O Víně

Ať přijíždíte do Nového Poddvorova z jakékoli strany, projíždíte buď přímo prstencem vinic nebo je alespoň míjíte. Úhledně kultivovaná krajina, vyrovnané řádky keřů, na kterých za několik týdnů dozraje letošní víno do své finální a jedinečné podoby, okouzlí a zároveň s určitým pocitem pokory pobídne k zamyšlení nad nekonečnou prací zdejších vinařů. Člověka napadne, a to bez sebemenšího sarkasmu, replika z filmu Vesničko má středisková, kde pan Hrušínský promlouvá ke svému psovi „… Alpy tě ohromí Karle, ale tohle tě dojme… -…. To není země, to je zahrádka.“. V zákrytu stojící domy se svými doslova záhumními vinicemi utíkají vzhůru k horizontu a vše se skoro až kýčovitě leskne ve večerním slunci.

Těžko zakrývám vzrušení, když zastavujeme před domem s popisným číslem 68, který patří vinařské rodině Kašíků, s jejichž víny jsem se seznámil teprve nedávno, ale okamžitě k nim získal velikou náklonnost. Hlavou mi prolétne, jak se všechno od našeho prvního telefonického kontaktu, kdy jsem pana Kašíka vyrušil při práci ve vinici, seběhlo rychle. Domlouvání podrobností, den a čas našeho příjezdu a ujišťovaní se, zda opravdu nebudeme rušit.

Nakonec po krátkém bloudění po místních okreskách a několika dopravních zácpách stojíme přede dveřmi a já pln obav zvoním. Po chvíli nám otvírá pan Kašík starší a po několika omluvách z naší strany a jeho milém ujištění, že se nic neděje, a že skutečně nerušíme, jsou všechny naše obavy ty tam. S usměvavou tváří nás provádí domem na prostorný dvůr a pro změnu se omlouvá on za „pracovní“ nepořádek.
Ale to už přichází pan Kašík mladší, jeden z hlavních pilířů poddvorovského sdružení Císařův vinohrad. Nejvíc ho asi zajímá, jak a kde jsme se s jejich víny setkali a pak už úplně jako staří známí, mluvíme o cestě, o počasí a samozřejmě o víně. Ještě než vstoupíme do magického prostoru sklepa, který leží v rohu dvora, zavedou nás vinaři do místnosti nad sklepem, kde je administrativní srdce jejich vinařství. Všude je mnoho lahví, etiket a všech dalších pomůcek pro konečnou úpravu, než víno vyrazí za svými konzumenty. Pan Kašík nám při tom říká, že vše je ještě v počátcích a že veškerou práci dělají zatím takříkajíc na koleně. Ještě si všimnu vinařských ocenění visících na stěně, ale to už se před námi otvírá sklep.

Příjemný chlad a vlhkost po několikahodinové jízdě v rozpáleném autě, je příjemnou změnou.
V pohárcích se zrcadlí víno a my rozmlouváme, jak jinak než o něm. O hroznech, vinicích, výrobě a vzniku vinařského sdružení. Dozvídáme se tolik nových informací, že těžko budu schopen všechny vstřebat. Obdivuji ty dva muže, kteří i na nejvšetečnější a nejosobnější dotazy odpovídají naprosto uvolněně, bez zábran a zcela otevřeně. Mluvíme o těžkostech malých vinařů, kteří často i s minimálním kapitálem a technologickým zázemím vytvářejí skvostná vína, o potřebě sdružování se do spolků a svazů vzhledem k enormním nákladům na výrobu i propagaci. Dotkneme se i témat Evropské unie a vinařství v okolí i ve světě. Je zajímavé sledovat i rozdílné názory dvou generací, které se ale v hlavních otázkách nebojí sáhnout ke kompromisům, aby veškeré konání bylo ve prospěch věci a především kvality vína.

Dál ochutnáváme vína stále ještě „nového“ ročníku 2003 a žasneme, že žádnému nechybí tolik potřebné kyselinky. Vína nejsou fádní, naopak vynikají noblesní harmonicky vyváženou odrůdovou vůní i chutí. Některá jsou jak vystřižená z vinařské učebnice. Která jmenovat a neurazit ostatní? V některých vínech je díky svému mládí i jemné, avšak velice příjemné, perlení.

