O Víně

V každém oboru narazí občas sběratel na zajímvý kousek, na nějakou zvláštnost. Čím může být vyjímečná taková etiketa od vína? Stejně jako u známek či bankovek může nést obrácený dotisk, může nést různé přetisky, nebo patřit k velmi omezené sérii, apod. Může však také obsahovat nesprávné údaje, nebo dokonce gramatické chyby, což je pak opravdu vyjímečný kousek.

Vyjímečnou etiketou však je především ta, která obsahuje nový, neotřelý prvek. Jak zaujmout, jak vyniknout mezi tisíci dalšími? Je to docela jednoduché - chce to JEN ten správný nápad! Takový nápad však obvykle přichází jen jednou za několik let. Za jeden z takových nejlepších považuji ten, který se objevil na docela nenápadné etiketě jednoho červeného německého vína (viz obr.1). Kromě velkého otazníku na ní není téměř nic, pouze zadní část nás informuje, že pokud se chceme dozvědět o vlastním víně něco víc, tak dne 24.12.2006 bude na internetových stránkách věnovaných tomuto vínu (odkaz www.first-private.de/wein už tak úplně nefunguje :-((, co naplat jde o 2 roky starou věc) zveřejněno více. Vína byla rozdávána jako firemní pozornost zdarma a to samozřejmě několik týdnu před ohlášeným termínem zveřejnění podrobností na internetu.
Musím připustit, že víno bylo opravdu dobré a i já jsem toho času netrpělivě čekal na vánoční zveřejnění informací o něm. Čekal jsem však nějaký normální způsob, prosté uvedení údajů, trošku obvyklého vychválení a poděkování za celoroční spolupráci - prostě běžný postup. Ovšem po zadání adresy se objeví mapa světa, rozdělená na jednotlivé základní vinařské regiony a teď člověče hádej a vybírej, odkud že to víno pochází... Kliknu-li na jižní Ameriku, objeví se informace: „Myslíte si, že díky krásně plné tmavé barvě jde o argentinský Malbec, nebo že díky krásné třešňově borůvkovému aroma to je chilské Carmenere? Hmm, zajímavá volba, ale bohužel špatně, zkuste hledat dál.". Postupně si tak vyzkoušíte všechny světadíly, až se dostanete do Evropy. Ta má další samostatnou mapku, rozdělenou na velké vinařské země. Postupně je tedy zkoušíte a klikáte na ně, je to však špatně. Návštěvník je vždy s podobně nevtíravým vysvětlením slušně odmítnut a odkázán, ať hledá dál. Ano, nakonec kliknete na Německo a dozvídáte se, o jaké že to místní víno jde, je prozrazeno i jeho složení a výrobce... Podle mne jde o velice dobrý marketingový nápad, protože jistě každý, k němuž se toto víno dostalo, uvedené internetové stránky navštívil, strávil zde několik minut a na celou neotřelou věc bude vzpomínat řadu měsíců, ne-li let. Vše je stále aktivní ještě i dnes, můžete si to sami vyzkoušet.

Další zajímavou etiketou je (na obr.2) ta francouzská, které já říkám důvěrně „Kapsička". Jde především o esteticky velmi pěkný kousek. Etiketa je mnohem větší, než bývá obvyklé, navíc kvítky vlevo jsou z jemného plastu a jsou k etiketě přilepeny, takže trojrozměrný dojem je dokonalý. Nejvíce však zaujme malá kapsička ve spodní části etikety, která skrývá složené růžové psaníčko. Zde se otevírají dveře fantazii - prozaičtěji může lístek obsahovat bližší informace o vlastním víně, nebo může být toto psaníčko určeno jako osobní či milostný vzkaz pro obdarovávanou osobu. Tato rafinovanost je však jistě také skvělým nápadem a dodává již tak pěkné etiketě status vyjímečnosti.

Ze všech těch desítek a stovek etiket, které obsahují „jen" nějak zajímavý motiv či obrázek, je opravdu těžko vybírat. Je etiketa zajímavá díky použité reprodukci uměleckého díla, nebo díky nahotě slečny, která sedí obkročmo na koši hroznů? Na etiketách potkáte kde co a kde koho: Sněhurku a sedm trpaslíků, nabubřelého duce Mussolliniho a další fašistické pohlaváry, mimozemšťany, filmové i literární postavy, reálné osobnosti i neznámé mnichy ... Mezi záplavou všech možných zvířat a ryb mě zaujala bájná příšera Chupa Cabra (viz obr.3), která v brazilských pralesích záludně chytá a žere nevinné domorodce. Jak je z etikety vidět, zapíjí je - jak jinak - dobrým vínem :-).

Těžko mi zde bude zveřejňovat etikety našich ještě dnes aktivních výrobců, obsahující gramatické chyby na úrovni základní školy... Tyto perly stylu „...pozdní zběr...", nebo „...vinikající víno..." musí paní učitelku nadzvedávat ze židle vždy, když si na svého nepozorného žáka vzpomene. Proti nim jsou neumětelská označení země původu vína „... Made by Czech republik..." jen slabým odvarem. Doufám tedy, že pokud si už cizinec takovéto víno koupí, bude jeho krásou natolik omámen, že si nějakých gramatických prohřešků ani nevšimne, nebo o nic taktně pomlčí...