O Víně

Přiznám se hned z počátku, že na toto setkání jsem se velmi těšil. Vždyť kdo by se nechtěl osobně setkat s Jaroslavem Springerem a ochutnat jeho vína v malebném prostředí vinotéky pana Hahna. Ten se samozřejmě na tento zážitek také náležitě připravil a přichystal posezení pro omezený počet vážnějších návštěvníků. Nestalo se tedy, že by někdo zbytečně vyrušoval nebo jinak znehodnocoval výklad samotného vinaře. Také představil novou kolekci vinných sklenic - „Breathable Glass“ - Dýchající sklenice Eisch, ve kterých je víno „rozdýcháno“ a připraveno k degustaci za pouhé 4 minuty, což jsme si mohli také na vlastní nos (ústa) vyzkoušet. A zdá se, že to funguje. Další informace o těchto zajímavých sklenicích naleznete na stránkách zámecké vinotéky. Samozřejmě nesměla chybět doprovodná gastronomie, opět neskutečně dobře a s citem zvolená. Za to panu Hahnovi a slečně Hahnové, která má výběr jídel na starosti, patří můj veliký dík.

Nejprve je třeba říci něco o historii a založení společného Vinařství Stapleton-Springer. Jedná se o společenství Jaroslava Springera, moravského vinaře a bratrů Benjamina a Craiga Stapletonových ze Spojených států amerických. A co vše vedlo tyto osoby, aby založili společné vinařství? Když pomineme větší finanční prostředky investované do vinařství a rozdílné názory „Járy“ Springera a jeho bratra Pavla, pak to byl jistě Pinot Noir, který je největší hybnou silou bořetických vín a „uhranul“ i jeho americké společníky. Nalezneme jej samozřejmě i ve vlajkové lodi vinařství - Roučí. A co se za tímto tajemným označením skrývá, a proč jej pan Springer zvolil, to nám odpoví sám:
„Rou-čí = rouno beránčí. Pinot Noir, který do Čech přivezl Karel IV., se velmi rozšířil a lidé mu říkali Roučí, kvůli malinkým kuličkám, které připomínaly beránka. Název jsme si nechali patentovat a používáme ho pro naše cuvée Pinot Noir x Saint Laurent“.

Vinařský statek Stapleton - Springer, který byl postavený za Marie Terezie (před 250 lety), se nachází v obci Bořetice. Vinařství samotné obhospodařuje 30 ha vlastních vinic na tratích Čtvrtě, Terasy, Trkmánsko, Lizniperky a Stará hora. Vše od prací na vinici až po uskladnění lahví je podřízeno vysoké kvalitě a originalitě. Kompromisy se nekonají. Vinařství sleduje nejnovější světové trendy a komunikuje s kolegy v jiných zemích světa a také se špičkovými vinaři v ČR. Toto vinařství je známé svými biodynamickými (ekologickými) postupy při výrobě vína a také důraznou redukcí hroznů na keři, pro získání co nejkvalitnější a zdravé suroviny.

Jak říká sám vinař: „Snažíme se vyrábět vysoce kvalitní přívlastková vína. Proto se také zaměřujeme na velmi malé množství pěstovaných odrůd. Sázíme jen na ty, které na našich vinicích mohou dávat opravdu kvalitní základ pro naše vína. Nepěstujeme a ani se nesnažíme pěstovat některé jiné, kde bychom získali surovinu třeba jen průměrnou. Naše hlavní zaměření se týká červených vín a odrůd Modrý Portugal, Pinot Noir a Svatovavřinecké (Saint Laurent). Bílá vína představují zajímavý doplněk vínům červené produkce.“ Vinařství se nechává inspirovat moderními trendy věhlasných francouzských a jiných světových oblastí. Většinou se nejedná o partie k rychlé spotřebě, ale o vína „na dlouhou trať“, tedy určené k dlouhému ležení a zrání na láhvi. S touto problematikou souvisí také kontroverzní ceny vín, u kterých se nejednomu milovníkovi protočí panenky, při pohledu do ceníku. Na degustaci byla vína samozřejmě v akci, přesto se nejlevnější pohybovala okolo 300,- Kč, nejdražší se pak blížila k 600,- Kč. Cena to není opravdu lidová, ale jak vám leckterý vinař řekne: Za kvalitu se platí!

