O Víně

Jak jsem napsal již v anotaci, degustace se uskutečnila ve vinotéce Le Caveau na Žižkově, která se pod vedením pana Brože specializuje na vína z Francie. Tento podnik jsem dosud míjel a do budoucna to hodlám napravit, výběr je zajímavý a ceny férové. Vinotéka má příjemné komorní prostory k degustaci téměř (osvětlení nic moc) ideální, pro skupinku 12 osob jako dělané. Degustaci organizoval zde známý Doc., pan Brož pak poskytl jeden vzorek ze svého sortimentu a sám se ochutnávky účastnil jen jako host. Atmosféra byla milá, degustace velmi zábavná a člověk se toho dozvěděl hodně nejen o Alsasku, ale tak nějak obecně o víně vůbec. Navíc, a to je jeden z nejdůležitějších důvodů proč má smysl se těchto akcí účastnit a pořádat je, to byla ideální příležitost jak si „srovnat měřítka“ a v klidu podebatovat nad tím, zda je ta či ona kyselina ještě stále „pikantní“, stařinka „pěkná“ či víno naopak příliš mladé. Protože každý tyhle věci vnímáme jinak a je dobré vědět (obzvláště pokud tito lidé píší recenze a články o víně), jak to mají u vína, která osobně znám a pil jsem je za naprosto stejných podmínek a ve stejné kondici, ostatní.

Po vstupním poplatku se nám v degustační OIV skleničce zaskvěl Crémant d’Alsace Brut čistě z odrůdy Riesling od vinařství Wolfberger z Equisheimu jakožto “welcome drink”. Svěží lehká záležitost s lehce citrusovo-medovým nádechem, příjemné pití na léto a na úvod velmi v pohodě.

Sylvaner AOC 2004 Materne Haegelin et ses Filles (Orschwihr)
Barva velmi slušná žlutá až do slámova, ve sklence vytváří pomalé mosty. Vůně jemná, svěží s náznakem „candy“ tónů a nastupující (tak rychle?) stařinkou. Středně plné tělo, mírně vystupuje kyselinka a v střední dochuti je jakýsi ne úplně ideální podivný „ocásek“. Víno vhodné k jídlu, slušná spotřební záležitost co neurazí a nenadchne.

Muscat d'Alsace AOC 2002 Pierre Henri Ginglinger (Eguisheim)
Opět hezká dokonale čirá barva dozlatova s mosty. Výrazná vůně, byť mi nepřišla nějak zvlášť odrůdová. Vystupují kvetoucí růže a snad až lehce „tlející“ květiny (někdy toto nalézám v přezrálých tramínech). Objevují se tóny zahradního ovoce, snad mirabelka. Chuť je jemná a harmonická, vše pěkně srovnané, středně plná. Dochuť spíše kratší. Lahvová zralost znatelná jen minimálně. Pěkně udělané víno.

Muscat Grand Cru Goldert 2003, Cave de Pfaffenheim (Pfaffenheim)
Čirá zlatavá barva. Jemná ovocná vůně, opět s lehkým náznakem oněch „kompostovaných květin“. Mírně vůně citrusů a listového těsta. Velmi zajímavé. Chuť středně plná a jemná, možná trochu málo kyselin, v kratší až střední dochuti vína pikantnější, na konci na jazyku trochu hořčinka (rozkousnutá jadérka v jablku). Velmi slušná záležitost.

Pinot Blanc AOC 2003 Materne Haegelin et ses Filles (Orschwihr)
Vyšší krásně zlatavá barva. Vůně velmi výrazná, ale s odrůdovou nemá moc společného. Jablka, štrúdl včetně rozinek, lehce kvasící ovoce a nádherně efektní kořenité „cosi“. Zvláštní, netypické ale více než zaujalo. Chuť plnější a především ovocná (opět ta jablka), dochuť trochu tvrdší opět s malým ne úplně dokonalým ocáskem (kovově-jablečný). Kyselin méně a poněkud „tupé“, možná problém ročníku. Každopádně zaujalo především ujetou vůní, byť klasický Pinot Blanc bych v tom ani omylem nehledal.

Riesling Bollenberg AOC 2004 Materne Haegelin et ses Filles (Orschwihr)
Barva, jak už se stává zvykem, velmi slušná dozlatova s jiskrou, ve sklence efektní mosty. Vůně poněkud „unifikovaného“ typu s náznakem stařinky (spíše než medovosti ze zrání), ale zároveň i poměrně svěží tóny a náznak meruňek. Později trošku sklepní zatuchlosti. Chuť středně plná, ovocná (meruňkový kompot) a krásně čistá. V závěru se objeví výraznější kyselinka a minerálnost, která poněkud nabourá harmonii kratší až střední dochuti. Opět jednoduchá spotřební záležitost, která působí starším dojmem než ve skutečnosti je.

