O Víně

Nakupování potravin v italských supermercati je jedním z mých nejradostnějších životních zážitků. Přivodil jsem si jej znovu v nenápadné prodejně Un saluto italiano na pražské Bělohorské 34. Tam jsem neodolal italské atmosféře, tvořené velkým výběrem italských sýrů, uzenin, pesta i pasty, medu, nakládaných hub a artyčoků, podlehl jsem hned třikrát, ale nijak krutě, všechna tři vína dohromady stála 420,- Kč. První jsem otevřel Sangiovese 2004 IGT z Marche, výrobce Moncaro. Ač deklarované jako odrůdové Sangiovese, obsahuje 15 % odrůdy Montepulciano, která dodává středně plné chuti s delikátní kyselinkou nahořklou příchuť. Víno má krásnou tmavě třešňovou barvu, kterou připomíná španělská vína, vůně je jemná s náznaky lesního ovoce (frutti di bosco, moje oblíbená zmrzlina). Levné víno (119,- Kč) s kvalitou přesahující svou cenu, chce se mi napsat, ale ta hořkost, kterou laicky připisuji Montepulcianu, mi vadí.
** Cena odpovídá kvalitě, víno bych si znovu nekoupil.

Druhé víno ze Saluto Italiano je od téhož výrobce, Rosso Piceno 2004 D.O.C. Terre Cortesi, cena 150,- Kč, tentokrát 40 % Sangiovese a 60 % Montepulciano. Stejné chyby a stejné známky, byť zde kořeněná hořkost tolik nevadí. V několika případech v životě jsem měl s Montepulcianem štěstí, v Itálii jsem je kupoval v samoobsluhách za cenu kolem 3 €, někdy to byla svěží lehká pitelná vína, někdy měla podobnou kořeněnou hořkou chuť, jaká se projevuje v těchto dvou směskách. Oceňuji, že se našel dovozce, který zachoval cenovou hladinu poblíž úrovně italských supermarketů, ale budu hledat dál. Kdybych měl víno obodovat v recenzi mezi 1 - 10, jak je zde zvykem, musel bych vysoko ohodnotit adjustáž i sytou barvu vína, ale v tomto formátu si mohu dovolit stručnost:
** Cena odpovídá kvalitě, víno bych si znovu nekoupil.

Třetí víno mi bohatě vynahradilo trápení s hořkou příchutí u předchozích dvou kousků. Sicilské Templi 2004 IGT pochází z odrůdy Nero d'Avola. Má nádhernou barvu, a i když to podle názvu očekáváte, stejně je to krása. Plná temně rudá barva připomíná jihofrancouzská černá vína z Cahors, není však úplně černá a na mě působí spíš jásavě, optimisticky. Výrobce doporučuje pít při 18 - 20° C a mohu potvrdit, že při nižší teplotě v chuti poněkud vystupují do popředí kyselinky a třísloviny, které se po ohřátí zamaskují. Výsledná chuť je potom krásně vyvážená, teplá, je to krásné víno do horkých letních večerů - jen tak mít k němu ta dokonalá sicilská rajčata, která jsme kupovali na tržišti v toskánské Vadě, žena se mi napřed posmívala ("No to si musíš koupit, když to znáš z Kmotra"), ale když je ochutnala, byla by pro ně běžela v noci a bosá! Pokud jde o rajčata, celá Sicílie je jedno Grand Cru. Za víno jsem zaplatil 147,- Kč a určitě za to stálo!
*** Cena odpovídá kvalitě, víno bych si znovu koupil.

Dalším ostrůvkem vzpomínek na Itálii se pro mě stala prodejna velkoobchodu Vinitaly AAP s.r.o. (www.vinitaly.cz) na hlavní třídě v Rudné u Prahy. Objevil jsem ho už před dvěma roky, ale kolem Rudné jezdím zřídka, takže jsem další nákup provedl s ročním odstupem. Letos mi dovolená v Toskánsku asi nevyjde, tak jsem si bolest léčil nákupem několika toskánských vín. První to odnesla Vernaccia di San Gimignano 2000 D.O.C.G. , Roccamena (199,- Kč), suché bílé víno z krásných kopců kolem "toskánského Manhattanu" San Gimignana. O mnoha italských vínech se dá říci, že jsou poplatná turistickému ruchu, vypijí je vesměs turisté k večeřím a nedají se na ně uplatňovat přehnané nároky. Myslím, že to platí i o tomto konkrétním vínu, z vlastní zkušenosti ale mohu dodat, že výhled na zapadající slunce za toskánskými kopečky posune každé víno o dvě třídy výš. Tato Vernaccia až skřípe mezi zuby - u mnoha těchto vín si pamatuji zvláštní nahořklou prachovou pachuť, u některých dobrých je jen jemná, jako potvrzení původu, tady trochu ruší. Abych se o tom ujistil, otevřel jsem i druhé bílé víno z Vin Italy, Vermentino di Sardegna 2004 D.O.C. DOLIA, výrobce DOLIANOVA, cena 175,- Kč. Za dovolených v Itálii jsem kupoval v supermarketech COOP Vermentino od sardinského vinařství Sella e Mosca, které mě přes svou jednoduchost okouzlilo, podobné vlastnosti nalézám i v tomto Vermentinu. Ovocná vůně je jemná, barva je světle žlutá, trochu silnější, než jakou si pamatuji z Itálie, chuť kromě jemných kyselin nepostrádá vyváženost a obsahuje i temný podtón, zřejmě minerálního původu. Navíc cítím velmi jemné perlení, které dodává vínu mladost, vzhledem k tomu, co jsem psal výše o zaměření produkce na turisty a rychlé spotřebě těchto vín mě to trochu překvapuje, protože 2004 by vlastně už měl být starý ročník. Musím zatelefonovat do Vinitaly, kdy dovezou ročník 2005. Krásné víno do letních večerů, lehké, pitelné, vyvážené. Koupím si jich ještě několik jako lék na stesk po Itálii.
*** Cena odpovídá kvalitě, víno bych si znovu koupil.

