O Víně

14.07.2009 Evas Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 14.07.2009 07:00

Jak strávit příjemný večer s růžovým cuveé

Růžová vína mají pověst spíše jednodušších, líbivých až prvoplánových nápojů. Jsou však rosé, která by byla opravdová škoda vypít jako vodu, nevychutnat si je, nezastavit se a nepomazlit se s jejich vůní a nevychutnat si delikátní chuť. K takovým patří Špigle-Bočky z Vinařského dvora Němčičky. Chcete-li se dozvědět, jaký může být večer ve společnosti tohoto zajímavého vína, přečtěte si dnešní článek.

Letošní rok je pro růžová vína opravdu ideální. Od 4. dubna 2009, kdy jsem se plahočila mezi sklepy ve Velkých Bílovicích a poprvé si letos spálila pěšinku na hlavě (jako každý rok), snad nebyl víkend, který by celý propršel nebo byla taková zima, že by člověk nemohl vyrazit na piknik nebo posedět v podvečer u grilu. A právě při těchto příležitostech začínám lehkým rosé. Jistě, až přijde v pozdějších hodinách na řadu grilování kořeněného mletého hovězího nebo náležitě naložené vepřové krkovičky, je čas na nějaké těžší červené, ale dokud slunce nezapadne, je čas rosé. Růžové je navíc víno, které si bez výčitek otevřu, i když jsem sama. Ráda o víně mluvím a poslouchám povídání ostatních. Ráda ochutnávám ve společnosti a rozhovory o víně, o jeho původu, způsobu výroby, vinařích, vůních a chutích jsou pro mě důležitější než samotné pití vína. Růžové si ale vychutnám i o samotě, bez řečí, s dobrou knížkou či hudbou, a nepřipadám si ani rozmařile, ani jako alkoholik.

Rosé je zkrátka víno na všední i sváteční den, pro soukromou relaxaci i společenské setkání, pro uklidnění po náročném dni i pro rozproudění zábavy. Včera ochutnané cuvée Špigle-Bočky, kabinetní víno ročníku 2007 vyrobené z odrůd Frankovka a Svatovavřinecké, je ideální představitel takových vín. Cuvée vyrobené náročnou metodou krvácení ve Vinařském dvoře Němčičky nese jméno podle jedné z nejvíce ceněných tratí velkopavlovické oblasti.

Bylo by jednoduché říct, že barva je prostě lososová, ale to je kategorie, do které se schová celá paleta oranžovo-růžových barev. Nejvíc ze všeho připomíná ne zcela vyzrálý krvavý pomeranč. Barva je to krásná, teplá, laskavá. Na plakátku Le Couleurs du Vin, možná ho máte někdo doma, je pojmenovaná Orange d'automne. Víno má jiskru a po skleničce stéká ve štíhlých, ale pomalých pramíncích slz.

Skleničkovým pokusnictvím jsme si nejprve připravili trochu rozpačité chvilky. Z italské skleničky Luigi Bormioli není cítit absolutně nic! Jinak krásná sklenička je příliš otevřená a jakákoliv vůně se vytrácí hned nad hladinou. Lepší zážitek poskytuje sklenice tulipánového tvaru. Cítím třešňový kompot, takový, co ho najdete u babičky ve spíži zapomenutý někde vzadu, uleželý, ale pořád moc dobrý. Po mírném zteplání se ve vůni projeví i jakási pecková vůně, takže ke kompotu si představím i hromádku ocucaných třešňových peciček. Nejlepší je ale nakonec obyčejná OIVka. V ní není jen kompot, ale rovnou třešňová bublanina. Čerstvá, před chvílí dopečená, ještě vlažná, pocukrovaná. Přidává se vanilka, vlahé máslo, kopeček šlehačky. Je to komplexní, bohatá, ne však příliš silná vůně.

Na jazyku je víno nejprve nevýrazné, ale po pár doušcích se ochotně vpíjíme do velmi jemné, delikátní chuti doprovázené kyselinkou, ze které se sbíhají sliny. Na další doušek, samozřejmě. Čich je u mě dominantní smysl, takže třešně zpočátku cítím i v chuti. Moc bych si ale nevěřila, to se spíš jazyk nechal zmást nosem. Pikantní kyselina odkazuje spíš k rybízu. A nakonec i k tomu krvavému pomeranči, protože mírné zteplání vyvolá lehounkou, moc příjemnou hořčinku v dochuti, která evokuje pomerančovou kůru. Pěkné, lahodné, harmonické.

Tohle je přesně ono víno na začátek zahradního posezení. Ještě než se začne se šťavnatými steaky a pikantními klobáskami, a vlastně ještě než se pořádně rozpálí gril, stihnete připravit tyto dva jednoduché předkrmy a vypít Špigle-Bočky:

Sušené švestky ve slanině
Velké sušené švestky bez pecek, alespoň několik hodin macerované v dobré slivovici, obalíme v proužku tence nakrájené slaniny a propíchneme párátkem. Tyto jednohubky můžete dát na gril během jeho rozehřívání a než bude gril připraven na pořádný flák masa, vyškvaří se téměř veškerý tuk ze slaniny a zůstane úžasně šťavnatá, sladkokyselá jednohubka v křupavém, voňavém, cholesterolovém kabátku. Čas pro otevření růžové lahůdky Špigle-Bočky.

Lilkové kapsičky plněné kozím sýrem
Z velkého lilku nakrájíme tenká kolečka, každé ještě prokrojíme, ale nedokrojíme, takže vznikne kapsa. Lilky spaříme vroucí vodou nebo minutku napaříme v horké páře. Můžeme je nechat i syrové, příprava na grilu ovšem potom bude trvat déle. Do každé kapsičky vložíme kousek kozího sýra s bílou plísní na povrchu obaleného v kousíčku tence krájené slaniny. Nechceme jemné a delikátní růžové cuveé Špigle-Bočky zabít přehnanou kořeněností, ale pouze ohladit ostřejší kyselinky kombinací sametového sýra, propečené slaniny a vláčné zeleniny, takže lilky jen lehce posolíme a mírně poprášíme čerstvě mletým čtyřbarevným pepřem. Kapsičky můžeme zajistit párátkem, my ovšem používáme dvojitou mřížku na grilování ryb. Je to takový šikovný pochystátor sestávající ze dvou mřížek, mezi které se vkládají ryby, tyhle kozí lilky a další věci, se kterými se na grilu špatně manipuluje, protože mají tendenci se rozpadat.

Dobrou chuť a na zdraví!

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 2746x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5