O Víně

19.01.2010 p.j. Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 19.01.2010 07:00

Biodynamikem snadno a rychle II.

Standardy Demeteru ohledně produkce hroznů (ale i obecně jiných rostlinných plodin) a vinařství (biodynamické farmy) jako celku.

Tady je dobré už na začátku pochopit, že pro biodynamiku fungování „farmy" nespočívá jen v dodržení nějakých pravidel, je třeba se začít učit vnímat všechny děje přímo i nepřímo související s produkcí v návaznostech, interakcích.  Tady si dovolím přeložit jeden fatální odstaveček přímo z webu Demeteru: „Nejdůležitějším předpokladem pro konverzi je aktivní zájem o přírodní zákonitosti a vůle pracovat s nimi kreativně během každodenních činností. Je také důležité, abyste byli otevření holistickému (celostnímu) pohledu na přírodu a svět, který přesahuje znalosti získané čistě jen studiem přírodních věd. Nejen vliv Slunce, hvězd, Měsíce a biodynamických preparátů je nutné brát v úvahu. Práce s biodynamickými metodami povede k novým zkušenostem vzešlým z vzájemného ovlivňování říší rostlin a živočichů." Na více místech je v materiálech Demeteru zmiňováno, že certifikující organizace dbá na to, aby farmy nesklouzávaly k pouze formálnímu plnění požadavků a k vyhledávání mezer ve standardech. Dá se tedy předpokládat, že nejen v průběhu konverze bude posuzována i aktivní schopnost pozorování, vnímání a samostatného úsudku, stejně jako vůle k sebevzdělávání a sdílení zkušeností s ostatními biodynamickými zemědělci.

Struktura farmy: Biodynamik vidí svou farmu jako jakýsi živoucí do značné míry soběstačný organismus, kde jsou jeho „orgány", tj. obdělávání půdy, pěstování rozmanitých druhů rostlin a chov zvířat vzájemně provázány tak, aby v harmonii správně obdělaná půda dala optimální podmínky pro růst rostlin, ty posloužily částečně za potravu zvířatům a jejich hnůj předal vše potřebné zase půdě. Je posuzován poměr soběstačnosti farmy a vstupů zvenčí, hospodárnost, minimalizace odpadů a zacházení s nimi.

Pěstování rostlin: Farma vede své hospodaření s půdou takovým způsobem, aby se přirozeně zvyšoval půdní život, úrodnost a též energetická bilance půdy. K tomu je vhodné, umožňují-li to podmínky, plodiny střídat (rotovat), pěstovat i luštěniny a listovou zeleninu. Pro správný zdravotní stav je důležitý výběr plodin a odrůd. Osivo či sadba musí pocházet z biodynamických nebo alespoň organicky (bio) vedených farem, jsou-li v místě dostupné. Nesmí být ošetřeny žádnými syntetickými přípravky ani ozářením radiačním zdrojem. Pokud je dostupné osivo či sadba pouze z konvenční produkce, musí být schváleno jeho použití certifikační organizací. Z produkce potravin a krmiva jsou vyloučeny hybridní plodiny s výjimkou kukuřice, dále plodiny získané genetickou manipulací, technikami cytoplasmatické nebo protoplasmatické fúze. Rozmnožovací materiál (např. rouby, řízky) musí též, pokud je to možné, pocházet z biodynamických nebo organických (bio) zdrojů. U rozmnožovacího materiálu pro stromy a trvalé kultury musí farma (pokud hodlá vysadit více jak dva kusy za rok) doložit jejich původ. Pokud v místě nejsou dostupné biodynamické či organické zdroje řízků, roubů či sazenic, může zažádat o použití konvenčně vypěstovaných. I konvenční materiál by neměl být chemicky ošetřen. V případě zeleniny může certifikující organizace udělit výjimku k použití konvenčně vypěstovaného rozmnožovacího materiálu, ta se ovšem nemůže vztahovat na geneticky modifikované rostliny a též ne na semena a mladé rostliny zelenin s krátkou dobou mezi pěstováním a prodejem (např. salát).

