O Víně

Hlavní body:
- Plocha vinic v ČR již dosahuje téměř 19 tisíc hektarů (z toho je 726 ha v Čechách).
- Do Státní odrůdé knihy byly zapsány další nové odrůdy.
- Výrazně se snížil počet nevyhovujících vzorků u balených vín, naopak prudce se zhoršila kvalita burčáku.
- Podle nového Zákona došlo k novému členění obcí a vinařských oblastí.

Kontroly ČZPI zaměřené na kvalitu vína prokázaly výrazné zlepšení zejména u stolních vín (9 % nevyhovělo), ale i přívlastkových (1 %). Mírné zhoršení došlo u jakostních balených vín (3 % nevyhovělo). Pozdní sklizeň způsobila časté pančování (44 %) hroznové šťávy řepným cukrem při výrobě burčáku, který neodmyslitelně patří ke každému vinobraní.

Sledování jakosti a nezávadnosti vína - údaje v % nevyhovujících vzorků roku 2003, za pomlčkou pak stav v 1. pololetí roku 2004:
Stolní vína sudová: 11 % - 9 %
Stolní vína balená: 16 % - 9 %
Jakostní vína sudová: 7 % - 6 %
Jakostní vína balená: 2 % - 3 %
Přívlastková vína: 4 % - 1 %
Šumivá vína: 0,5 % - 0 %
Perlivá vína: 7 % - 0 %
Burčák: 9 % - 44 %

Pozn. Petra: - rád bych viděl, jaká to asi byla kontrola burčáků v 1. pololetí roku, třeba v takovém dubnu :-).

Již od roku 1993 se důrazně sledují i cizorodé látky v potravinách - tedy i ve víně - v rámci Strategie bezpečnosti potravin v ČR. Vyšší hodnoty se vyskytují pouze u některých stolních červených vín (tyramin, histamin). V případě histaminu je povoleno 20 mg/kg a nejvíce se vyskytlo 10 mg/kg. U skupiny polyaromatických uhlovodíků (PAU) byly ve třech vzorcích zjištěny vyšší hladiny ochratoxinu A (max. 0,4 μg/l).

Podle Zákona 321/2004 Sb. se nově člení:
Oblast Čechy na podoblasti:
- Mělnickou (37 obcí a 434 ha vinic)
- Litoměřickou (29 obcí a 288 ha vinic)

Oblast Morava na podoblasti:
- Mikulovskou (30 obcí a 4737 ha vinic)
- Slovácko (115 obcí a 4614 ha vinic)
- Velkopavlovicko (75 obcí a 5143 ha vinic)
- Znojemsko (91 obcí a 3462 ha vinic)

Prakticky viniční tratě tvoří celkem 52 tisíc hektarů, avšak pouze 18 710 ha z toho je osázeno vinnou révou, kterou obhospodařuje přes 18 tisíc (!!) pěstitelů.

Výnosy se v roce 2004 pohybovaly průměrně okolo 5 tun z hektatru. Srovnáme-li situaci za posledních 10 let, pak nejnižší úroda byla v roce 1997 (3,2 t/ha) naopak nejvyšší v roce 1994. Trvale je sice průměrný výnos nižší pro českou oblast, ale paradoxně průměrná cukernatost bývá vyšší (v roce 2003 např. 21°NM) než na Moravě.
Celkově roste podíl modrých odrůd a začíná již převyšovat 1/3 celkové produkce. Vysoká obliba červeného vína tak přinesla zapsání nových modrých odrůd Dornfelder, Domina a Laurot - prakticky tři roky po zapsání Cabernet Moravia, Agni, Arianě a Merlotu v roce 2001. Mezi nové bílé moštové odrůdy byly v roce 2004 zapsány Auxerrois, Hibernal a Vrboska (v roce 2001 to byla Kernerka, Lena, Malverina a Veritas ).
Jen v roce 2004 se vysadilo téměř 2 tisíce hektarů nových vinic, kde se upřednostňují z modrých odrůd Frankovka, Rulandské modré a Zweigeltrebe resp. z bílých Ryzlink rýnský, Rulandské šedé, Sauvignon a Chardonnay. Rouby a řízky se dovážely v posledních dvou letech převážně z Rumunska (přes 1 milión kusů), ale i Slovenska, Maďarska nebo Rakouska, Německa, Itálie či Slovinska. V dovozech sazenic dáváme přednost Slovinsku (1,5 miliónu ks) a Jugoslávii (1,4 mil. ks), ale významně se dováží sazenice i ze Slovenska, Rakouska a Německa.

Dovozy vína do České republiky opět mírně vzrostly a tvoří již celkový objem přes milión hektolitrů za rok, z toho nejvíce v obalech do 2 litrů (60 % ze Španělska). Sudového vína dovážíme přes 50 % z Itálie (218 tisíc hl) a téměř 200 tisíc hl z Rakouska.
Ve vývozu se mírně navýšila hodnota za prodané víno, která přesáhla 111 milionů Kč a nejvíce baleného vína se vyvezlo tradičně na Slovensko, sudového pak převážně do Rakouska. Na německý trh pak směřovaly zejména vermuty - tedy kořeněná sladká vína.
Z pohledu dovozu hroznového moštu do ČR dominuje Itálie (přes 500 tun) následovaná Německem (260 tun). Ve vývozu moštu se jedná o okrajovou záležitost cca 70 tun moštu v hodnotě necelé 3 milióny Kč.