A nyní již k degustovaným vzorkům. Zpočátku, před akcí, jsem počítal, že kousků k ochutnání bude jen pár, maximálně pět. Byl jsem mile překvapen, když jsem na prezenčním lístku uviděl osm položek, mezi nimi i vína bílá. Bohužel tentokrát nebyly uvedeny žádné doplňující údaje - z jaké tratě víno pochází a analytické hodnoty.

1. Rulandské bílé 2005 pozdní sběr - bohužel jsme dorazili později, takže tento vzorek byl již zdegustován a výkladově probrán. Samozřejmě jsme se k tomuto vínu ihned dostali, ale spěšně jsme jej museli dopít, abychom se dostali k dalšímu :-). Víno mělo zlatavou čistou barvu se žlutými odlesky, pokud se dalo v temnějším prostředí při svíčce rozeznat. Ve vůni působilo silným květnatým dojmem s medovo-citrusovým nádechem. V chuti celkem vyrovnané, plné s již celkem umírněnou „laškovnou“ kyselinkou, která jemně vystupovala nad cukry, zatím bez známky chlebovinky, jen ovocné složky citrusů, manga a nedozrálých hrušek. Časem se jistě víno upraví. Dle mého názoru povedené, technologicky zvládnuté víno pro každou příležitost.
Gastronomie: Sýrová roláda s olivami.

2. Roučí bílé 2005 - 13,3 % alk. Jedná se o cuvée Chardonnay x Pinot Gris (Rulandské šedé). Velmi zajímavě sestavená kompozice, kde nepřevládala v chuti žádná odrůda a přesto jste v jedu chvíli mohli poznat znaky Chardonnay a ve druhé naoplátku Rulandského šedého. Dle mého názoru pochází odrůda Chardonnay z těžší půdy, protože se ve víně objevily zelené tóny (rybízový list), podpořené minerálním charakterem. Byla zde i vyšší kyselinka, než u předchozího vzorku. Jinak převládaly znaky zralých jablek, plnosti, hebkosti a vysokého extraktu, tedy Rulandské šedé. Stopy vyššího alkoholu jsem pocítil až při větším zteplání vína.
Gastronomie: Blaťácké zlato s ořechy.

3. Modrý Portugal z Bořetic 2005 - 13,2 % alk. Z bílých vín jsme nastoupili do jedoucího vlaku vín červených. Temně tmavá, neprůhledná a nafialovělá barva dávala tušit minimálně dobrý zážitek. Vůně je typicky „portugalová“ - květinová s návdavkem čerstvého sena. Chuť je plná, těžší, harmonická a hebká s tóny povidel, černých višní s menším podílem tříslovin se středně dlouhou ořechovou dochutí. Velmi dobrý příklad portugalu v „klasickém“ podání.
Gastronomie: Vepřová panenka v listovém těstě.

Zde musím výklad přerušit a zmínit se o uštěpačné poznámce pana Springera: „Tak dámy a pánové, teď teprve začneme ochutnávat vína! Na začátek to byl jen slabý odvar.“

4. Frankovka 2006 Late Harvest (no oak) - 13,5 % alk. Jak je již z názvu patrné, jedná se o Frankovku v pozdním sběru, která nezrála v sudu typu barrique. Barva je čistá, rubínová. Toto mladé víno se ve vůni vyznačuje travnatým aroma s lehce ovocnou ostružinovou složkou. V chuti je překvapivě hebké až sametové, typicky tvrdší s čerstvou kyselinou a vyšším tříslem. Převládají tóny černého ovoce a nádech kořenitosti. Velmi dobré víno vhodné k dlouhému ležení na láhvi.
Gastronomie: Gougéres s bylinkovým dresinkem (i kdyby jste mě mučili, neřeknu, co v tom je) :-)

5. Cabernet Moravia 2006 pozdní sběr - přichází dle mého názoru nejslabší článek večera. Ono to víno není špatné, ale postrádá v chuti odrůdové vlastnosti typické pro moravii. Kabernetové tóny zde najdeme, černý rybíz je zde taky, ale není to prostě ono. Pan Springer si toho byl vědom a také přiznal, že tento ročník byl ve vinařství Stapleton-Springer pro moravii poslední. Nemám zkušenosti s jinými ročníky moravie, pokud nějaké vůbec byly, ale asi sám vinař cítí, že to tak musí být. Tento cabernet tomu nasvědčuje.
Gastronomie: Modřenín (sýr s modrou plísní), s hroznovým vínem.

