O Víně

V roce 2001 vysadil Znovín Znojmo za Moravským sklípkem v Šatově sedmnáct starých odrůd révy vinné. Při srpnovém putování po Znojemské vinařské stezce jsme tuto malou experimentální vinici navštívili a přivezli řadu fotografií. Protože jde o zajímavou událost a velmi kladný čin ze strany Znovínu, připravili jsme následující článek.

Už jsme se mohli několikrát přesvědčit, že Znovín Znojmo má velmi dobře propracovanou obchodní politiku a pro zákazníky nabízí stále řadu zajímavých akcí, služeb a nabídek. Troufám si říci, že v tomto směru jasně dominuje na našem trhu. Nápad vysadit vinici se starými odrůdami je skutečně vynikající. Milovníci vína, kteří zde zavítají, mají jedinečnou možnost vplout trochu do historie a načerpat několik základních informací. Všechny řádky s odrůdami si můžete navíc projít a detailně prohlédnout jednotlivé odrůdy, porovnat vzájemné rozdíly a jejich pestrost.

Naučná vinice se nachází přímo na Znojemské cyklostezce v Šatově a najdete jí 50 metrů nad Moravským sklípkem. Pokud pojedete ze směru od Havraníků pokračujte po značené stezce, za Malovaným sklepem po 500 metrech na pravé straně najdete malou vinici o rozloze 0,0960 ha. Jak můžete vidět na prvních dvou fotografiích, vinice má 8 řádků o délce kolem 80 metrů. Odrůdy jsou vysazeny a vedeny na středním vedení. Každý řádek je osázen dvěmi odrůdami a označen srozumitelnou tabulkou s fotografií a základní charakteristikou. Bohužel letošní počasí dohání chladné jaro a především deštivý červenec, a tak hrozny nebyly ještě 23. srpna dostatečně zralé. Jednotlivé rozdíly, především barva bobulí ještě nebyla zdaleka ideální a u modrých odrůd chyběla charakteristická barva. Z těchto důvodů vypadají některé odrůdy velmi podobně a jen vzdáleně připomínají ilustrační foto na informační tabulce. Letošní úroda je zpožděna oproti minulým létům zhruba o 2-3 týdny a jak vám potvrdí každý vinař, rok 2003 byl z pohledu slunečních dnů a tropických teplot opravdu extrém. Protože se nám podařilo získat od našeho spolupracovníka Jaroslava Hladíka další sadu fotografií, najdete dole pod článkem všechny odrůdy již ve zralém stavu. Fotografie byly pořízeny 27. září 2004. Tímto mu také velice děkujeme!

Odrůda Čabaňská perla byla jako jediná již ve zralém stavu a jako jedinou jsme jí ochutnali (pouze pár bobulí). Jak můžete vidět na snímcích níže, byla pouze tato odrůda chráněna drátěnkou. Podle zprávy od Jaroslav Hladíka byly již koncem září všechny odrůdy chráněné drátěnkou a zatím žádná odrůda nebyla sklizena. Všech 17 starých odrůd si nyní postupně probereme, jednotlivé fotografie najdete pod článkem včetně ilustračních kreseb a fotografií, které jsme připojili z naší databáze.

Kadarka modrá
Synonyma: Edler schwarzblauer Tokayer, Raisin noir de Scutari (Francie), Kartago (Hustopečsko).
Modrá moštová odrůda pozdního zrání. Odrůda pochází z Albánie. Pěstuje se nejvíce v Maďarsku a v Bulharsku pod jménem Gamza. V Jugoslávii, rakouském Štajersku a Maďarsku se pěstovala pro výrobu červených vín a znamenala zde to, co bílý Furmint. Původní odrůda, lehce puká a hnije. V suchu bobule zhrozinkovatí, proto je vhodná pro přípravu výběrů. Je otužilá vůči mrazům. Vína v dobrých ročnících se přibližují vínům burgundským, s jemnou tříslovinou, jemně aromatická se slabší barvou. Rychlým odlisováním se dá také vyrábět bílé víno.

