O Víně

V pondělí 9. října 2006 jsem s velkým očekáváním vstupoval do čtyřhvězdičkového hotelu Diplomat, kde bylo prezentováno historicky první setkání osmi moravských středně velkých podniků, které se spolčily pod jednu značku V8. Jsou to Mikrosvín, Nové Vinařství, Víno Marcinčák, Reisten, Vinařství Hort, Vinařství Kovacs, Sonberk a Tanberg. Kdesi jsem zaslechl, že pod stejným logem vystupuje i jistý spolek kandidující na Praze 8, jiný tábor hlásí, že se jedná o „ochrannou známku“ říšského válečného velitelství a že se to tedy čte „fau-acht“... Když jsem však ve skutečnosti opravdu viděl známé tváře pánů z Gálie, Mončičáku či Hortu, nebyl jsem na pochybách, že to bylo vskutku setkání našich špiček nad sklenkou vína.

„Véosm“ zní dobře, design loga je povedený, líbí se mi to. Asi jsem nebyl jediný, komu se nelíbil katalog. Formát byl nepraktický, komentáře k vínům paní Angely Muir nedostatečné, nic neříkající a amatérské. To, že v katalogu byla vína, která nebylo možno ochutnat a naopak k ochutnání byla vína, která se v katalogu vůbec nenacházela, beru jako pochopitelné, pro leckoho z návštevníků to ale mohlo být matoucí. Zajímalo by mě, kolikrát např. u Kovacsů v ten den museli říci: „My tady dnes vlašák nemáme“.

Špičková byla organizace, celková atmosféra, nálada vinařů, prostor a v neposlední řadě správná teplota vín. Mě osobně neseděla sklenka z italského ateliéru Luigi Bormioli. Možná jde o zvyk, ale sám bych si do této vázičky v životě víno nenalil. Beru to jako experiment.

Co jsem tedy okusil? Vezmu to zleva doprava dle rozestavení jednotlivých vinařství v sále, pořadí mnou degustovaných vín bylo ve skutečnosti samo sebou jiné a to s ohledem na obsah zbytkového cukru. Tanzberg měl rozhodně nejparádnější stánek a to nikoliv kvůli vínům či něčemu jinak nápaditě udělanému, avšak kvůli cca 180 cm vysoké atraktivní blondýnce, která vína elegantně rozlévala. Dokonalý tah - i s tímto se musí umět zacházet :-). Když Vám pak někdo takový nalije Ryzlinku rýnského 2005 výběru z hroznů (obec Bavory - trať Slunečná - *****), který má 9,3 g/l kyselin a 56 g/l zbytkového cukru, padáte na kolena. Víno je to zcela mimořádné a stalo se mým šampiónem dne. Dokonalá harmonie a souznění v každém detailu, ohromný potenciál, nekonečná radost z ochutnávání. Jen dodám, že podobně nádherný zážitek mě v nedávné době potkal s Ryzlinkem rýnským 2005 výběr z bobulí od p. Peřiny.

Paní Master of wine měla zřejmě před degustací Ryzlinků vlašských stroužek česneku, musela by si totiž jinak všimnout, že pozdní sběr 2005 z Železné (*****) je tím, co si u nás sama pro sebe měla objevit a následně si s sebou i odvézt. Vynikající, odrůdově charakteristické, čisté, květnaté, šťavnaté... konečně výzva pro Mikros! Těším se na přímou konfrontaci ve formě slepé ochutnávky, laťka je nadmíru vysoko. Apropo, Tanzberg již toto víno vyprodal, Mikros ho teprv začíná prodávat - že by první forma spolupráce? Ale k dalším vínům. Sauvignon 2005 pozdní sběr (bez označení vinice - ***), byl dle mého vínem řadovým, úplně jiným kafem se však ukázal býti pozdní sběr 2005 z Turoldu (*****). Kouzelná suchá záležitost pro nejnáročnější - rovněž prý vyprodáno.

Vedle stálo Kovačstvo, blondýnku ani vlašáček neměli, ale příjemnou obsluhu ano. Měl jsem Rulandské bílé 2005 výběr z hroznů (obec Nový Přerov - trať Na štrekách - ****). Víno povedené, ovocné a intenzivně laděné, neuchvátilo mě však tolik jako uchvátilo paní Muir. Věřím ale, že svým charakterem mohlo oslovit...

Dál už se posuneme k Hortům, kde jsem se opět přesvědčil o nádheře Ryzlinku rýnského 2005 výběru z hroznů (obec Dobré Pole - Staré - *****) a pokračujeme k Novému vinařství, kde jsem nešel po ničem jiném, než po legendami protkaném Lange´Warte 2005. Konečně jsem to ochutnal, v hodnocení se shodnu se zbytkem světa, jedná se o prvotřídní cuvée, které může vcelku bez zaváhání soutěžit s výše zmíněným rýňákem z Tanzbergu. Soupěřit ale nemůže cenou a tak ho jednou pro vždy posílám na věčnost. Škoda.

