O Víně

Asi to znáte stejně dobře jako já. Láhev dobrého vína je něco úžasného. Bez vína by byl život mnohem méně zábavný. Luis Pasteur prohlásil, že víno lze považovat za nejzdravější a nejhygieničtější nápoj, s čímž velmi rád souhlasím. Jenže časem člověk zjistí, že mít jako koníčka právě víno je čím dál finančně náročnější. A teď nemluvím o tom úžasném moku jako takovém, spíše o všem možném „příslušenství“, které se na něj začne nabalovat. A že ho není málo! Na následujících vánočně oddechových řádcích se podíváme na pestrou přehlídku věciček, které si k vínu prostě „musíte“ pořídit! Článek si neklade za cíl být nějak zásadně vyčerpávající nebo sdělit hromady nových informací. Spíš tak nějak varovat, jak třeba můžete skončit i Vy (pokud už na tom nejste ještě hůř :o)), a doplnit již tak hrůzná vydání okolo vánoc o další tipy. Tak hezky postupně...

Máme doma pár lahví uložených v ledničce, ti šťastnější pak v nějakém chladném sklípku. Odporné starosti se skladováním stále se zvětšující sbírky nás zatím netrápí, ale pomalu se poohlížíme po něčem, co nahradí zastarávající otvírák. Klasické „téčko“ prostě nestačí, navíc je potřeba dost velká síla a to někdy komplikuje život dámám. Takže přijde na řadu dnes už klasický dvojpákový otvírák (motýlek, viz. obrázek 1). Funguje, ale má své mouchy a je jich dost. Naštěstí variant jsou spousty! Oblíbený, efektní i efektivní a módní (ale poměrně drahý) je momentálně „králík“, kterého najdete na obrázku 2. Funguje spolehlivě a rychle, ale po několika stovkách korků se u něj ničí spirála a pokud nemáte náhradní přímo v sadě, sehnat novou může být noční můra. Dost zajímavý je „Tire bouchon bi-lames“, otvírák burgundského typu především pro stará vína (obrázek č. 3). U nás ho prodává třeba Vindemia a na jejich webu (www.vindemia.cz) najdete docela hezké reklamní video, jak to celé vlastně funguje. Na večírku docela efektní záležitost a především pro starší a dosluhující korky funguje moc pěkné. A v neposlední řadě je tu i osvědčený „nejlepší přítel číšníka“. Skladná spolehlivá páková klasika s nožem na odříznutí záklopky (ideálně zoubkovaným pro odstraňování vosku), se kterou bez problémů otevřete prakticky cokoliv (včetně piva). Právě poslední jmenovaný otvírák mi přirostl k srdci nejvíce, ideální záležitost.

Víno je otevřeno a postupem času zjišťujeme, že univerzální sada skleniček na víno IKEA (obrázek 5) prostě přestává vyhovovat. Opět se nabízí hromady různě finančně nákladných možností kudy se vydat. Ideální variantu pro špičkové vinné odborníky, snoby a finančně dokonale zajištěné osoby (případně různé kombinace výše uvedeného) tvoří zakoupení kompletní sady skla řady Riedel Sommelier. Ručně foukaný křišťál, dokonalé tvary přesně připravené pro jednotlivé odrůdy a typy vín, prostě nádhera v ceně okolo 2.000,- Kč za jednu skleničku. I pokud si pro dvě osoby vezmete jen „základní typy“ (Bordeaux Grand Cru - obrázek 6, Burgundy Grand Cru a Riesling Grand Cru či dle osobních preferencí), docela se prohnete. Navíc platí, že obyčejné víno se s tvarem a objemem těchto skleniček jen těžko vyrovná a projeví se všechny jeho nedostatky. Riedel samozřejmě vyrábí i jiné, cenově přístupnější sklo, přesto při zachování specifických tvarů pro jednotlivé typy vín. Ale osobně mne tyto moc neoslovují, třeba dostupná řada Vinum na mne působí trochu „levnějším“ dojmem než ve skutečnosti je. Faktem však zůstává, že tvarově jsou tyto skleničky zvládnuté skvěle a při vhodné kombinaci s vínem se zážitek z něj skutečně zesílí. Doporučuji návštěvu webu www.riedel.com. Je velmi pěkně proveden a najdete na něm i kompletní vysvětlení, proč vlastně ty jednotlivé tvary mají smysl a jak to celé funguje.

Za menší peníze než u Riedelu lze zakoupit ručně vyráběné křišťálové sklenice od firmy Schott Zwiesel. Ve špičkové řadě Enoteka najdete opravdu nádherné sklo v ideálních tvarech pro různá vína za ceny pohybující se někde u 500,- Kč za kus (obrázek 7). Přiznám se, že Pinot Noir z krásných skleniček „Burgundy Grand Cru“ je prostě zážitek. Pokud nejste (zatím) ochotni do podobného skla investovat, naplánujte si třeba svatbu nebo něco podobného a napište si je na seznam darů ;-) Na webu Schottu najdete docela pěkná videa k použitému materiálu na těchto skleničkách.

No a pak je tu (krom Bohemia Crystal a mnohých jiných značek, o kterých ani nevím) slovenský výrobce Rona. Za velmi rozumné ceny dodává povedené (v mnoha případech ručně foukané) sklo opět přizpůsobené konkrétním odrůdám a typům vín. Za dvě skleničky pro vína z Bordeaux (a typově podobná) zaplatíte nějaké čtyři stovky a ta investice se skutečně vyplatí. Požitek s vína je s kvalitní a hezkou skleničkou prostě větší a s tím nic nenaděláte.