Veltlínské červenobílé
Synonyma: Revola červenobílá, Červenobílý Muškatel, Todtäger, Silberweiss.
Odrůda původně pochází z Dolních Rakous, bývala rozšířena hlavně na Znojemsku. Hrozny se vybarvují každý rok jinak - někdy jsou světlezelené a červenají až v době zralosti, jindy červenají již v době zaměkání, nebo jsou v hroznu i bobule bílé i červené. Trpí houbovou chorobou - peronospórou, netrpí oidem, občas zmrzá, netrpí botritidou. Víno je veltlínské chuti, nearomatické, kdysi nebývalo příliš ceněno. Další varianty veltlínu jsou: Veltlínské hnědé, Veltlínské šedé a známé Veltlínské modré neboli Blauer Hans neboli Modrý Janek.

Muškát žlutý
Synonyma: Bela dinka, Schmeckender, Aj Muscat Lunel, M. de Frontignignan (Francie).
Skupina muškátů patří k nejstarším odrůdám révy vinné. Jejich pravlastí jsou Sýrie, Egypt a arabské oblasti. Zásluhou starých Římanů se muškáty rozšířily po celém jejich impériu, především v dnešní jižní Francii. Dnes se pěstují po celém světě. Na Slovensku se Muškát žlutý pěstuje v tokajské oblasti s Furmintem, Lipovinou a Ryzlinkem vlašským. V odrůdovém zastoupení zde tvoří přibližně 10 %. Rozmnožuje se kvalitními vyšlechtěnými klony. Hodí se do suchých půd, keře žijí pouze do 20 let. Je odolný houbové chorobě - peronospór, trpí oidem.
List je středně velký, čtvercového tvaru, trojlaločný až pětilaločný, silně vykrajovaný. Rub listu u mladších listů je pavučinově ochlupený, u starších s ostrými štětinkami na žilnatině. Řapíkový výkrojek je hluboký, otevřený. Řapík listu je kratší až středně dlouhý. Květ je obojetný (Oboupohlavní), samosprašný, pětičetný. Hrozen je středně velký, průměrné délky 140 mm (průměrná hmotnost 120 g), válcovitý nebo válcovitě kuželovitý, velmi hustý. U základu tvoří krátká křidélka. Stopku má středně dlouhou. V období dozrávání hroznu dřevnatí. Ve vlhkých letech praskají a hnijí bobule. Často se používá v tokajských vínech jako doplněk přírodně sladkým vínům. Dává aromatické, příjemně nasládlé víno. Další varianty jsou Muškát Italský a Muškát Terrocina. Zrání začíná v polovině srpna, dozrává koncem září až v říjnu.

Sémillon
Synonyma: Sémillon muscat, Chevrier, Gross Sémillon (Francie).
Pochází z oblasti Sauterns, odkud se rozšířil po celé jižní Francii. V Souterns je základem ¾ výsadeb (Château d´Yguem). Tuto slavnou odrůdu sauternských výběrů najdeme úplně v zapomnění ve starých bratislavských, nitranských a vrábeľských viničních tratích. Předpokládá se návrat do registrovaných odrůd na Slovensku, především v oblastech s chráněnými polohami.
Klasická odrůda, určena pro výrobu ušlechtilých sladkých likérových vín, produkovaných především v Sauternes (nejznámější víno: Château d´Yquem), často míšená s odrůdami Muscadet a Sauvignon. Díky své silné slupce je odolná vůči ušlechtilé plísni. V Jižní Africe (Greengrape) a v Austrálii se z ní vyrábějí hlavně suchá vína. Odrůda je náročná na půdy, nejlepší jsou vápenité. Je odolná vůči všem houbovým chorobám, což je odrůdovou předností. Naopak jsou bobule napadány ušlechtilou hnilobou „Botrytis cinerea", kdy bobule vyzráním zčervenají, slupka zjemní, dužina se stane rozplývavou a na bobulích se později objeví jemný povlak ušlechtilé plísně. Je úrodnější než Sauvignon. Velká vína v Souterns nebo Graves ve Francii jsou tvořena jedním dílem Sémillonu a dvěma díly Sauvignon. Ve Francii rozlišují dva typy Gros Sémillon a Petit Sémillon.

Malbec
Synonyma: Auxerrois, Gros noir, Cabors, Parde.
Odrůda se tradičně používá na dodání barvy a tříslovin červeným vínům. Pěstuje se mezi mnoha jinými také na Loiře v Cahors a v oblasti Středozemního moře. Byla odpovědná za „černá vína z Cahors" legendární název, ne-li víno 19. století. Pěstuje se hodně i v Argentině. Víno má temně červenou barvu s purpurovým nádechem a jeho ovocný buket připomíná černý rybíz, maliny, třešně a švestky. Struktura i třísloviny jsou mohutné, věkem se víno zjemňuje, stane se z něj příjemné víno oplývající komplexností. Často je míšeno s odrůdou Merlot, dříve bývalo pravidelně přidáváno v množství 3-8 % do směsek z Bordeaux.

