O Víně

Tramín je jedna z nejstarších pěstovaných odrůd. Stal se praotcem většiny u nás známých odrůd a dodnes je oblíbeným objektem dalšího šlechtění. I přes konkurenci starších i zcela nových odrůd, zůstává nedocenitelný a nezaměnitelný pro vína s mimořádným buketem.

Cizí názvy a synonyma:
Česká republika a Slovensko: Tramín červený, Tramín kořeněný, Drumín, Ryvola, Livora, Livora červená, Prinč červený, Prynč, Broništ (poslední dva v speciálně Čechách pro Tramín bílý), používaná zkratka je „Tč" nebo „Tr"
Francie: Savagin rose, Savagin rosé, Gentil rosé, Fromentau, Fromentau rouge, Fourmentau rouge, Naturé rose, Noble rosé, Fromenté rosé, Traminer roth, Rousselet, Gentil Duret rouge, Gris rouge, Sauvagnin, Servoyen rose, Svenié
Maďarsko: Tramini, Piros tramini
Německo, Rakousko, Švýcarsko: Roter Traminer, Gewürztraminer, Dreimänner, Marzimer, Frentsch, Dreipfennigsholdz, Christkindeltraube, Rothklauser, Rotfranke, Rotfränschen, Rotweiner, Fleischrot, Kleiner Traminer, Fränkish, Kläbiger, Kleinweiner, Kleinbraun, Fleischwiener, Roter Nürnberger, Clevner, Klävner, Rotedel, Sandtraminer, Schmeckende, Weihrauch, Haiden, Plant paien
Itálie: Traminer rosa, Traminer aromatico, Termeno aromatico, Traminer rosso
Balkán: Traminac crveni, Traminac sivi, Traminac mirisavi
Rumunsko: Traminer roz, Tramin rosin
Rusko: Traminer rozovyj
USA a anglicky mluvící země: Gewürztraminer, Traminer, Traminer Musque
Tak stará odrůda má velké množství dalších synonym, ta zaregistrovaná lze najít na:
- http://www.vivc.bafz.de/datasheet/dataResult.php?data=12609
- http://www.vivc.bafz.de/datasheet/dataResult.php?data=12611


Původ: Tramín je jednou z nejstarších kulturních odrůd a o jeho původu existují jen dohady. Podle novějších Rakouských genetických analýz, vznikl Tramín křížením s Vitis silvestris - divokou západoevropskou révou lesní, možná s některou kulturní odrůdou pěstovanou Římany. O podobné odrůdě Vitis aminea psal římský spisovatel Plinius v prvním století n. l.. Je možné, že už to byl Tramín. Někteří ampelografové ze 17. století hovoří o tom, že jeho předkem je uva Aminea z Thesálie v severním Řecku. V Italském jižním Tyrolsku je obec Tramin (taky Tramino, Termeno) (stránky obce), (umístění na mapě), kterou někteří také spojují s původem Tramínu. Prý prokazatelně rostl v okolí už koncem prvního století, ale jiné publikace uvádějí první zmínku z přelomu 9. a 10. století. Za bezpečně prokázané se dá považovat, že v 15. století se v Tyrolsku opěvuje víno z Tramínu a v análech obce Tramino je z té doby záznam, že desátek se platil „malým červeným tramínovým hroznem". Kupodivu počátkem 20. století pěstoval v této obci Tramín už jen jediný pěstitel a pěstování Tramínu v obci se obnovilo až po první světové válce. Ale podle některých pramenů může Tramín pocházet i z Maďarska, Rakouska či jihovýchodní Evropy.
Ve Francii se zmiňuje Tramín už v 14. století pod synonymem Savagin a od 16. století do napoleonských válek bylo jeho pěstování značně rozšířeno. V Alsasku zůstal významnou odrůdou, patří mezi sedm ušlechtilých (noble) odrůd Alsaska. Tramín bílý se stále pěstuje v oblastech Jura a Arbois. Z Francie se pravděpodobně šířil na východ, ve Falci v Německu je zmiňován už v 16. století (dosud se zde nachází dosud produkční vinice osázená Tramínem již před 400 lety!), do Rakouska, Slovinska až po Moldávii.

