O Víně

24.10.2008 Flouro Aktivni: Ano Datum a cas publikace: 24.10.2008 07:00

Poddvorov 2008 aneb Otevřené sklepy počtvrté

Hektické léto i začátek školního roku způsobil, že se teprve teď dostalo na reportáž o akci, která se uskutečnila na konci června, přesněji v sobotu 22. 6. 2008. Šlo o již čtvrtý ročník otevřených sklepů v Novém Poddvorově. Pro mne osobně to byla teprve třetí návštěva v řadě, protože historicky prvního otevření sklepů jsem se nezúčastnil. O tom, zda se naplní ono okřídlené rčení třikrát a dost nebo dojde k jeho popření, se dozvíte v následující reportáži.

Poprvé je to často úžas a okouzlení. Podruhé je to... Jaké to vlastně bylo podruhé? Jaksi snové. Potřetí je to návrat. Takřka návrat domů. Lidé, jejich obydlí, sklepy, vína, rozvlněná krajina, vinohrady naplno vstřebávané všemi smysly jsou srdci zas o kousek blíž. Nad vším se klene pocit, že takto se určitě utváří celoživotní pouta. A ať to zní třeba pateticky - pouta v dobrém i zlém. Tok myšlenek se naráz zastaví a drobné mrazení se ostře srazí s vyvstávajícím potem na čele i zádech v horkém poledním čase, když se před čelním sklem vozu náhle propadne poslední přírodní bariera tvořená řádky vinic a za ní se na navrší objeví první poddvorovská stavení. V ten okamžik jako by keře vrůstaly do štítů domů. Na maličkou chvíli se zcela spojí a prolnou se obydlí a lidé za jejich zdmi s šiky vinic do jediného příběhu. Jako by nebylo větší harmonie. Kámen, dřevo, půda a život. To je Poddvorov. Pro někoho možná téměř konec světa, kartografický bod, kterým se v reálu dá projet od shora dolů ze zdola nahoru a ani nezastavit. Pro mne je ale Poddvorov právě místem zastavení - čisté radosti při poznávání vín a setkávání se s lidmi.
 
Skoro až příliš hladce se vpluje do mumraje naplno rozběhnutých slavností otevřených sklepů. Nesmělost počátečních několika okamžiků je ta tam a je to jen sled rychlých scén, které plynule přechází jedna do druhé, ouvertura, která však má své místo a chyběla by ve výsledné kompozici. Přivítání u Kašíků, ubytování se v protilehlém kopci, ve Starém Poddvorově a znovu ta cesta k Novému, vyšňořené domy a vinařské sklepy, koňské spřežení vozící návštěvníky mezi jednotlivými sklepy, hudba vyhrávající do různých stran a především známé tváře nejen místních, ale i celé řady přespolních dorazivších sem zdaleka ne poprvé. Je to prazvláštní společenství lidí, bezpochyby různých profesí, stavů i povah, kteří míří do Poddvorova, slavit tento svátek vína. A je to bez nadsázky opojný pocit, být jeho součástí.

Letošních deset otevřených sklepů je znovu pyramidou se stupni k pokladům faraónů, které však nejsou až na konci cesty, ale lze je objevit při každém zastavení. Magické číslo deset značí prozatím největší počet otevřených sklepů v historii těchto slavností. Je příjemným zjištěním, že kromě jmen již zavedených vinařů a vinařství se objevují i nová, ve hře, kde karty zdaleka nejsou nadobro rozdány a právě otevřené láhve zachovávají kamennou tvář hráčů pokeru a ani za nic předčasně nevyzradí, s čím vstupují do hry o naši přízeň. Očekávání graduje a těch několik okamžiků do vynesení trumfů, dokáže být nekonečné. Tak rychle pro vstupenku a pohárek!