Čabaňská perla
Synonyma: Čabaňa, Čabáky, Perle von Csaba, Muskat Julius.
Původem maďarská, velmi raná stolní odrůda, semenáč vypěstovaný vinohradníkem Starkem v obci Csaba (Čaba). Pravděpodobně kříženec mezi Bronnerstraube x Muškát Ottonel. U nás nejranější odrůda - dozrává začátkem srpna. Je vhodná i na pergoly, je napadána mouchami a vosami, při nadbytku vláhy bobule pukají. Lze z ní vyrobit i přírodně sladká vína s příjemnou muškátovou vůní. Nezmrzá v zimě, pouze na jaře. Je odolná houbové chorobě - peronospóře, trpí oidiem. Dá se i archivovat, muškátová vůně se příjemně pozmění. Znovín Znojmo vlastní ve svém archivu jednu láhev ročníku 1958. Šlechtitelé v bývalém SSSR vypěstovali i červenou Čabaňskou perlu.

Bouvierův hrozen
Synonyma: Radgonska ranina (Chorvatsko), Bouvierrebe.
Podle pramenů z Jugoslávie jde o semenáč z okolí obce Horní Radgona, kteří rozšířili francouzští křižáci na srbsko-rakouských hranicích. Podle Doc. Josefa Blahy je to pravděpodobně náhodný kříženec Rulandského bílého x Sylvánské zelené. Ten vznikl ve Štýrsku a rozšířil ho pan Bouvier. V zahraničí se odrůda v menším rozsahu pěstuje v Jugoslávii a Maďarsku, ale je také známa v Rakousku i Maďarsku. U nás se pěstuje v malém rozsahu na Znojemsku, kam pronikla z Rakouska a pak na Slovensku v malokarpatské oblasti, zvláště v Modre. Je vhodný též jako stolní hrozen a pro výrobu lehčích bílých vín, které vynikají jemnou kořenitostí. List je středně velký. Čepel je čtvercová nebo okrouhlá, široká, nálevkovitě hluboce pětilaločná. Rub je hladký. Řapíkový výkrojek bývá uzavřený s úzkým průsvitem a zaostřením u báze řapíku. Řapík je středně dlouhý. Hrozen je spíše malý než středně velký, průměrně 8 cm dlouhý (průměrná hmotnost 60 g), řidší, válcovitého tvaru, zřídka má u základu křidélko. Stopka má normální stavbu a délku.
V Rakousku se z něj vyrábějí vína predikátní a ledová. Z běžných ročníků jsou vína trochu chuťově mdlá, ale pro vysoký obsah alkoholu a neutrální chuť jsou vhodná ke scelování s jinými víny. Má schopnost vysoké tvorby cukrů, někdy se vytvoří cibéby. V roce 1947 měly hrozny 35 % cukernatostí. V lepších ročnících se podaří vyrobit alkoholické, jemně muškátové a kořenité vína pozdního sběru. Víno má nižší obsah kyselin. Z běžných ročníků jsou chuťově trochu mdlá, ale pro vysoký obsah alkoholu a neutrální chuť jsou vhodná ke scelování s jinými víny.

Damascénka
Synonyma: Dyňové hrozno, Chaselas Napoleón, Gros Perle de Jura, Raisin de notre Dame, Occhivi Bicane.
Velmi stará odrůda, jejíž původ není znám. Pravděpodobně pochází z malé Asie. Sporadicky je rozšířena v celé jižní i severní Evropě. Bílá stolní odrůda pozdějšího zrání s gynoidními kvítky, která potřebuje k opylení pyl z jiných odrůd. Bobule jsou větší a velmi chutné. Růst je bujný, odolnost proti oidiu nízká. Je bujného vzrůstu, hodí se na pergoly i mimo vinohradnické oblasti, má oddělené samčí a samičí květy, musí se opylovat, pěstovala se převážně jako stolní odrůda. Trpí všemi houbovými chorobami a není odolná proti mrazům.