Rozšíření: Tramín je v Evropě od pradávna velmi rozšířen. Je typickou odrůdou všech severních vinohradnických oblastí, od Alsaska (18 %, 2500 ha), přes Německo (0,8 %), Rakousko (1 %), Švýcarsko, severní Itálii, Českou i Slovenskou republiku, Maďarsko, Slovinsko, Chorvatsko, Rumunsko, Moldávii, Ukrajinu. Nový svět ho pěstuje v kanadské Britské Kolumbii, Oregonu, státě Washington (USA), na Novém Zélandu, a kde to chladnější mikroklima dovoluje i v Kalifornii a Austrálii, ale spíše v menším množství, protože jeho víno není komoditou typickou pro globální trh. Proto ani v Evropě nikde není odrůdou dominantní, spíše doplňkovou, kterou se ovšem pyšní každý výrobce. V některých oblastech a regionech Tramín obzvláště vynikl. Ve Francii je to Alsaská oblast Vosgnes Mountains. V ČR to jsou beřkovské, mělnické, mutěnické a velkopavlovické Tramíny. Já osobně nedám dopustit na tramíny z Čejkovic a Sedlece. Na Slovensku to jsou Tramíny z nitranska a vrábeľska. Ještě v třicátých letech 20. století byl Tramín v ČR zastoupen 4 % z plochy vinohradů, počátkem devadesátých let plochy poklesly na 2 %, dnes je to asi 3 %. Na Slovensku se pěstuje na 2 % z celkové plochy vinic.

Charakteristika: Tramín patří do skupiny západoevropských odrůd (Proles occidentalis Negr.) Ty se vyznačují menším hroznem i bobulemi, slabším růstem a tenčím révím, které dobře vyzrává a odolává mrazu. Typické jsou pro ně i vína vysoké kvality s vysokým obsahem kořenitých a vonných látek.

Hrozen je malý až střední, 80 - 120 mm dlouhý, 70 - 100 široký, průměrně 74 g těžký, hustý cylindrický, s křidélky. Má krátkou, 4 cm dlouhou stopku.

Bobule je malá až střední, průměrně 14 mm velká, 1,4 g těžká, kulatá nebo lehce oválná, šedočervené barvy na krátké stopce, s tlustou slupku, pod kterou je mnoho aromatických látek. Masitá až tekutá dužina má jemnou a příjemnou, odrůdovou chuť. Mošt je bezbarvý.

List je malý, kruhový, třílaločnatý, málo členěný, sytě zelený, silně krabatý. Mladé lístky mají narůžovělý nádech.

Réví je tenké a krátké, hnědé až skořicové, čárkované i tečkované. Má krátká internodia (články). Vyzrává velmi dobře (80-90 % délky). Zimní puky jsou malé, širší, hrotité.

Růst je na úrodných půdách středně silný až bujný. Na chudých a suchých půdách roste slabě a degeneruje. Vyžaduje pravidelné hnojení.

Fenologická charakteristika: Tramín raší mezi posledními odrůdami a pozdě i kvete. Jeho další vývoj je už rychlejší, zaměká spolu se středními odrůdami. Velmi rychle hromadí cukr a technologická zralost nastává na Slovensku obvykle začátkem, v Čechách v polovině října a to při vysoké cukernatosti. Hrozny vydrží dlouho na keřích, což Tramín předurčuje na výrobu jakostních vín s přívlastkem.

Polohy: Tramín je předurčen na výrobu přívlastkových vín a proto patří do nejkvalitnějších „ryzlinkových" poloh, kde má zajištěn dostatek tepla, přestože dozrává i v polohách horších. Na chladnějších a větrných stanovištích nespolehlivě odkvétá. Má v oblibě hluboké, výživné, záhřevné půdy, kde dobře roste. Na mělkých, chudých půdách roste slabě, keře degenerují a trpí chlorózou. Chlorózou trpí i na velmi vápenatých půdách. Na lehkých půdách jsou vína netypická.

Odolnost vůči zimním mrazům je velmi dobrá, spolu s Ryzlinkem rýnským patří mezi naše nejodolnější odrůdy. Na rozdíl od něj, první 3 - 4 očka na tažni nejsou plodná a proto je jakékoliv poškození tažňů mrazem výrazněji poznat na úrodě. Jarní mrazíky Tramín prakticky nepoškozují, pokud však přeci jen na jaře zmrzne, ztráty jsou velké, protože podočka nejsou skoro vůbec plodná. Na sucho reaguje špatným odkvétáním. Houbovým chorobám odolává středně, citlivější je na oidium. Díky tlusté slupce bobulí hrozny nehnijí. Ani k virovým chorobám není zvlášť náchylný.

