O Víně

Už jsem se prostřednictvím článků Zaostřeno na Turecko, Moldavsko - země carů a dobrého vína, Výlet do slaďákofilova ráje - cíl destinace TOKAJ, Zaostřeno na Švýcarské vinařství, Zaostřeno na Švýcarsko - podrobněji o kantonu Valais, Vinařské Řecko - obecné seznámení (minisérie I. díl) podíval na zoubek hezké řádce vinařských zemí. Snad jsem se s nějakou nezapomněl pochlubit. A nyní mám šanci přidat další zářez, tentokráte z opravdu exotické destinace, jak už z nadpisu víte Libanon. Jednou mne v obchodě právě jedno takové zaujalo, které jsem posléze za účelem poznání a rozšíření obzorů zakoupil. Jelikož již na něj došlo, tak se dnes můžeme nejen dočíst o tomto víně (samostatný článek vychází zítra), ale nebyl bych to já, abych si ještě před samotným vínem trochu neušlapal cestičku. Tentokráte si to ale ulehčím, protože jedny z mála kvalitních informací o této vinařské zemi obsahovaly stránky Terra Vinifera. Snad se nebudou zlobit, když se jejich informace „vypůjčím" pro svůj článek. (Pozn. Anaxien: Nebudou, ještě nás zásobili spoustou fotek a informací.. :-) )

I když se v Libanonu mluví arabsky, je tato malá republika ve východním Středomoří domovem potomků jiných slavných obchodníků - dnešní Libanonci se hrdě hlásí ke svým fénickým kořenům a moderní genetické výzkumy jim dávají za pravdu. Starověká Fénicie je jednou z pravlastí vína a byli to asi právě féničtí mořeplavci, komu některé dnešní středomořské státy vděčí za svoji rozvinutou vinařskou tradici. Že víno a Fénicie k sobě neodmyslitelně patří potvrdili už Římané, když tu postavili chrám svému bohu plodnosti a vína Bakchovi. Nádherný Bakchův chrám v Baalbeku představuje velkolepý odkaz antické vinařské historie. Vína z Tyru, Sidonu a údolí Bekaa patřila v antických dobách nejen k nejvyhledávanějším, ale i k nejdražším. Fénické vinařství vzkvétalo až do osmého století, kdy oblast zpustošily války. Po nich se pěstování a výroba vína v zemi stalo vzácnou praxí. Ani během nadvlády Arabů a později Turků v regionu se stejně jako na území dnešního Izraele situace nezměnila. K obratu došlo až v devatenáctém století, kdy byly evropské vinice decimovány mšičkou révokazem. Fénickou vinařskou tradici paradoxně oživila krize vinohradnictví v zemích, kde ho Féničané před tisíci lety zavedli.

Současný vinařský průmysl v Libanonu se soustředí především do slavného údolí Bekaa. To leží paralelně se středomořským pobřežím mezi pohořím Libanon a masívem Anti-Libanon, který sleduje syrskou hranici. Údolí Bekaa charakterizují krátké zimy se sněhovými srážkami, dlouhá teplá léta, chladné noci a mlhavá rána. Spolu s dokonalou půdou to dělá z údolí optimální oblast pro pěstování vína. Vinice leží většinou v nadmořských výškách mezi 900 a 1700 metrů. Střídají je zelená úbočí se skalními bloky, porosty dubů a borovic, sady mandloní a třešní. Bekaa představuje jedno z nejkrásnějších a nejúrodnějších míst celého Blízkého východu. Moderní libanonské vinařství stojí na francouzských technologiích a řada vinařů má za sebou studium nebo praxi ve Francii. To ovšem neznamená, že by libanonská vína byla identická s francouzskými a že by postupy i vína samotná neměla svá specifika. Konečně pro ně jsou na celém světě oblíbena a vyhledávána. Mezi známé výrobce libanonských vín patří Chateau Musar, který využívá vinice v údolí Bekaa, ale sídlí na středomořském pobřeží. Vinice i sídla v Bekaa mají potom další výrobci jako Chateau Ksara, Chateau Kefraya, Massaya, Domain Wardy, Vin Heritage. Vinařství Chateau Fakra je situováno v lyžařském středisku Kfardebian.

Jako v Izraeli je i v Libanonu vinařství spojeno s náboženstvím. Producenti libanonských vín v této dnes převážně muslimské zemi pocházejí často z křesťanské komunity maronitů (některá vinařství ale vlastní i muslimové). Tato odnož křasťanství vznikla původně v západní Sýrii, později její přívrženci přešli do libanonských hor. Různí křesťané tvoří v Libanonu asi třetinu obyvatelstva. Největší podíl křesťanů v populaci je právě v horách a ve vínorodém údolí Bekaa. Dnešní obnovené mírové soužití Libanonců všech vyznání, podpořené odchodem syrských vojsk z údolí, opět pěstování a výrobě vína k radosti všech jeho milovníků přeje. Tolik tedy zmíněné internetové stránky www.terravinifera.cz. Bohužel se mi nepodařilo nic zjistit o jakostním zatřízení a legislativě libanonského vinařství. Jestli někdo něco víte, klidně napište, přidáme to pod článek. V dalším příspěvku, který bude zveřejněn zítra, se podíváme na konkrétní víno a vinařství.

Doplnění po uzavírce článku:
Díky skvělým a rychlým reakcím pana Robina Böhnische z Terra Vinifera jsme získali bleskové informace, vydolované z libanonských zdrojů, které vnesou více světla do třídení těchto vín: Libanon má jeden vinařský region a to je Bekaa Valley, tedy Údolí Bekaa. Na subregiony se nedělí. Systém zeměpisně-kvalitativního hodnocení prozatím neexistuje i díky politickým poměrům (info z Libanonu). Příslušný libanonský orgán Union Vinicole Libanaise ale studuje systém apelací tak jak existuje ve Francii a vinaři v Libanonu se do budoucna touto otázkou budou zabývat.