O Víně

Blíže představovat Vinařství Mikrosvín Mikulov, a.s., jednoho z představitelů nově vzniklého uskupení V8 (více zde) by bylo jistě zanášením zdejšího portálu spamem, který se zde již zabydlel a „antivínový“ program jej těžko kdy odstraní... :-) Stejně jako v loňském roce, vybral si i letos tento producent k prezentaci svých vín ročníku 2005 pražskou restauraci a vinotéku Zlatý had v Plaské ulici. Tento podnik znám již déle, léta jsem bydlel s rodiči opravdu několik desítek kroků od ní. Dokonce jsem jí jednou se svojí ženou navštívil. Tehdy mě vedle příjemného prostředí oslovilo i barikové Zweigetrebe 2003 pozdní sběr od pana Petra Skoupila z Velkých Bílovic. A jednou mi odtáhly auto, když jsem na rohu před touto restaurací „prý“ špatně parkoval...

Prostory restaurace nejsou na degustace úplně nejvhodnější, především vzhledem k špatným světelným podmínkám, ale v tomto případě se jednalo spíše o společenskou událost, jejíž součástí byla volná degustace, takže volba podniku byla naopak velmi vhodná a dotvářela celkově příjemnou atmosféru večera.
Vedle vín zde bylo po celý večer možné ochutnat znamenité kulinářské výtvory a kreace, kdo chtěl, tak mohl zkoušet své schopnosti snoubení jednotlivých pokrmů s nabízenými víny. Ačkoli vybaven zdařilou literaturou na toto téma (Druhá kniha o kráse snoubení vín a pokrmů a Velká kniha o kráse snoubení vín a pokrmů od Branka Černého), mohu být osobně spokojen pouze s trefou do černého v podobě vepřové panenky se smetanovým přelivem, hroznovým vínem a rukolou, ke kterém jsem okusil a náramně mi sedl Kerner 2005 výběr z hroznů (obec Perná, trať Železná). Bez ohledu na mojí nemohoucnost se však dalo kombinovat až do alelůja a každý si musel přijít na své.

Příjemná atmosféra a výborné jídlo však byly pouhými kulisami pro krále představení, neboť hlavní role se ujal nám dobře známý a ušlechtilý nápoj, tedy víno. Troufám si tvrdit, že to bylo představení velmi zdařilé, které snese mnoho povedených repríz. Dopřejte si nějakou, snad nebudete zklamáni! Jak zde bylo již prezentováno nová kolekce vín pro gastronomii pro rok 2006, Mikros vyrazil letos do boje o zákazníka s několika marketingovými novinkami. Dovolím si jen ve stručnosti shrnout svůj pohled na novou adjustáž láhví a zejména vyprofilování 3 rozdílných řad vín, jakož i některé své dojmy z jednotlivých představitelů těchto řad.

Tolik diskutovaná, zatracovaná i velebená „květinková řada“ alias Flower line má dle mého soudu právo na vlastní existenci, i když osobně mě ani neoslovuje ani neuráží. Jsem si jist, že kdo Mikros zná, najde si jej bez ohledu na to, jak budou vypadat láhve či etikety. Na druhou stranu existují jistě i tací, kteří jej neznají a pak jsou květy a pestré barvy vhodným poutačem pro oči a zvyšují šance na upoutání pozornosti.

Z této řady bylo na degustační lístek zařazeno jako „welcome drink“ Cuvée bílé (Müller-Thurgau kabinet x Veltlínské zelené pozdní sběr, 12,6 % alk., 5,3 g/l cukru a 6,2 g/l kyselin), které bylo velmi svěží, s širokou ovocitokvětinovou vůní, s kratším a útlejším tělem. Nejen na zavínění sklenice příjemná záležitost, která se velmi dobře pije. Ideální parketa pro toto víno je jistě jiné roční období než nadcházející zima, kdy povětšinou taháme ze sklepa těžší kalibry.

Svým charakterem podobné a též na sluncem zalité letní terase ideálně servírované je rosé Rulandské modré 2005 pozdní sběr (obec Šanov, trať U Vinohradu, 13,4 % alk., 1,9 g/l cukru a 7 g/l kyselin). Osobně mne příliš nezaujalo, vzhledem k pinotu jsem očekával více jahod, příliš vystupovala hořčinka, drhlo mi a nejelo. Ale z reakcí ostatních se dalo usuzovat, že své stoupence našlo, já mezi ně patřit nebudu. Rozhodně bych případným zájemcům doporučil jej podchladit.