Světově se vyrobí něco přes 60 miliónů tun hroznů a z nich 260 miliónů hektolitrů vína, tedy cca 4,3 hl vína z 1 tuny hroznů.
V Evropské Unii je Česká republika výrobou 0,54 miliónů hektolitrů vína jen malou kapkou v moři. Nejvyšší výroba vína v roce 2004 připadla stále Francii (59 milionů hl) těsně následována Itálií (55) a Španělskem (46). Největší plochy vinic náleží Španělsku (přes 1,2 mil. ha), Francii (0,9 mil. ha) a Itálii (0,87 mil. ha) a to nejen v Evropě, ale i světově. Tyto tři největší vinařské země mají zhruba srovnatelnou produkci hroznů a to 7 miliónů tun každá. Jde však o číslo, zahrnující všechny hrozny, tedy i stolní odrůdy ke konzumaci a na rozinky.
Na dalších místech je Turecko (zde však jde podstatná část vypěstovaných hroznů na stoly a k sušení), USA a Čína. Proto je také téměř 70 % světové produkce vína realizováno právě v Evropě, i když se předpokládá významný vstup na světový trh s vínem z Asie, která zaujímá 1/4 plochy světových vinic, ale jen 5 % vyrobeného vína. Známá jsou mezi konzumenty i špičková vína z obou kontinentů Ameriky (18 %), Afriky (4 %) či Austrálie.

xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx


Pozn. Petra : Je třeba podotknout, že s tímto článkem jsme s ViDim měli dost práce - údaje jsou čerpány jednak z materiálů Evropské komise - zemědělství , viz http://europa.eu.int a jednak z údajů Ministerstva zemědělství ČR. Zde, jakož i ve Výhledové zprávě je chybně uváděno vyrobené množství vína v miliardách hektolitrů!! Je vidět, že i „vinařští odborníci" opsali chyby ze zpráv vládních institucí bez kritického pohledu k meritu věci.
Rozdílné údaje uvádí také Evropská komise a O.I.V. pro vyrobené množství vína v roce 2003 - údaje se mnohdy liší o více než 15 %: Francie 46 mil. hl (říká EK), ale 47 mil. hl (říká O.I.V.), Itálie 43 mil. hl (EK), nebo 47 mil. hl (O.I.V.), Španělsko 40 mil. hl (EK), nebo 47 mil. hl (O.I.V.) atd. Zajimavé je, že si těchto chyb nevšimli ani odborníci na Ministerstvu zemědělství ČR (co tam asi tak vlastně dělají?) Osobně těžko říci, kdo má pravdu.

Jak se pak má našinec srovnat s tím, začne-li nad uvedenými čísly hloubat a nedej bože je srovnávat? Uvedu příklad: Při pohledu na to, kolik litrů vína se "vyrobí" z jednoho hektaru, mi vychází tato čísla:
ČR 28,8 hektolitrů z ha, Španělsko 38,3 hl/ha, Itálie 63,2 hl/ha a Francie dokonce 65,5 hl/ha.
Opravdu je ve Francii výtěžnost z hektaru vyšší, než ve Španělsku? Vychází mi to o 74 % více - což je opak názoru, že Francouzi redukují úrodu, zatímco Španělé jedou hlavně na množství. O poměru vyrobeného množství hl vína z jednoho ha ČR: Francie, což je dle ministerských statistik 1 : 2,27 raději ani nepřemýšlím, třeba všechny naše vinice ještě nerodí (ale to snad i ve Francii)... I když - možná to naši vinaři s tou redukcí hroznů opravdu trochu přehání. :-))

V hodinách matematické analýzy a algebry nám pánové dr. Mikulík a dr. Zeman mlátili do hlavy, že nejdůležitějším bodem každého výpočtu není výsledek, ale zpětná kontrola. Tedy to, zda výsledek, občas pěkné hausnumero do příkladu zapadá a zda vyhovuje zadání. Jsa si vědom této poučky jsem si spočítal, že - a to je další zarážející nesrovnalost - je-li v ČR výtěžnost hroznů z hektaru 5 tun, pak celkový počet vyrobeného vína vychází jako číslo 402´265 hl, nicméně Ministerstvo uvádí 540´000 hl, tedy číslo o neskutečných 34 % vyšší. Že by zde byla zahrnuta i výroba vín z dovezencý surovin? Možná. Možná ne a číslo znamená něco úplně jiného.
Je vidět, že statistické údaje jsou zatíženy jednak chybou statistickou (což bývá několik málo procent), jednak však mnohem více podléhají vlivům chyb lidských, které důvěrně známe pod zdomácnělým označením „lenost a blbost". Proto raději berte oficiální statistiky, za jejichž vytváření si platíme úředníky, jen jako velmi orientační a při jejich pročítání věřte svému zdravému selskému rozumu, nebo k jejim hodnotám po cimrmanovsku přidejte +/- 200 let...