O Víně

Další v řadě zajímavých degustací se ve Viničním Altánu objevilo Nové vinařství a.s.. Tato firma si za krátkou dobu dokázala vybudovat více než zajímavou image a vzbudit spoustu rozporuplných pocitů. Moderní technologie, odklon od tradičního značení vín, špičková moderní ambaláž, používání a propagování šroubových uzávěrů, velmi výrazný marketing značky jako celku. Jen o těch vínech, která by měla být pilířem celé firmy, se nějak moc neví. Třeba tento článek pro některé poodhalí roušku tajemství...

Nové Vinařství vzniklo přerodem ze společnosti Pálava CZ, která měla původně v úmyslu pouze pěstovat a prodávat hrozny ze 102 ha nově vysazených (2002 a 2003) vinic Langewarte a Slunečný Vrch v mikulovské podoblasti. Nadmořská výška vinic se pohybuje od 180 do 220 metrů, expozice je jižní až jihovýchodní se svažitostí 0 - 10°. Půda je většinou písčitohlinitá s podložím tvořeným jíly, písky a slíny. Průměrná roční teplota činí +9,3° C, průměrný roční úhrn srážek 495 mm. Vinice jsou vysazeny ve sponu 2,6 x 1,0 m, výška zóny hroznů je od 80 do 100 cm nad zemí, řez je prováděn na 1 kmínek, 1 tažeň a 1 čípek. Počet keřů na jeden hektar činí 3.800 a vysazené odrůdy jsou: Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené, Rulandské bílé, Rulandské šedé, Chardonnay, Ryzlink rýnský, Tramín červený, Sauvignon, Rulandské modré, Cabernet Sauvignon, Merlot, Frankovka a Svatovavřinecké. Každé druhé meziřadí je zatravněné, pod keři je úhor. Zatížení keřů je redukováno tak, aby z každého keře byla vyrobena jedna láhev vína (cca 1,5 kg hroznů). (zdroj: vinnysklep.cz). Jenže když už máte hrozny, je poměrně logickým dalším krokem dělat z něj rovnou i víno. A na to potřebujete vinařství a technologii. Nové Vinařství vybralo technologii a „okolo ní“ nechalo postavit vinařství. Šedivý objekt jednoduchého tvaru krychle a pojmenovaný Dům Na Výsluní byl hotov za zhruba čtyři měsíce a rovnou se v něm začala zpracovávat sklizeň ročníku 2005. Působí to uspěchaně? Možná.

V čele vinařství stojí Ing. Marek Špalek, jméno na domácí vinařské scéna poměrně známé nejen díky rodinnému vinařství jeho otce, ale třeba i díky tomu, že nějakou dobu byl ředitelem Národního vinařského centra ve Valticích. Zvolené technologie jsou na úrovni. Ruční sběr hroznů následuje zpracování dle odrůdy a stavu hroznu (např. kompletní odrznění), řízené kvašení (v nerezových nádobách jsou duplikátory s médiem pro chlazení, popřípadě ohřev umístěny vertikálně, takže lze regulovat v podstatě libovolné množství moštu), dodržování maximální hygieny ve všech krocích. Odstraněny byly šnekové dopravníky, hrozny se sypou ze speciálně upraveného vysokozdvižného vozíku přímo do odzrňovače či lisu. Vína a jejich výrobu prezentoval Ing. Lubomír Skrýval, hlavní enolog firmy. A já se nemohl ubránit pocitu jakési „sterility“, která na mne z toho všeho čišela. Na druhou stranu působí na domácí poměry poměrně fantasticky další údaje. Je jimi například sběr hroznů natřikrát, při různých cukernatostech, a následné vytvoření cuvée. Nebo to, že ze 17 ha vinic se vyrobilo pouze 7000 l vína (tedy okolo 1,2 dcl na hlavu) s bezcukerným extraktem okolo 30 g/l (šlo o nádherné Lange’Warte). Masivní redukce úrody má zajistit, že „nezávisle“ na ročníku půjde udržovat konzistentní kvalitu produkovaných vín. Zajímavé je bezesporu i to, že firma se rozhodla vyrábět pouze bílá vína a to i z modrých hroznů. Všechna vína jsou navíc cuvée, buď více odrůd, nebo enologické cuvée různých sběrů jedné odrůdy. I při vysoké cukernatosti hroznů jsou vína označována pouze jako jakostní, firma si na přívlastky nehraje. Cituji Ing. Skrývala: "Snažíme se preferovat kvalitu vína, jeho původ a čistotu zpracování a projevu nad označením přívlastku." A v neposlední řadě stojí za pozornost i cenová politika. Částky u některých vín, navíc takto mladých a naprosto nového vinařství, mnohým vyrazily dech. Jistě, stojí za nimi silná redukce hroznů a další používané postupy, ale přesto jde o odvážný krok.

