O Víně

Nejprve snad několik vět úvodem.
Ročně se ve Slovinsku vyrobí asi 850´000 hektolitrů vína z obhospodařovaných 24´200 hektarů vinic. Slovinci mají 3 vinařské regiony, které se pak dále dělí na oblasti podle stejných podmínek, specifických pro danou oblast (klima, půdy atd.). Pro názornost - celková plocha slovinských vinic je stejná jako vinice jen v oblasti Bordeaux, vyrábí se zde však jen poloviční množství vína (než v Bordeaux). Dominují tedy kvalitní a vysoce kvalitní vína - pouze asi 30% slovinských vinařů vyrábí stolní vína. Kvalita slovinských vín je dána velkým množstvím drobných výrobců.

I. DĚLENÍ SLOVINSKÝCH VINAŘSKÝCH REGIONŮ A OBLASTÍ

Základní dělení na regiony a oblasti - „Vinske področje Slovenije" (viz fotky pod dnešním článkem):

A - PRIMORJE - 6´500ha, 50% červená vína
Tento nejznámější region se dělí na oblasti Koper (Koprski vinorodni okoliš), Brda (Goriška Brda), Vipava (Vipavska dolina) a Kras (Kraška planota).

B - PODRAVJE - 10´200 ha, převažují bílá vína
Region se dělí na tyto oblasti: Maribor, Haloze, Ljutomer-Ormož, Radgona-Kapela, Srednje Slovenske gorice, Šmarje-Virštajn a Prekmurske gorice.

C - POSAVJE - 7´500 ha, převažují bílá vína
Zde jsou oblasti Dolenjska, Bela krajina a Bizeljsko-Sremič.

II. DĚLENÍ SLOVINSKÝCH VÍN PODLE JAKOSTI

Základní dělení je na tři hlavní skupiny, podobně jako u nás:

A.
Namizno vino (stolní víno)
Smí být vyrobeno z hroznů, pocházejících z různých vinic. Rozeznávají se zde dvě podkategorie:
- namizno vino - Stolní víno bez deklarovaného zeměpisného původu. Smí být vyráběno z hroznů, pocházejících z různých poloh, nebo dokonce z různých oblastí. Taková vína nesmí na vinětách používat oficiální znaky slovinských vín. Je-li takové víno vyrobeno z dovozového moštu, musí být země jeho původu na vinětě uvedena. Vytváření kupáží těchto dovozových vín s víny slovinskými je přísně zakázáno.
- namizno vino PGP - Stolní víno PGP („priznano geografsko poreklo"), tedy vína s přiznaným (určeným) zeměpisným původem. Tato vína, stejně jako i všechny vyšší jakosti, nesmějí být dokonce ani skladována či lahvována ve sklepech, kde se pracuje také s dovozovým moštem, nebo s cizími víny.

B.
Kakovostno vino ZKGP (jakostní víno)
("zaščiteno in kontrolirano geografsko poreklo ") - jakostní víno se zaručeným a kontrolovaným zeměpisným původem.
U těchto vín je kontrolován zeměpisný původ, tedy oblast, obec a trať. Tato vína musí být vyráběna z hroznů odrůd, které jsou specifikovány jako přednostně vhodné pro daný region. Musí být vyráběna v souladu s místními postupy zpracování hroznů a místními způsoby výroby vín. Tato vína si musí zachovat senzorické vlastnosti hroznů a vín dané oblasti. Při oficiálních ochutnávkách musí být takovému vínu uděleno nejméně 16,1 stupňů Bauxbaumovy stupnice. Víno musí být vyrobeno, vyškoleno a musí zrát v dané oblasti (odpovídající dané apelaci ZKGP) a pouze s oficiálním svolením smí být lahvováno mimo tuto oblast, vždy však v jednom vinařském regionu.
"Kakovostno vino" smí být vyrobeno pouze z hroznů, které dosáhly nejméně takové cukernatosti, která je určena pro daný region a danou odrůdu zde pěstovanou (tyto hodnoty jsou předem určeny). Doslazování přidaným cukrem je povoleno pouze ve vyjímečných případech, kdy obsah cukru v hroznech nedosáhne těchto stanovených hodnot - nejde tedy o volbu vinaře. Doslazování bývá povolováno pouze na nejnutnější nutnou míru a proto takováto vína smí být vyrobena pouze jako suchá.
(Pozn. Petra: to je zajímavé a asi tvrdší, než u nás...Podle mne jde o jakostní vína spíše podle překladu slova "kakovostno", ale fakticky se - pojetím právě uvedených požadavků - jedná alespoň z půlky o vína, u nás nyní nově označována jako zemská).