Jedeme dál! Přeskočíme zásadní věci typu dekantační karafa (Rona dělá moc pěkné a velmi povedenou lze objednat třeba u Znovínu), teploměr (stačí Tescoma) či podtlakový uzávěr na lahve (viz třeba tento článek), které zakoupíte tak nějak mimochodem, a vrhneme se rovnou na skladování. Pokud nemáte možnost využívat vlastní (či kamaráda, kolegy z práce, ...) archivní vinný sklípek, pak se nabízí v zásadě tři možnosti. Klasická lednička, speciální chladnička na vína a pronájem privátního boxu.

Klasická lednička má tu obrovskou výhodu, že ji doma prostě téměř jistě máte. Její kapacita je omezená, vína tu koexistují s hromadou potravin a dalších zbytečností a vůbec je to řešení nepohodlné. Samozřejmě pokud si nevyhradíte druhou ledničkou pouze na vína (viz Chladící box - levnější verze do paneláku apod.), to je pak jiná. Jinak je toto řešení spíše nouzové a na přechodné období.

Speciální chladnička na vína je na druhou stranu skvělá věc! Na trhu jsou hromady modelů, od malých pro zabudování do kuchyňské linky až po velké designované boxy klidně do obýváku. Přes jednoduché prosklené skříně, kvalitní temperované chladničky (dole 4 °C, nahoře 18 °C - při správném rozložení lahví vždy vytahujete víno ve vhodné teplotě) s ideální vlhkostí až po dokonalé monoklimatické boxy pro dlouhodobou archivaci. Je to jen o vkusu, prostorových možnostech a v neposlední řadě i financích. Jednoduché menší boxy lze dnes koupit výrazně pod deset tisíc, kvalitní vinné chladničky pro 150 - 200 lahví se však pohybují na hranici třiceti. Díra v rozpočtu se zvětšuje. Ze značek se poměrem cena/kvalita nabízí firma Liebherr. Technicky dobře zvládnuté a relativně levné (ale nijak hezké) chladničky vyrábí firma Carrier. A vzhledem ke stoupající poptávce na trh vrhají kupy modelů i firmy jako Bosch, Samsung a další. Internet a e-shopy jsou při hledání a porovnávání nabídek neocenitelný pomocník. Kolik z vás si letos vinnou chladničku nadělilo?

No a v neposlední řadě je tu pro uskladnění i pronájem privátního boxu. Tuto možnost nabízí stále více vinařství, vinoték a jiných firem za ceny a v podmínkách velmi různorodých. Vína můžete skladovat velmi stylově třeba v podzemí kláštera křížovníků s červenou hvězdou v historickém centru Prahy a děsit se pokaždé, když stoupne hladina Vltavy, že vaše poklady uplavou. Boxy můžete mít u Znovínu, ale z větší části je nutné vyplnit je jejich víny. Vína můžete skladovat v klimatizovaných prostorách a doufat, že nenastane tropické léto a výpadek proudu. Nabídek jsou desítky a stačí jen hledat. Velmi často s sebou box přináší i možnost bezplatného využití degustační místnosti pronajímatele například pro firemní schůzky, vedení katalogu uskladněných vín a především je zde zásadní výhoda v tom, že vína nemáte po ruce a některá tak konečně dozrají do ideálního stavu, místo aby byla v nějakém pozdně večerním afektu vypita. Realitou bohužel zůstává, že nakonec skončíte u toho nejnákladnějšího ze třech nabízených možností - tedy jejich vzájemné kombinace :o) Privátní box se „skladem“ vín co máte ve větším množství či k dlouhodobé archivaci, domácí vinná chladnička s kousky na spotřebu v nejbližších měsících a nakonec lednička na uskladnění otevřených vín, podchlazování sektů a tak podobně. Je to peklo...

Jakmile jsou vína uskladněna, máme je čím otevřít, v čem zdekantovat a do čeho nalít, pak přichází další bod programu - odborná literatura! A věřte, že i ta se pěkně prodraží. Kvalitní encyklopedie a příručky od odborníků jako Hugh Johnson či Jancis Robinson jsou nezbytné. Postupně přihodíte nějaké ty příručky „jak degustovat“, sem tam nějakou úzce specializovanou knihu (ve stylu „Moderní metodika práce se sudy barrique“ a podobně), pořídíte si (mimochodem opravdu doporučuji!) příručku správné výslovnost jmen vín z Francie, Itálie, Portugalska či Německa, předplatíte nějaký ten domácí časopis...

Myslíte, že jsme u konce? Ale kdepak! Zmínil jsem alba na ukládání odlepených vinět? Šanony na poznámky z degustací? To všechno přijde. Je tu totiž tolik nádherných hraček, jako třeba „knihy vůní“ (případně vad vína) v malých lahvičkách a efektním boxu. Jak Le Nez du Vin vypadá se můžete podívat třeba tady či zde (tam včetně překladu obsažených vůní). Cena této hračky je příšerná. Stejně jako u „magického klíče“, kterým můžete nechat víno „zestárnou“ pouhým zamícháním ve skleničce. Nevěříte? Více v tomto článku. Na zeď si můžete zavěsit efektní plakát, podle kterého vždy správně určíte barvu vína. A to stále ještě není konec. Stále více vinoték a dovozců vína pořádá tematické degustace, kterých se účastnit je více než přínosné. Koníček zabírá stále více času a prostoru... a bude to jen horší v momentě, kdy na zahradě (či zneužité zahradě u rodičů někde na Moravě) vysadíte prvních několik hlav své oblíbené odrůdy a začnete nakupovat i příslušenství pro vlastní vinifikaci. Ale to už je jiný příběh, který vám musí povědět někdo povolanější...