Dalším květinovým, i když v tomto případě spíše kořenitým, vínem bylo Veltlínské zelené 2005 pozdní sběr (obec Dolní Dunajovice, trať Zimní vrch, 13,5 % alk., 2,2 g/l cukru a 6,1 g/l kyselin). Opravdu suchý vzorek, když tento dojem byl umocněn projevy pepřovosti a kořenitosti ve vůni i chuti a podtržen výraznou kyselinkou. K větší spokojenosti bych uvítal o trochu více ovocných tónů. S tímto veltlínem se dá dlouho posedět, mrzí mě však, že nebylo možné jej porovnat s „tradičním“ bratříčkem v podobě Veltlínského zeleného 2005 pozdní sběr (obec Dobré Pole, trať Daniel), o „premiérovém“ a dosud virtuálním výběru z čehosi ani nemluvě :-((

Posledním a nejzdařilejším vzorkem z této řady byl Ryzlink vlašský 2005 pozdní sběr (obec Březí, trať Ořechová hora, 13 % alk., 11 g/l cukru a 7 g/l kyselin). Přes vyšší zbytkový cukr je víno krásně harmonické s širokým a pestrým buketem. Krásný a velmi pitelný zástupce této vlajkové odrůdy Mikrosu, u kterého by se jistě nejedna dáma ráda zastavila na celý večer.

Vlastně jsem zapomněl, že sem patří ještě jediný vzorek červeného vína, a to Cuvée červené (asi 70 % Svatovavřineckého pozdního sběru a 30 % Cabernetu Sauvignon ve výběru z hroznů, 12 % alk., 2,1 g/l cukru a 5,5 g/l kyselin), ale na ten jsem prostě „neměl“ ten večer formu a náladu, nebyl jsem schopen se jím nějak prokousat a ohodnotit, musel jsem odlít.

Tradiční řadu, díky bohu nikoli „standardní“ jak bylo původně zamýšleno, považuji co do vzhledu, ale zejména obsahu za vysoký standard, který je prostě pro toto vinařství „tradiční“. Celková adjustáž je stejná jako u ročníku 2004 a jednoduše se mi líbí. Jediná výtka směřuje k paušálním popisům vín na zadní etiketě, které by jistojistě mohly být aktualizovány a skutečně šity na míru obsahu láhve, nikoli jen memorovat obecné charakteristiky daných odrůd.

Hned první degustovaný kousek z „Traditional line“ mne nadchl a okouzlil díky své nekonečné a intenzivní vůni čerstvých hroznů. Víno je suché a přes obecný trend zvyšování obsahu zbytkového cukru, ze kterého nejsem úplně odvázaný, by tomuto Muškátu moravskému 2005 pozdní sběr (obec Dobré Pole, trať Staré, 13,4 % alk., 2,2 g/l cukru a 5,5 g/l kyselin) trocha toho zbytkového cukříku slušela. Já jsem si i tak opakovaně užíval jeho nekonečné aroma a dlouhou hroznovou dochuť.

Následoval vzorek, na který jsem se osobně velice těšil, a to ikona vinařství v podobě Ryzlinku vlašského 2005 pozdní sběr (obec Perná, trať Železná, 14 % alk., 8,6 g/l cukru a 7,4 g/l kyselin), který už jsem v té době měl nakoupen, aniž bych jej chutnal. Obava ze zklamání byla však brzy fuč, další skvělý vlašák ze Železné je na světě, sláva! Víno na mě působilo opět těžko popsatelným medovým dojmem, když projevy tohoto květinového nektaru jsou zřejmé ve vůni i chuti. Připadalo mi teplé, cukr je patrný, ale je vyvážen svěží kyselinkou, pěkná struktura vína a dlouhá dochuť dává tušit velký archivační potenciál.

Další vroubek padá na nemožnost porovnat tento vlašák s dalšímu bratříčky stejného ročníku z Goldhameru (12,6 % alk., 33 g/l cukru a 6,3 g/l kyselin) a Liščího vrchu (14,4 % alk., 4,4 g/l cukru a 6,2 g/l kyselin). Proč, ptám se? Že by bylo „převlašákováno“? No a co? Zrovna na tohle srovnání jsem se moc těšil, snad někdy jindy.

Poněkud rozpačitý jsem zůstal z Kerneru 2005 výběr z hroznů (obec Perná, trať Železná, 15% alk., 12 g/l cukru a 6,3 g/l kyselin). Na mě poněkud silné víno, kterému chybí harmonie. Má krásný „rýňákovitý“ buket, patrnou kořenitost a hořčinku, postrádám výraznější kyselinku. Určitě se časem více srovná, pil jsem jej poprvé před cca 2 měsíci a to mi přišel o poznání horší, ale za ročníkem 2004 bude i tak pokulhávat.