Prachtraube
Synonyma: Raisin superbe, Nádherný hrozen.
Vznikl křížením Boskokvi x Madlenka královská v Colmaru v Alsasku (Kühlmann). Tato stolní odrůda révy byla v pokusné vinici v Mutěnicích podrobně zkoušena, je-li použitelná v našich podmínkách. V našich vinařských oblastech, zejména na Moravě, není rozšířena a je možno ji pouze najít jednotlivě ve vinicích. Hrozen má pěkný a dosti lákavý vzhled, je podlouhle kónický, velký a stejnoměrný. Bobule jsou kulaté, s dosti jemnou slupkou, světle zelenou až zelenožlutou. V chuti jsou harmonické, s dužninou dosti masitou a menší šťavnatostí. Jakost a vyzrání hroznů je velmi uspokojivé, protože zrají raně. Je to vcelku dobrá stolní odrůda, jež v našich podmínkách zraje asi s Chrupkou. Vyzrává dobře a dosahuje dosti dobré cukernatosti. Proti Chrupce nemá však žádných předností a nemůže jí tedy nahradit, nehledě k tomu, že velmi silně hnije i v nezralém stavu, takže hrozny se snadno poruší a ztrácejí lákavý vzhled.

Portugalské bílé
O této staré odrůdě příliš informací není. V anpelografii Doc. Blahu, z roku 1592 se říká: „Portugalské bílé je označení pro bezcennou odrůdu, která se u nás nepěstuje. Existuje známé Portugalské modré (Portugal modrý) ten však nemá žádné variety. Existuje ještě: Portugal šedý, Portugal zelený a Portugal červený (bílé víno).

Ryzlink buketový
Pravděpodobně tuto odrůdu vyšlechtil v Colmaru pan Oberlin. Je křížencem Ryzlinku rýnského a Muscat précoce de Courtillier. Je to stejný kříženec od stejného šlechtitele jako Goldriesling. Víno má jemně muškátové aroma. Známý Ryzlink rýnský má ještě spoustu dalších variant: Grobrizling, Ryzlink žlutozrný, Ryzlink Moselský, Ryzlink bezsemenný, Ryzlink zlatý, Ryzlink bamátský, Ryzlink aromatický.

Ortlíbské žluté
Synonyma: Ortlib, Knipperle, Kleiner Räuschriezling, Petit Mielleux (Francie), Kleščec bijeli (Chorvatsko), Ruchelin (Švýcarsko).
Velmi stará odrůda, začala se více rozlišovat na konci 18. století v Colmaru v Alsask, kde jej rozšířil školkař Ortlieb z Reichensweru. Možná vznikl křížením odrůd Räuschriezling a Burgundské. Je ranější než Elbling, který ho v horších letech vytlačoval. Velmi trpí obalečem. V zimě často vymrzá. Dává lehčí aromatické víno. Lze využít i jako stolní. Plodný je jako Veltlínské zelené. Odrůda není vhodná k archivaci. Víno bývá alkoholické, s málo kyselinami. Variantou je Ortlíbské černé, příbuzné jsou Kauka modrá a Kauka bílá.

Kamenorůžák bílý
Synonyma: Růžica bílá, Malá dinka, Steischiller weis, Kövidinka febér.
Hodně plodná odrůda, žluté bobule, slupka hrubá, dužina sladká. Příjemně lahodné víno, připomínající Rulandské bílé. Mívá méně kyselin a je odolný mrazu.

Kamenorůžák červený
Synonyma: Rosentraube, Růžice červená, Steischiller roter, Werschätzer.
Není příbuzný s Kamenorůžákem bílým. Je trochu podobný Tramínu. Růžově červené hrozny promíchané se zelenými bobulemi. Odrůda je odolná mrazům i všem houbovým chorobám. Pro průměrnou jakost vína se odrůda příliš nerozšířila.

Malingre
Synonyma: Hedvábne, Malaga, Preko, Précoce blanc.
Odrůdu v roce 1840 vyšlechtil zahradník Malingre v Paříži, původně jako stolní odrůdu. Je náchylná na hnilobu, trpí na zimní mrazy a hlavně vosy. Dosahuje vysoké cukernatosti, vína jsou hladká, bez kyselin, dobrá jsou zejména jako mladá. Známý J. I. Mičurin vyšlechtil z této odrůdy křížence pro severní vinohradnické oblasti.

