O Víně

Přátelé u nás by to asi byl docela problém. Nedovedu si dost dobře představit jak by reagovala naše policie, různí bezpečáci a kdoví kdo ještě. Sednout si totiž v deseti či patnácti lidech na dřevěné lavice postavené na malé vlečce (!!!) za traktorem a pomalu projíždět vinicemi a kochat se okolní krajinou. Občas se zastavit vyslechnout informace o vinici od vinaře a šoféra v jedné osobě, podiskutovat s ním, ochutnat pár vzorků vína přímo u keřů z nichž se sbíraly hrozny pro ochutnávané víno a po dvou hodinách kodrcání a natřásání zastavit u sklípku. Tam si ještě něco přechutnat, najíst se a případně koupit pár kartonů domů. Docela atraktivní, pohodová a lákavá projížďka, že? Ale u nás pro samé bezpečnostní předpisy a další zádrhely asi těžko realizovaná.

Tak takové traktorové výlety do vinic se v poslední době vyrojily v sousedním Rakousku jako houby po dešti. Za 7 - 10 € si můžeme zavzpomínat na doby našich malých stařičkých Zetorů 25 a hlavně pokochat se nádhernými vinicemi i atraktivitou jízdy na vlečce traktoru. To je sice denní „romantika" místních vinařů obdělávající své vinice, ale pro většinu z nás dávná a téměř zapomenutá, dnes ovšem velice atraktivní „exotika" všedních dnů. Ale v Poysdorfu, Hauggsdorfu, Alberndorfu, Retzu, Unterretzbachu a v mnoha dalších vesnicích Weinviertelu je to stále častější nabídka vinařů, jak přilákat turisty a milovníky vína, aby se podívali do vinohradů kde se víno rodí a samozřejmě do svých sklepů a nějaké to euro z nich utržit.

Je až s podivem, kolik traktorových fandů a sběratelů je mezi místními vinaři. V létě jsme jeli z Pavlova, kde jsme strávili několik parádních dnů v hotelu Pavlov přes Mikulov do hlavního města veltlínu Poysdorfu, jak se toto město honosně ve všech prospektech nazývá. Po důkladné prohlídce a nezbytném fotografování jsme pokračovali dál do Retzu, kde jsme chtěli strávit celý víkend. Když jsme projížděli vinařskou obcí Alberndorf im Pulkautal, vzpomněl jsem si, že je tu nádherná sklepní ulička, kterou jsem navštívil jednou v zimě a na jaře a chtěl si ji nafotografovat v letním odpoledni. Už cestou nás ale zaujaly malé nazdobené traktory zaparkované či jedoucí proti nám. Kousek za vesnicí, kde začínala ulička, byla před námi závora, množství aut na louce, ve stráni a mezi vinicemi a davy lidí. Asi tu bude nějaká místní vinařská slavnost, o které není ve vinařských vesnicích nouze. Když jsme se prodrali spoustou lidí stojících frontu na pořádný řízek na začátek sklepní uličky, spatřili jsme desítky a desítky malých traktorů a traktůrků, různého stáří, barev a technické zachovalosti. Některé byly přímo fantastické kousky! Nejsem žádný obdivovatel traktorů, ale to množství strojů nás doslova ohromilo. No jasně, už to máme! Dnes se koná první "Traktorkirtag" přátel a milovníků malých vinařských traktorů, jak stojí napsáno na velkém bílém transparentu. A tak jsme se nečekaně dostali do vírů úžasné a neobvyklé slavnosti, kde hlavními aktéry byly přes dvě stovky (!) malé zemědělské stroje. Obdivovali jsme stroje staré desítky let, některé ještě předválečné všech možných světových značek. Bohužel ani jeden z nich nebyl již zmiňovaný Zetor 25 nebo vůbec nějaký stroj vyrobený kdysi u nás. Všude bylo plno lidí, všechny sklepy po obou stranách přes půl kilometru dlouhé uličky, která se ještě v jedné třetině rozdvojila, otevřené s nabídkou velkého množství vína a jídla. Pomalu jsme procházeli, když najednou všechny traktory zaburácely a pomalu se vydaly na okružní jízdu řízené šťastnými majiteli, mnohdy i ve stylovém oblečení. Byla to přehlídková jízda, na jejímž konci se vyhlašovali vítězové v různých kategoriích, za obrovské pozornosti všech návštěvníků. Jeden z pořadatelů nám řekl, že přehlídka traktorů je zde letos poprvé, ale že podobné akce se dělají již několik let v různých částech Weinviertelu. Mnoho vinařů totiž vlastní malé traktory bez ohledu zda jsou staré či nové a pracují s nimi ve vinicích. Jsou ale navíc takoví, kteří především staré traktory sbírají, opravují a pořádají srazy a akce. Něco podobného jako u nás sběratelé automobilových veteránů. V každém případě to bylo velice pěkně strávené odpoledne s mnoha novými zážitky. Vynalézavost místních vinařů nezná mezí a to je dobře. Není víkendu, aby se nekonala nějaká podobná slavnost, setkání či místní kulinářské speciality v nějaké vinařské obci, ale pochopitelně vždy spojené s ochutnáváním místních vín. Prostě se dovedou bavit a užívat.