O Víně

09.02.2011 Moll Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 09.02.2011 07:07

Nové moštové odrůdy, aneb jak nám to roste II.

Po shánění, mailování, telefonování, dalekých cestách spojených s přesvědčováním a také placením za sazenice někteří z nás kopali, sázeli, zalévali, stříhali, vyvazovali, no zkrátka dělali vše, co dobrý vinohradník dělá, aby pak mohl sklidit. A protože se to některým povedlo dotáhnout do zdárného konce i s odrůdami u nás zatím neviděnými, pojďte se podívat, jak takový konec vypadá. 

Jestli si někdo vzpomněl na loňský článek a postrádá letošní pokračování, tu ho má, třebas trošku opožděně. Letos si mohu dovolit přeskočit popisy odrůd a pustit se rovnou do výsledků. Jen ještě připomenu, že tento rok byl překvapivě vlhký a některé jeho části i dost chladné. Studené jaro nedovolilo založit úrodu mnoha druhům ovoce, takže nepřekvapilo, že mnohde na začátku mokrého a studeného léta sprchala i réva. Kdo neošetřil vinohrad už před květem, a někde bylo třeba před květem stříkat i dvakrát, zjistil, že letos toho moc nesklidí. Tak prudký nástup peronospory i oidia nikdo nečekal, zvláště po silných zimních mrazech, ve kterých spory plísní prostě zmrznou. Ale vlhké a studené počasí na jaře a začátku léta jim dalo příležitost pomnožit se a trochu si zařádit. Ke konci léta se počasí umoudřilo a trochu nás zahřálo, dokonce tak, že mnohde trpěly suchem i stromy, ale do podzimu nastupovala réva se zpožděním, které jen těžko doháněla. Navíc napadené hrozny často a snadno zahnívaly. Nedostatek jiného ovoce nutil ptáky útočit na hrozny více než jindy, alespoň u mne. Naštěstí i konec podzimu se trochu vylepšil, a tak se nakonec rok ukázal teplotně průměrný. Kdo dokázal uchránit hrozny až do konce října či listopadu, sklidil dobrou úrodu, ale mnozí mají letos sudy prázdné. Na takové roky vinaři neradi vzpomínají, ale testeři nových odrůd je budou často připomínat, protože právě v takových ročnících se láme chleba, kvalitní odrůdy vynikají, špatné svěsí listy a v koutku se stydí.

Milia [Müller-Thurgau x Tramín červený 65/4, 1973, VSVV Šenkvice] byla u mne na vinohrádku poškozená krupobitím, nicméně jeden postřik Zatem na zahojení ran stačil. I celkový zdravotní stav se ukázal být dobrý, při slabším ošetřování jen slabě oidia a perena opět dokázala napadnout pouze dva listy, které stačilo utrhnout a zahodit. Však už jenom tři odrůdy druhu Vitis vinifera si u mne udržely místo na testovacím vinohrádku v nadmořské výšce 550 m. Horší to bylo s dozráváním. Takový to rok na ni bylo už moc, dozrávala pomalu a kvůli hladovému ptactvu v okolí jsem ji sklidil raději předčasně, před polovinou září, ne zcela vybarvenou, s jen slabou chutí. Ukázala se tak o maličko pozdnější, než odrůda Festivalnij. Protože ji jeden pán loni u mne ochutnal, vysadil si u Pardubic 20 sazenic, letos rostly z u něj testovaných nejméně, jen 0,5 m.

Další část odrůd je na Znojemsku u pana S. Protože mi k článku o jeho vínech poslal pár fotek z vinohradu koncem léta, mohli jste si všimnout, že u něj úroda vypadala, vysloveně zdravě a dobře. Zatímco všichni hořekovali, jaký je letos bídný rok, on po sklizni napsal: "Co se týká cukrů, tak rozhodně nejsem sám, co dopadl dobře - z Hodonic mi říkal například pan Špillar, že měl  Sauvignon 24 °NM a Muškát moravský dokonce 25, Pálavu 24, Zweigweltrebe 22. V Lechovicích (VS Lechovice ) měli cukry od 19 °NM (Müller-Thurgau) do 24 °NM (Rulandské šedé). Jen co do množství je ho prý méně. To ovšem není pravda v našem případě, osobně jsem úrodu spočítal o 25 procent větší jak loni." Pan S. totiž, aby měl v rámci testovaných odrůd určité srovnáním, redukuje úrodu na 15 hroznů na keř a v letošním vlhkém létu měla réva i v jeho suché poloze dost vláhy a hrozny narostly větší než loni - asi tak o čtvrtinu. ;o)))

Takže sběr bílého končil u pana S. 21.10 a mošt měl tyto parametry:

Sauvignon 2,65 kg na keř, 22 °NM cukrů a 9 g kyselin.