Hnojení: Hnojení je možné jen uleželým zvířecím hnojem, kompostem upraveným biodynamickými preparáty, tekutými rostlinnými hnojivy, organickými zbytky (zbytky úrody, organický odpad), slámou, pilinami a dřevěným odpadem (nesmí být kontaminován chemikáliemi a laky), dřevným popelem, rašelinou (pokud to nevede k devastaci přírody), fermentovanou melasou (za dodržení evropského nařízení 889/2008), minerálními moučkami, jejichž složení je známé, mletými jíly (bentonitem), chaluhami a řasami (pokud to nepovede k devastaci přírody), hašeným vápnem, mletým vápencem, dolomitem, skořápkami a ulitami. Na základě půdních rozborů může certifikační organizace povolit k hnojení též přírodní minerální fosfáty s nízkým obsahem těžkých kovů, mletou zásaditou strusku, surovými nezpracovanými draselnými solemi (síran draselno-hořečnatý,  síran draselný s obsahem chloridu vápenatého do max. 3%), síranem hořečnatým, sírou a solemi stopových prvků. Hnojení čilským ledkem, rozpustnými fosfáty, dusíkatými syntetickými hnojivy, čistými draselnými solemi a hnojivy obsahujícími více jak 3% chloridů je striktně zakázáno. Není povoleno k hnojení používat ani městské odpadky a kanalizační splašky. O všech použitých a dokoupených hnojivech musí být vedeny záznamy.

Půda se nesmí přehnojovat, do půdy se maximálně smí dostat tolik dusíku, který vyprodukuje tolik dobytka, kolik farma dokáže vlastními zdroji píce nakrmit. Je stanoveno maximální množství hnojení pro zeleninu a ornou půdu v jednotce 1,4 manure unit/ha. Pro trvalé kultury včetně sadů je to 1,2 manure unit/ha a je tam naznačeno, že pro trvalé kultury se, nelze-li jinak, připouští i dokoupení hnoje z biodynamické/bio farmy a tudíž by v určitých případech byla uznána výjimka z vlastního chovu skotu či koní. Manure unit přepočtená na obsah živin znamená 80kg dusíku a 70kg P2O5. Vztah té „manure unit" na složení hnoje od různých zvířat chovaných na farmě za jeden rok vyjadřuje tabulka:

♦ Plemenný býk  1,2 m.u.
♦ Kráva a hovězí dobytek od 2 let věku   1,0 m.u. (do dvou let 0,7, tele 0,3)
♦ Ovce a kozy od dvou let věku  0,1 (do dvou let 0,02)
♦ Koně od tří let  1,1 (do tří let 0,7)
♦ Prasata pro masnou produkci nad 50kg  0,16 (20-50kg  0,06; chovní samci a prasnice bez selat 0,3; selata 0,02)
♦ Nosnice a krocani 0,0071 (kuřata, mladé slepice, husy 0,0036)
♦ Kachny na maso 0,005.

Deficit dusíku a nutnost dodatečného hnojení musí být doložitelné certifikující organizaci. Pokud vlastní produkce hnoje farmy nestačí, je možné dokoupit hnůj, kompost, organické zbytky rostlin, slámu či zbytky úrody z externí biofarmy, nesmí to však vést k přehnojení a nadměrnému růstu a obsah takto externě dokoupeného hnojiva nesmí překročit množství 0,5 manure unit. Použití a druh takto dokoupených hnojiv musí být zdokladován, mohou být u použití hnojiv z listů rostlin požadovány analýzy na pesticidy. Nesmí být použit hnůj z konvenčních velkochovů, z chovů, kde se neeticky zachází se zvířaty a kde zvířata nemají venkovní výběhy, ani z chovů bez podestýlky. Taktéž by měly mít chovy, z kterých pochází externí hnůj zabezpečeno, aby nedošlo ke kontaminaci dodávaného hnoje léčivy (antibiotiky) a kontaminanty z krmiv (těžké kovy z rybí moučky atd.).

