O Víně

Vesnice, která leží nedaleko Valtic, je v písemných pramenech poprvé připomínána až v roce 1414, vznikla ale už ve 13. století jako ves kolonizační, založená pasovským biskupstvím. Od této lokace odvozujeme také její německé jméno - Bischofswarth, tj biskupská stráž, neboť jejím katastrem vedla původní moravsko-rakouská hranice. Tu dodnes připomíná klasicistní Hraniční zámeček, postavený v roce 1826, v jehož průčelí můžeme číst nápis "Zwischen Österreich und Mähren" a jehož osou tato hranice až do roku 1920 procházela.

O počátcích vinařství v obci Hlohovec není téměř žádných písemných podkladů. O tom, že se tu réva pěstovala odedávna, tak jako v proslulých vinařských obcích v okolí (Valtice, Mikulov apod.) se lze domnívat jen z nepřímých důkazů (například několik habánských sklepů či vynikající vinohradnická trať „Stará hora“.
V roce 1570 došlo k novému osídlení obce chorvatskými kolonisty – našimi předky a od té doby se o pěstování révy nedá již pochybovat. Rozsah vinařství ale nebyl zdaleka takový, jako je tomu v dnešní době. Pod pojmem vinohrady se rozuměly smíšené výsadby ovocných stromů všech možných druhů a samozřejmě také vinic. Traduje se, že až do doby katastrofálního napadení vinic révokazem a houbovými chorobami byla nejvíce pěstovanou odrůdou Frankovka modrá, zde nazývaná „obyčajné černé“. Tak jako i v okolí po révokazové pohromě došlo k hluboké degradaci vinařství výsadbou přímoplodících hybridů zastoupených zejména odrůdami Baco a Otelo (Chorvát). Zatím co se jihomoravské vinařství z této degradace více či méně rychle vzpamatovávalo výsadbou ušlechtilých odrůd štěpovaných na amerických podnožích, v Hlohovci tato obnova probíhala poměrně dlouhou dobu. Teprve v 60. tých letech minulého století došlo k radikální změně. Založením zahrádkářské kolonie o výměře 22 ha s převážnou výsadbou vinic se začíná psát nová historie hlohoveckého vinařství. Přesto posledních asi 50 ha hybridů bylo likvidováno radikálně až v roce 1975, které provedlo nově ustavené sloučené zemědělské družstvo se sídlem v Sedleci. To také zahájilo velkorysou výsadbu nových vinohradů v trati Šulaperk a Stará hora na více než 120 ha plochy. Vysazeny byly kvalitní odrůdy MO, Frankovka, Chardonnay, Svatovavřinecké aj.

Dalším kvalitativním stupněm byly události po roce 1989, rozpad zemědělského družstva a zprivatizování stávajících družstevních vinic a zejména překotná výsadba vinic kolem roku 2000 poměrně silně podporovaná státem.

V současné době je v Hlohovci asi 140 ha vinic, z toho 125 ha v k.ú. Hlohovec, zbývající výměra patřící hlohoveckým občanům v k.ú. Valtice, k.ú. Sedlec a v k.ú. Lednice. Výměrou 125 ha v k.ú. Hlohovec (155 vinných sklepů) se řadí tato obec asi na 40té místo v pořadí vinařských obcí v ČR co do velikosti. Za dobu renesance vinařství v obci Hlohovci od roku 1965 do dnešních dnů, si tato obec vydobyla uznávané postavení mezi vinaři. A to nejen kvalitou pěstovaných vín ve vynikajících vinařských tratích Stará hora, Deliče a Šulaperk v odrůdové skladbě Frankovka, Svatovavřinecké, Müller Thurgau, Chardonnay, Rulandské bílé, Ryzlink rýnský a mnohé jiné, ale i kulturními akcemi spojenými s vínem.
Zdroj: www.hlohovec.cz

V Hlohovci bylo v roce 2007 úctyhodných 138 registrovaných pěstitelů, řada z nich je i s adresami sklepů dohledatelná pomocí internetu. Z 252 ha tratí je téměř 121 registrovaných výsadeb.

Většího věhlasu odsud dosáhla Svatovavřinecká z viniční trati Šulaperk. Nejvíce se objevují od Moravína (i v barrique verzi), ale i Vinselekt odtud vyrobil úspěšné víno, které se dokonce dostalo i do Salónu. Mě by tedy možná víc lákalo ochutnat víno ze Staré hory (z té tradičně tak pojmenované části).

Koukám, v mapě mám asi chybu - v tabulkách jsou jen Horní děliče, nikoliv žádné Dolní.