Tramín pak měl 23,3 °NM a 7 g  kyselin.

Noria [Ryzlink rýnský x Semillon 23/33, VSVV Veľký Krtíš, pracoviště Opatovská Nová Ves] se u pana S. ukázala opět v pěkném světle, však už jste ji viděli na fotkách pod článkem o víně. Slibovala pěknou úrodu a nakonec, jak píše "také docela příjemně překvapila a to 24,1 °NM a 8 g kyselin. Po 30 hodinách nakvášení má úžasnou, až parfémovou vůni po citronech a limetkách a moje polovička ještě přidává, že voní i jako nalomená větévka lantany". Takže i v tomto průměrném roce dala Noria mošt velmi dobrých parametrů a to při zatížení 3,2 kg na hlavu. Podle informací pana Glose z Moravské Nové Vsi měla u něj Noria první sklizeň v roce 2007 a při sklizni 24.10 2009 měla 24 °NM.

Hetera (H TČVČB 4/13)[I1 Tramín červený 76/10 x I1 Veltlínské červeno-bílé 73/6 - 4/13, 1965, VÚVV Bratislava, D. Pospíšilová] letos 21.10 dosáhla 24,8 °NM a má 8,5 g kyselin. Zarodily i sazenice, které vysázel později a bylo jí konečně dost na to, aby naplnila demižón a tak a po 35 hodinách nakvášení "voní jemně po rozinkách a přezrálých banánech". Sklizeno bylo 3,7 kg na keř, takže i této odrůdě se na Znojemsku líbí. Hetera je pozdní odrůda s vysokou úrodností a cukernatostí, velmi vhodná pro výrobu přírodně sladkých vín, které mají 2-3 roky dozrávat v láhvi. Naopak šlechtitelé upozorňují, že pokud nedozraje alespoň na 22 °NM, bývají vína příliš hrubá a kyselá. Proto i na Slovensku vyžaduje nejlepší polohy a na Moravě se oficiálně ještě ani nezačala testovat. Jak se zdá, i na Moravě si může najít vhodné mikroklima a můžeme se těšit na exkluzivní zážitek z výjimečných vín této odrůdy.

Mnozí tvrdili, že tento rok nebyl příznivý červeným odrůdám. Sběr červeného končil u pana S. 28.10 a mošt měl tyto parametry:

Cabernet Sauvignon 1,4 kg na keř, 20,5 °NM cukrů a něco pod 10g kyselin

Cabernet Moravia při velké násadě cca 4 kg na keř, 18,2 °NM, 8 g kyselin  

Za povšimnutí stojí ta velká násada na Cabernet Moravii. To je totiž výsledek redukování na stejný počet hroznů. Cabernet Moravia má hrozny skoro 3x větší než Cabernet Sauvignon, „letos díky vodě  hrozno CM spíš připomínalo stoláky - jednotlivé  grancle měly 200-300 gramů" a tak je obdobně větší i úroda a o to menší cukernatost. Pro normální zatížení je třeba nechat na Cabernet Moravii hroznů méně.

Nitra [Castets x Abouriou noir 3/8, 1976, VÚVV Bratislava, D. Pospíšilová] je nejranější odrůdou z této rodiny šlechtění, a tak ji mnozí vinaři zkoušeli už dříve. Proto je na Moravě poměrně známá, jistě se najde hned několik vinařů, kteří by mohli přispět srovnáním se svou úrodou. Pan S. ji zasadil do řádku, kde je z části zastíněná zdí a to se projevilo nejen na menším výnosu, ale hlavně na netypicky vysokých kyselinách. Sklidil cca 1 kg z keře a mošt měl 21,2 °NM a 10 g kyselin.

Váh [Castets x Abouriou noir 3/13, 1976, VÚVV Bratislava, D. Pospíšilová] je odrůda velmi úrodná a pozdní. Výborné polohy vyžaduje zejména pro silnou příchuť zelené papriky, která by ve vínu z hroznů, které nedosáhly plné zralosti, jistě nepůsobila příjemně. U pana S. při velmi dobré úrodě 2,2 kg na keř měl 23,4 °NM a 9,5 g kyselin. Pro víno určené na ležení to jsou jistě vhodné parametry.