Neporušujíc tradici, první zastavení patří Václavu Mrkvovi, jednomu ze tří vinařů ze sdružení Císařův vinohrad. Jak je úlevné ještě před degustací spočinout na pár chvil v jeho nádherném sklepě. Ticho s chladivým šerem podzemního prostoru dává zapomenout žhnoucímu slunci na povrchu. A co víno? Zde je. První je Ryzlink! Když Ryzlink rýnský v kabinetním provedení 2007 zajiskří ve sklenici, naplní mne to velkým očekáváním. Podle mého soudu dosti razantní a řízné ryzlinky tohoto vinaře mi sedí. Ani tento není výjimkou. Lovím sice v paměti, že 2005 i 06 mne přitahovaly o maličko víc, ale i tento vzorek je dobře pitelný. Sauvignon v predikátu pozdní sběr a ročníku 2007 příjemně nastupuje, ale po ryzlinku daleko rychleji odeznívá do ztracena. Trefou do černého je růžový kabinetní Cabernet Sauvignon rosé 2007. Naprosto ideální víno do veskrze horkého letního dne, jakým dnešní sobota je. Lehčí s decentní ovocitostí. Rulandské šedé pozdní sběr 2007 pohladí čichové centrum rafinovanou aromatikou. V chuti moc pěkně skloubený zbytkový cukr 15,6 g/l s kyselinou 7,1 g/l. Nelze nezmínit vynikající koláčky paní Mrkvové. Až filigránky působí tato drobná sladkost v doprovodu vín manžela vinaře.

U sklepu Pavla Veselského je plno. Několik hloučků s různým počtem lidí neúnavně někdy i s několika lahvemi najednou obíhá sám pan vinař, který také patří do sdružení Císařův vinohrad. To sleduji již s nalitým jakostním Sauvignonem 2007. Příjemnou až decentní vůni mi nějak narušuje poměrně výrazná kyselinka a trochu i kratší tělo vína. Také dosti pikantně a s jemnou hořčinkou na mne působí Rulandské šedé 2006 pozdní sběr. Nádherně odrůdovým aroma mne zasáhne jakostní Muškát moravský 2007 ale podobně jako u SG 07 vínu jako by docházela síla v chuti. Sauvignon 2006 pozdní sběr nabízí zajímavou konfrontaci ročníků. Rozhodně plnější, chtělo by se vyřknout rychlý soud. Ale je toho víc, co odděluje šestku od sedmičky. Určitá lahvová nazrálost a uleželost kontrastuje s živostí a možná i jakousi neučesaností mladého vína. Ústa vyšlou mozku podnět pro konečný rezultát. Přílišné množství kyselin u většiny vín. Kéž se co nejvíce zaoblí a srostou se srdcem vína!

Vidím únavu v očích muže, který před několika lety dokázal zviditelnit svým Sauvignonem Poddvorovsko patrně jako nikdo jiný, když získal v roce 1998 ocenění Šampión valtických vinných trhů a podle mého i dnes stále široko daleko vytváří vedle sauvignonů jedny z nejlepších tramínů, ať mi Čejkovičtí, Bílovičtí i jiní prominou. O kom že je řeč? O panu Hnědákovi. Ze skutečné široké nabídky vín vybírám na začátek Chardonnay 2007 pozdní sběr, působí jemně navinulým a stísněným dojmem. Ryzlink rýnský stejného přívlastku i ročníku jako Chardonnay se projevuje rozhodně komplexněji, ale jaksi neodrůdově. Pro srovnání vyzkouším i o rok starší ročník, ale kromě určité nazrálosti mám i s tímto vzorkem problémy. Kyselinka je zde na můj vkus až za hranicí příjemnosti. U Rulandského šedého 2007 ve výběru z hroznů je bohužel problém v jeho teplotě. Sice se zdá příjemně odrůdové ve vůni, ale chuť vzhledem k nedostatečnému vychlazení víno bohužel pohřbívá a celkově vyvolává disharmonii. Hodně se těším na Sauvignon 2007 také ve výběru z hroznů. První dojem z vína je travnatý až chlorofilový. V chuti sice vystupuje více odrůdových charakteristik, ale vše je jaksi krátké a rychle odeznívající. Skoro jako by se ani nejednalo o výběr z hroznů. Rozhodně zajímavou kompozici vůní i chutí chce nabídnout cuvée Sauvignonu + Rulandské šedé. Bohužel i tady mi trochu chybí plnost a jakási komplexnost. Přichází Tramín 2007 výběr z hroznů a já hned při prvním přivonění přemýšlím o předpojatosti. O mé náklonnosti k této odrůdě, která snad chce zastínit vše předešlé. Avšak nemohu si pomoci. Víno má odrůdové aroma. Jemná decentní vůně růže s náznaky medového základu. Chuť není extrémně plná, ale působí vyváženě. Nelze nepřipojit poznámku, že celé toto zastavení u Hnidáků bylo nemile narušované stupňujícími se agresivními poznámkami a výpady již jakéhosi notně ovíněného muže. Přišlo mu asi nepatřičné, vidět někoho, jak si dělá o degustovaných vínech poznámky. Nezbývalo nic jiného, než předčasně odejít.