Riesling Grand Cru Spiegel AOC 2004 Materne Haegelin et ses Filles (Orschwihr)
Obrovský skok od předchozího vzorku! Barva o něco nižší, ale stále jemně dozlatava, pomalé mosty na stěnách sklenky. Vůně svěží, efektní, čistá a harmonická. Objevují se sušené meruňky a další méně výrazné tóny. Již „hotová“, ale ležením určitě získá. Chuť je spíše plnější, projeví se nějaký ten zbytkový cukr i vyšší kyselina. Kompozice evokuje ocukrované vánoční pečivo s citronovou kůrou. Již nyní lehce medový nádech, ale další ležení spíše prospěje. Dochuť střední ale ne úplně čistá.

Riesling Grand Cru Zinkoepfle 2003 Seppi Landmann (Soultzmatt)
S tímto vzorkem jsem měl trochu problém, nepůsobil na mne úplně „poctivě“. Barva vyšší, zlatavá s jiskrou. Vůně velmi výrazná líbivka, z konkrétních vůni opět klasické meruňky a možná i trochu petrolejových tónu, působí nasládle a podbízivě a snad až příliš jednoduše na Grand Cru ryzlink. I středně plná chuť je velmi efektní, nasládlost se mísí s výraznou minerálností (působí až jako hořčinka), vše je velmi ovoněné a sice sladěné, ale prostě takovým tím prvoplánovým způsobem. Možná se pletu, ale přijde mi, že toto víno není vyrobené, aby nějakým způsobem reflektovalo místo vzniku a charakter odrůdy, ale aby prostě a jen chutnalo co největšímu počtu běžných konzumentů. Mně nesedlo...

Riesling Grand Cru Brand 2002 Cave de Turckheim (Turckheim)
Vyšší žlutá barva, ve sklence působí vyloženě hutným dojmem. Vůně velmi výrazná, vyzrálé medové tóny se mísí s květinovo-ovocnými a nalézám i lehký náznak ležení v dřevěném sudu. Chuť je opět výrazná, se svěží až pikantní kyselinou, sušenými meruňkami a střední medovou dochutí. Objevují se komplexní tóny „apatyky“ a lesa po dešti, vlhkého dřeva. Krásná, zvláštní záležitost. Ještě před nedávnem prý kyselina nebyla tak výrazná, ale byla i ve druhé otevřené lahvi, takže teď už tam prostě je. Pokud mne nějaké víno tento večer opravdu zasáhlo, šlo o tento ryzlink.

Jako malá přestávka před víny se zbytkovým cukrem se ve sklenkách opět objevil sekt. Tentokrát šlo o Crémant d'Alsace Geschickt Classique od Domaine de la Sinne z Ammerschwihru. Ve vůni kvasící ovoce a nasládlost, až dojem štrúdlu či koláče s višněmi. V chuti velmi osvěžující, ovocité a příjemné. Jen perlení velmi krátké a nevýrazné. Každopádně příjemná záležitost, kterou bych si klidně domů pořídil.

Tokay - Pinot Gris Grand Cru Pfingstberg 2003 Wolfberger (Eguisheim)
Vysoká zlatavá barva, velmi hutná tekutina kreslí na stěnách pěkné mosty. Výrazná, expresivní vůně. Ovoce, opět listové těsto, med a kořenitost, vše hezky sladěno. V chuti středně plné, sladké ale podpořené kyselinou, velmi líbivá záležitost. Výraz přezrálých hroznů a náznak botrytidy. Dochuť spíše střední. Hezké víno.

Gewürtztraminer Grand Cru Pfersisberg 2001 Michel Schoepfer (Eguisheim)
Velmi vysoká zlatá barva, ve sklence se líně olejově převaluje. Vůně krásně odrůdová a nasládlá. Květiny, především růže, se mísí s kořenitostí a vyloženě svádí k napití. V chuti středně plné, opět dostatek kyselin k podpoření cukru, příjemná a velmi kořenitá. Ve střední dochuti se objevuje hezká hořkost připomínající až hořkou čokoládu. Tramíny obvykle nemusím, ale tenhle se povedl.
Prakticky všechna ochutnávaná vína byla dobře udělaná, velmi pěkně pitelná a žádné z nich bych, pokud si člověk otevře doma jednu láhev, neurazilo. Na každé degustaci jsou samozřejmě vzorky lepší a horší, v tomto případě mne opravdu nezaujal základní sylván a ryzlink od Materne Haegelin, byť v obou případech nešlo o špatné víno. Naopak se mi opravdu líbil Pinot Blanc (byť neodrůdový) od stejného výrobce, Riesling Grand Cru Brand 2002 a oba crémanty. Co mne vyloženě potěšilo je, že některé domácí ryzlinky (možná výjimečně, ale daří se) nebudou mít problém se kterémukoliv z degustovaných Grand Cru postavit. Ano, v Alsasku dokáží podobná vína dělat téměř každý rok a bez problémů, u nás jde spíš o raritu, kterou je nutné hledat. Ale i tak.
Bylo moc fajn sledovat názory ostatních (tentokrát „neanonymních“) účastníků degustace, celé to bylo mnohem domáčtější a otevřenější než běžné ochutnávky. Nesmím zapomenout ani na báječné houstičky jakožto neutralizační pečivo, výborné! Jen víc takových akcí a krásných vín!