Řez a vedení: Tramín má malé hrozny a neplodná bazální očka. Proto se musí řezat na dlouhé min desetiočkové tažně se zatížením 10 - 12, při úrodných klonech 8 - 10 plodonosných oček na m². Má sice malé listy, ale i krátká internodia a proto hrozí přehuštění keřů se všemi negativními následky: sprchání, houbové choroby včetně hnití hroznů, pomalejší dozrávání a nižší cukernatost i nižší úrodnost v příštím roce. Proto je nutné použít větší vzdušné tvary keřů, na vyšších vedeních v širších sponech a důležité jsou i zelené práce. Velmi se doporučují velké tvary s větším množstvím starého dřeva, čím se zvětšuje plodnost a zvyšuje množství kyselin, kterých se Tramínu někdy nedostává.

Úroda a kvalita: Tramín je málo úrodná odrůda, neselektovaná populace má úrodnost 4-7 t/ha, i u klonů se úroda pohybuje v rozmezí 7 - 9 t/ha, přičemž je úrodnost závislá i na poloze a půdě. Tramín je však především producentem cukru a cukernatost moštu se pohybuje podle ročníku nad 20 kg/hl, většinou však nad 22 kg/hl. V dobrém roce dokáže Tramín zcela seschnout na hrozinky a i proto je v ČR je nejčastější odrůdou v jakosti výběr z hroznů, s celou jednou třetinou na celkovém objemu. Obsah kyselin nebývá vysoký, od 6 do 9 g/l, ale nejčastěji 6,5 g/l, proto se Tramín často sklízí ve dvou termínech. Z prvního, v první až druhé dekádě září, je víno s vyšším obsahem kyselin, z druhého, v polovině října, je kořenitější a má vyšší obsah cukru. Obě vína se pak ve vhodném poměru zcelí. Aroma Tramínu je zcela mimořádné „tramínové", označujeme je i jako kořenité.

Vína z odrůdy Tramín lze často poznat už podle jejich zabarvení, jsou zeleno až zlatožluté barvy, která je intenzivnější než u jiných bílých odrůd. Odlesky jsou jasné a zlaté. Bývá i dost alkoholické, po zakroužení ve skleničce určitě zanechá výrazné sloupy (mosty). Vyšší viskozita vína ve sklence a kapka roztíraná mezi bříšky prstů vám napoví další vlastnost - olejnatost. Brzy se o ní přesvědčíte, ale teď je čas přivonět. A až Vám čarovná a omamující vůně dovolí vrátit se na zem, můžete v ní hledat čajovou růži, med, hrozinky, skořici, pepř, hřebíček, zázvor, květy pomeranče, citrusové plody, broskve, meloun, kdouli, vůni čaje, akácie nebo lonicery. Některé se vyznačují vůní a chutí exotického ovoce, jako je liči, mango či papája, do které se mísí květnaté tóny muškátů a růží. První příval chuti vás zasáhne sladkou, ovocnou a květnatou hutností. Střední chuť je těžká, plná, velmi kořenná, extraktivní, s nižší kyselostí a dominantním „parfémovým" aroma. Pocit na patře a v ústech je jemný, plný, bohatý, hřejivě alkoholický, hutný až olejnatý. Dochuť by měla být příjemná a velmi, velmi dlouhá, což poznáte podle toho, že čas běží, ale ze sklenky nikterak neubývá. Takové víno není pro běžnou spotřebu, ale pro vzácné a slavnostní příležitosti, případně pro dlouhé, hloubavé popíjení, s dostatkem času a odpovídající náladou a společností. To také vysvětluje, proč není na trhu větší hlad po tak kvalitním a nenapodobitelném víně. Vypije se ho méně než jiných, jednodušších odrůd, které často přímo pobízejí k pití. Tramín má navíc i další vlastnost - snadno se ho přepije. Pokud ho z konzumujete více než je třeba, prostě se zablokujete a další Tramín do vás už nikdo nedostane. Možná sáhnete po jiném vínu, ale spíše půjdete rovnou spát. Technologicky je Tramín náročný, protože mošt mívá menší množství kyselin, které je třeba zachovat a pomocí vyšších dávek síry uchovat víno svěží. Říká se, že Tramín je „požírač síry". Také zajištění dostatečného zbytkového cukru, kvůli harmonii vína, protože Tramínu cukr „sluší", obvykle vyžaduje zásah zkušeného sklepmistra, nemluvě o zajištění následné stability vína se zbytkovým cukrem. Nejčastější chybou u Tramínu je nedostatek kyselin, víno pak není svěží, převáží jeho plnost, je těžké, někdy až mdlé.
Zatím jsem mluvil o Tramínu s bohatou aromatikou a výrazným zbytkem neprokvašeného přírodního cukru, takovém jaký známe obvykle z Moravy. Můžeme se však setkat i s Tramínem z pozdních sklizní s velmi vysokým zbytkovým cukrem, který bývá obzvláště těžký a ceněný, nebo víny slámovými, botrytickými výběry, které přidávají tóny ušlechtilé plísně. Zejména ve světě se potkáme i s Tramínem zcela suchým, lehčím, který by se měl pít mladý. Ten se snáze srovnává s víny jiných odrůd a více vyhovuje požadavkům obchodníků.
Velmi sladké Tramíny se často podávají na závěr stolování ke sladkým zákuskům. Střední, jsou vhodné podchlazené jako aperitiv před jídlem, doprovod k předkrmům jako je paštika z husích jater, nebo na závěr k sýrům s modrou plísní, či ovčím a kozím. Také k méně sladkým zákuskům, jako je tvarohový, nebo švestkový koláč. Suché se doporučují k cibulovému koláči, nebo uzeným rybám. Pro svou výraznou aromatičnost, jsou výborným a překvapivým doplňkem i k jídlům čínské, thajské a indické kuchyně s ostrými a sladkými úpravami masa.
Tramín výrazně reaguje na stanoviště a tak i když má své typické aroma, ještě do něj přispívá nezaměnitelnými tóny teroiru a proto není nikdy stejný a nezevšední.
Tramín, je vhodný k ležení, suchý do tří let, střední do pěti, některé i déle.
V lidovém léčitelství je Tramín, stejně jako jiné aromatické odrůdy, používán k léčení horních cest dýchacích.

