O Víně

Poměrně obsáhle je popsaná historie pražských vinic ve známé knížce autorů Bárty a Černého „50 dnů s vinaři", ale i v jiných publikacích či na internetu. Uvedu jen několik údajů, jak jsem je získal z materiálů ing. Čepičky z ÚKZÚZ z registru vinic Znojmo - Oblekovice. K 31. prosinci 2005 je plocha registrovaných vinic v Praze - Troji 5,9 ha z celkové plochy viničních tratí 7,9 ha se třemi registrovanými pěstiteli. Pražané a návštěvních Zoologické či Botanické zahrady v Troji mají docela pěknou příležitost se seznámit a projít si malebnou Vinici svaté Kláry, pokochat se pohledy na Prahu a na terase Viničního domku i ochutnat dobrá vína z Moravy z místní vinotéky či dokonce i vína z vinice. Potom sestoupit dolů k zámku, projít k jeho spodní části, kde je vchod do velkého rozsáhlého sklepení s vinotékou a nově budovaným Vinařským muzeem. Znojemští vinaři, kteří se zúčastnili odborné tématické exkurze měli v polovině srpna příležitost se podívat do těchto zařízení spravovaných Botanickou zahradou a ochutnat některá vína.

Vinice svaté Kláry, Praha - Trója
Malebnou vinicí ležící ve strmé, prudké stráni na jejímž vrcholku stojí kaple sv. Kláry nás provázel vinař Martin Beránek, později se k němu připojila jeho kolegyně, jejíž jméno jsem si bohužel nezapsal. Přibližně v této lokalitě byla vinice nepřetržitě od 14. století až do roku 1925, kdy katastrální úřad změnil vinice na zahradu. K obnově vinic došlo v létech 1950 - 1953, ale současnou podobu získala vinice sv. Kláry v 70. letech. Původní vedení na hlavu bylo změněno na Vertiko, o kterém se ne příliš pochvalně vyjadřovali oba vinaři, jako o nevhodném vedení na této vinici pro některé odrůdy. Podloží tvoří buližníkový štěrk a na některých místech jsme pozorovali hluboké erozní rýhy způsobené nedávnými přívalovými dešti. Obsah humusu je prý přes 5 % i když na první pohled vidíme jen samý štěrk různé velikosti a ve vyšších místech vinice i skalní stěnu a velké balvany buližníku. Přesto zde réva roste velice bujně. Vinici zavlažují pitnou vodu z vodovodu, jiná není k dispozici. Veřejnosti je přístupná v rámci poplatku za vstup do areálu Botanické zahrady. Celkem je zde vysázeno 12 670 keřů na 3,5 ha snad všech odrůd révy vinné. Volná místa se vysazovala vším, co bylo k sehnání, takže je tu nepřeberné množství (prý snad přes padesát) různých moštových a hlavně stolních odrůd. Neustále se dosazují a vysazují sazenice na nová místa. Největší zastoupení z odrůd je Ryzlink rýnský (asi 1 ha), Tramín červený, Müller-Thurgau, Sauvignon, Muškát moravský, Ryzlink vlašský, Modrý Portugal, Chrupka bílá a červená. Jakékoliv ošetřování a sklizeň se provádí ručně, vzhledem k náročnému strmému terénu. Letos vysazovali Rulandské modré a některé další odrůdy. Pro studijní účely jsou u révy vinné dané odrůdy postupně budované informační tabule s údaji. Při ošetřování a sklizni vypomáhají studenti - brigádníci z České zemědělské univerzity. Vzhledem k nepřístupnosti vinice pro jakoukoliv mechanizaci, používají na ničení plevelů totální herbicidy. U starého Viničního domku, kde je zřízená vinotéka s přívlastkovými víny z Moravy je vystavěná nová pěkná terasa s výhledem na město a s posezením pod rozložitými ořechovými stromy. Tam jsme se také posadili a ochutnali čtyři vzorky vín z této vinice, jež jsou spíše zatím zajímavým turistickým bonusem a lákadlem. Všechna vína jsou k okamžité konzumaci nikoliv pro archivaci.

1. Bílé z botanické 2004 cuvée (50 % Müller-Thurgau, Muškát moravský + zbylé prý „tajné" odrůdy - co vinice dala). Směska je to velice svěží, lehce nahořklé, osvěžující víno v letních horkých dnech.

2. Ryzlink rýnský 2004 odrůdové jakostní - s vyššími kyselinkami. Je to první prodávané víno z vinice sv. Kláry v počtu vyrobených 2 000 ks lahví, sklizených v listopadu. Nijak zvláštní, průměrné víno.

3. Müller-Thurgau 2004 pozdní sběr, hodně svěží, na pozdní sběr vysoké kyseliny světlejší barva. Nepříliš vydařené víno.

4. Modrý Portugal 2004 odrůdové jakostní, světlejší jiskřivá barva, příjemná vůně, vyrovnané kyseliny s cukrem s hladkou tříslovinou. Hrozny měly při sklizni 18 °NM a alkohol 12,2 %. Nejlepší ze všech vzorků.

Na terase se pěkně sedělo a povídalo, ale měli jsme před sebou ještě další program a tak jsme pomalu sešli dolů do sklepení Trojského zámku do vinotéky a Vinařského muzea.

Vinotéka a vinařské muzeum, Praha - Trója
V mohutných sklepeních, kam se kdysi v době největší vinařské slávy dalo zajíždět s vozy plnými hroznů, je po pravé straně docela rozsáhlá vinotéka. V ostatních sklepeních jsou potom různé vinařské exponáty nově budovaného Vinařského muzea. Ředitelkou všech zařízení, která jsme v Praze Troji navštívili, tedy i Vinice svaté Kláry, je paní Týmová - Malcová a jak jsme se záhy dozvěděli, je naší krajankou, protože se narodila Sedlešovicích u Znojma. Mladá velice sympatická a příjemná dáma je odbornicí na slovo vzatou, vínu a vinařství opravdu rozumí. Do vinotéky získává pouze vína drobných či méně známých, nebo začínajících vinařství z Moravy a samozřejmě vína z Čech. Její filosofie je taková, že chce propagovat a umožnit návštěvníků ochutnat moravská vína, která jsou velice kvalitní, ale v Praze téměř neznámá. V regálech plných lahví jsem objevil vína „našich" vinařů Jožky Líbala z Horních Dunajovice a z První znojemské vinařské. Opravdu je zde docela velký výběr a překvapivě za slušnou cenu. Prohlídku sklepního muzea a vinotéky jsme zakončili degustací pěti vzorků vín, která okomentovala paní Týmová - Malcová. Byla to vína z vinotéky, takže každý vzorek od jiného výrobce. Fotografoval jsem a ochutnával, málo si dělal poznámky, takže jen připomenu velice dobrý Rýnský ryzlink 2003 pozdní sběr, z viniční trati Neuberk - Mělník. A překvapení pro všechny, protože výrobcem je Česká zemědělská univerzita Praha - Suchdol. Slunce se pomalu sklánělo k západu a nás čekal přejezd do Mělníka, kde jsme se ubytovali v překrásném areálu školního statku Vyšší odborné školy zahradnické a Střední zahradnické školy Mělník - Neuberk.