O Víně

Vinařská obec Ústí nad Labem - Mojžíř byla zařazena do seznamu až Vyhláškou 324/2004. Podle tabulek z konce roku 2005 by zde měl být registrován jeden pěstitel a dokonce z 9,1 ha tratí by mělo být v tu dobu osázeno 3,2 ha. Na leteckých mapách (starších i nových) ovšem po výsadbě ani památky. Ústecký vinař JUDr. Pavel Bulín má své vinohrady v Opárenském údolí u Malých Žernosek. Zkoušel jsem i nahlížet do katastru, tam mne překvapilo, že letecký snímek (evidentně staršího data) s kterým pracuje katastrální mapa, ukazuje opravdu na severozápadním okraji toho východnějšího celku (poblíž toho potůčku) cosi velmi podobného vysazené vinici. Tento pozemek je v katastru veden jako trvalý travní porost a majitelem je Pozemkový fond. Pozemkový fond je majitelem i dalšího pozemku, pouze středová část má za majitele Martina a Janu Taclíkovi. Je toto nějaká stopa? Tato vinice, stejně jako mnoho jiných v litoměřické podoblasti, byla zařazena do druhé kategorii tratí, ač ji jasně svažitost, poloha, nadmořská výška a v tomto případě i bezvadně chráněná ploha a blízkost řeky předurčují pro kategorii nejvyšší.

Zprávy z května roku 2009: Tak v Mojžíři prý něco podobného jako Vinařice u Kladna - neroste tam nic a lze se jen dahadovat, jestli je to podvod s dotací nebo prostě jen záměr, který z nějakého důvodu (sucho, neznalost, finance) nevyšel. Zato se mi donesly zprávy o hobby vinaři z ústecké rekreační čtvrti Brná, panu Brožíčkovi. Brná nad Labem je naprosto skvostné místo na vinice, z leteckých map semtam nějaká teráska vypadá, že by mohla být osázená révou vinnou, až s podivem, že tomu tak v masovějším měřítku není.

Aktualizace podzim 2009:
První vinice jsou na Ústecku doloženy z roku 1233 (ve vsi Brná v majetku řádu německých rytířů), ale pravděpodobně se zde první vinice objevili již dříve, s prvními kláštery Johanitů (Býčkovice) a Benediktýnů (klášter Porta Apostolorum a ženský klášter v Teplicích). Od 14. stol. začalo dominovat měšťanské vinařství (důsledek zákonů Karla IV.). Ve druhé pol. 15. stol. jsou zaznamenány měšťanské vinice pod a částečně i na Mariánské skále, na obou březích Bíliny, podél Klíšského potoka, v údolí Labe směrem k Vaňovu, na Větruši a v bezprostřední blízkosti hradeb u Horní (Drážďanské) brány. Zlatý věk v předbělohorské době (tehdy nejvíce vinic v obcích Brná, Dolní Zálezly, Chabařovice, Novosedlí, Předlice, Stadice, Střekov, Stříbrníky a hlavně v samotném Ústí) začal být utlumován od 17. století a mizení vinařství z tohoto území  nabylo na rychlosti v druhé polovině 19. stol. Tehdy už vinice zbývaly prakticky jen v údolí Labe, v Dolních Zálezlech, Chvalově, Dubicích, Vaňově, Sebuzíně, Brné a pod hradem Střekovem.  Na úpadku zájmu o vinařství se podepsal odliv pracovních sil do rozvíjejícího se průmyslu a hornictví, a také železnice, která usnadnila dovoz levnějších vín z jihu, a také kvůli trati zmizela Podskalská vince pod Mariánskou skálou, odkud bylo víno nejvíce ceněné a jeho věhlas překročil hranice Ústecka už v 16. století. Tato vinice byla odkoupena a zrušena v roce 1847, i když na malých kouscích přežívaly výsadby ještě dalších 40 let. V Dolních Zálezlech zaniklo vinařství až kolem roku 1910, takže v knihách se starými pohlednicemi Českého středohoří se ještě dají najít fotografie s vinicemi. Taktéž opuštěné čedičové terasy jsou v těchto místech ještě poměrně zachovalé. Pod hradem Střekovem byly vinice nahrazeny ovocnými stromy až v roce 1920, takže fotografie s vinicemi též lze dohledat.

V současné době lze najít drobné výsadby révy vinné v městské čtvrti Předlice (90 hlav převážně ze 70. let 20. stol.), v Brné nad Labem (Miroslav Brožíček, založeno v roce 1998, sto hlav Char, MT a MM) a největší vinicí je 1100 hlav v katastru obce Řehlovice vysazených v roce 1990 pěti manželskými páry jihozápadně od obce (nejvíce MT, SV, RR, ale též Fr, MP a Zw.

(Výše zmiňované údaje pochází z pozoruhodné publikace Možnarová V.:Vineam sitam in Lapide-Tradice vinařství na Ústecku, Město Ústí nad Labem 2004)