O Víně

Vína originální certifikace. O těchto vínech a o systému značení regionálně typických vín bylo již leccos napsáno. Díky Ministerstvu zemědělství, které povolení přiznávat označení VOC znojemským vínům už dva roky brání, a díky Vinařskému fondu, který znojemské VOC rovněž dvakrát nepodpořil, je na tomto poli celkem mrtvo - veškeré potyčky se odehrávají v právní rovině, tedy (zatím) na více méně skrytém kolbišti. Dne 21.5.2007 vyzval ing. Jiří Sedlo, předseda Svazu vinařů, vinařskou veřejnost k účasti na projektu VOC Morava. Jak se tedy zdá, chystá se v této oblasti nový mocný počin: uvedení značení vín VOC Morava do života. Podle internetového výpisu z registru občanských sdružení bylo pro VOC Morava založeno a zaregistrováno občanské sdružení s názvem Sdružení vinařů V.O.C. Morava, o.s., s datem vzniku 27.03.2007. Dle vyjádření Svazu vinařů ČR se v tomto období připravuje nábor členů, následně valná hromada a podání žádosti na MZe o povolení přiznávat vínům označení VOC. Pod návrhem stanov jsou podepsány osoby, které jsou členy orgánů SVČR a Vinařského fondu, ing. J. Sedlo, ing. M. Půček a ing. J. Machovec. Tolik fakta.

Cítím, že do projektu VOC Morava vkládají iniciátoři velké naděje. Jednak na dubnové valné hromadě Svazu vinařů ČR předseda ing. Jiří Sedlo řekl, že Sdružení vinařů V.O.C. Morava si vytklo za cíl (nyní parafrázuji) čelit aktivní rezistenci MZe a „prošlápnout“ cestu ostatním možným sdružením pro VOC, a jednak z rozhovorů, korespondence a z dokumentů jsem vyrozuměl, že toto sdružení by mělo být pilířem ochrany původních svěžích lehčích moravských vín, podporou rozvoje obchodu, zdůrazněním a vyzdvižením moravských vín vůči zahraničí. S takto vytknutým cílem není možné polemizovat, protože je dobrý. Všichni víme, že úspěch moravských vín, která jsou vystavena kvalitní zahraniční konkurenci, je spojen nejen s nezbytnou kvalitou, ale také s podstatnou podporou prodeje. VOC je bezesporu jednou z možností, jak tomu pomoci. (Konzumenti pozorují, že Morava - pro mne nepochopitelně - opouští segment svěžích, šťavnatých a pitelných vín, a místo toho generuje těžká vína vysokých přívlastků, plná cukru a alkoholu. Segment svěžích vín tak bez práce obsazují zahraniční vína, ale vytlačit je z těchto pozic zpět už bude mnohem obtížnější.)

VOC Morava zní tedy lákavě a nabízí se, že po zavedení bude tento marketingový a propagační instrument moravským vínům ku prospěchu. To může být důvod, proč se o VOC Morava příliš nediskutuje a proč není předmětem polemik a názorových střetů. Dovolím si však položit několik polemických otazníků nad zamýšleným projektem a upozornit na některá úskalí, nebezpečná jak pro naše vinařství, tak pro iniciátory samotné.

VOC zavádí vinařský zákon. Zákonnou podmínkou pro použití tohoto značení vín je přesné vymezení území, odkud víno pochází, a uvedení jeho specifické charakteristiky. V původním znění zákona bylo v základní definici VOC uvedeno, že víno musí být vyrobeno na menším území, než je vinařská oblast. Z toho vyplývá, že zákonodárce chtěl zavést zvláštním (chráněným) způsobem značená vína pocházející z mnoha lokalit různé velikosti, která budou charakteristická a budou se od sebe jasně odlišovat. Tak jako je tomu např. ve Francii. To má hlubokou vnitřní logiku vyplývající z psychologie obchodu: vžijme se do role zahraničního konzumenta, před kterého poprvé postavíme láhev našeho vína. Je-li to poprvé, konzument si z degustace odnese jen první poznatek: toto je víno z Česka a pod pojem „czech“ si v paměti svůj vjem zařadí. Pokud se budou ochutnávky vín z Česka opakovat, začne se zahraniční konzument logicky pídit po odlišnostech těchto vín a přitom se bude chtít orientovat podle již známého systému z Francie, z Rakouska apod. a bude hledat nějakou značku (zde nalezne VOC), která mu přiblíží typičnost terrior. Toť vše. Cíl je splněn. Konzument si všimne, že pod pojmem „czech“ se skrývají znojemské veltlíny, mikulovské vlašáky, mělnické rýňáky atd. Tento konzument nikdy nebude hledat vína z Moravy nebo vína z Čech, neboť to jsou pojmy, kterým pouhou degustací vín nikdo neporozumí. Jsou to pojmy naše, tuzemské, emotivní, namířené z politických důvodů dovnitř Česka nikoli ven. Mnohem méně matoucí pro zahraniční zákazníky by byl jediný pojem: „vína z Česka“, „czech wines“. Pokud jde o naše vína, nenarodil se ještě takový odborník, který by slepou degustací rozpoznal víno z Čech od vína z Moravy. Zato znám řadu odborníků, kteří dostatečně spolehlivě rozeznají tuzemské víno podle terroir.

