O Víně

29.12.2006 Moll Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Ochutnávka zahraničních vín ve Vinotéce u Charlieho ve Žďáru nad Sázavou

Na ochutnávku jsem 5. prosince 2006 dorazil trochu se zpožděním, už se rozléval třetí vzorek, říkám nevadí, to doženu, ale první vzorek už nebyl. Byl to sekt. A tu jsem věděl, že je zle, že o této ochutnávce se mi nebude dobře psát. Vím, že se někdy dává sekt na začátek, jako aperitiv, vím, že to dělají i someliéři když nabízejí vína, dokonce budoucí číšníci v rámci výcviku mají ochutnávku a ta také občas začíná sektem, ale také vím proč se to dělá. Kysličník uhličitý na jazyku perlí a tím naše chuťové buňky podráždí a vyprovokuje k vyšší činnosti a my pak vnímáme následující chuť jako svěžejší, bohatší a lepší. Sekt podaný jako aperitiv před bohatým obědem, povzbudí naši chuť a pozvedne zážitek z jídla. Sekt podaný před degustací vín způsobí, že se doma podivíte, jak jste mohli vydat tolik peněz za tak průměrné víno.

Druhý vzorek mě v podezření utvrdil. Jediné bílé víno ochutnávky, Savignon z Nového Zélandu, čistý technologický, nezajímavý. Pinot noir z jihu Francie mne také nijak nezaujal. Navíc se podával podchlazený asi na 8-10 °C, jako všechna ostatní vína. Au, au, další chyba. Mladý muž, který ochutnávku vedl se zmínil, že kromě praktických zkušeností, vystudoval i nějakou vinařskou školu (nebo jen kurz?) ve Francii a že byla opravdu těžká. Pro něj určitě, když si nedokázal zapamatovat při jaké teplotě se má podávat červené víno a co se má dělat, když už z nějakého důvodu správnou teplotu nedokážeme zajistit. Ach ne, to byla ode mne rána pod pás a zcela zbytečná. Za prvé to samozřejmě ví tehdy přítomný majitel vinotéky, za druhé tam nebyl osamocen, v pozadí stál druhý pán, který nevstupoval do hovoru, ale když nastala nějaká přestávečka, přispěchal ke kolegovi s radou či hodnocením. Evidentně zkušenější dohled nad méně zkušeným kolegou v zácviku. Takže podchlazení podávaných vín nemůžu považovat za náhodu, ale za úmysl. U těchto vín se zahřátím nedalo mnoho získat. Španělské Jabato z odrůdy Tempranillo bylo ve dvou ročnících a také o něm nemá cenu mluvit.

Merlot z Chile měl s hladkým, sametovým Merlotem málo co společného, v chuti byla neharmonická kyselinka s tříslovinou, označil jsem ho jedním slovem. Netypický. Nevím, co na svých cestách po Francii pán viděl, ale literatura na rozdíl od něj uvádí, že Merlot má bobuli větší než Cabernet Savignon a to skoro o polovinu (14 mm proti 10 mm). Dokonce je použitelný jako stolní hrozen.