Zkoumá se též zacházení a uložení hnoje a hnojiv s ohledem na minimalizaci úniku jak kapalných tak plynných složek.

Ochrana rostlin: Prvotní snahou všeho biodynamického snažení je větší odolnost rostlin k chorobám všeho druhu. Pokud by se toto ukázalo jako nedostatečné, je možno použít následujících přípravků:

♦ Podpora a použití přirozených predátorů a parazitů škůdců
♦ Sterilizovaných samečků hmyzu
♦ Hmyzích pastí (lepových desek, atraktantů, feromonových lapačů)
♦ Mechanických odpuzovačů, pastí, ohrad a zábran
♦ Nesyntetických repelentů (např. thujového oleje)
♦ Podpůrných a ochranných přípravků jako kopřivový zkvašený výluh, přesličkový čaj, pelyňkový čaj, propolis, přípravky z mléka a mléčných výrobků
♦ Vodního skla (sodné i draselné)
♦ Smáčivé formy síry a sirného květu
♦ Bikarbonátu draselného (hydrogenuhličitanu draselného)
♦ Virových, bakteriálních a houbových preparátů (např. Bacillus thuringiensis, Granulose virus)
♦ Pyrethrum - prášek či extrakt přírodního původu (ne pro produkci hub, ne, existují-li méně nebezpečné alternativy)
♦ Picrasma excelsa (Quassia, hořká kůra) - čaj z ní
♦ Olejových emulzí na bázi rostlinných nebo minerálních olejů (pro trvalé kultury)
♦ Draselného mýdla
♦ Želatiny
♦ Othofosfát železitý (jako prostředek proti měkkýšům)
♦ Azadirachtin (Neem)
♦ Rodenticidy (tj. přípravky -jedy proti hlodavcům, ale jen v takovém provedení, které vyloučí možnou otravu přirozených predátorů)
♦ Ethylalkohol, minerální moučku a kávu

Pro speciální plodiny (trvalé kultury, květiny) i křemelinu či rozsivkovou zeminu,  vápno, sirné postřiky jako sulfid vápenatý (Hepar Sulphuris) a v nevyhnutelných případech i měďnaté postřiky v množství kdy za pět let zprůměrované množství nepřesáhne 3kg/ha/rok, nejlépe aby jednotlivý postřik neobsahoval více jak 500g mědi/ha.

V podstatě ale použití přípravků od vodního skla níže by mělo být opravu v nevyhnutelných případech a kalamitních situacích a vždy je lepší použití předem prodiskutovat s certifikační agenturou.  Použití jakéhokoliv jiného syntnetického pesticidu nevyhnutelně vede ke ztrátě certifikace. K zkoušení nových výše neuvedených přípravků a metod je nutné schválení certifikující organizace. Pokud je potřeba použít nakupovaných (byť výše povolených) prostředků, je nutné se přesvědčit, že neobsahují jako přídavné látky některé ze striktně zakázaných a nepocházejí z transgenních zdrojů.

Plevele: V odstraňování plevelů na biodynamických farmách se musí preferovat mechanické prostředky, termální prostředky je nutné konzultovat předem (připouští se např. mělká parní sterilizace půdy ve sklenících, po které ale musí následovat znovuoživení půdy podporou skrze biodynamické preparáty), chemické herbicidy jsou vyloučeny. Mulčování za použití rohoží,  plastických fólií a podobně je zakázané. Rovněž je nepřípustné ponechat (udržovat) půdu holou neosázenou bez rostlin jako tzv. černý úhor po celou vegetační sezónu.

Sledován a posuzován je i způsob sklizně a případné uskladnění plodin s ohledem na jejich případnou kontaminaci či znehodnocení.

Příště: biodynamické preparáty.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 6113x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5  
p.j. 19.01.2010 12:12:22