A co tedy s VOC Morava? V zákoně se před časem objevila nenápadná změna a VOC se díky ní vztahuje na celou vinařskou oblast. A návazně na to se teď připravuje VOC Morava. VOC Morava bude díky svému zaměření a plné podpoře moravského vinařského "estabilishmentu" v postavení, kterým se bude více či méně dotýkat všech vinařů na celé Moravě, ať chtějí nebo ne. VOC Morava nebude výlučnou věcí členů Sdružení vinařů V.O.C. Morava, protože to nebude nějaký místní spolek, ale půjde o vinařské sdružení díky svému zaměření s celomoravským, popř. celostátním dosahem. Na druhou stranu už není tak zcela jasné, zda tomu bude odpovídat členská základna. Nepředpokládám, že by se k VOC Morava přihlásily stovky subjektů, spíše půjde o jednotky na začátku, později možná více, ale nikdy to nebude masová věc (ostatně, pokud by VOC mělo být masové, tak by ztratilo svůj základní smysl).

V té souvislosti ovšem vyvstávají dvě otázky:
1. Jaký účel má zavedení VOC Morava?
2. Jak se vyrovnat s tím, že značka VOC je pojmově určena pro vína regionálně charakteristická, přičemž vína z Moravy nejsou - promiňte mi - zásadně ničím charakteristická (pomineme-li fakt, že jde o severní okrajový vinařský region, což je ovšem pouze klimatická odlišnost, nikoli komplexní terroir)?

S těmito dvěma otázkami a hlavně s odpověďmi na ně souvisí jedno velké nebezpečí: bez vysvětlení jasného účelu VOC Morava si „skutečně terroirová“ VOC vyloží tento projekt jako poškození svých zájmů a pojmu VOC jako takového. Může tím být založen další, nikoli malý spor mezi našimi vinaři, který (jako každý spor) je místo podpory oslabí. VOC Morava tak může působit proti vinařům. Z tohoto pohledu je zřejmé, že podpora terroirových vín by měla směřovat především přímo do lokálních sdružení VOC a nechat zaslouženou slávu a proslulost jim, tj. těm místům, která jsou skutečně unikátní, nikoli experimentovat s obřím moravským VOC, kde se jakákoli regionalita hledá velmi těžko.

Jsem přesvědčen, že regionalita, a v širším slova smyslu samospravující se decentralizovaná regionalita, je tím, co má hluboký význam. O tom je mimochodem rakouský systém DAC, ze kterého si bere naše VOC inspiraci, kde jsou ale v důsledku směřovány prostředky přímo do regionů, tj. za definovanou charakterističností produktů. I tam se čile diskutuje o podobě tohoto systému. Známe však české prostředí. Podle mého názoru u nás hrozí, že pokud VOC Morava včas neprojde skutečně otevřenou diskusí o položených otázkách, vystavuje se možná tento dobře míněný projekt nebezpečí, že bude vnímán jako pouhá podpora úzkých individuálních zájmů výrobců indiferentních supermarketových vín pod hlavičkou tolikrát skloňovaného a tolikrát zneužitého pojmu MORAVA.

Protože to, co jsem právě řekl, je veskrze polemické téma a vyřčené obsahuje určitý názor (jehož smyslem a prvotním účelem není zaútočit na - snad - dobře míněné cíle), uvítám, když k tomu ostatní, především pak vinaři, zaujmou svůj postoj.