Cuvée z Francie, „Bordó kupáž z Langedoku“, Cabernet Savignon + Cabernet Franc + Merlot, taky víno které mi nestálo za zmínku. Zato se pán rozpovídal o tom, že ve Francii sledují kromě cukernatosti hroznů i obsah kyselin a proto se jim nestává to co mnoha vinařům u nás v ročníku 2005, že sklidí tak přezrálé hrozny, že se z nich nedá udělat nic jiného než sladká voda. A že doufá, že se vinaři poučili, a i když ročník 2006 k tomu vysloveně vybízel, snad sklidili dřív. Jistě že má z části pravdu a jsou odrůdy, které při přezrání dávají vína bez potřebné kyselinky, fádní, například Savignon, Müler-Thurgau, ale my patříme do nejsevernější vinařské oblasti, někde se nevypěstují hrozny Mülerk-Thurgau s cukernatostí víc než 15 ° NM a hlavně obsah kyselin souvisí s noční teplotou a my ve vnitrozemí ji míváme nižší než přímořské oblasti a tedy kyselin dostatek, ba často přebytek. A to že čím víc na sever, tím sladší vína jsou žádaná, je také známo. Navíc aromatické látky, u vína tak ceněné, se v hroznu ukládají společně s cukrem, a proto ta přirozeně sladká a nasládlá vína (doslazovaná jsou zcela něco jiného!!), která takto haněl, bývají mnohem více ceněná, než ta, která nabízel. (Pojem kyselá voda, si ta vína přece jen nezasloužila, ale už už jsem ho měl na jazyku). Spíš si myslím, že se chtěl svést na trochu módní vlně suchých vín, kterých se nabízená přeci jen více podobala a která ale s tímto výjimečně teplým desetiletím dostává trošku na frak. Ba i některé kmeny ušlechtilých kvasinek dokáží svým aroma vyvolat dojem příjemně sladký dojem, i ve velmi suchém víně, takže se mohou směle nabídnout konzumentovi, který dává sladčím vínům přednost, přesto, že byla vyrobena z moštů běžné cukernatosti.

Shiraz + Cabernet Savignon z Austrálie. Konečně víno, které stojí za to ohřát v ruce a pořádně přivonět. Čekal jsem, že se po ohřátí trochu otevře, ale byl jsem trochu zklamán. Vůně zůstala lehká, nasládlá, lehce připomínala vůni našich bílých vín prokvašených právě ušlechtilými kvasinkami. V chuti nic moc, přesto víno, které nabídne nějaký zážitek. Na to, že to byl předposlední vzorek! Takový to bych očekával někde na začátku.

Poslední vzorek, růžové sherry Camast cream, Jerez-Xéréz. alkohol 19 %. Na otázku jednoho z přítomných, co by se mělo v chuti cítit, jsem podstrčil odpověď: „Všechno!“ Sladké, hořké, trpké, tříslovité, silně oříšky i kávová zrna, prostě skvělé! Takhle tedy chutná ta haněná sladká voda! Dochuť byla příjemná a dlouhá. Po dvou minutách prázdná sklenka stále ještě voněla a sváděla k hledání poslední kapky. Toto dolihované víno přebilo rozpačitý průběh degustace a postaralo se o důstojný závěr. Vzpomínka na něj vylepšila v paměti vína podávaná dříve, která se tak rázem stala prodejnější. Také trik, ale tento byl opravdu půvabný. Však jsem si také všiml lahví stejné značky, které putovali přes pult. Jednomu kamarádovi vytýkali, že chodí do kina na všechny filmy, radili mu ať šetří čas a chodí jen na ty lepší. Odpověděl: „Musím chodit i na ty špatný filmy, abych poznal ty dobré!“

Možná je to tím, že jsem se pouhé tři dny před tím namlsal skvělých vín na mezinárodní přehlídce v Hustopečích, ale předváděná vína mě nijak neuchvátila, ba myslím, že měla zaujmout spíš sběratele slavných a exotických jmen, než opravdové znalce vína. Samozřejmě s výjimkou toho sherry. K práci kterou odvedli ti pánové, kteří degustaci vedli, řeknu jenom to, že takovéto prodejní techniky (i když i ty samozřejmě k obchodu patří), pravidelně a v různých obměnách, vídám v každé bance a přece jen bych uvítal, kdyby se tam více starali o svěřené peníze a ne o to, abych jim je tam právě já nechal.

Ale nic na světě není dokonalé a nic nestojí a nic netrvá věčně. Možná, že se s pány setkám na jiné ochutnávce, na kterou nebudu tolik spěchat, budu v lepší náladě a s ještě lepšími dojmy odejdu. Už se na to těším a přijďte taky!

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 2970x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5