C.
Vrhunsko vino
Od slova "vrh", tedy vrchol. Jde o nejvyšší skupinu vín, nejspíše obdobu našeho vína necukřeného přívlastkového.
Výroba těchto vín je poměrně přísně dozorována Slovinskou asociací vinohradníků a vinařů. Aby vínu byl udělen titul Vrhunsko vino, musí nejdříve plně splňovat nároky, kladené na víno stupně "kakovostno".
Sběr hroznů smí probíhat v přesně stanovených termínech pro daný region a oblast a musí být dokonce předem deklarováno, že z hroznů bude vyrobeno "vrhunsko vino". Použít lze pouze originální, nepřislazovaný, nedochucovaný a žádnými koncentráty neupravovaný mošt. Při výrobě nesmí být použita žádná redukce kyselin, nebo naopak umělé zvýšení jejich obsahu (ano, pro šumivá vína platí trošku jiná pravidla).
Při oficiálních zkouškách musí tato vína získat nejméně 18,1 nebo více bodů Bauxbaumovy stupnice. Celý proces od sběru, přes maceraci, výrobu, zrání a stáčení vína musí probíhat pouze v dané oblasti jednoho regionu.

U vrhunských vín pak Slovinci rozeznávají tyto stupně:
- pozna trgatev (pozdní sběr)
- izbor (výběr)
- jagodni izbor (bobulový výběr)
- suhi jagodni izbor (výběr suchých bobulí)
- ledeno vino (ledové)

- Pozna trgatev (pozdní sběr)
V suchých a dostatečně slunečných podzimech dosahují na vinicích některé hrozny plné zralosti (ano, je zde však riziko, že přijdou deště a úrodu znehodnotí). Hrozny částečně vysychají, sklizeň je menší, ale vína z nich pak vyrobená jsou více aromatická a během dalších let lépe zrají. Pro dosažení jakosti pozna trgatev smí být hrozny sklízeny nejdříve 10 dní po dosažení plné zralosti, což je určováno oficiálním testováním. Vína s tímto označením musí předvést typický buket a vůni ušlechtilé plísně Botrytis cinerea. Pokud nejsou takto přezrálé hrozny plísní napadeny, nemůže být víno z nich deklarováno jako "pozna trgatev".

- Izbor (výběr)
Hrozny jsou pro tuto kategorii opravdu vybírány mezi jinými. Musí být přezrálé a "do hněda opálené" od slunce. Takové víno pak představuje větší intenzitu všech charakteristik "běžného" vína. Má obvykle více alkoholu a zbytkového cukru - je sladší.

- Jagodni izbor (výběr z bobulí)
Pro tuto kategorii jsou vybírány ty nejkvalitnější a nejsladší hrozny, které uzrály na nejlepších partiích vinice. Zralá vína z nich vyrobená představují pravou koncentraci odrůdového charakteru. Také mají vyšší obsah alkoholu a zbytkového cukru - bývají polosladká a sladká. Vína jagodni izbor jsou krok výš nad jakostí "izbor". Teplota jeho podávání (jako aperitiv před jídlem, nebo jako desert po jídle) má být 6°C (= 42,8°F).