Obrovskou, dle mého vůbec největší (po vínech samotných, která jsem v ten moment ještě neznal), devizou celého vinařství je ambaláž, za kterou stojí krom vlastního vinařství i fotograf Tono Stano a grafické studio Signum. Zelené rýnské pistole s moderní táhlou etiketou se mi prostě velmi líbí. Šroubové uzávěry považuji za nutné zlo, osobně si nedovedu moc představit otevírání výborného vína ke slavnostní příležitost tímto způsobem. Naštěstí ty nejlepší kousky z produkce jsou v nabídce i s korkem (klasika 24 x 44 mm), který je zakryt cínovou záklopkou tak, že v podstatě mezi víny s korkem a s kovovým uzávěrem není vzhledově téměř žádný rozdíl. Velmi oceňuji uvádění kompletních analytických hodnot a dalších údajů. Zajímavou myšlenkou je pak označování každého vína velkou číslicí, které určuje „dobu vhodnou k archivaci“. Myšlenka jistě hezká, která se ale trochu vymkla z rukou ještě dříve, než se mohla pořádně usadit a zažít. Číslice spíše než co jiného vyjadřuje „pořadové číslo vína v sortimentu firmy“ a tvoří tak nějak součást vlastního jména. Sám pan Skrýval potvrdil, že prostě nelze předpovědět, jak bude „Gabriel“ pod šroubovým uzávěrem chutnat za tři roky, natožpak za let devět, které má ve svém pořadovém čísle.

Dost bylo textu o vinařství jako takovém, vrhněme se na jednotlivé vzorky. Na degustaci jich bylo celkem devět, „nula“ v podobě zde recenzovaného Travesty Cuvée 2005 zemské (Svatovavřinecké x Frankovka), které osobně považuji za, nebojím se říci, dost velký humus, se neobjevila, protože v sortimentu firmy již není. Naštěstí. K prvnímu vzorku jsem přistupoval trochu odtažitě, právě s živou vzpomínku na Travesty a pak také nepovedený Larus (kde byl pravděpodobně špatný dříve mnou ochutnávaný vzorek). Obavy byly rozptýleny velmi rychle. Všechna vína jsou z ročníku 2005, který se čím dál více ukazuje být více než zajímavým. Vzhledem ke světelným podmínkám v degustačním prostoru (zářivky) příliš nehodnotím barvu. Degustace nepostupovala dle „pořadových čísel“ vín, ale podle zbytkového cukru. Toto řazení zvolím i zde...

1 - SLUNEČNÝ VRCH 2005 - Suché
Směs Ryzlinku vlašského (60 %) a Veltlínského zeleného (40 %) pojmenovaná dle vinice původu. Alkohol 12,5 %, cukr 1,4 g/l, kyseliny 6,5 g/l, bezcukerný extrakt 20.8 g/l. Termín sklizně 20. - 23. 10. 2005, cukernatost 22 - 23° ČNM.

Bezproblémová barva a čirost. Ve vůni převládá a tělo tvoří především veltlín. Vůně je svěží a ovocná, objevuje se i kořenitost. Chuť je příjemná, plná, s mírnou hořčinkou ve střední dochuti. Cena 150,- Kč.

6 - DIRN´HOLTZ 2005 - Suché
Směs Rulandského šedého (55 %) a Chardonnay (45 %) z vinice Langewarte pojmenovaná podle staročeského názvu obce Drnholec. Alkohol 12,5 %, cukr 3,1 g/l, kyseliny 5,5 g/l (proběhla jablečnomléčná fermentace), bezcukerný extrakt 23,4 g/l. Termín sklizně 4. - 14.10.2005, cukernatost 21,5 - 23,5° ČNM.

Bezproblémová barva a čirost. Hezká ovocná vůně (jednotlivé složky jsem neidentifikoval, snad broskve), v chuti nečekaně uhlazené a krásně pitelné. Cena 300,- Kč.