Pododrůdy:
Tramín červený historicky pěstovaný v zemích bývalého východního bloku, s červenou barvou bobulí.
Tramín kořeněný pěstovaný v západoevropských zemích, s červenošedou barvou bobulí a vyšší kořenitostí. Ještě před několika lety se mnozí autoři přikláněli k názoru, že jde o dvě pododrůdy, či různé klony. Dnes se zdá, převládl názor, že jde o stanovištní rozdíly, na které Tramín výrazně reaguje a v odrůdě není rozdíl.
Tramín bílý se zelenožlutými bobulemi, pozdního zrání. Ve středověku se dost pěstoval v Čechách (opět se vysazuje například v Kuksu), Francii v oblasti Jura a Arbois se dodnes používá k výrobě žlutých vín pod jménem Savagnin.
Tramín žlutý, zlatý, muškátový, Savagnin blanc musqué, s bobulí jantarovou, a intenzivnějším buketem.
Tramín černý s růžovým zbarvením moštu.

Šlechtění: Snazší bude vyjmenovat nám známé moštové odrůdy, v jejichž rodokmenu se Tramín nevyskytuje:
Muškát, Sylvánské, Ryzlink vlašský, Portugalské modré, Frankovka - jejich původ je totiž neznámý.
Tramín je geneticky nejstarší u nás pěstovanou odrůdou vinné révy, stál při zrodu skupiny západoevropských odrůd, je rodičem Ryzlinku rýnského, Rulandského modrého (a následně Chardonnay), Sauvignonu (a následně Cabernetu Sauvignon), Veltlínského zeleného a dalších.
I moderní šlechtitelská praxe ukázala, že Tramín je vynikající rodič nových odrůd, který na potomstvo přenáší dominantně vysokou cukernatost a jeho komplexní aroma se v potomstvu štěpí do nejrůznějších odstínů, od vůně růží, po klasický muškát.
Seznam vyšlechtěných odrůd je tedy marné sestavovat, tak dlouhý by nikdo nečetl, ale pro zábavu, připomeňme si alespoň některé:
Sieger, Siegerrebe (Madlenka ranná x Tramín červený) Velmi ranná moštová odrůda, která atraktivní chutí překonává většinu stolních hroznů. Však se o ní říká, že i když nedozrává jako úplně první, děti a vosy se postarají o to, aby byla jako první sklizena.
Vrboska Tramín červený x Čabaňská perla Nová moravská odrůda vhodná pro výrobu burčáků
Pálava Tramín červený x Muler Thürgau Velmi úspěšné moravské novošlechtění, které si dalo za cíl nabídnout úrodnější Tramín. To se zcela nepovedlo, je více muškátová, ale už si zajistila stálé místo na našich vinohradech a stejně jako Tramín je pýchou výrobců a ozdobou sklípků.
Milia Müller-Thurgau x Tramín červený Odpověď slovenských šlechtitelů na Pálavu. Ještě více muškátová, ještě více úrodná, i s dalšími zajímavými vlastnostmi.
Děvín (Tramín červený x Veltlínské červenobílé) Velmi vydařená odrůda, opět ze Slovenska. Z vín které jsem zatím ochutnal mohu soudit, že charakterem vín se Tramínu velmi blíží.
Breslava (Chrupka růžová v Tramín červený) x St. Maria d' Alcantra Tato odrůda kvůli nízké mrazuvzdornosti asi jih Slovenska neopustí, ale její vína s módním grapefruitovým tónem snad ochutnáme.
Hetera (I1 Tramín červený x I1 Veltlínské červenobílé) Velmi úrodná odrůda pro výrobu vín s vysokým přívlastkem ze Slovenska.
Inzuchta (I1 Tramín červený x I1 Veltlínské červenobílé) Velmi úrodná odrůda pro výrobu vín s vysokým přívlastkem ze Slovenska.
Aromína (Tramín červený x Veltlínské červenobílé) x Irsay Oliver Slovenská aromatická odrůda.
Rosa (Picpoul x Frankovka modrá) x Tramín červený Světový unikát, barvířka s vůní růží! Samozřejmě slovenská odrůda, v seznamu už poslední.
Flora Semillon x Traminer rot Vyšlechtěná v USA, ale pěstovaná i v Austrálii
Traminette Gewürztraminer x Seyval Blanc Interspecifická odrůda vyšlechtěná a pěstovaná v USA pro vína připomínající Tramín.
Perle Traminer rot x Mueller Thürgau Německá odrůda
Aromirte (Blanc x Perla) x Gewuerztraminer Německá odrůda
Elegancia (Traminer x Elbling) x Mueller Thürgau Německá odrůda
Wuerzer Traminer rot x Mueller Thürgau Německá odrůda
Zaehringer Traminer x Riesling Německá odrůda
Badacsony 1 Bouvier x Traminer Maďarská odrůda
Cserszegi fueszeres Irsai oliver x Traminer rot Maďarská odrůda, která se začíná pěstovat i na Slovensku
Urreti Harslevelue x Traminer Maďarská odrůda
Ezerfuertue Harslevelue x Piros Tramini Maďarská odrůda
Engedelem Tramini x Mathiasz Janosne Maďarská odrůda
Dneprovskii rubin (Sereksiya chernaya x Amurensis) x Traminer rot Ruská interspecifická odrůda
Olimpiiskii (Sereksia chernaya x Amurensis) x Traminer roz Ruská interspecifická odrůda
Viktoria 40 Villard blanc x Traminer rot Ruská interspecifická odrůda
Riton S.V. 12375 x Traminer rot Moldavská interspecifická odrůda