Poddvorovskou hegemonii se při letošních otevřených sklepích snažili, a nutno dodat, že velice sympaticky, narušit dva resp. tři vinaři z nedalekých Dolních Bojanovic a Prušánek. Bojanovický Antonín Blažek nevystavuje v Poddovrově svá vína poprvé. Jeho um bylo možné posoudit již v loňském roce. Jeho Rulandské bílé 2006 pozdní sběr se zdá být již jemně navinulé, avšak solidně plné a příjemně pitelné. Tramín červený 2007 pozdní sběr zaujme strukturovanou vůní, bohužel chuť jaksi zůstává za očekáváním. Sauvignon 2007 pozdní sběr má podle mého názoru velmi pěknou odrůdovou vůni. Chuť je ale ovlivněná vyšší teplotou a poměrně palčivě z ní vystupuje alkohol i hořčinka v závěru. Polosuchému Chardonnay 2007 pozdní sběr také moc nesvědčí vysoká teplota a podobně jako u Sauvignonu je zde patrný ne zcela příjemný alkoholový nádech.

Dalším bojanovickým vinařem je pan Jan Lekavý. Pro mne je to první seznámení s jeho víny. V mnoha ohledech velice příjemné. Na úvod je tu kabinetní Müller-Thurgau 2006, přestože působí poměrně krátkým dojmem, je jeho pití nekonfliktní a přímočaré. Sauvignon 2005 výběr z hroznů jako by vyjadřoval plnou lahvovou zralost, takřka stařinkovou nazrálost s určitou neurovnaností. Těžko povědět něco bližšího k Ryzlinku rýnskému 2005 výběr z hroznů. Víno se mi jeví jako neodrůdové. Ne špatné. Ale nikterak konkrétní. Polosuché Chardonnay 2005 výběr z hroznů má dle mého názoru až takřka chlebovinkový nádech některých ruland. Chuť je solidní a příjemně plná s vyšším zbytkovým cukrem. Další dvojboj jedné odrůdy ale dvou ročníků zajistí Chardonnay 2006 také ve výběru. Tato 06 má oproti pětce se svými 17 g/l ještě o tři gramy více zbytkového cukru než starší souputník. Osobně preferuji 05, neboť u mladšího vína mne zcela nesedí prosazující se horčinka v dochuti. S neméně vysokými 18 g/l zbytkového cukru zaútočí na chuťové pohárky Ryzlink rýnský 2006 výběr z hroznů. Sladkost je u tohoto vína patrná od prvního okamžiku. Rozhodně to není špatný ryzlink, i když možná ještě ovlivněn předchozím vzorkem, nemohu se stále zbavit oné svíravé horčinky, jakoby vystupující i z tohoto vína. Sauvignon 2006 výběr z bobulí na mne působí travnatým aroma a po ochutnání bych rozhodně netypoval, že se jedná o tak vysoký přívlastek. Víno nepůsobí výrazně plně a hutně, spíše naopak. Oba dva bojanovičtí vinaři prezentovali svá vína společně v jednom sklepě. Myslím si, že v některých případech bylo dost na škodu, že vína měla při podávání vysokou teplotu a tak se mohla spíše projevit disharmonicky. Velkým pozitivem bylo, že k zakousnutí mezi jednotlivými vzorky se nabízelo pečivo s rozličnými pomazánkami těch nejrafinovanějších kombinací. Krásný doplněk k vínům.