To už přecházíme k vínům červeným a ještě zpětně se vracíme k odrůdové skladbě a v příjemné a poklidné polemice hodnotíme nejvhodnější odrůdy pro moravský region. Ačkoliv jsem se chtěl vyhnout jakýmkoli soudům a subjektivnímu hodnocení vína, nemohu si odpustit nezmínit se o Rulandském modrém. Kromě mladého ročníku 2003 jsem měl možnost u Kašíků ochutnat i ročník 2002 panenskou sklizeň. Bylo úchvatné porovnat dva ročníky, dva stupně zralosti, dvě stejná vína a přitom tolik odlišná. Dlouho jsem neviděl tak úžasně sytou barvu čerstvě vypálených cihel. Vůně krásně harmonická, plnější ale zároveň jemná a chuť vpravdě sametová s naprosto perfektně vyváženým poměrem kyselin, tříslovin i cukrů. Zkrátka, obě vína rozplývající se na jazyku. Každé jinak a po svém, ale obě krásná, jedinečná.

Sklep jsme opouštěli trochu prokřehlí a zdřevěnělí, ale příjemně ovínělí notně pozdě. Ačkoli byla sotva polovina léta, venku ve vinicích ležela už tma a nad námi obloha posetá nekonečnem hvězd. Trochu mě mrzelo, že jsem si nedělal o vínech poznámky, ale to už jsme se domlouvali, jaké skvosty bychom nakoupili. A upřímně, bylo to po tolika vrcholných okamžicích, které navodilo snad každé z vín, velice těžké rozhodování. Nakonec ve mně vyhrála jakási varianta průřezu, a tak jsem nakoupil od každého něco, abych to pak mohl někdy v budoucnu v klidu přechutnat. S domluvou, že si víno vyzvedneme až na zpáteční cestě domů po našich toulkách Moravou, aby neutrpělo, a s dvěma lahvinkami, které jsme si nedopité od vinařů také vzali, jsme vyrazili do nedalekého penzionu.

Ještě dlouhou dobu jsme seděli a možná, již ne zcela soudnými smysly se nechávali opájet vůní a chutí toho lahodného moku. A když i měsíc sklouznul z oblohy po listech vinné révy a utopil se v poslední kapce vína, přemýšleli jsme v polosnách o dnešních zážitcích, vřelém přijetí v Poddvorově a o zítřku, který už vlastně byl.

xxxxxxxxxxxxxxxxx A nyní něco mála faktů xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx

Sdružení poddvorovských vinařů Císařův vinohrad.

Jedno z nejnovějších vinařských sdružení, jak název napovídá, je z obce Nový Poddvorov v jihozápadní části mutěnické vinařské oblasti. Pro název se vinaři nechali inspirovat postavou císaře Josefa II, na jehož popud byl v roce 1783 založen Nový Poddvorov.

Podle jedné z legend zde sám panovník vyoral první brázdu nového vinohradu. Selský císař, jak se Josefu II přezdívalo, se také zasloužil o vydání nového a jednotného viničního řádu pro celou Moravu. Josef II nefiguruje jen v názvu sdružení, ale jeho busta je také nezaměnitelným a nepřehlédnutelným logem, na všech vinětách. Císařův vinohrad založili tři poddvorovští vinaři v roce 2003 a již mají na svém kontě nejeden úspěch a ocenění z prestižních výstav.

Členové sdružení, panové Kašík, Mrkva a Veselský navazují na dlouholetou tradici regionálního vinařství a vinohradnictví a jejich snahou je vyrábět vysoce jakostní, přívlastková a ročníková vína. Společně dohromady obhospodařují cca 5 ha vinic a vína vyrábějí výhradně z vlastních hroznů. Důraz je kladen na kvalitu hroznů i na přísně redukovanou úrodu. Odrůdová skladba je velice bohatá a čítá více než 20 druhů vín. Díky klimatickým a půdním podmínkám a samozřejmě i svědomité práci vycházející jak ze zkušeností prověřených generacemi, tak i z nejmodernějších technologických poznatků, vznikají pod rukama vinařů z Nového Poddvorova vína s nezaměnitelným rukopisem.

Vína vskutku císařská.


Zdroje:
- H.Baker - Kapesní průvodce po vinařských oblastech a vínech České republiky 2004
- www.vinohrad.info = web sdružení

Kontakt na pana Kašíka : poradenstvi@seznam.cz
Kontakt na ostatní členy sdružení : info@vinohrad.info