O Víně

To je ale náhodička! Nijak cíleně vytahuji už tuším třetí v pořadí láhev darovaného vína, o kterých jste mohli číst v předchozích týdnech. Tentokráte to není ale dar čerstvý, jako předchozí, nýbrž již nějakou dobu opečovávaný tekutý poklad, původem z útrob Petrova po okraj napěchovaného chlaďáku. Měl jistě minimálně dvě lahve tohoto vína, protože o něm psal ve článku Riesling (Klingelberger) 1997 Auslese (výběr) - Hermann Schwörer, Durbach, Německo. Doporučuji jej navštívit nejen pro velmi dobře zpracované místopisné údaje, ale také třeba pro možnost dalšího srovnání. Já se tedy omezím jen na mé vnímání.

O adjustáži se také můžete dočíst ve zmíněné recenzi, já jen přihodím zkušenost s mým korkem. Ten byl na rozdíl od Petrova méně rozpraskaný a nechytal tolik „tmy“ ze suché strany. Také se mi naskytl po vytažení zajímavý pohled na usazené krystalky (foto dole).

Barva je velmi sytá s tóny až do mahagonova, také Petrem zmiňovaný čaj je trefný. Až jsem měl náběh na podezření z počínající oxidázy. Ale čirost je v pořádku, žádný zákal, hezká jiskra, asi se takhle vyležel doopravdy. Viskozita je vysoká a mohutné slzení je na menu dne. Když jsem zkoumal vůni, ihned jsem se znova musel podívat na vinětu, jestli nepiji šery (podrobněji zde Sherry Manzanilla Denominación de Origen (D.O.), medium dry - Don Pablo, Španělsko). Velice mi ji připomínala intenzivními tóny vlašských ořechů. Co bylo ale vlastní tomuto vínu, jsou jemné kytičky a tóny pečeného jabka, tak že by přeci jen už ta počínající zvětralina? Ale třeba zase ten korek, půl hodiny po vytažení, voněl nádherně jako sušené švestky a také, jestli sem tam mlsáte takové ty dlouhé, placaté, ořechové oplatky florentky, tak přesně víte co jsem cítil.

V chuti mne jako první osloví vyšší kyselina, která jistě byla dosti silná, ale časem je hezky zakulacená a stále dává o sobě vědět, přestože se brání útokům vyššího zbytkového cukru. Ty jsou již v oblasti polosladké, přestože to viněta, jindy většinou ty německé tento údaje neopomíjející, neuvádí. Dochuť je delší, je ve znamení sladkých a ořechových tónů, bohužel na mne až přespříliš. Ale to je smůla každého konkrétního „ochutnávače“, jaké tóny mu sedí víc a jaké méně. Víno přeci jen je a asi stále bude posuzováno velmi individuálně, podle daných dispozic koštéra. Tělo je dosti silné, dobře stavěné, opulentní s nižším alkoholem, tedy dobře pitelné i přes hutnější cukříky. Ještě bych díky těm cukrům doporučil trošku poštelovat teplotu níže, alespoň k deseti stupňům, zdálo se mi tak nejlepší.

Závěrem musím poděkovat Pítrovi, že se podělil o tuto lahůdku. Bohužel na mne nezapůsobila tak bombasticky jako v jeho recenzi, ale to je má smůla. Nějak pořád nemohu těm ryzlinkům z Německa přijít na chuť, nebo to spíše bude ten silný ořechový tón, který ve mne evokuje ořechovici, kterou mne Petr napájel při poslední návštěvě a která mi připravila pekelné ráno. Já to říkal, že nesnesu žádné mixování, mé tělíčko snese jen ty nejdelikátnější vína (jako ten večer mimo jiné Abrlova Pálava, slámovka z Maršovic aj.) Ale to bylo pořád: „to musíš ochutnat, jak je jemná...“ a teď jak cítím výrazný ořech v alkoholu vzpomenu na ten luxusní hajzlík u Petra. Snad to časem odplavím, třeba povedeným vínem, jako byl tento klingonský Ryzlink, darovaný kapitánu Kirkovi na druhé palubě otevřené terasy EnterPítrpraiss.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Název: Klingelberger (Riesling)
Ročník: 1997
Jakost: Auslese - výběr z hroznů
Ocenění: Goldene Medaille - Badischer Weinbauverband
Obsah zbytkového cukru: neuvedeno
Vinařská oblast: Baden - Ortenau
Vinařská obec: Ortenberg
Viniční trať: Klingelberg = nejvyšší část parcely Schlossberg
Výrobce: Weingut Weinhaus Herman Schwörer GmbH, Grol 8, 77770 Durbach, Německo
Alkohol: 11,5 % obj.
Teplota podávání: cca 12 ºC
Cena: 10,99 € - tedy asi 318,- Kč / 0,5 l, vinotéka v jihozápadním Německu, leden 2006