Rulandské šedé 2005 výběr z hroznů (obec Perná, trať Kotelná, 13,2 % alk., 24 g/l cukru a 6,1 g/l kyselin) je opravdu hustou hmotou, která líně klouže po skle směrem ke dnu. Vůni bych očekával intenzivnější, spíše jemná, ale příjemná a odrůdová. Patrné chlebové tóny, malinko potlačené ovoce, spíše v sušené či kandované podobě. Co mě u tohoto vína velmi zasáhlo, bohužel ne v tom správném slova smyslu, je jeho prodejní cena, které prostě nerozumím. Budu rád, když mi někdo výši ceny, která o cca sto kaček převyšuje jiné tituly této řady, vysvětlí, mě to hlava nebere:-((.

To následující kousek, to je jiná píseň. Rýnský ryzlink 2005 výběr z hroznů (obec Dobré Pole, trať Staré, 13 % alk., 37 g/l cukru a 8 g/l kyselin) zůstal na degustaci osamocen a opět tak nebyla možná konfrontace se sušším pozdněsběrovým bratrem (obec Mikulov, trať Za Cihelnou, 13,5 % alk., 9,8 g/l cukru a 7,8 g/l kyselin), což mě mrzí, ale dojmy mi to nijak nekazilo. Víno se mi trochu obtížně analyzuje, je bohaté, mnohovrstevnaté, plné, široké a vůbec. Nemám tušení jak chutnají rýňáky z Mosely, ale takhle nějak si je představuji. Hustota k pohledání, vůně připomíná první lipový med, je naprosto opojná, v náznacích s petrolejovými tóny. I přes velmi vysoký cukr se víno krásně pije, nenudí a svěží kyselinka dává tušit velký potenciál. Rád se k němu za pár let vrátím a jsem moc zvědav, co se z něj vyklube.

Závěr obstaralo Chardonnay 2005 výběr z hroznů (obec Dobré Pole, trať Daniel, 13,5 % alk., 31 g/l cukru a 8,2 g/l kyselin), které má opět šikovně do těla zakomponovaný vyšší cukr. U tohoto vzorku mě trošičku rušil vystupující alkohol. Vůně sušeného tropického ovoce byla intenzivní, chuť však za ní malinko zaostává. Určitě chce ještě svůj čas, kdy se zakulatí. Ani nevím proč, ale poznamenal jsem si, že bych jej chtěl ochutnat v bariku.

No a „Premium line“? Nezbývá než udělit jedno velké minus. Nejen že nebyla dosud představena zbrusu nová láhev a etikety, které by měly tuto řadu odlišit od výše zmíněných, ale co mě osobně vadí podstatně více, a věřím, že nejsem jediný, nebylo představeno žádné z těchto vín! Sice se říká, že „kdo si počká, ten se dočká“, ale všechno má své hranice. Bohužel jsem na své dotěrné dotazy nedostal uspokojivější odpověď než „leden, únor“. Budeme tedy všichni muset dále čekat na zjištění v jaké kondici se na nás chystají Rulandské bílé 2005 výběr z hroznů z Liščího vrchu, Ryzlink vlašský 2005 výběr z hroznů ze Železné a další vysoké přívlastky Kerneru, Veltlínu, Chardonnay. Nemusím asi pochybovat o kvalitách těchto vín a jisté výjimečnosti této řady, pochybuji však, že si většinu z nich sám pořídím. Samotná cenová politika společnosti, u které je cenový nárůst patrný a leckde nepochopitelný, dává tušit, že se kromě trpělivosti budeme muset ještě vybavit naditější prkenicí než obvykle:-(( Ale nedělám účet bez hospodského, třeba nám Mikros čekání vykompenzuje „milým“ cenovým překvapením...

Co říci na závěr? Jako malý kluk jsem chodíval o prázdninách na Anenskou pouť do Velkých Popovic. Vedle poníků, následně autodromu a staročeské střelnice, kde se dal skolit i medvěd, jsem se vždy těšil na výstavu domácího zvířectva provázenou tombolou. Jednou jsem vyhrál králíka! Nepřipustil jsem jeho smrt a následné sežrání, proto byl dočasně umístěn k sousedům starousedlíkům do králíkárny. Celé prázdniny jsem jej poctivě krmil, abych se jednou na podzim dověděl, že prý utekl... Asi si říkáte, proč vás tím unavuji, ale když ten večer krásná mladá dáma doprovázející obchodního ředitele pana Staška vytáhla z klobouku moji vizitku a já vyhrál 2. cenu, vzpomněl jsem si na to. A taky si hned v duchu řekl, že tento Ryzlink vlašský 2004 výběr z bobulí z Ořechové hory v cizím žaludku neskončí!!! Byla to nečekaná sladká tečka za příjemným večerem, která bude čekat v temnotách sklepa na svoji příležitost.

Ještě jednou děkuji MiBiTovi za pozvánku, Mikrosu za krásná vína i těm, kteří marnili čas čtením těchto řádků.