Hovory o víně
Nic
Nic není tak zaokrouhleno jako víno:/v hroznu, v sudě, v číši, v ústech a v břiše.../Pij tedy okrouhle a nebuďiž ti líno/znale je pít, pít víno tiše.Těmito okouzlujícími verši z pera Vladimíra Holana uvádí každých čtrnáct dní Český rozhlas 3 - Vltava v sobotu odpoledne Hovory o víně. Relace, která svojí formou i obsahem neuvěřitelně dobře zapadá do jemně lenivě snivého sobotního programu této stanice, kde je možné se přesně o druhé hodině z poledne naladit na dramatickou strunu při poslechu rozhlasové hry v Rozhlasovém jevišti a pak pokračovat přes drobné intermezzo vyplněné vážnou hudbou k hovorům o víně.
Vše
Duo sofistikovaných, noblesních a decentních průvodců v podání Lukáše Hurníka a Jiřího Mejstříka vyplní čas mezi čtvrtou a půl pátou někdy poetickým a hloubavým, jindy rozverným, avšak bytostně vkusným, rozprávěním nejen o víně. Každé setkání má konkrétní téma. Ta jsou různorodá a jejich rozmanitost je jako víno samo. Jen namátkou: O vínu v českých zemích, Víno a zdraví, Léčivé vlastnosti révy, Architektura a víno, Víno jako obchodní artikl, O přeměnách vína v průběhu staletí, Jak pojmenovat chuť, Jak skladovat víno, Genius loci, Tajemství vinné etikety aj. Někdy se stane, že se téma trochu rozvolní a úvodní námět či motto se posune někam jinam, ale to vůbec nevadí, neboť stále je to povídání o všeobjímajícím víně. Na obou pánech je vidět, pardon, je slyšet, že je tyto rozmluvy nesmírně baví, a že se jimi baví. Ačkoliv se může někdy zdát, že některá témata nebo náměty jsou k pousmání a jako by předurčeny k žoviálnímu rozmachu, není to nikdy ani laciné a bezduché tlachání ani velkohubé chrapounství a vychloubaní těchto protagonistů. V každém pořadu zazní, i třeba jen tak mimoděk, celá řada zajímavých informací a často nevšedních střípků a takřka až hrabalovských perliček, které zdaleka nejsou jen na dně.A i když by někomu mohly připadat informace a zajímavosti až příliš obecné, povšechné a nevědecké, je určitě Hurníkův a Mejstříkův pohled zajímavou interpretací, třebaže může být značně subjektivní a zobecňující. Jak byste Vy například rozlišili výrazy Genius loci a Terroir? Nebo definovali, co je vinařská oblast, podoblast, obec a trať? Že je to nad slunce jasné? Budiž. Ale, už jen to, že se i takovými otázkami pánové zabývají a pokoušejí se je zodpovídat, aby byly srozumitelné širokému laickému posluchačstvu, rozhodně stojí za obdiv a poklonu. V Hovorech o víně se objevuje také mnoho námětů na ochutnání konkrétních vín. Tu a tam zazní i jména vinařství, vinohradníků i prodejců. Avšak jak vína, tak i jednotliví producenti jsou zmíněni jakoby náhodou, či mimoděk, v daleko širším a hlubším kontextu, že v člověku ani na okamžik nezahlodá červík, zda nejde o nějaký druh skryté reklamy. Vše zapadá do pestrobarevné mozaiky, ve které otevřené oči objevují bezpočet barev a odstínů od světle zelenkavé a žluté až po růžovou a temně rudou. Pro posluchače je zajisté příjemným pocitem, nechat popustit uzdu své fantazie a navštívit blízké i daleké kraje třpytící se v odlescích vína i jen takto na vlnách TSF. Přítmí sklepů prodchnutých prazvláštní plísní století. Čerstvé povětří ve vinohradech, co se tak nesmírně intenzivně a neodlučitelně snoubí s krajinou na východě i západě obou polokoulí světa. Bezpočet rituálů spojených s vínem. Řečištěm éteru nechat k sobě promlouvat volání zrajících hroznů, právě se rodících vín i lidí, bez nichž by nebylo toho moku, kterému se stále a stále s neutuchající až dětskou radostí obdivujeme. Co pak může naše duše potěšit víc, než zmínka o lidových písních, říkankách, říkadlech a folklóru spojeného s vínem vůbec. Přerušit tok rozprav hudebními vložkami a citacemi veršů, či krátkými prozaickými úryvky, ve kterých jak jinak hraje prim víno, je vnímáno jako logické vyústění. A jsou to krásná a spanilá intermezza. Hlas těmto vsuvkám propůjčuje ve velmi citlivém přednesu herec Ivan Řezáč. Vše je jako bytelná a kvalitně sestavená stavba zastřešená precizním řízením režiséra Jana Tůmy.Koho v dnešní hektické a stále někam spěchající době zlákají jakoby nemoderní rozhlasové vlny, může zkusit onen experiment s vínem ve sluchové, tedy poslechové podobě. Ať si každý sám rozhodne, zda je možné seznamovat se s vínem a případně jej i vychutnávat tímto způsobem. Třeba bude tento pořad inspirací, poučením a nebo jen impulzem otevřít si, a nejen k hovorům o víně, nějaké dobré víno a nechat růst smysly zraku, čichu, chuti i sluchu. Hovory o víně již ve svých pokračováních vstoupily do čtvrté desítky a pro zájemce je zde internetový odkaz se všemi již odvysílanými díly.