O Víně

Fixin je jedna z vesniček v Cote-de-Nuits, kterou můžete při putování za velkými burgundskými víny snadno minout. Jako velké magnety přitahují pozornost vinařských turistů Gevrey-Chambertin, Vougeot a Chambolle-Musigny a Fixin najdete (nebo minete) cestou z Dijonu těsně před Gevrey. Při druhé návštěvě Burgundska jsem se snažil postupovat systematicky a poctivě, ale stejně mi dlouho trvalo, než jsem si vzpomněl na něco, co bych mohl o Fixinu napsat.

Vyjeli jsme z Dijonu po poledni v horkém červnovém dni a rozhlíželi jsme se po restauraci, kde bychom poobědvali. Minuli jsme Marsannay (díky mému doporučení, že se v něm špatně parkuje) a zahnuli z hlavní silnice do úzkých uliček Fixinu. Zastavili jsme u náhodně vybrané restaurace, ale krátké přečtení jídelního lístku nás přimělo popojet ještě kousek. V úzké uličce jsme minuli malou restauraci "U Žanety" - Chez Jeanette a protože hned za ní bylo parkoviště, zastavili jsme. "Jeanette" za to stála, usadili jsme se v malé zahrádce, kde na stromech zavěšené reproduktory po celou dobu hrály Maurice Ravela (náš řidič je hudebník) a z jídelního lístku jsme si všichni vybrali svíčkovou s restovanými brambory (v jídelním lístku to bylo popsáno květnatěji, ale podrobnosti si nevybavuji) za 20 €.

Číšník odplul jakoby na obláčku, ale za chvíli se nečekaně vrátil s prvním (neobjednaným) předkrmem, kterým byl keramický hrníček naplněný vychlazenou kyselou směsí drcených rajčat z bylinek. V tom horkém letním dni to bylo velmi osvěžující a po dalších zkušenostech dnes musím dodat, že jsme prohloupili, protože k tomuto minichodu by se krásně hodilo bílé víno. Nicméně v danou chvíli převládla opatrnost, byli jsme hladoví a bylo příliš velké horko. Když jsme se vypořádali s protlakem, přinesl číšník druhý předkrm, kterým byla kulička paštiky o velikosti porce zmrzliny se smetanovou pěnou a bílým chlebem. Paštika byla velmi jemná a opět jsme odolali vábení vinného lístku. Kamarád si povšiml, že příbory jsou ze stříbra.

Po pauze nám přinesli talíře s kovovou kopulí a dva číšníci předvedli představení se synchronizovaným zvednutím poklopů, svíčková s listy špenátu, plněnými rajčaty a plátky cukety a mrkve byla pastva pro oči. Pár brambor zapečených se sýrem se skrývalo pod kusy svíčkové. To už jeden ze společníků nevydržel a víno objednal. Musím přiznat, že mám dodnes za 20 € úžasné vzpomínky, už jen to varietní odklopení poklopů nad talíři za to stálo! Nebudu vás unavovat popisem pěti druhů cukru a sedmi dortíků, které servírovali ke kávě, ale přidávám fotku.

Pokušení objednat si k jídlu víno bylo velké, ale odolal jsem hlavně proto, že prakticky přes ulici byla slibně vyhlížející prodejna místního vinařství a jednak pro naplánovanou návštěvu Gevrey-Chambertinu, nicméně jestli se tam někdy podíváte, dejte na mě a k té kyselé rajčatové drti si určitě objednejte skleničku bílého Meursaultu! Za dva týdny v textu „Oběd u Oliviera Leflaiva" prozradím, jak jsem k tomu doporučení přišel.

Tolik o Fixinu. Teď bych měl pokračovat popisem úžasného červeného Cote-de-Nuits Villages z vinařství "přes ulici" ve Fixinu (Vincent et Denis Berthaut), ale to jsem si na základě nákupní ochutnávky schoval do krabice s nápisem "vánoce 2007". Pro dnešní článek jsem vybral výše jmenované víno, na které jsem narazil náhodou v některém supermarketu.