Dívčí hrozen
Synonyma: Feteasca Alba, Leányka, Dievčie hrozno, Königliche Mädchentraube a jeho sesterská odrůda Pesecká leánka se synonymy: Regala, Leányka, Leáňka, Königliche.
Názory na původ odrůdy se rozcházejí. Rumuni pokládají za její pravlast Moldavsko, odkud se rozšířila do Transylvánie, ale Maďaři považují za pravlast naopak Maďarsko, s čímž souhlasí větší část odborníků. V Rusku se pěstuje v Moldavsku a v Zakarpatské Ukrajině, v Maďarsku na úbočí Mátry a v okolí Egeru, v Rumunsku zvláště v oblasti Ardeal. Na Slovensku v Malokarpatské oblasti v lokalitě Modra. V Listině povolených odrůd je zapsána od roku 1952.
Keře jsou bujného vzrůstu, hrozny malé až středně velké, husté, válcovité s kulatými malými bobulemi a žlutozelenou slupkou. Dožívá se dlouhého věku. Odolná proti zimním mrazům. Trpí houbovými chorobami, zejména botritidou. Víno dává velmi jemné, plné, s výrazným charakteristickým buketem. Patří mezi kvalitní vína. Pěstuje se hlavně na jižním a jihovýchodním Slovensku a v Maďarsku. V některých lokalitách /Modrá/, zejména při nižším způsobu vedení, poskytuje neobyčejně harmonická ohnivá vína. Stářím získává na kvalitě. V Maďarsku se pěstuje odrůda Leany Scöllö, je to kříženec Heunisch bílý a Dívčí hrozen.

Modrý Janek
Poslední stará odrůda je zcela určitě nejzajímavější. Jméno Modrý Janek má odrůda od toho, že malé zelené bobulky brzy po odkvětu zmodrofialoví, před zráním se mění na tmavofialové, při zrání bobule šednou až zezelenají. Modrý Janek (nebo také na Slovácku v okolí Velkých Pavlovic dříve Modrý Honza). Navzdory názvu bílá moštová odrůda, nejasného zeměpisného původu, je geneticky mutací Veltlínského zeleného. V Čechách býval označován názvem Brunát, v německy mluvících zemích Blauer Hans. V dobách minulých představoval doprovodnou odrůdu, rozšířenou ve vinicích Mikulovska a Znojemska. Vyznačoval se středně pozdním zráním a dobrou mrazuodolností, nevýhodou byla nižší plodnost a náchylnost k virózám. Poskytoval kořenitá vína, podobná Veltlínskému zelenému, které Modrého Janka v našich vinicích postupně nahradilo. Vína měla vyšší barvu, hrozny se doporučovalo rychle lisovat. Současné roztroušené výsadby nedosahují ani celého hektaru. Blaha (1961) uvádí, že oproti jiným Veltlínským měl Modrý Janek v hroznu chuť ostřejší, kořenitou, často až pepřovou. Při optimálním stavu kyselin dával silná vína a buketní, jež se dobře vyvíjela. Dochované analytické rozbory ukazují na vyšší obsah extraktivních látek.

- - - - Pokračování článku - - - -

Znovín z úrody 2003 sklidil první malé množství ze 2 odrůd, které prodává pod značkou oldies. Tyto limitované kolekce se prodávají v prodejnách Znovínu a také v Moravském sklípku. Vína z uvedených starých odrůd budou určitě velmi zajímavá a vyhledávaná mezi znalci vína a pokud je po něčem velká poptávka a malé množství, zákonitě stoupá cena. Pokud se nám podaří některou láhev s oldies získat, určitě vás budeme informovat.

Všechny uvedené odrůdy jsme zavedli také do naší databáze, kde najdete další informace. A naopak jsme rozšířili tento článek o informace a ilustrace z naší databáze.

Když jsme se snažili získat přímo na místě další informace k uvedeným odrůdám, bylo nám vždy vysvětleno, že to jsou bohužel veškeré informace, které jsou k dispozici. Autorem je přímo generální ředitel Znovínu Znojmo - Ing. Pavel Vajčner, kterému patří velký dík za tuto aktivitu. Také by nás zajímalo, odkud Znovín sehnal sazenice a informace těchto velmi starých a málo známých odrůd. Kdo má o tyto rarity zájem, ať neváhá a do Šatova si zajede. Nejlépe je absolvovat místní stezky na kole, abyste dokonale načerpali zdejší nádhernou krajinu a mohli také ochutnat vína, která pocházejí z místních vinic. Stojí to opravdu za to!