5 - ARDEA 2005 - Suché
Směs různých sběrů Sauvignonu z vinice Langewarte, jméno je v překladu volavka. Alkohol 14 %, cukr 3,1 g/l, kyseliny 7,0 g/l, bezcukerný extrakt 23,2 g/l. Termín sklizně 22.9. - 12.10.2005, cukernatost 21,5 - 24,5° ČNM.

Bezproblémová barva a čirost. Ve vůni velmi výrazná kopřiva a spíše na pozadí i bez. Chuť poměrně tvrdá, osobitá. Výrazný alkohol a agresivnější, velmi dlouhá dochuť. Zvláštní. Cena 350,- Kč.

2 - LARUS 2005 - Polosuché
Směs Tramínu červeného (50 %), Sauvignonu (25 %) a Chardonnay (25 %), jménu je v překladu racek. Alkohol 11,5 %, cukr 7,2 g/l, kyseliny 6,1 g/l, bezcukerný extrakt 24,7 g/l. Termín sklizně 15. - 22.10.2005, cukernatost 21,5 - 22,5° ČNM.

Vyšší žlutá barva. Ve vůni se asi nejvíce snaží tramín, víno je decentně květinové, žádná velká rána. Možná objevíte i kompotované lee-chee. V chuti opět připomíná tak nějak „utlumený“ tramín, nepřijde mi, že by vytvoření směsi cokoliv zásadního přidalo. Pokud bylo cílem pouze utlumit někdy až příliš výrazný tramín jako takový, pak toto vyšlo. Cena 172,- Kč.

3 - CYGNUS 2005 - Polosuché
Směs odrůd Ryzlink rýnský (70 %) a Sauvignon (30 %) z vinice Langewarte, jméno v překladu značí labuť. Alkohol 13,0 %, cukr 9,3 g/l, kyseliny 7,0 g/l, bezcukerný extrakt 24,4 g/l. Termín sklizně 11.10. - 5.11.2005, cukernatost 24-25,5° ČNM.

Vyšší žlutá barva. Vůně okamžitě oslovuje, typický rýňák je krásně znatelný a doplňován vůní sušených meruněk, bezu a černého rybízu. V chuti harmonie s vůní a zároveň i mezi kyselinkou a cukrem. Opět meruňky a lehce kopřivy, dochuť středně dlouhá a příjemná. Potěšilo. Cena 400,- Kč.

4 - PHANTOM 2005 - Polosladké
Směs odrůd Cabernet Sauvignon (40 %, 23,5° ČNM) , Rulandské modré (30 %, 26° ČNM) a Merlot (30 %, 25,5° ČNM) z vinice Langewarte, jméno vzhledem k použitým odrůdám a vyrobenému bílému vínu se nabízí samo. Jde o Blanc de Noir, což naše legislativa „nepodporuje“, a víno je tedy zařazeno jako claret. Alkohol 12,0 %, cukr 34,9 g/l, kyseliny 8,4 g/l, bezcukerný extrakt 19,0 g/l, lis celých hroznů. Termín sklizně: 31.10. - 8.11.2005, cukernatost 23,5 - 26° ČNM.

Barva je jemně růžová, pleťová. Velmi svěží ovocitá vůně. Vyšší zbytkový cukr nenápadný. V chuti nejvíce jahody, velmi harmonické sladění všech složek. Nejvíce připomína takové zvláštní nasládlé Rulandské modré. Velmi povedené, milovníkům sladších vín doporučuji vyzkoušet. Cena 250,- Kč.

9 - GABRIEL 2005 - Polosladké
Směs Rulandského šedého (60 %, 26° ČNM) a Chardonnay (45 %, 27,5° ČNM) z vinice Langewarte. V podstatě vyzrálá varianta vína č. 6 (druhé ochutnávané), Dirn’holtz. Alkohol 12,5 %, cukr 32,5 g/l, kyseliny 10,1 g/l, bezcukerný extrakt 36,6 g/l. Termín sklizně: 9. - 11.11.2005, cukernatost 26 - 27,5° ČNM.

Vyšší žlutá barva. Krásně znát vyšší vyzrálost hroznů v ovocné a medové vůni. Chuť opět příjemně harmonická, ovocitá. Objevuje se i kořenitost v delší dochuti. Takový „německý“ typ vín, dost povedené. Výrazně vychladit a podávat jako aperitiv a nebo samostatně jako dezert. Vítěz kategorie bílé cuvée - Vinum Juvenale 2005. Cena 600,- Kč.