Krásná hora je jedna z nejvyhlášenějších viničních poloh na Poddvorovsku. Stejný název si vetklo do jména nově vzniklé vinařství založené na jaře roku 2007 a již s víny stejného ročníku se vehementně hlásí o pozornost. Od prvního okamžiku je cítit, že tato společnost by mohla být novou dravou štikou v relativně poklidných vodách národního vinařství. Lidem, kteří jsou uniformně odění do stejných triček s logem firmy, nechybí asertivita a víra ve svůj marketing. Ale jaké je to nejdůležitější, co rozhodne o úspěchu či neúspěchu, tedy vína samotná? Jejich Müller-Thurgau 2007 se zdá být nekomplikovaným lehce pitelným vínem. Rulandské šedé 2007 je aromaticky rafinovanější, jakoby postupně odhalující jednotlivé složky. Avšak chuť má tendenci trochu zaostávat za vůní. Osobně nejvíce potěší Ryzlink rýnský 2007, který je příjemně pikantní a svěží s jemnou nahořklostí a stopami minerálních tónů. Znovu víno nikterak komplikované, ale dobře udělané. Cuvée Tramín a Ryzlink rýnský je spíše zajímavým experimentem, který snad z každé odrůdy vzal jen pár svých charakteristických složek. Podle mého se tento pokus vydařil tak na 60 %. Leč z reakcí některých vínomilů je zřejmé, že své konzumenty si jistě bezpochyby najde. Apropós, s vínem se neuvěřitelně skvěle doplňovalo nabízené pečivo s různými druhy pomazánek, podobně jako ve sklepě pana Blažka a Lekavého. Lahodné byly neuvěřitelně jemné škvarkové i tvarohové pomazánky. Vrcholem se, a to nejen v mých ústech, stala brynzová pomazánka prošpikovaná kousíčky nakládaného červeného pepře.