Etiketa uvádí, že výrobce Moillard je obchodník v Nuits-Saint-Georges a v Guide Hachette 2006 jsem dodatečně našel vícero pochvalných zmínek o jeho červených vínech. Lahev je klasická burgundská, etiketa velmi střízlivá, vlastně jen text bez obrázků. Absence analytických hodnot, na kterou si občas kolegové na portále stěžují, mě spíše uklidňuje, ještě jsem neviděl dobré burgundské, které by se chlubilo údaji o bezcukerném extraktu nebo obsahu kyselin. Jiný kraj, jiný mrav.

Podařilo se mi ještě zjistit, že vinice Clos du Meix Trouhans má asi 1,8 ha a vína bylo vyrobeno asi 9 000 lahví. Název vinice je složen ze starogermánských slov Meix (domaine) a Trouhans (housle), takže to mohlo kdysi znamenat „Houslistův statek." Pokud jde o základní údaje o apelaci Fixin, jejich hledání je ztížené tím, že kromě vinic v katastru obce Fixin spadají do apelace některé vinice ze sousední obce Brochon, takže různé prameny docházejí k různým součtům plochy vinic. Pro naši potřebu berme (s rezervou) souhrnný údaj 130 ha, z čehož je 22 hektarů zařazeno jako Premier Cru. Vyrábí se průměrně 4000 litrů z ha, asi 97 % produkce tvoří Pinot Noir, zbytek Chardonnay.

Barva vína je jiskrná, rudá s oranžovými okraji. Má slibný jas a lesk, kéž by to takové bylo i v chuti.

Vůně je zprvu velmi jemná ovocná, po zakroužení sklenkou se lavinovitě uvolňuje bohatá vůně, v níž převládají švestky, později se objeví i černý rybíz.

Chuť má v nástupu jemné kyselinky, je ovocitá: švestky, rybíz, maliny, jsou tam i třísloviny, ale velmi jemné. První polknutí končí kyselou chutí, druhé nasládlou a potřetí už jen vychutnávám vyrovnanost a harmonii. Každá složka chuti je výrazná a jasně identifikovatelná, neztrácejí se v sobě. Je to krásné víno "v nejlepších letech". Odrůdu poznáte už podle barvy a vůně a chuť to jen potvrdí. Už jen pro tu barvu by víno stálo za koupi! Moje mlsná žena přišla ke skleničce, zamíchala, přivoněla a řekla s jistotou: Pinot. Ale to není až tak těžké, protože letos máme z červených téměř jen Pinoty. Při degustaci naslepo byste se možná strefili i do Cote-de-Nuits Villages. Krása! Nejlepší je na tomto víně jasná a pevná struktura chuti, je to víno jako stoletý dub, takhle si představuju "vesnická vína" z Cote-de-Nuits.

Přiznám se, že mě tohle „obyčejné" víno tak překvapilo, že jsem se zprvu ostýchal ho velmi vysoko hodnotit. Začal jsem hledat další informace a dodatečně jsem našel toto víno v seznamu vín oceněných Confrérie des Chevaliers du Tastevin, Bratrstvem rytířů tastevinu, které každoročně vyzdvihuje vína, která svou kvalitou překračují svůj AOC statut. Našel jsem toto víno i na stránkách www.couleurvin.com, kde je na prodej za 10,62 € (tam už je nabízené s jinou etiketou, ale jsem si prakticky jistý, že je to ono). A jak jsem tak prohlížel tabulky oceněných vín, objevil jsem, že v posledních letech červená vína pana Moillarda z Cote-de-Nuits dostávají Tastevin tak často, že to nemůže být náhoda.

Jediné zklamání nakonec: těsně před zveřejněním článku jsem zjistil, že vína od Moillarda už jedna domácí firma dováží - bohužel zrovna toto víno neznají... A pokud jste dočetli až sem, věnujte mi svou pozornost příští týden, zastavíme se krátce v Morey-Saint-Denis, jen pár kilometrů na jih od Fixinu.