Hron [Castets x Abouriou noir 3/22, 1976, VÚVV Bratislava, D. Pospíšilová] je odrůda s o něco nižší úrodností než Váh, dávající kabernetová a vysoko ceněná vína. U pana S. při nižší úrodě 1,2 kg na keř, měl 23,3 °NM a 7,5 g kyselin. Loni jsem psal, že nižší úrodu na Hronu způsobili ptáci, letos ho prý hlavně vrabci také hojně navštěvovali, a co nebylo dobře zakryté, ozobali. O něco nižší kyselinka naznačuje, že nežádané redukce bylo dost. To, že láká ptáky více než jiné odrůdy, je negativní vlastnost, nicméně naznačuje, že by mohl více chutnat i nám. V každém případě jsou to dobré parametry moštu.

Rudava [Castets x I-35-9 6/28, 1967, VÚVV Bratislava, D. Pospíšilová] velmi málo zarodila. Těch několik hroznů mělo 23 °NM.

Opustíme vinohrad pana S. a podíváme se jinam:

Dunaj [(Muškát Bouchet x Oporto) x Svatovavřinecké 6/10, 1958, VÚVV Bratislava, D. Pospíšilová] letos prý na Slovensku u pana B. dobře vydržel mrazy okolo -20 ° C, na rozdíl od jiných odrůd v pořádku odkvetl a zarodil na suchém místě i při dvou postřicích. Pan C. který si ho vysadil v Polabí píše: "Letos jsem nestříkal ničím. Naprosto katastrofálně dopadl v tomto testu Dunaj, ten je téměř bez listů, ostatní odrůdy (včetně  Portugalu), si s tím celkem poradily a novými listy na zálistcích dokázali ztrátu kompenzovat." Takže Dunaj je ještě méně odolný než citlivý Portugal.

Solaris [Merzling x (Zarja severa x Muškát Ottonel), 1975, Norbert Becker] u pana C. zmrznul. Letos v Polabí naměřil u domu mráz -26 °C ve dvou metrech, na vinici těsně nad sněhem bylo jistě o nějaký stupínek víc. Loni mu rodil jen Kristal a Hibernal. Je třeba připomenout, že keře Solarisu jsou ještě mladé, byla to teprve jejich druhá zima, navíc po první a dobré úrodě. Úplnou mrazuvzdornost má až dospělý keř, a to je sedmým rokem. U mne byl Solaris také poškozený, ale některá očka přežila a zarodila. Rozhodně dopadl o něco lépe, než o dva roky starší Akát Donský, který má oficiální mrazu odolnost -26 °C a navíc je u zdi. Na Hané bylo naměřeno -24 °C a Solaris tam nebyl poškozen, takže i když mrazuvzdornost z oficiálních zdrojů neznáme, můžeme počítat s -25 °C.

Pan C. píše "Ze 40 hlav Solarisu jsem sklidil 5 kg hroznů, no alespoň jsme měli 3 litry výborného burčáku :-) Vzhledem k množství jsem se analytikou nezabýval, sklízel jsem 2.9., šťáva byla dostatečně sladká ještě s dostatkem kyselin." Na Hané dal Solaris úrodu normální, u mne kupodivu také téměř normální (metr sněhu pomohl), plodnost oček je dostatečná, jen byly hrozny nahuštěné v centru keře.

Pan B., který zatím měl se Solarisem jen trápení, protože mu jako jedinému nechtěl růst, naznal, že to bude nedostatkem vody a přesadil ho. "Na jar som presádzal z nevhodného miesta, takže tento rok väčšina z nich pekné kmienky a na rok snáď bude prvá úroda. Viničku mám na pomerne suchom svahu, v normálnom roku rastú nové sadenice pomaly, ale tento rok bolo vlahy dost a pekne sa vytiahly." Testuje i Dunaj, Hibernal, Johanniter, Laurot, Pinotin a je s nimi v celku spokojený, jen Hibernal a Laurot hůře odkvetly a "majú malé a riedke strapce".

