O Víně

13.01.2009 Evas Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 13.01.2009 07:00

Pension & Steak Restaurant Trautenberk, Studenec

Před Vánocemi jsme byli už podruhé pojíst, popít a přenocovat v jednom sympatickém krkonošském penzionu a vzpomněla jsem si na milaskův článek „Proč si v restauraci víno (obvykle) nedám?" z loňského srpna a především na komentáře pod tímto článkem volající po tipech na restaurace, kde objednat si lahev vína přece jen není science fiction. Takže tady jeden je.

Už podruhé jsme poslední předvánoční týden vyrazili s manželem a dalšími dvěma páry na večeři a pokec do penzionu Trautenberk ve Studenci v Krkonoších (www.trautenberk.cz) a už podruhé to bylo moc fajn. Celý dlouhý večer jsme si mohli k povedenému jídlu (předkrm - výborný tatarák snědený společně, hlavní chody - různé hovězí steaky, různé dezerty) objednávat lahve vína, aniž bychom si udělali díru do peněženky. Domluvili jsme se, že z toho uděláme takový milý předvánoční zvyk.

Nečekejte žádné vinné specialitky nebo zázraky, ale počítat můžete se slušným rozsahem moravských vín od jakostních po výběry z hroznů, mj. od Vinařského domu VINOHRAD CZ, Vinselektu Michlovský, Františka Polehni z Blatnice pod Sv. Antonínkem nebo Petra Skoupila z Velkých Bílovic, při jejichž výběru šlo především o vhodnost do gastronomie.

Na úvod jsme zabrousili k VINOHRADU CZ, který mě tu loni opravdu překvapil. Název mi tehdy nic neříkal a proto mi ta firma přišla taková nějaká pofiderní. Navzdory tomuto předsudku byla obě vína, která jsme si tehdy objednali, pěkně odrůdová, příjemná a výborně doplňující pokrmy. Letos byl Trautenberkův vinný lístek rozšířen o řadu FLÓRA PÁLAVA, všechno ročník 2007 (ani nevím, jestli v předcházejících ročnících tuto řadu vyráběli, ale hádám, že ne). Pěkné lahve jsou pokryty kolem dokola etiketou s květinovým motivem. Etiketa možná maličko evokuje FLOWER LINE od Mikrosvínu, ta vinohradí je ale umírněnější a líbí se mi mnohem víc. Kabinetní Müller-Thurgau z mikulovského Turoldu byl lehce muškátový, s lahodnou, hladivou hroznovou chutí, moc příjemná kyselinka vydržela na jazyku dostatečně dlouho. S 1,2 gramy zbytkového cukru, s 6,2 gramy kyselin a milosrdnými 11,6 % alkoholu je toto víno ideální společník k večeři, ale i k posezení na zahrádce pod teplým zapadajícím sluncem.

Dost romantiky, jede se dál. Přišel na řadu tatarák, takže jsme sice zůstali u VINOHRADU CZ, ale tentokrát jsme sáhli po červeném. Kabinetní Frankovka z tratě Pod Martinkou v Horních Věstonicích (zbytkový cukr 1,6 gramů, kyseliny 5,3 gramy, 12,9 % alkoholu) měla krásnou rubínovou barvu s impozantní jiskrou a s fialkovými odlesky a na kabinet nečekaně plnou chutí švestek s kořeněným šmrncem. Zpětně neváhám hodnotit toto víno jako vítěze večera. V e-shopu lze tato vína koupit za 128 a 141,- Kč, Trautenberk si účtoval něco kolem 230,- Kč.

Rulandské bílé 2005, pozdní sběr od Vinselektu, se stalo dočasným návratem k bílým odrůdám. Suché víno z řadyStandard (počmárané, pocákané etikety, které se mi nelíbí kvůli použitým barvám, ale které se drží na trhu už dlouho, takže to bude asi další můj neopodstatněný problém) z tratě Staré v obci Dobré Pole mělo vůni květového medu (ten já nerada, jsem vyznavačem lesního medovicového, ale koho to zajímá, že?) a ovocnou, možná trochu broskvovou chuť. Příjemné, osvěžující, nenáročné.

S Vinselektem jsme se definitivně vrátili k červeným vínům, protože macaté steaky už volaly po snědení. Suché kabinetní André 2005 z Dílů za Vinohrady z obce Hovorany opět z řady Standard bylo svěží, lehké, borůvkové chuti, ale poměrně slabého těla a krátké dochuti. V porovnání s vinohradí Frankovkou slabota.

Cabernet Sauvignon 2006, suché jakostní víno Petra Skoupila z velkobílovické trati Nová hora, překvapilo svou pěknou vůní tmavého bobulového ovoce, při polknutí ústa i nos naplnila docela plná a výrazná chuť i vůně černého rybízu. K zapití všech těch kořeněných pfeffer steaků a rancher steaků ideální. Alkohol 13 % v tomto případě ani nijak nepřekážel. Poslední tři vína lze zakoupit v e-shopech vinařství za 85,- Kč(Skoupil) nebo 120,- Kč (obě vína od Michlovského), v restauraci jsme zaplatili zhruba 150,- Kč za každou lahev.

Na závěr jsme si nechali jedno z dražších vín - Rulandské modré 2003, pozdní sběr, z řady CHATEAU DOWINA opět z Vinselektu. Domnívala jsem se, že jsem si etiketu vyfotografovala v detailu, abych si mohla doma opsat údaje z ní, ale chyba lávky! Fotku nemám, v e-shopu už víno není, takže o něm nevím nic. Jen to, že znovu po něm nezatoužím. Víno sytě granátové barvy vonělo šťávou z černých nahořklých višní a chutnalo pro změnu po višních zralých a sladkých doplněných docela pěknou kyselinkou. Chuť ani vůně nezapřely vliv dubového sudu. Nějak mě ale neoslovilo, přiznávám ale, že svou roli mohla hrát i značná ovíněnost a přejedenost. Rulanda modrá této řady, ale ročníku 2005, se v e-shopu prodává za necelých 240,- Kč. Trauntenberk chtěl přes 400,- Kč, což už mi moc fajn nepřipadlo.

S cenami, kvalitou i podáváním ostatních vín i s pokrmy jsme ale byli spokojeni. Na rozdíl od cen, na které jsme zvyklí z pražských restaurací (pokud vůbec mají nějaký vinný lístek), nejsou ceny v tomto penzionu z žánru fantasy. Jestli to před příštími Vánocemi zase vyjde, nebudeme váhat. Pokud se chystáte na lyže, Trautenberk je pěkné místo, kam se vám večer bude chtít vrátit.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 2604x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5