- Suhi jagodni izbor (výběr ze suchých bobulí, resp. výběr z cibéb)
Během suchých podzimů jsou hrozny pro tuto kategorii nechávány na vinicích vyschnout co možná nejdéle. Dochází k jejich napadení plísní Botrytis cinerea, obsah cukru překračuje 32%. Vybírány jsou opravdu pouhé bobule a jejich sklizeň probíhá až v listopadu. Jde o riskantní proces. Částečně vyschlé bobule hroznů rychle pohlcují vlhkost z případných déšťů, obsah cukru rychle klesne o 1-2%. Po každém dešti tak hrozny potřebují vysychat alespoň další týden, aby dosáhly stejné cukernatosti, jako před oním deštěm. Hrozny navíc vysycháním ztrácení svou přirozenou ochranu proti plísním a infekcím a čtyřdenní déšt je zničí natolik, že celá úroda je odepsána.
Je třeba mít na zřeteli, že zmínená ušlechtilá plíseň je přínosem pouze pro bílé odrůdy vín, u modrých odrůd rychle ničí jejich pigment. Proto nenajdete slovinské červené víno v jakosti "suhi jagodni izbor".
Tato vína je skvělé pít jako mladá, ovšem mohou také velmi dobře zrát a to desítky let. Jde o vína polosladká a sladká, o jejichž servírování platí stejné zásady jako u jakosti jagodni izbor. Pro přiblížení lze říci, že např. známé francouzské víno Sauternes by bylo slovinským zákonem klasifikováno jako Sauvignon (nebo Semillion) - suhi jagodni izbor.

- Ledeno vino (ledové víno)
Jde o nejvyšší jakost, jakou příroda může nabídnout. Vysychající hrozny jsou ponechány na vinicích až do mrazů a jsou sbírány až v den, kdy 6 po sobě jdoucích dnů byla průměrná denní teplota nejvýše -6°C (=21,2°F) a hrozny zmrzly. Opět jsou vybírány jednotlivé bobule a jsou ještě zmrzlé lisovány. Obsah cukru v "ledovém moštu" musí být nejméně 36%. Ledeno vino je vyjímečně koncentrované a plné, aromatické a sladké. Plní se pouze do 0,25 nebo 0,375 l láhví.
Riziko při rozhodnutí, zda nechat ty nejkvalitnější hrozny na vinici pro ledové víno, je ještě větší, než u nižších jakostí vrhunských vín. Ty musejí mít dostatečně suchý a teplý podzim, kdežto u ledeneho vina čekáme navíc na dostatečné mrazy. Ty někdy přijdou až na počátku ledna... Ostatní údaje a senzorické charakteristiky se velmi podobají tomu, co o ledových vínech už víme z našich dřívějších článků o těchto vínech.

- Arhivsko vino (archivní víno)
Neznamená, že jde o víno z archivního sklepu, ale že jde o víno definované délkou zrání v sudech a lahvích. Tato doba záleží na typu vína, způsobu jeho výroby, ale minimum jsou dva roky zrání v sudu a dva roky v láhvi.

III. DĚLENÍ SLOVINSKÝCH VÍN PODLE ZEMĚPISNÉHO PŮVODU

Slovinská vína mívají na etiketách tato označení:

PGP - priznano geografsko poreklo
Nejlépe přeložit asi jako "zaručený zeměpisný původ". Tato nejpoužívanější apelace původu vína vychází z největší vinařské jednotky země - z vinařského regionu. Hrozny pro PGP víno musí pocházet z jednoho (ze tří) vinařského regionu. Jejich zpracování na víno, zrání vína a jeho lahvování však může proběhnout v regionu jiném.

ZKGP - zaščiteno in kontrolirano geografsko poreklo
"Zaručený a kontrolovaný zeměpisný původ" - víno musí vzniknout v jedné oblasti jednoho regionu. ZKGP vína musí odpovídat jak odrůdou, tak způsobem zpracování specifikám daného regionu. Apelace ZKGP je udělována vínům vysoké a nejvyšší jakosti.