Tramín je jednou z našich nejzajímavějších odrůd, přímo předurčenou pro naše severní vinohradnické oblasti. Jednak je jeho nezaměnitelní víno zcela výjimečné a nedaří se ho nahradit jinou, pokud možno plodnější a na pěstování příjemnější odrůdou, jednak nám dal celou řadu skvělých odrůd a dá se očekávat, že ještě nějaké vyšlechtěny teprve budou. Při koštech je druhou odrůdou která dojde, hned po Pálavě a zásluhu na tom mají v nemalé míře ženy, pro které je velmi atraktivní. Při ochutnávkách ve sklípku na něj často ani nedojde, přestože víte o v koutku zastrčeném demižónku, vinař si ho nechá pro sebe. A nebo aby ještě vylepšil dojem a zanechal výraznou vzpomínku, nabídne ho jako klenot ke konci ochutnávky, protože srovnání s Tramínem, obzvláště s vyšším zbytkovým cukrem, by ostatní odrůdy příliš poškodilo. Dá se předpokládat, že plocha osázená Tramínem časem ještě mírně stoupne a Tramín si to i přes nižší úrodnost a vyšší pracnost jistě zaslouží. Ne nadarmo se ve slovenské Modre traduje přísloví: Ryvola, kupca privolá.

Další zajímavé informace o této odrůdě:
- Popisky i s obrázky v mezinárodním katalogu odrůd
- Popis odrůdy Tramín na stránkách wineofczechrepublic.cz
- Popis odrůdy Tramín na stránkách Znovínu
- Popis odrůdy Tramín na trošku žertovných stránkách z USA
- Popis odrůdy Tramín na ukrajinských stránkách - rusky 

Použitá literatura:
Ampelografia Slovenska Ing. Dorota Pospíšilová a kol.
Réva Přehled odrůd [2004] Ing. Ivana Ludvíková, Ing. Jiří Sedlo, Csc., Ing. Jindřich Ševčík
Pestujeme vinič Ján Braun a Gašpar Vanek
Rukověť vinaře Vilém Kraus | Vítězslav Hubáček | Petr Ackerman
Víno - André Dominé
Velká encyklopedie vína - Christian Callec
Praktické zahradnictví OVOCNICTVÍ ZELINÁŘSTVÍ Ing. dr. Anna Horynová a kolektiv