Pochopitelně jsem za dovolených v Toskánsku vyrazil na Strada del Chianti. Je to silnice (Toskánskem můžete křižovat po několika podobných, Strada del Colli Seneci, Strada del Chianti Classico a asi ještě další), která vede krajem intenzivního pěstování révy. Každou chvíli můžete zastavit u barevných cedulí "Vendita Diretta Vin e Olio" a přímo od výrobce koupit víno (většinou Chianti) nebo olivový olej. Občas narazíte i na další lákadla, například třicet druhů medu a podobně. Člověka zvyklého navštěvovat moravská vinařství v první chvíli překvapí, jak je možné, že osmdesátihektarový podnik pěstuje pouze dvě révy, Sangiovese (červené, z něj se vyrábí Chianti) a Vernacciu. Proč nevysadí ještě mullerku, ryzlink, veltlín, tramín, šardonku, pinot, modrý portugal, cabernet sauvignon a jánevímco ještě? Copak neslyšeli o tom, že nejlepší je pěstovat všechny odrůdy, a kdo jich nevysadí alespoň deset není vinař? Druhé překvapení je, že před nákupem vína vám všude dají ochutnat, to se bere jako samozřejmost - Italové se vůbec k turistům - zákazníkům chovají vstřícně jako z učebnice marketingu, dokonce i když si koupíte dvě lahve po pěti €. (Doporučuji MiBiTovi jako terapii po výstavě Víno a destiláty!) A třetí překvapení přijde po několika zastávkách, kdy zjistíte, že kvalita Chianti při jednotlivých nákupech kolísá. Vezu-li si víno z Burgundska, těším se tím, že budu mít na výběr z mnoha druhů různých výrobců. Z Itálie dávám přednost jednomu dobře vybranému výrobci - žádné experimenty.

Ze tří Chianti z prodejny Vin Italy přeskočím to první - Chianti Roccamena (144,- Kč) je obyčejné supermarketové víno, kvůli kterému nemá cenu jezdit ani do Rudné, natož do Itálie. Jako druhé jsem otevřel Chianti dei Colli Senesi 2004 D.O.C.G., Nottola (179,- Kč). Vůně je po lesním ovoci, mně to voní jako nedozrálé ostružiny, barva je plná červená a chuť je opět po ostružinách, musím opakovat že nedozrálých, víno má poměrně dost kyselin. Nicméně je to lahodné víno v nižší cenové kategorii a zaslouží alespoň laskavou zmínku.
*** Cena odpovídá kvalitě, víno bych si znovu koupil.

Jako třetí jsem „zkoumal" Chianti Superiore 2004 D.O.C.G. Villa Torrigiani (249,- Kč), o kterém platí hned několik podobných tvrzení jako o předchozím víně. Vůně ovšem může sloužit jako ostružinový etalon, tentokrát jde o plně vyzrálé ostružiny, po přivonění mám pocit, jako bych měl prsty ještě mokré od přezrálých ostružin, a stejné zralé ostružiny nacházím i v chuti. Krásné víno s pikantní kyselinkou, vyváženější než předchůdce, kupujte!
*** Cena odpovídá kvalitě, víno bych si znovu koupil.

Jako se někomu při dlouhém odloučení stýská po domově, za dlouhých středoevropských zim se mně stýská po italském slunci. Letos mi nejspíš letní dovolená v Itálii nevyjde, ale mohu se utěšovat několika dobrými víny. S Itálií je to jednoduché, tu si zamiluje každý, kdo tam stráví týden. S vínem to je složitější, možná si najdete jiné oblíbence než já. Nicméně, pokud dáte na můj výběr, věřím, že vás nezklame.