PTP - priznano tradicionalno poimenovanje
Jde o vína, kde by snad sedělo u nás nově zavedené označení "víno originální certifikace", nebo "tradiční, lokálně specifické víno".
Tato vína jsou svým zpracováním a vlastnostmi opravdu výrazně typická pro daný region. Jméno regionu se může objevovat i v názvu vína. Typickými PTP víny jsou známé slovinské tituly Kraški Teran a nebo Cviček z oblasti Dolenjska.


IV. DĚLENÍ SLOVINSKÝCH VÍN PODLE ZBYTKOVÉHO CUKRU

Podobně jako u nás, je označení "suchosti/sladkosti" vína takovéto:

- zelo suho (velmi suché, obdoba brut, pouze pro šumivá vína)
- suho (suché)
- polsuho (polosuché)
- polsladko (polosladké)
- sladko (sladké)

ZÁVĚREM
Přísnost pravidel a vinařského zákona platí také pro slovinská vína, určená pro export ze země. Vyvezena mohou být pouze ta vína, která byla plně ve Slovinsku vyrobena, byla zde lahvována a jejich etikety splňují všechny náležitosti (např. musí být označena "Made in Slovenia"). Není povolen vývoz domácích vín v sudech ani v tancích. Vývoz vín, vyrobených z dovezených hroznů, nebo vyrobených mícháním domácích vín s cizími, není povolen. Pouze dvě další vinařské oblasti mají obdobně přísná pravidla - Alsace ve Francii a Rioja ve Španělsku.
Důsledné zákony, prozíravá vinařská strategie, odpovědnost v profesi - možná to bude důvod faktu, že tato malá země (cca 1,5 miliónu obyvatel) má národní důchod, hrubou mzdu a i celkovou životní úroveň vyšší než my. A to se nemůže chlubit velkovýrobnami aut, těžké techniky, zbraní apod.

Kde si ve Slovinsku můžeme vybrat a koupit slušná vína?
Poměrně velký výběr místních vín najdeme v Ljubljani ve vinotéce Simona Bradeški - vinotéka s vinným barem je umístěna na Hospodářském výstavišti (hned u vjezdu), v originále: "na ljubljanskem Gospodarskem razstavišču". Telefon je 01 431 5015 (při místním volání). Platit lze i kartou. Dá se tam dobře zaparkovat, prodavač mluví (občas až kecá) anglicky, láhve mi vždy pěkně zabalil a ještě pozval vedle do sklípku něco okoštovat. Kontakt na vinotéku najdete zde dole pod článkem + adresu jednoho příjemného penziónu s kuchyní ve vesnici Pšata, pár kiláků západně od Ljubljaně. A možná, že ve vizitkáři vinotékáře najdete i naši zelenkavou vizitku www.ovine.cz , kterou jsem mu tam jednou vnutil...

Další možností je "Vinski Bar Movia", který provozuje snad nejznámější slovinský vinař Aleš Kristančič. Je to taky v centru Ljubljaně. Zajímavá je i umělecko-vinná galerie, patřící k restauraci Merilyn, vlastník Mira Šemić - myslím, že třeba taxikáři by na tyto informace slyšeli.

Vína lze samozřejmě koupit taky v supermarketech a různých obchůdcích - ale tam (stejně jako u nás) nenajdeme specialitky, nebo něco "lepšího". Docela dobrou zkušenost jsem udělal i v prodejnách Kompas, tedy v bývalých Duty Free Shopech, které stále stojí na hranicích země. Jezdívám z Rakouska s oblibou přes přechod Loiblpass, čili slovinsky Ljubelj - krásná panoramata, romantika, nádherné hory. Mě chutnalo barikované Chardonnay firmy Agroind Vipava 1894 (viz odkaz dole na článek o tomto víně), kteréžto 0,5 l láhve jsem právě v těchto Kompas-shopech potkával každý rok. Je tedy šance, že je tam budou mít stále, i když teď snad už jiný ročník sklizně. Výborné jsou také místní Cabernety. Několik vín na mě ještě čeká v archivu a další si zcela jistě dovezu :-)