O Víně

a) Legislativa, která platila do dubna 2004:
2 vinařské regiony:
 Český (6 vinařských oblastí)
 Moravský (10 vinařských oblastí).
Seznam vinařských oblastí viz stránka Oblasti.
Přibližně 15 tisíc ha vinic (2004). Dalších 1,7 tisíc ha výsadeb proběhne do května 2004. Zatímco na konci devadesátých let zaujímaly asi 11,5 tisíc  ha, vinaři podle předpokladů ministerstva zemědělství se vstupem do EU zaregistrují asi 17 tisíc hektarů (údaj začátek května 2004). V EU již není možné vinohrady rozšiřovat.
Pro vinohradnictví a vinařství bezezbytku platí předpisy Evropských společenství. Nový zákon o vinohradnictví a vinařství, který se novelizoval, upravuje pouze vnitřní záležitosti ČR.
Platí zákaz výsadby nových vinic, bude možná opětovná výsadba (tj. po vyklučení) nebo nová výsadba podle udělených národních práv na novou výsadbu vinic pro Českou republiku.
Je stanoven maximální hektarový výnos, po jehož překročení bude víno moci být uvedeno do oběhu pouze jako stolní. Nejsou uplatňována žádná cla, kvóty nebo dotace na dovoz a vývoz vína v rámci EU. Pro dovoz vína ze třetích zemí (tj. zemí mimo EU) platí společný celní sazebník EU.

b) Legislativa, platná od dubna 2004:
2 vinařské oblasti:
 Čechy (2 vinařské podoblasti: Litoměřická a Mělnická)
 Morava (4 vinařské podoblasti: Znojemská, Mikulovská, Velkopavlovická a Slovácko).

K 31.12.2005 bylo v ČR evidováno 18,554 tisíc ha vinic a 20 394 pěstitelů.

Po vstupu do EU se upravuje kategorie vín, kterou naleznete pod položkou Jakosti.

Vinařská oblast MORAVA má výborné předpoklady pro tvorbu bílých vín se zajímavým spektrem vůní a kořenitosti, které doplňuje látková plnost z moravských úrodných půd. Souhru vůní a chuti podtrhují svěží kyseliny povzbuzující k opětovnému doušku harmonického a pro jednotlivé podoblasti Moravy charakteristického vína. Moravská červená vína provázela odjakživa venkovskou stravu a posilňovala vinaře v jejich těžké práci. Chuťový projev nikdy nepostrádal zemitou pravost doprovázenou uchováním ovocitého charakteru červeného vína. Charakter červených vín se v poslední době mění pod vlivem uplatňování moderní technologie červených vín, která jim dodává více vláčné jemnosti. Líbezná jihomoravská krajina a její jedinečné přírodní podmínky vtiskují vínům svéráznost, která je hlavním předpokladem pro trvalý zájem o jedinečnost v nepřeberném množství.
Vinařská oblast MORAVA leží mezi 48°40´severní šířky v jižním cípu Moravy a mezi 49°20´ v okolí Brna a zahrnuje cca 96% ploch registrovaných vinic v České republice. Roční průměrná teplota je 9,42°C, průměr ročních srážek je 510mm a průměrná roční délka slunečního svitu je 2.244 hodin podle 78-letého průměru zjištěného na Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích. Na jižní Moravě je 80% ročníků s dobrou, výbornou a vynikající jakostí vína a jen 20% ročníků přináší jakost horší. Klima je přechodné s příklonem k vnitrozemskému, s občasnými vpády vlhkého atlantického vzduchu nebo i ledového z vnitrozemí. Vegetační období je poněkud kratší nežli v západní Evropě, ale zato vyniká ve většině let vyšší tepelnou intenzitou letních měsíců, což působí příznivě na zkracování vegetačních fenofází révy a umožňuje tak i pěstování odrůd s pozdním vyzráváním hroznů, dávajících vysoce jakostní vína. Zrání hroznů probíhá na Moravě pomaleji a proto se v nich udrží a koncentruje větší množství a větší rozmanitost aromatických látek.
Vinařská oblast Morava se dělí do čtyř vinařských podoblastí:
Znojemská podoblast
Mikulovská podoblast
Velkopavlovická podoblast
Slovácká podoblast

Vinařská oblast ČECHY patří k nejsevernějším výspám evropského vinohradnictví. Praha leží na 50° severní šířky stejně jako Wiesbaden v Porýní. Největšího rozvoje dosáhlo české vinařství za vlády Rudolfa II., kdy bylo v Čechách kolem 3.500 ha vinic. Tehdy bylo nejvíce vinic v Praze a okolí, v Mělníku, Litoměřicích, Mostě a v Lounech. Iniciátorem rozvoje českého vinařství se stal císař Karel IV., který mu dal základ svými nařízeními z roku 1358.
V současnosti je nejvíce vinic v okolí Mělníka, Litoměřic a Mostu. Průměrná roční teplota na Mělnicku je 8,7°C, průměrná suma aktivních teplot nad 10°C je 2.745°C, průměrné roční srážky činí 547 mm. Dá se počítat s tím, že 2/3 ročníků bude pro jakost vín příznivých a 1/3 méně příznivých. Území této oblasti osázené vinicemi není souvislé, ale skládá se z jednotlivých příhodných lokalit ležících na chráněných jižních svazích v nižší nadmořské výšce, většinou rozprostřených kolem toků českých řek Vltavy, Labe, Berounky a Ohře. Větší proměnlivost počasí v jednotlivých ročnících vedla odjakživa české vinaře k dlouholetému uchovávání a zrání vín na sudech.
Vinařská oblast Čechy, která se skládá ze dvou podoblastí:
Mělnická podoblast
Litoměřická podoblast
Více informací najdete na stránce Oblasti.

Cukernatost moštu je možné zvyšovat pouze o 4,3˚ NM ve vinařské zóně B (Morava) a o 5,9˚ NM ve vinařské zóně A (Čechy).

Víno se v České republice vyrábí ve dvou vinařských oblastech: vinařské oblasti Morava (96 % vinic) a vinařské oblasti Čechy (4 % vinic).
Vína na Moravě mají svoji tradici již od dob Římanů ve 3. století n.l. a v Evropě byla spolu s víny z Čech známá a oblíbená již od středověku. Za posledních deset let prošla vína z Moravy a Čech velkým kvalitativním vývojem a dnes patří k nejlepším vínům střední Evropy. Moravská a česká vína jsou charakteristická svým zajímavým spektrem vůní, bohatými extraktivními látkami a harmonickým spojením plné chuti se svěžími kyselinami bílých vín. V poslední době se prosazují také vína červená, která jsou díky modernímu technologickému zpracování plná a výrazná, přitom ale hebká a sametová a vynikají příjemnou ovocitou vůní. Moravská a česká vína jsou vyhledávána znalci vín kvůli své originalitě a typické ovocitosti a kořenitosti z vyzrálých, ale nepřezrálých hroznů.