Sůkal a Bonus Eventus ; již jen tato tři slova jsou pojmy. A bez nadsázky se dá říci, že kdo o nich neslyšel, jako by o moravském vinařství neslyšel vůbec. Ne náhodou bylo ve sklepě u Sůkalů plno, ne náhodou takřka všichni návštěvníci pochvalně přikyvovali hlavami, decentně pomlaskávali a vyprazdňovali své pohárky jakoby s větší horlivostí než kde jinde. Veltlínské zelené 2007 kabinet, co víc si přát na úvod než velmi svěží, jemně mandlový a příjemně pikantní veltlín. Rulandské šedé 2007 pozdní sběr je již více zaoblené a plnější s lehkou hořčinkou, která rafinovaně svádí k dalšímu doušku. Zcela jiné víno je Rulandské šedé 2006 pozdní sběr barrique. Jednoznačně prvoplánově dominující vanilkové tóny, které ale nejsou extrémně výrazné. Samo víno neruší. Zejména v chuti je vše pěkně zaoblené. Ačkoli bílá barikovaná vína nemusím, zde bych rozhodně udělal výjimku. Sauvignon 2007 pozdní sběr nastoupí bez přehánění explozí ovocných vůní angreštu a sladkých mandarinek. Když tento výbuch odezní, objevují se patrné tóny bezu. Mladé pikantní víno s patrným potencionálem do budoucna. Zatím ještě trochu nevyrovnané. To se ovšem nedá ani v nejmenším napsat o Sauvignonu 2006 v pozdním sběru. První dojem po předchozím aromaticky elektrizujícím vzorku je trochu rozpačitý, ale ve chvíli, kdy víno dostane ve sklenici prostor a čas, začne se rozvíjet jako dobrodružný příběh. Jemně travnaté tóny přechází, či spíše snad jdou ruku v ruce s vůněmi rybízu. Jedna složka tak nestřídá druhou, ale přidává se. Stejný pocit navozuje i chuť. Jedno strhává druhé a řítí se k dlouho trvající dochuti. Ruka bezděčně kreslí jednu hvězdičku vedle druhé a pak ještě, aby si snad potvrdila ten dojem z tohoto vína, napíše písmena VÝJIMEČNÉ. Následné Chardonnay 2007 pozdní sběrchce strhnout na sebe pozornost velmi delikátními máslovými tóny. Ve vůni ale malinko zastřené. I tak je víno příjemné a pěkně pitelné. Ryzlink rýnský 2007 pozdní sběr je typicky odrůdový. Jadrnější kyselinka se snoubí s jemnou medovostí a snad i citrusovými tóny. Víno nikterak robustní, zdá se spíše lehčí a hravější. Zatím. Závěr je u bílých vín věnován Tramínu červenému 2007 ve výběru z bobulí. Růže, pivoňka. Hádají někteří různé vůně. Pro mne je to celá bohatá škála vůní květů. Vše čerstvé a svěží. Vysokých 81 g/l zbytkového cukru se dobře snáší s alkoholem i příjemnou kyselinkou. Velice povedený tramín, který pan Sůkal prodává v tento dnes za speciální cenu a je vidět, že nejen cena oslovuje mnohé. Trochu spontánně dojde k nabourání předsevzetí, že nejprve budu ochutnávat jen bílá vína a v dalším kole červená. U Sůkalů je dojem ze všech prozatím přechutnaných vín takový, že se tělu nechce odejít, i když někdy se na vzorky čeká docela dlouho a čas letí jako šílený. Jakostní Cabernet moravia 2007 je takový trošku dřevitý, peckovitý či třapinový. Nakonec po polknutí to ten výsledný dojem neruší a víno je jednoduše příjemné. Zweigeltrebe 2007 pozdní sběr má patrně v sobě nějakou chybičku. Již vůně se zdá být nějak nalomená, nebo nevyrovnaná. Těžko říci, zda chuti něco chybí, nebo přebývá. Víno je jemné, ale. Právě to ale. To o rok starší Zweigeltrebe taktéž v pozdním sběru je o něčem jiném. Ve vůni ucítím oříšky a možná i skořápky, jak opět poznamenají moji společníci. Svěží ovocitá chuť pěkně ladí s vyváženou tříslovinou. Krásná hora (cuvée Merlot a Cabernet Moravia) obě kupážovaná vína pozdní sběr 2006 si pobyla dvanáct měsíců na sudu. Ve vůni lze nalézt takřka ukázkové paprikové nuance. Dále se objevují náznaky exotického koření. Chuť je sametově plná a s příjemným dozníváním. Rulandské modré 2006 výběr z hroznů navozuje tento sled chutí a vůní. Višně i s peckou zalité v čokoládě s jogurtovou polevou. Bizardní? Nikoli. Naprosto rafinované a přesně do sebe zapadající. Můj osobní favorit mezi červenými v tomto sklepě. Vše ještě podtržené pro mne odzbrojující dlouhou a plnou dochutí. O rok starší bratr, tedy Rulandské modré 2005 taktéž ve výběru již nenavozuje takový prožitek. Možná v obráceném pořadí jednotlivých ruland. Možná je ale bohužel jen možná. Avšak to u Sůkalů stále ještě není konec. Možnost ochutnat tzv. „sladký výběr" šest vzorků, kde jsou zastoupeny: výběry z bobulí, jedno slámové a jedno ledové víno, by byl hřích odmítnout. Nevšední představení odstartuje Rulandské modré 2006 výběr z bobulí. Kromě své nesporné sladkosti se víno projevuje vysoce koncentrovanou ovocitostí a svěžím dojmem, který podtrhuje i příjemně vysoká kyselinka. Zweigeltrebe 2006 výběr z bobulí má lahodně botrytický podtext, jež se doplňuje s velice příjemným tříslovinovým tělem. Následuje již jednou přechutnávaný „výběrový" tramín. Pak přichází na řadu něco extraordinerního. Chardonnay 2006 výběr z bobulí. Obsažených 80 g/l zbytkového cukru, 11,5 % alk., 27 °NM by nebylo až tak zvláštní, kdyby si víno během vinifikace nepobylo šest měsíců v barikovém sudu a pak ještě další čtyři v sudu nebarikovém. Vůně je sladce vanilková až kouřová, tabáková. Chuť je kompaktní, plná v dozvuku jakoby s náhlým ale krátkým výbojem kávoviny. Kdo vyhledává ryzí extravaganci a kvalitu zároveň, nemusí hledat dále Rulandské šedé 2007 ledové mělo při sběru 17. listopadu při -7 °C, cukernatost 37° NM. Tyto údaje, prý ale bez záruky, mrká na mne pan Sůkal a směje se, vyzvím již v okamžiku, kdy mi na jazyku rezonuje sladce hroznová, nektarová chuť. Botryticky vyvážené. Strukturované. Tělnaté. Sladké. Mozek generuje enormně velké množství přívlastků, co by popsali zážitek z tohoto vína. Ovšem, co přichází po této ledovce, dává zapomenout všemu. Zase znovu „můj" prokletý tramín. Tramín červený 2006 slámové. I barva hladí. Olej, co se těší, že poběží ve stroji na plné obrátky. Úchvatně stéká a se sklem se vyloženě laská. Vůně jsou jako vějíř. Otvírají se, mění, prolínají, navazují, odeznívají a znovu se vylupují ze svých skořápek. Chuť jen vše podtrhuje. Extatické víno!