Další pán, který sadil na Slovensku, konkrétně ve Skalici a Malackách, a v minulém článku psal, že "...polieval koľko to išlo. ", letos už zalévat nemusel a píše:

"Sadenice sme sadili minulý rok na jar, prvá uroda na foto. Bez postreku, kedže vinohrad máme cca 50 km od bydliska, nedajú sa postreky ani stíhať.... Susedia chodili pozerať, čo to máme, ich tradičné odrody v Skalici aj po 10 postrekoch vyzerajú biedne, strapce nášho Solarisu boli ukazkové... Niečo to chytilo, ale len na listy, takže super... V Skalici máme len 5 korenov na skúšku, takže nebolo ani na burčiak. Co som mal nasaděné doma cca 50 koreňov sa ukazovala podobná nadherná uroda, ale neskoro som zakryl sieťami, všetko zožrali škorce behom 2 dní. Čiže do budúceho roka mám ponaučenie, že Solaris treba zakryť zaciatkom júla..."

A ještě jednou Slovensko:

"Sadil som tento rok, okr. Detva, ale dosť neskoro. Solaris výška 70-100 cm, hrúbka v 30 cm výške 4,5 mm, VB 90-25-4 hrúbka v 30 cm výške 4,5 mm, výška do 120 cm Drevo vyzrieva dobre. Čo sa týka chorôb, aj v tento šialený rok som nenašiel žiadne napadnutie, asi som striekal zbytočne."

Přesunem se na Moravu:

"V Beskydech Solaris, který jsem sadil letos na jaře, vyrostl velmi slušně. Na jižním svahu mají rostliny přes dva metry. Chemickou ochranu jsem neprováděl žádnou a na listech se začínají projevovat příznaky houbových chorob. Nejsem odborník na pěstování vína, ale myslím si, že je to padlí. Ani se nedivím vzhledem k přísunu vody, které letos měly." Na fotkách si opravdu můžete všimnout padlí, ale 22.9 to nestojí ani za řeč, natož za postřik.

Pan D. měl na svých 400 keřů Solarisu jižně od Pohořelic první úrodu:

"První sběr byl proveden 19.8. sklidil jsem cca 180 kg, cukernatost 20 °NM a kyseliny 12g/l. Zbylý Solaris jsem dotrhal 4.9. sklizeň cca 400kg, cukernatost 23 °NM a kyseliny 10g/l. Krom jiného jsem změřil Cabernet Cortis, který měl 19 °NM, Cabernet Jura 14 °NM a Laurot 10 °NM. Na to, že občas přeprchává a není to správné vinařské počasí, to není špatné. Sousedi koukají a nechtějí věřit."

Takže druhým rokem po zasazení sklidil 1,45 kg z keře, velmi raně a s parametry, které mu umožňují nepřicukřit a potenciálně víno i archivovat. Pro srovnání: 3.9 měl prý Müller-Thurgau na jedné z nejteplejších moravských tratí, kde velmi rychle dozrává, 18°ČNM. Solarisu se často vytýká, že na víno nemá dostatek kyselin, to znamená množství pod 6 g/l, 12 g/l je přitom typické pro ryzlink rýnský a 10 g/l je docela optimální hodnota pro víno, které by mělo pár let zrát na láhvi. P. Pavloušek tyto čísla komentoval "Na výsledcích Solarisu je vidět, že letos bude určitě rok s vysokými kyselinami, protože jinak by je při takové zralosti měl Solaris o 2-3 g/l nižší." Je pravda, že i v jiných vínech si letos všimneme vyšší kyselinky, nicméně kabinetů ze Solarisu si asi mnoho neužijeme - nejspíš by byly ještě dost kyselé a takové konkurence tu máme víc než dost.

Nicméně, většina úrody na víno nešla, ale zužitkovali ji způsobem, který jsem dříve nezmiňoval, protože mne ani nenapadl - na burčák! Samozřejmě, že část si nechal na pokusy, burčák prý byl dobrý a mladé víno také, ti, co ho okusili, říkají: příjemné, muškátové. Ale pak potřeboval rychle nějaké víno na prodej, takže ho upravil, scelil a prodal, dřív, než jsem stačil přijet, takže jsem zase ANI NEOCHUTNAL! Mimochodem, největší hrozny prý měl Laurot, sklízel se tak pozdě, že jsem stihl ochutnat ještě mošt - a byl skvělý.