8 - TO´NO 2005 - Polosladké
Směs různých sběrů Tramínu červeného z trati Langewarte, výsledek by se měl přibližovat alsaskému typu tramínů. Pojmenováno po „patronovi“ vinařství, kterým je fotograf Tono Stano (a ten bílá moc nepije a je spíš na červená, takže ho asi cesta vinařství moc nenadchla). Alkohol 10,5 %, cukr 42,6 g/l, kyseliny 7,2 g/l, bezcukerný extrakt 30,5 g/l. Termín sklizně 20.10. - 14.11.2005, cukernatost 23,5 - 27° ČNM.

Vyšší žlutá barva. Kořenitá svěží vůně, cukr není příliš znát. Chuť velmi lehká, pije se samo. Sladkost nijak výrazná, kyselinky v hezké harmonii. Bezproblémový příjemný tramín, ale mne z nějakého důvodu nezasáhl. Opačně to měla porota VINUM JUVENALE 2005, která víno vyhlásila za vítěze kategorie Tramín červený a zároveň za absolutního šampióna soutěže. Cena 350,- Kč.

7 - LANGE´WARTE 2005 - Polosladké
Směs různých sběrů Ryzlinku rýnského z trati Langewarte. Alkohol 11,5 %, cukr 44 g/l, kyseliny 9,9 g/l, bezcukerný extrakt 33,3 g/l. Termín sklizně: 3. - 14.11.2005, cukernatost 24,5 - 26,5° ČNM.

To nejlepší nakonec. Krom údaje o příjemné minerálnosti mám v poznámkách dále už jen text „Mosela jak prase“ se třemi vykřičníky. Fantastický a téměř bezchybný rýňák se vším, co k němu v této „konfiguraci“ cukrů a kyselin patří. Famózní záležitost a rozhodně jeden z nejlepších sladkých domácích rýňáků, jaké jsem měl zatím tu čest pít. Smekám klobouk před tratí Langewarte, přírodou a také lidmi, kteří za tímto vínem stojí. Přiznám se, že po degustaci jsem si byl ještě dvakrát přidat :o). Stal se vítězem kategorie Ryzlink rýnský na VINUM JUVENALE 2005. Cena je vysoká, 700,- Kč za láhev. Za podobnou cenu opatřím určitě alespoň dva podobně dobré rýňáky přímo z Mosely. Na druhou stranu je tenhle domácí...

Co říct na závěr? Nové Vinařství nastoupilo cestu, ve které jim lze přát jen hodně štěstí. Pokud se i v dalších letech povedou kousky jako LANGE´WARTE či GABRIEL, určitě si své zákazníky i přes vyšší cenu najdou.

Pozn. Po dvou týdnech jsem si degustaci zopakoval, tentokrát ve vinotéce Cellarius a pod vedením Ing. Špalka. Degustace to byla zábavná a opět bylo možné dozvědět se i spoustu zajímavostí. Například proč je „Dům Na Výsluní“ šedivá krychle a ne ten hezkých objekt z vizualizací kolujících před rokem. Nebo jak se to má s archandělem Gabrielem ve víně s číslem 9. Zaujala informace, že vína Slunečný Vrch a Larus šla na trh ve dvou různých šaržích, jako „mladá“ ještě před svatomartinským a z pozdějšího sběru v současné podobě. Takže pokud někdo tato dvě vína chutnal hned po uvedení na trh loňského podzimu, pil v podstatě něco jiného. Letos by již „mladá“ varianta měla být viditelně graficky oddělena. Bez zajímavosti není ani to, že tentokrát se chutnalo i „proslavené“ víno s číslem 0, tedy Travesty. Ač pod „fenomenálním uzávěrem budoucnosti“, tedy šroubovým uzávěrem, za těch pár měsíců si trošku lehlo a přeci jen je pitelné. I když stále jen velmi problematicky a těžko hledat nějakou kombinaci s jídlem (navrhované okurky v láku či zakysaný jahodový jogurt jsou asi nejlepší varianty). V hlasování o nejlepší víno degustace suverénně zvítězilo Lange’warte společně s vínem Cygnus. Pokud se na něco z Nového vinařství v budoucnu zaměřím, budou to rozhodně směsi s Rýnským ryzlinkem jako základem.

Nové vinařství se snaží svůj projekt prezentovat velmi aktivně a nelze jim upřít, že jejich ochutnávky mají docela příjemnou atmosféru. Zároveň je možné navštívit od pondělí do soboty i přímo vinařství a jejich produkci přechutnat. Vždy by se vás měl někdo ujmout.