím vínem není něco v pořádku. Džbánek byl tedy vylit a naplněn znovu. Těkavé kyseliny až aceton ve vůni byly patrné i tak, trochu nalomené víno nečistých tónů. **(*)

Rulandské modré 2007 odrůdové jakostní, Kvíc, Na křížku - Poněkud divočejší vůně až do klobásového koření (klobásky jsme sice též k červeným občas přikously, ale toto bylo něco jiného), chuť trochu tenší, později tak trochu dornfelderovského lahodnějšího ražení. ***

Rulandské modré 2007 pozdní sběr, Blahotice, Ovčáry - Překvapila mne prakticky neprůsvitná barva. Vůně čerstvého prádla a jahodové dřeně. Chuť hladší jen s mírnou stopou třísloviny v závěru. ***

Zweigeltrebe 2007 odrůdové jakostní, Kvíc - Na křížku - Kořenitě nervní vůně, i v chuti ještě nesrovnané. ***

Ufff! Dopito jest. Já ještě zvládal, protože jsem se o vzorky (poctivá půlka OIVky) dělil s manželkou, ale ti ostatní, pokud svědomitě neodlévali, už byli ke konci intoxikováni řádně. Ještě že máme poblíž dobré přátele, kteří nás milosrdně odvezli a nechali přenocovat.

Čím to uzavřít? Asi kdyby na to přišlo, našel bych si dostatek důvodů být nespokojen. Ale nespokojen jsem prostě nebyl. Odpoledne i večer zanechaly příjemnou pohodovou stopu, rád jsem ochutnal vína nevylepšená rafinovanou moderní technologií a poznal i jejich tvůrce. Myslím, že návštěvu u vinařů z oblasti, kde milovník vína žije, nenahradí sebelépe naservírovaná lahev u rozevřené encyklopedie v přítmí nory vlastního bytu, takže: Vyrážejme vínu naproti!

Kdo by chtěl okusit také, tak 15. a 16.3. (So 10:00 - 20:00, Ne 10:00 - 16:00 hod.) pořádá pan Rychtařík přehlídku vín z České oblasti ve Slaném, hotel Hejtmanský dvůr. A nebo zase za rok.