Čas se nachýlil. Je už nad slunce jasné, že dnes nebude možné se zastavit u všech deseti vinařů a o jakémsi druhém kole věnovaném červeným vínům ani nemluvě. Podvědomě a přece naprosto záměrně vedou nohy tělo k vinaři, který má zajisté největší podíl na vinařských slavnostech v Poddvorově i na tom, že se letos konají již počtvrté. Vladimír Kašík doplňuje pány Mrkvu a Veselského ve sdružení Císařův vinohrad, stejně tak jako oni doplňují jeho. V jejich sdružení se takřka étericky odráží Poddvorov. Originálně, možná i trochu mýticky. A průjezdem domu, kterým se vstupuje ke Kašíkům na prostorný dvůr, se jako by vchází do velkolepé svatyně zbavené však jakékoli přehnané okázalosti otevřené všem. Masa lidí přimknutá snad ke křesťanské, židovské či pohanské věrouce se v tomto místě kosmopolitně a bez sebemenší zášti setkává a baví. Kromě vín a znovu zcela fantasticky delikátních sladkých pamlsků paní Kašíkové je tady i pan Kašík st., který svým zpěvem za doprovodu harmoniky strhává mnohé ke zpěvu, pobrukování nebo jen ke snění. Fascinující, elektrizující, všeobjímající jsou ty nápěvy veskrze lidových písní, jejichž slova jsou nám často zcela neznámá, ale melodie nás dokáže vést a spolu s vínem a vším tím dohromady povznášet. Sauvignon 2007 jakostní možná nedosahuje vrcholů předešlých ročníků, téměř vždy v predikátní podobě. Mne osobně toto víno ale svojí nekomplikovaností a příjemnou odrůdovou stopou vyhovuje. O víně Aurelius 2007 jakostní se domnívám, že potřebuje trochu víc času. Trochu naležet na lahvi, nazrát. Zatím je víno takové zakřiknuté. Rulandské bílé 2007 pozdní sběr má odzbrojující aromatiku. Svěží jemně medové tóny se jako by zakusují do příjemně pikantní chuti. Chardonnay 2007 pozdní sběr krásně navazuje na předchozí rulandu. Znovu se ujišťuji v pocitu, že tato vína jsou poctivě udělaná, na nic si nehrají, moc dobře pitelná. V tomto vzorku mi moc vyhovuje ve víně rafinovaná kyselinka, která provází víno od začátku až do konce. Císařův vinohrad 2007 je název velmi zajímavého cuvée. Smícháním RB 60 % + CH a RŠ 20 % došlo k vytvoření zajímavého experimentu. Komplexní a plné víno mne zaujme nádechem máslovitých tónů, určitými nasládlými texturami a chlebovinkovým patrem. Nevšední. Další ukázka toho, že si vinař rád pohrává s révovým materiálem a téměř každý rok vytvoří nějaké nové překvapení. I Rulandskému šedému se na Poddvorovsku daří. O tom není pochyb. Tento Kašíkův vzorek je jiný než od pana Mrkva. A to je dobře. Takové bytelné víno. Vyčítám nyní z poznámek o výběru z hroznů 2007. Zweigeltrebe rosé 2007 kabinetní polosuché. Jednou větou. Cukr mu sluší! Pro mne spolu s Mrkvovým kabinetním Cabernet Sauvignonem rosé dva favorité mezi růžovými. Letní pití par excellence.

A to je konec. Víc se toho ve vymezeném čase nedalo stihnout. Na jednu stranu škoda, že vinaři okolo osmé hodiny večerní zavřeli své sklepy, aby se všichni společně i s návštěvníky sešli u cimbálu na poddvorovské „návsi", prostranství před trafo stanicí. Každý z vinařů jsem přinesl několik svých vzorků k volně nevázané degustaci za zvuků cimbálu a harmoniky. Krásně neformální zakončení tohoto svátku vína.

