O Víně

24.10.2003 Petr Aktivni: Ano Datum a cas publikace:

Plastové  zátky na víno - módní výstřelek nebo vynucený trend?

Plastové zátky na víno - čím budou zátkovány lahve s vínem za pár let?

Ještě nedávno bylo možné po otevření láhve vína odhadnout, podle kvality korkové zátky, jaká že asi bude jeho kvalita. Pokud pomineme vůni korku a fakt jestli je suchý, nebo láhev byla dobře uskladněna a tak je korek napitý vínem a objevil se nám povytažení zátky celistvý korek, mohli jsme zajásat - dobré víno přece nebude uzavřeno zátkou slepenou z drobných korkových zrnek, k tomu prostě patří kvalitní zátka vyseknutá z jednoho kusu korku. A uzávěr z plastu? Ten by víno rázem odsunul do spodní kategorie.

Dnes je to však trochu jinak. Váš prodejce vám může prodat i vynikající víno, které bude mít hrdlo uzavřeno plastovou zátkou. Může za to vada zvaná „korkové víno". Mnozí jste se s ní již možná setkali, je to ten nepříjemný pocit, kdy po otevření a degustaci vína zazátkovaného korkem, ucítíte pach zatuchliny nebo příchuť mokré kartónové krabice. Tuto vadu způsobuje volatilní látka TCA (2,4,6 - trichloranisol). Její původ je předmětem spekulací, předpokládá se, že pochází z chemikálií používaných zejména v 60. a 70. letech k ošetřování porostů korkového dubu, či že je produktem reakce bakterií žijících ve víně s látkami používanými při výrobě korkových zátek.

Zmíněná látka nebývá ve slabé koncentraci běžným konzumentem vůbec postřehnuta, při vyšších koncentracích však již ničí aroma a chuť vína a způsobuje onu příchuť po „vlhkém kartonu či vlhkém sklepu".

TCA má v USA v produkci vína ročně za následek ztráty okolo 5 - 7 %. Navíc způsobuje další dodatečné náklady vzniklé nutností zpětné redistribuce vadných lahví. Každoroční ztráty, způsobené špatným korkem, se tak odhadují na 10 miliard dolarů. Zejména velké obchodní řetězce proto podporují používání zátek z plastů a není bez zajímavosti, že vína uzavřená plastovými zátkami vyhrávají v USA i vinařské soutěže.

Dalším důvodem pro používání plastových zátek je i snižující se produkce korku, způsobená jednak nákazou korkového dubu zvanou „Seca", jednak snahou farmářů o maximalizaci hektarových výnosů a přechod k pěstování výnosnějších kultur jako jsou například slunečnice, či eukaliptus. Tato snaha je však předmětem kritik ze strany ekologických organizací, neboť důsledky takové substituce monokulturní plodiny jsou vysychání celých oblastí a změny v ekosystému.

Odpůrci plastů argumentují i tím, že tento přechod přináší zásadně negativní dopad na ptactvo hnízdící ve větvích korkovníku. V tomto sporu zřejmě v budoucnu sehraje svoji úlohu Evropská unie, která bude stát před rozhodnutím, zda vytvoří dotace pro neprodukční pěstování korkového dubu.

Zátky z korku jsou vyráběny z kůry dubu korkového (Quercus Suber). Ten se vyskytuje v hojné míře na Pyrenejském poloostrově, což má za následek, že Španělsko a Portugalsko produkují asi 80 % světové spotřeby korku a zaměstnávají v tomto odvětví okolo 80 000 lidí. Z uvedeného množství korku jsou asi dvě třetiny použity na výrobu zátek na víno. Korkový dub se svléká z kůry každých 9 let. První svlékání je po 30 letech od výsadby a poté dub produkuje korek 150-200 let. Zátky se z korku lisují čí slepují pro levnější vína, sekty mají zátku z aglomerovaného korku.

Jako odezva na problémy s TCA se objevily zátky vyrobené z polymerů. Materiály jsou na bázi termoplastických elastomerů, nebo u levnějších verzí z polyetylenu. Kvalitní zátky jsou vyráběny koextruzí, kde je tvrdé jádro z napěněného plastu (zjišťuje pevnost a snadnost otevření klasickou vývrtkou) a slupka z měkého, hladkého elastomeru.

Spornou otázkou je dozrávání vína zazátkovaného plastovou zátkou, problém však není palčivý, neboť 90 % lahví je zkonzumováno v den nákupu. Avšak při koupi vína do vašeho archívu si dejte pozor na plastový uzávěr, ten není oproti korku pórovitý a tak nedochází k velmi pomalé oxidaci tedy zrání vína. Osobně bych doporučoval poprosit známého vinaře o přezátkování za kvalitní plnohodnotný korek. Někteří odpůrci rovněž argumentují tím, že zátkami z plastů je obtížné po otevření láhve znovu zazátkovat, ale i tento problém již výrobci v nejnovějších generacích plastových zátek odstranili. Stejně tak se zlepšují parametry plastových zátek v tom ohledu, aby pro jejich aplikaci nebylo třeba používat zvláštně upravených strojů a konzument, aby pro jejich odstranění nebyl nucen kupovat speciálně konstruované vývrtky. Dalším problémem je skutečnost, že na rozdíl od korku, který je veskrze přírodním materiálem, zůstávají plastické materiály po delší dobu zátěží pro životní prostředí. Dá se však očekávat, že i tento problém bude v budoucnu řešitelný zavedením biodegradabilních polymerních materiálů, jejichž vývoj jde stále kupředu. Plastové zátky se poprvé začaly používat na americkém trhu a to, pro někoho trochu překvapivě, na uzavření kvalitních a drahých vín. Způsob byl konzumenty přijat pozitivně a dnes již velké vinařské společnosti z amerického kontinentu a Austrálie uzavírají těmito zátkami svá vína naprosto běžně.

Právě z těchto zemí pocházejí i největší výrobci plastových zátek, jako jsou Supremecorq, Neo-Cork, Aegis či Betacork. Dnes mají plastové zátky celosvětově podíl na trhu maximálně 3 % do roku 2015 se však očekává nárůst tohoto podílu až na 15 %. Je jen otázkou času, kdy budou vína uzavřená plastovými zátkami zcela běžně i v sortimentu evropských prodejen. Nejdále jsou v této oblasti spotřebitelé ve Velké Británii, což je především důsledkem dovozů z Australských produkčních oblastí. Zda i v kontinentální části Evropy najdou plastové uzávěry větší uplatnění, bude záviset na postojích spotřebitelů a konkrétně na tom, jestli pro ně bude důležitějším faktorem kvalita vína bez ohledu na typ uzávěru, či převáží-li klasický vzhled korkové zátky, ovšem s rizikem přítomnosti TCA.

Zdroj: informace přebrány z odborného časopisu o balení.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 5569x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
J. 10.01.2010 15:09:13