Vedlejší stolek patřil Vinařství Mikrosvín Mikulov. Neváhal jsem ani minutu a lecos ochutnal. Jako pro mě ušitá mi přišla vína odrůdy Ryzlink rýnský... Mimochodem, zde musím s paní Master of Wine souhlasit, že se vskutku v drtivé většině případů jednalo u rýňáků o světovou špičku. Trať Za cihelnou (Po vinicích Vinařství Mikrosvín Mikulov, a.s.) se loni (2005) opět předvedla a ukázala své kvality (*****). Víno je to vzrušující, krystalicky čisté, technologicky bezchybné. Má jiskru, která přeskočí při každém navonění, má sílu, která nenechá pochybovat při každém polknutí. Archivací se dostane do nebeských výšin. 9,8 g/l zbytkového cukru a 7,8 g/l kyselin ho řadí mezi elitní suchá vína. Podobně lze hovořit i o polosladkém výběru z hroznů stejného ročníku (obec Dobré Pole - trať Staré - *****). Tomuto kousku rovněž predikuji velkou budoucnost, je radost ho pít, tváří se jako by byl něčím neobyčejným a taky že ano. Pozorný čtenář si jistě všiml, že rýňák pana Horta pochází ze stejné vinice. Po loňském esu ve výběru z hroznů mi letošní (2005) Chardonnay stejného predikátu (obec Dobré Pole - trať Daniel - ****) přijde jakoby zamlžené a nerozhodné, kterým směrem se má vydat. Mohu to však prozatím připsat neuklidněnému stavu těsně po lahvování. Dávám mu čas, vrátím se k němu, prozatím však příliš nechválím. Uvidíme kam ho lenošení na láhvi posune. Opět mě ale dostal Ryzlink vlašský 2005 pozdní sběr z Goldhamru (*****). Je to další skvost do sbírky, nádherně mu tentokrát jako ulitý padne zbytkový cukr. Nechci předvídat a jen tak od boku střílet, ale jsem zvědavý, jestli vedle něho vůbec letošní vlašák z Železné uspěje. Goldhamer hodil výše položené trati rukavici, jsem zvědav, jak vysoko ji Železná zvedne. Máme se nač těšit. Jako balzám na mé staré červivé tělo působil pak ledový Ryzlink vlašský ročníku 2001 (obec Dobré Pole - trať Daniel - ****). Víno, které je prodáváno za 1800,- Kč, je jako živou vodou, škála vůní a precizní nebesky strukturovaná chuť přesvědčí snad každého... Tuším, že snad i Birnamský les by se dal na pochod... Jen ta cena :-(.

U Marcinčáků (netuší někdo, co to znamená „marcinčák“?) jsem si zamlsal, přítomna byla takřka výhradně vína polosladká a sladká, výběry z bobulí, výběry z cibéb, vína slámová a ledová. Zde bych chtěl opět vyzvednout lidičky, kteří víno podávali a komentovali. Takto by to mělo vypadat, děkuji za to. Nadšen jsem byl hned prvním vzorkem, Ryzlinkem vlašským 2005 výběrem z bobulí (*****), krásné víno, které snese nejpřísnější srovnání. Špičková pak byla celá řada vín slámových. Stoprocentně musím jmenovat opět Ryzlink vlašský, tentokrát ročník 2002 slámový (obec Novosedli - trať Za božími mukami - *****). Ten bych charakterizoval slovy „Napít se a zemřít“, něčím neuvěřitelným pak bylo Veltlínské červené rané 2003 slámové (obec Novosedlí - trať Stará hora - *****). 380 g/l zbytkového cukru z tohoto vína dělá téměř pevnou hmotu. V těchto vínech byl ukázkově patrný botrytický tón, dalo by se z něho učit.

Sonberkovi mi ochotně představili Sauvignon 2005 výběr z bobulí (obec Popice - trať Sonberk - *****), sladké víno se vyznačovalo čitelnými barvami, odrůdovostí, která se ani při tak vysoké cukernatosti neztratila, hebkostí a svěžestí. Moc příjemné, moc, moc, moc... Dodám, že společnost Sonberk má nyní nádherně zpracované webové stránky (www.sonberk.cz).

Zde se již dostávám k poslední společnosti, pro mě k společnosti, která dle mého umí a umí víc a víc, tedy k Reistenu. Mírně mě zde sice zklamal Ryzlink vlašský 2005 pozdní sběr (obec Pavlov - trať Pod Pálavou - ***), který mi přišel až příliš útlý ve vůni i chuti, možná to chce ale přeci jen trochu času a bude to o něčem jiném. Prověřenou a parádní zaležitostí byl Ryzlink rýnský 2004 kabinet (obec Horní Věstonice - trať Pod Děvínem - *****), který mi tak jako vždy přinesl krásný senzorický zážitek. Co si přát víc... Bohužel jsem se už nedostal k ochutnání ročníku 2005, ale na ten je snad ještě času dost.

K vínům červeným jsem se dostat nechtěl a rovněž taky nedostal, stále ale nemůžu pochopit tvrzení paní Master of wine, že jsou to vína mnohem komplexnější než bílá. To snad nemohla vypustit z úst, určitě to je chyba v překladu, ne? Jestli to myslela vážně, tak tady něčemu nerozumím a prosím někoho trpělivého o vysvětlení, jsem totiž zřejmě mírně natvrdlej.

Když udělám jakési shrnutí, vína jsem ochutnal v celkovém průměru vynikající. Jsem přesvědčen o jejich světové porovnatelnosti, jsem přesvědčen že každý, jakkoliv velebený Master of wine, musí uznat že zdejšími víny můžeme konkurovat komukoliv... Stačí jen otevřít oči...

Kdyby byl na prochutnání vín V8 pozván jiný nositel titulu Master of wine, je jasné, že by se jeho hodnocení vín od Angely Muir lišilo. A kdyby byl opět pozván jiný nositel titulu Master of wine, znovu by se jistým způsobem jeho hodnocení lišilo. Vyzdvihl by jiná vína, vína, která oslovila paní Muir, by ho třeba nezaujala. Co člověk to jiný názor, vše je a bude subjektivní...