A co do shrnutí? Stručně plusy a mínusy? Budiž. Plusy jednoznačně převažovaly. Komorní prostředí, vstřícnost a otevřenost lidí, většina návštěvníků chovající se slušně, dobré počasí, větší množství otevřených sklepů, lepší organizace, širší a komplexnější nabídka pokrmů oproti loňským letům, neuniformní vína s charakterem, jednoznačně skvělá atmosféra. Zápory? O agresivním chování některých jedinců byla řeč. Zvláštností bylo, že se tak nechovali jen cizí ale i někteří místní. Neustálý pocit jakési nepatřičné výjimečnosti, hlavně mezi návštěvníky, když viděli mne a mé společníky, jak si děláme poznámky, často to dost trapně a hloupě komentovali. Na druhou stranu, velmi kladná odezva od vinařů, když shledali, že se o jich vína někdo hlouběji zajímá. A ještě osobní negativa, spíše prohry. Nedostatek času obecně. Mrzí mne, že jsem se nedostal k vínům pana Tomáše Bařiny, Ivo Padalíka a Milana Vašíčka z Prušánek, o možnosti ochutnat u většiny vinařů jejich červená vína ani nemluvě. Že jsem prošvihl osobní setkání s panem docentem Michlovským a hlavně panem profesorem Krausem, kteří se podobně jako Kristus nezastavili však v Eboli, nýbrž v Poddvorově.

Nedělní den je korunován ještě větším horkem než sobota a teplotami nad 30 °C. Obavy ze zjevné únavy při cestě zpět i z toho jak tu přepravu do hlavního města přežijí nakoupená vína, jsou oprávněné. I tak oddalujeme odjezd, ačkoli nás ten moment stále pronásleduje. Návštěva sklepa u Sůkalů s jejich pověstnými kameninovými nádobami i určitým zklamáním, že některá výtečná včera ochutnaná vína ještě nejsou nalahvována, vyvrcholí bezmocným odmítáním oběda u Kašíků, když paní Kašíková vytvoří opět kulinářskou rapsodii, kterou je neřidičům dovoleno zapít již zmiňovaným zweiglem v rosé provedení. Poslední sbohem patří Kašíkům. Mám pocit, že v jejich tvářích vidím úlevu, že je konec a zároveň údiv, jak rychle to vše uteklo a celý Poddvorov se ponoří do klidného nedělního snění a nicnedělání. Chyba lávky. Vinice volají. Postřiky, další fáze zelených prací a další a další úkony, aby ta sklizeň roku 2008 dala dobré víno. Mně se znovu honí hlavou to co na samém začátku. Poddvorov - třikrát a dost? Vytane mi vzpomínka na loňský rok, loňské poddvorovské slavnosti a dost zarážející a chvílemi nechutný výstup několika lidí, když se diskuze na téma suchá vína versus vína se zbytkovým cukrem vyvinula v hloupé osočování a urážení jeden druhého, aby vše vyvrcholilo hledáním společného nepřítele, kterým se zcela náhodou stalo několik slovenských vinařů, kteří na slavnosti zavítali a přivezli na ochutnání několik svých vín. To, jakým způsobem byla jich vína, potažmo práce, komentována a urážena, nešlo nikterak ospravedlnit. A třebaže jinak celá akce byla povedená a vše ostatní takřka bez chyb, tato událost zcela ovlivnila a poškodila celkový dojem z loňského poddvorovského svátku vína. Naštěstí za to nemůže Poddvorov, nemůže za to většina lidí, kteří organizují tento podnik a nesou onu pověstnou kůži na trh v podobě svých vín, ani ti, kteří se přijíždí potěšit z jejich úsilí a výsledků.

Předloňský, loňský i letošní rok. Za mizejícími poddvorovskými domy ve zpětném zrcátku se vše pomalu ale jistě v mysli slije do jediného pocitu, ve kterém převládne vzrušení při pomyšlení na příští slavnosti otevřených sklepů a vědomí, že pokud se nestane nic mimořádného, znovu za rok přijedu do Poddvorova, do místa, ze kterého si mnohé odvážím, do místa, ve kterém velký kus sebe nechávám. A je to bolest i štěstí zároveň.

Počet příspěvků v diskuzi: 0  Vložit/Zobrazit příspěvek
Počet zobrazení článku: 3090x
Průměrná známka po 0 hodnoceních: -
 1    2    3    4    5