Pan A., který sázel na Sádku u Třebíče půl  hektaru, ze Solarisu nebyl až tak nadšený. Půda je tam kamenitá, připadlo mi až chudá, a Solaris na podnožích K 125 AA a SO 4 na ní neroste nijak bujně. Suchem to určitě nebylo, pozemek místy vypadal spíše podmáčený. Navíc na Solarisu, ale i na starší výsadbě, se letos objevila nějaká dříve neviděná chloróza, nejspíš asi způsobená vytrvalými dešti. Na dvouletých keřích byl v průměru tak jeden malý hrozen, a to ještě ne na všech. To by byl u jiných odrůd v podstatě dobrý výsledek. Ale na Solaris? Ani s cukernatostí nebyl spokojen. Když jsem s ním mluvil, říkal, že při měření 10.9 bylo 16 °NM, tak jako u jiných raných odrůd, jako je třeba Festivalnij. Ale hned 13.9 přišla zpráva "Solaris dnes 20 ° cukru!" takže se snad umoudří, doroste, zaplodí a příštím rokem bude víno. Letos to ještě na demižón nebylo, skončil v burčáku.

Další várka sázená u kamaráda na Vysočině vyrostla od 90 do 150 cm. Ty, které poničila nesprávně držená motyka, to dotáhly jen na 40 cm. Holt při vinohradnictví budete častěji držet v ruce motyku než hrozen ;o/.

Přesuneme se do Čech, konkrétně k panu Š. u Příbrami:

"Tak můžu posloužit pouze dojmy z prvního roku po výsadbě. Sazenice se ujaly všechny, takže z tohoto pohledu je to velmi dobré. Proti houbovým chorobám jsem neošetřoval a ani to nebylo třeba. Pouze dneska jsem na jednom Solarisu našel na jednom listu peronosporu. Nejrychlejší start na jaře mělo Rondo a zdaleka nejdříve u něj začalo vyzrávat dřevo. Sazenice jsem zaléval asi dvakrát v době největších veder. Jinak jsem je nějak zvlášť neošetřoval, ani je nedával zjara do tubusů nebo lahví. Snažím se, aby se otužily hned od začátku. Nejbujnější růst byl v průměru asi u Solarisu, pak Cabernet Cortis, v závěsu Rondo a nejslabší růst měl u nás Švýcar (VB 90-25-4). Jako problém u Solarisu zatím vnímám slabé vyzrávání dřeva. Některé rostliny jsou ještě (9.9) od spodka zelené. Tak snad to dobře dopadne. Obecně je letos u nás vyzrávání dřeva (ale i hroznů ) pomalejší."

U Pardubic výsadba Solarisu vyrostla do dvou metrů i v trávě.

I jinde v Čechách už mají Solaris, ale buď nenapsali nic, anebo nic zajímavého.

Poučení z tohoto roku si asi odneseme takovéto:
• Vína ze Solarisu bude málo, protože velká část skončí v burčáku.
• V dobrém roce bude burčák už 1.8 a v opravdu teplém možná protizákonně i dřív.
• Mrazová odolnost Solarisu bude někde kolem -25 °C.
• Potvrdila se dobrá odolnost proti peronospoře na listu a velmi dobrá na hroznu.
• Jakostní a kabinetní víno ze Solarisu asi taky příliš často nepotkáme, protože v té době má Solaris ještě kolem 8-10 g/l kyselin a velmi rychle dozrává, takže ho vinaři nechají dozrát do vyšších přívlastků.

Livadinskij čornij [Megru Vagaas x Magarač 124-66-26] ve vinohradu nad Bzencem, nás vrátí zase do reality a srovnání s tradičními moravskými odrůdami. Zpráva z 25.8, kdy už se Solaris sklízel:

"... mně -(včerejší kontrola)- zaměkává pomalu i Rýňák -(včera jsem osečkovával vršky a "martiňáky" na nich byly, jak některý rok normální hrozny v půlce září)- ... všechno modré zamodrává ... "Livadijskij" je fakt "pojašený divočák" - některá zrnka prakticky kompletně dozrátá, některá zamodrávají, některá jsou žlutá-zaměklá a některá zelená a tvrdá jak broky - a to - ffschecko na jednom hroznu ...když budou teploty aspoň kolem dvaceti, tak mi to všechno dozraje ke 23 ° cukru před koncem září ... :-)"

Je to ukrajinská odrůda a když si ji chválí v tamním podnebí, měla by mít dobrou suchovzdornost. Protože se na to někteří ptali, zeptal jsem se, zda se na něm nějak neprojevuje sucho, a 17.9 jsem dostal odpověď, která tak pěkně vystihuje letošní počasí, že doufám omluvíte zhoršeno kvalitu přenosu:

" ... ty si ze mne snad - Mollošku - děláš v tomhle prochcaným roce srandu ... jak mám, ku.va, vědět, co Livadinskomu Čornomu udělá sucho, když kolem něj chodím po trávě jako po rašeliništi ...!?!... :-)

...!... vodě odolává "LČ" dobře ...!... "

Takže letos nad Bzencem nebyl rok na testování suchovzdornosti, zato mohl prokázat odolnost vůči vodě ve všech jejích podobách. Po sklizni 11.10 jsem se dozvěděl toto:

"... ty deště pouze zvýšily nebezpečí nákazy, takže bylo potřeba intenzívněji ošetřovat, ale na kvalitu konečného materiálu to vliv nemělo -(a když, tak myslím, že positivní)- ... sice jsem šel asi na padesát procent loňské úrody, protože jak to víc jak deset-patnáct procent poškozených bobulí, tak to nečistím a jde to na zem, ale všechny sensorické atributy naznačují, že mošt mimořádnou kvalitu ...těch 22,2 °NM bylo odebráno ze rmutu - po konečném usazení do demijonu jsem navážil 21,8 °NM - ale i to je na letošní rok velice solidní cukernatost ... a potom je to jen blbej cukr - ten by se dal lehce doplnit ... :-)) ... letos v tom prachkureffském počasí se držel heroicky - je to téměř neuvěřitelné, ale ANI JEDNA BOBULE nebyla napadena oidiem a ani jedna bobule nebyla napadená plísní ani hnilobou -(byl teda pečlivě stříkaný jako všechno ostatní ... třeba Sauvignon to ods.al i přes tu péči asi tak z 15-20 procent)- ... rozhodně ale musím konstatovat, že potřebuje mít minimálně těch 20° aby se odboural "jemný, americký podtext" ... letos je v klaretové směsi s Frankovkou LČ:Fr=1:2, která dělá cca třicet procent s Rýňákem - bude to jemně narůžovělé a je toho pětadvacítka ... :-)"

Aby rozuměli i ti, kteří révu vidí častěji přes sklo sklenky než na živo ve vinohradě: V letošním roce, na pečlivě ošetřovaném vinohradě, kde úřaduje zkušený důchodce, šla polovina už redukované úrody ještě na zem, protože už byl hrozen napaden víc, než by šlo zachránit. To, že na Livadinském nebyla poškozená ani jediná bobule, je zajímavá informace pro ty, kteří mají vinohrady poblíž řeky, či na jiném vlhkém a teplém místě. Plodných keřů Livadinského ještě není dost, a tak skončil jako desetiprocentní příměs v ryšáku, růžovém víně vyrobeném společným lisováním modrých i bílých hroznů. Když si vzpomenu, jak chutnaly minulé ročníky, musím říci, že je škoda, že se na tuto dříve tradiční specialitu trochu pozapomnělo. Ale 1.11."... se letošní úroda překulila "do vína" - a je to tvrdý docela bohatýrsky - ale odkyselovat to nebudu ... prostě každý ročník to svoje ... jsem dolil po hrdla - no a doléval jsem loňským, protože jsem neměl čím letošním - a to loňské jako by proti tomu letošnímu žádnou kyselinu nemělo ... věřím, že to ještě nějakýma přirozenýma proměnama projde, to budu stahovat s kvasnic ... :-))" Takže snad dojedu a taky ochutnám!

 

P.S.: Některé originální texty jsem si pro zvýšení čtivosti dovolil upravit.

P.S.2 (od administrátorů ovine.cz): Jak si jistě pozorný čtenář všiml, v uvozovkách se leckde blýskne jadrnější čeština, než jste na stránkách ovine.cz zvyklí. Obecně bychom nechtěli posouvat hranici toho, co tu může zaznít a co už bychom si nepřáli, v tomto konkrétním případě ovšem nepanovala v týmu administrátorů jednoznačná shoda. Nakonec jsme se rozhodli ctít autorovu snahu pomocí citátů ohraničených uvozovkami v dobrém vykreslit rázovitost osob, o kterých se zmiňuje a doufáme, že to bude přijato spíš se shovívavým pousmáním.

Počet příspěvků v diskuzi: 2  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 6928x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
p.j. 09.02.2011 06:22:26