O Víně

Při prohlídce Výzkumné stanice vinařské v Karlštejně není možné se několika slovy nezmínit o dávné historii, která je úzce spjata s révou vinnou u nás, jak nás informovala ředitelka paní RNDr. Jandurová. Pravděpodobně v roce 1348 dovezl Karel IV. sazenice révy vinné z Rakouska a nechal je vysadit na příkrém svahu upraveném do teras na vinicích arcibiskupství pod budoucím hradem v obci Budňanech přejmenované v roce 1952 na Karlštejn. Pěstování révy vinné a vinařství vůbec u nás v dalších staletích kolísalo od rozkvětu k úpadku nejenom v oblasti Budňan, ale obecně na území dnešní republiky.

28. listopadu 1919 byla založena tehdejším Ministerstvem zemědělství pod vedením Karla Votruby síť matečných podnožových vinic ve vinohradnických oblastech. Ovšem pro obnovu vinic tehdy postižených révokazem bylo nezbytně nutné dovážet sazenic ze zahraničí. Nové sazenice bylo nutné otestovat a tak byla vybrána lokalita kopce Plešivce u Budňan. Výměra pronajaté vinice byla 1,867 ha. O pět let později měla Stanice, dostatečně vzdálená od vinařských oblastí v Čechách a na Moravě, sloužící jako karanténní a odrůdová zkušebna v sortimentu již 80 odrůd a 60 plodných hybridů. Velice svažitý štěrkovitý, vápencovitý terén vinice se sklonem 20 - 30 stupňů orientovaný většinou jihovýchodně, vyžadoval a vyžaduje tvrdou a obtížnou práci při obdělávání, rygolování a budování teras při nichž byly obnaženy pravděpodobně zbytky prastarých kamenných teras Karlovy vinice. Plocha vinic e v dalších létech zvyšovala až na 14 ha v roce 1958. V současné době Výzkumná stanice vinařská, jež je organizačně součástí Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze - Ruzyni, obhospodařuje 10,5 ha plochy tří vinic na Plešivci, Vrše I. a Vrše II. Ve stanici ochraňují částečný sbírkový genofond révy vinné obsahující 272 odrůd většinou již komerčně nepěstovaných, jsou udržovateli pěti odrůd, přihlašují k povolovacímu řízení odrůdy vhodné pro českou vinařskou oblast, testují klony na přítomnost virových patogenů s cílem přemnožit do nových výsadeb jen viruprosté jedince atd. Stanice produkovala výsadbový materiál v klimaticky nejtvrdších podmínkách celé české oblasti o Moravě nemluvě. Jak konstatovala ředitelka RNDr. Jandurová při obsáhlé informaci o výzkumných úkolech stanice: „co prošlo našimi tvrdými podmínkami, to prostě poroste už všude..."

Testování nových povolených odrůd, selektování optimálně přizpůsobených klonů a dodávání oček pro školkařské podmínky je mimo jiné úkol, kterým se stanice zabývá doposud. Při selekci špičkového množitelského materiálu odrůd Sylvánské zelené, Modrý Portugal, Müller-Thurgau, Rulandské bílé, Svatovavřinecké a v posledních létech Tramín červený a Kerner, byl kladený důraz na mrazuvzdornost a na stabilitu sklizně.

Vinice jsou vzdálené od budovy stanice asi kilometr v jehož závěrečné fázi je prudké stoupání, takže každodenní výzkumná práce a kontrola vinic vyžaduje od pracovníků docela tvrdý sportovní výkon. Dost dlouho jsme procházeli po jednotlivých terasách, obdivovali nádherné pohledy do krajiny na Berounkou a diskutovali nad různými šlechtitelskými, vinohradnickými či vinařskými problémy. Řady révy vinné jsou střídavě zatravněné, pečlivě označeny cedulkou se jménem odrůdy, evidenčním číslem - prostě jsme ve výzkumné stanici... Po prohlídce teras jsme sešli do podzemí stanice, kde se v pěkném sklípku třpytila řada nerezových cisteren a odtud do společenské místnosti k ochutnávce vín, která ve stanici také dělají. Sklepmistr ing. Pavel Vrána, který zde pracuje teprve asi měsíc nám představoval vína, která nedělal on, ale jeho předchůdce Robert Žára. V základní nabídce nabízejí stolní vína pod názvem „Královské", jakostní odrůdová vína pod názvem „Karlštejnský (é)". Vína dělají moderní technologií k běžné konzumaci, výjimečně také vína přívlastkem.

Více podrobností najdete v knize „50 dnů s vinaři". Ochutnali jsme celkem 11 vzorků vín. První dva vzorky byly typické a charakteristické společně se Sylvánem pro tuto oblast, Müller-Thurgau 2005 odrůdové jakostní a Müller-Thurgau 2004 zemské. Obě vína byla průměrná, snad 2004 bylo o něco lepší. Další dva vzorky Sylvánského zeleného 2004 a 2002 odrůdové jakostní už byly o poznání kvalitnější. Zejména 2002 bylo ve vůni čerstvě posečené louky s trochou mandlové příchuti, velmi výrazné, plnější, svěží, příjemné třísloviny, se středně dlouhou dochutí.

Rulandské bílé 2004 kabinet je ve vůni velmi pěkné charakteristické, tvrdší s výraznými kyselinkami a docela dlouhou dochutí. Překvapením bylo Cuvée (Chardonnay x Auxerrois odrůda povolená v roce 2004), 2004 s příjemnou vůní, jemnými kyselinkami, lehčími tříslovinami s dlouhou dochutí. Velice příjemné a vydařené víno.

Rýnský ryzlink 2004 odrůdové jakostní mne nijak zvláště neoslovil, měl rychlý nástup a stejně rychlý konec. Ovšem Kerner 2004 odrůdové jakostní byl velice dobrý, světle zelená barva s nádechem do zlatožluta, osvěžující buket s příjemnými ale poněkud vyššími kyselinkami, lehkými hořčinkami s docela dlouhou dochutí. V nalévání a komentování vín se střídali ing. Vrána a RNDr. Jandurová a v neposlední řadě ing. Čepička, ing. Tomášek, který na této stanici před léty několik let pracoval a posléze my všichni...

Modrý Portugal 2005 odrůdové jakostní byl na mne dosti tvrdý, při sklizni měl prý 15,3 °NM, ovšem barva byla skvělá, silná, ale jinak víno ještě neuhlazené s vysokými kyselinkami.

Zweigeltrebe 2004 odrůdové jakostní byl sice docela dobrý, ale na ten „náš" prostě nemá. Na tom jsme se shodli snad všichni. Barva byla velice pěkná, temná, výrazná vůně po lesních plodech, ale něco tomu chybělo,,, i když dochuť byla docela dlouhá, přesto to nebylo, jak se říká - ono.

Svatovavřinecké 2005 odrůdové jakostní, při sklizni měly hrozny 20,5 °NM s temně červenou barvou s lehkými fialovými odstíny - jak podotkla paní Jandurová: „to jsou ty naše české granáty". Alkoholu mělo 12,4 %, dochuť byla příjemná a dlouhá. Ze všech vín snad nejlepší společně s Kernerem.

Celkově lze říci, že vína, která jsme ochutnali nebyla špatná, ale prostě v porovnání s našimi z jižní Moravy opravdu naprosto jiná a méně atraktivní... Což je ale zcela jasně dáno klimatickými, půdními a dalšími podmínkami, které se docela odlišují. Po degustaci si někteří z nás koupili vína, jež zachutnala a vydali jsme se na další cestu po vinařstvích, které jsme měli ještě před sebou.