6. Svatovavřinecké z Bořetic 2004 - toto víno udělalo panu Springerovi zjevně velkou radost, protože nemělo být původně v nabídce. Sám pan Hahn doplnil toto víno ze svých zásob a určitě mu byli všichni přítomni vděčni (alespoň já). Tohoto vína je již ve sklepních prostorech vinařství velmi málo, pokud vůbec, takže pokud vás víno někde nadchne, tak se můžete obrátit na hoštickou vinotéku, kde snad nějaké kusy ještě mají. Toto víno ocení zejména velcí znalci a milovníci archivních vín francouzských, neboť nazráváním již získalo velmi výrazné aroma dvorku, chléva a animálních tónů. Zasvěcení vědí, o čem je řeč, ostatní ať si zajedou na pole, kde se zrovna hnojí chlévskou mrvou :-). Barva se vyznačuje čistými, tmavými, granátovými tóny. Ve vůni nalézám kromě již zmíněných animálních aromat černý rybíz a vyčiněnou kůži. Prostě představení klasického burgundského potomka (dle genetických analýz).
Gastronomie: Kuřecí roláda s opilou švestkou.

7. Pinot Noir 2005 Special Selection of Grapes (výběr z hroznů) - 14,4 % alk. Stěžejní odrůda vinařství v predikátním podání. Rulandskému modrému se ve Velkopavlovické oblasti velmi daří a zde je jí věnovaná nemalá péče. Toto víno to dokazuje. Jedná se stále ještě o mladé víno, vzhledem k předpokladu dlouhodobého skladování. Jde o panenskou úrodu z tratě Trkmánsko a úroda nepřesáhla 0,6 kg/keř. Zrálo v sudech speciálně přivezených z Burgundska. Barva je bledě rubínová až cihlová. Ve vůni převládají ovocné tóny, je plné, bohaté, sametové se sladkým jemným tříslem. Dobrá práce s dubovými sudy se projevuje jemným toastováním a mandlovo-vanilkovou dochutí.
Gastronomie: Paštika s husími játry a mandlemi.

8. Roučí červené 2004 cuvée Pinot Noir x Saint Laurent (Svatovavřinecké) - 13,5 % alk. Vlajková loď vinařství a jedno z nejlepších moravských vín cihlové barvy s vysokým slzením a čistotou. V bohaté ovocné vůni lze nalézt lesní jahody a černé peckové ovoce a slabé animální tóny. V chuti je sametové, bohaté s převládající složkou švestkových povidel s nasládlým tříslem a dochutí barikových tónů.
Gastronomie: Zvěřinová paštika s brusinkami.

Opět se jednalo o velmi vydařenou akci, kde panovala dokonalá harmonická nálada, víno i jídlo rychle ubývalo a písně z harmoniky přizvaného pana Pavlisky náramně doplňovaly již tak fantastickou atmosféru. Hodnocení vín zde provádět nebudu. Všechna patří ke špičce moravských vín, žádné nemělo vyloženou vadu tak, že by se nedalo pít. Každé si mě také získalo něčím jiným. Jako neslabší článek bych zde uvedl Cabernet Moravia, jak již bylo řečeno u samotného vína, nejlepší pak jistě Roučí červené. Pan Springer na mě zapůsobil jako slušný a přívětivý člověk, který vínu rozumí a ví proč jej dělá takové, jaké je. Nevšimnul jsem si žádných náznaků přehnaného vychvalování svých vín. Dovedl svá vína pochválit, ale i vyplísnit. Nesnaží se s přírodou bojovat, ale snaží se jí přizpůsobit. Velice mile jej překvapilo servírování vína. Konečně je víno na nějaké akci správně vychlazené, podávané a uskladněné, což také několikrát v průběhu večera zmínil. Dokonce jsem na stránkách vinařství nalezl zmínku o této degustaci a přímou pochvalu panu Hahnovi, za skvělou prezentaci vín Stapleton-Springer. Každý může mít na vinaře svůj názor. Já jsem si odtud odnesl velmi dobrý zážitek, na který budu velmi rád vzpomínat.

Další informace, včetně ocenění vín na domácí i zahraniční půdě, naleznete na stránkách samotného vinařství. Jaroslav Springer nemá rád jakékoli nálepky, či zvýraznění na láhvi za získaná ocenění. Tvrdí, že víno se má prodávat samo, svou kvalitou a pokud je dobré, milovníci vína si jistě cestu k těmto vínům najdou.