O Víně

Nedávno "doc" v chatovém příspěvku pozitivně podpořil moji snahu o zvýšení vzdělanosti našich čtenářů a zabrousit tak občas i do nevinařských zajímavostí. Vysvětlil jsem Vám původ slova Uruguay - šlo o článek Tannat 2000 "Posada del Virrey" - Dante Irurtia S.A., Carmelo, Uruguay. Dnes tedy zabrousíme do oboru, kterému se říká sémantika :-)

Poněkud světácké označení dnešního vína jako Saint Laurent je vlastně synonymum pro nám široce známé jméno odrůdy Svatovavřinecké. Toto synonymum je povoleno uvádět na etiketě vína místo českého názvu.
Termín synonymum pochází z řečtiny (συν /čti: syn/ znamená „s“ ; ωνομα /čti: onoma/ znamená „jméno“) a označuje slovo, které sice jinak zní, ale má stejný nebo podobný význam. Příkladem budiž např. "chlapec - hoch - kluk".

Slovo opačného, protikladného významu, je naopak označováno jako antonymum. Pochází také z řečtiny (αντί /čti: anti/ znamená „proti“ a ωνομα /čti: onoma/ znamená opět „jméno“). Stejný význam jako antonymum má termín opozitum. Antonym je dokonce několik druhů - polární, komplementární, paralelní, reverzní,vztahová a autoantonyma.
Sémantika nám nabízí také tzv. homonymum - z řeckého ωμος /čti: homos/ tedy „tentýž, stejný“ a nám již známého ωνομα, tedy „jméno“. Jde o slova souzvučná, tedy slova, které zní stejně jako jiné slovo jiného významu i původu. Zde uvedu nám blízké příklady: vinný, nebo pila :-) Některá homonyma jsou nepravá a to pouze výslovnostní, neboli homofonní ("bít a být") nebo pouze pravopisná, neboli homografní ("baby"). V češtině jsou homonyma poměrně řídká a jejich užívání většinou nezpůsobuje nedorozumění; jazykem s hojným výskytem homonym je např. angličtina. Abychom už věděli úplně všechno, odhalím Vám ještě pojem hyperonymum, což je nadřazený pojem. Ke slovu "jablko" jsou hyperonymy například slova "ovoce", nebo "potravina". A opakem hyperonyma je hyponymum, podřazený pojem. Typickým hyponymem je třeba manželka - ta je podřízena manželovi :-))

Dobrá dobrá, zpátky k vínu. Trošku se mi ztrácí praktický význam označení vavřince jako Saint Laurent. Tipuji, že jde o čistě obchodní taktiku, jak vzbudit zájem domácích zákazníků. Pokud by šlo o víno určené k vývozu, mohl by možná být v cizí řeči i ostatní text. Na otázku, co to je ten Saint Laurent, odpověděla obsluha v mutěnické vinotéce, že jde o jejich tajemství. Inu, kolik třešní, tolik višní :-)

Autorem adjustáže a i samotného návrhu viněty je pan Kulhánek, autor mimo jiné i našich současných bankovek. I když se mi ta paní na etiketě docela líbí, myslím, že bankovky vyšly panu Kulhánkovi celkově mnohem lépe. A jak že pan Jarošek poznal pana Kulhánka? Jak asi - přes víno... O údajích a vlastnostech vína či době jeho skladovatelnosti, délce zrání v bariku atd. nevíme opět nic. Naštěstí osobní návštěva J. v Mutěnicích (reportáž vyjde začátkem října) odhalila, že tento Laurent ležel v bariku plných 12 měsíců.

Trošku nerudně reaguji i na další specialitu mnoha vinařů (nejen našich). Je jí různé označování vlastní firmy. Tentokrát je na hlavní etiketě uvedeno Sklepy Jarošek, na zadní je však jako výrobce uveden Vladislav Jarošek. Mám k dispozici i leták firmy a zde je napsáno Sklepy Jarošek Mutěnice. Ano, běžnému konzumentovi to bude asi šuma fuk, ale já s tím mám problém přímo praktický. Jak mám vinaře vést v naší Encyklopedii, jak ho mám vyhledávat na jiných portálech - jak se vlastně firma jmenuje?

Láhev je jednoduché adjustáže, čistého a elegantního střihu. Proti vlastnímu layoutu čelní etikety ani slovo proti, nicméně jak jsem zmiňoval výše, opět mi chybí něco navíc. Korek je docela krátký, bez potisku. Zrálo-li víno 12 měsíců v bariku, bude mít zřejmě potenciál k delšímu zrání (to ovšem jen hádám, výrobce mě o tom nikde neiformuje). Nebo že by snad web? Jdu se tedy kouknout na oficiální stránky www.sklepy-jarosek.cz.

Bohužel kde nic, tu nic. Potvrzují se mi slova J., že výroba vín je pro firmu Sklepy Jarošek Mutěnice jen okrajovou oblastí. Jinak by si snad někdo svůj web aspoň přečetl a nechal opravit nesmyslné chyby v textu:
Společnost Sklepy Jarošek dodává na trh špičková vína z mutěnické vinařské oblasti. Tato vinařská oblast pro svoje klimatické a půdní podmínky poskytuje ideální podmínky pro pěstování révy vinné a vína vyráběná zde dosahují vysoké kvality a nezaměnitelné chuti.
Společnost dodává na trh vína tradičně zde pěstovaných odrůd jako Neuburské, Veltlínské zelené, Ryzlink vlašský, Ryzlink rýnský z modrých hroznů jsou zastoupeny odrůdy Svatovavřinecké, Frankovka a Modrý Portugal. Výborné kvality vín také dosahují odrůdy Sauvignone, Chardonay (patří 2x n), Sylvánské zelené, Zweigeltrebe, Cabernet Sauvignone a André.
Všechna vína námi podávána a nabízena jsou v rámci třídění zařazena do vín jakostních a do vín jakostních s přívlastkem. To znamená, že hrozny byly sklizeny vždy při vyšší cukernatosti a podle té jsou potom zařazovány do jednotlivých skupin.

No, tak to jsem zvědav. Roluji níž, ovšem hrne se na mě nabídka vín balených převážně v PET lahvích a dokonce i v kartónových obalech Tetrapack :-( Přiznám se, že na takové praktiky - vychválit zboží do nebe a pak nabídnout hlavně to levné - jsem už skoro alergický a určitě se to odrazí ve mnou udělené známce pro Ostatní služby. Další svůj text zde v článku raději mažu, nemá to cenu... Více si o celé firmě a její produkci přečteme v článku J., který vyjde začátkem října 2006.

Nalévám si tedy barikovaný Saint Laurent do skleničky. Barva je více než pěkná, ležení a zrání ji hodně pomohlo. Je plně rudá do lehce hnědých a oranžových záblesků při okraji, pokud skleničkou míchám. Barva je tedy opravdu pěkná, čistá a až kovově rudá.

Vůně - alkohol, koření, čokoláda, znatelné višně v rumu, cukr, karamel, silná povidla. Intenzivní vjem, jdu-li s nosem blíž, je víno hodně silné. To se mi potvrzuje i v chuti. Víno je hodně silné, je ostřejší a kořenité. Dozvuk je delší, v hrdle až trošku pálí a řeže. Z višní, které mi prozradil nos, rozeznávám v ústech spíše třešně. Ano, ale kořeněné a znovu opakuji, výrazný barik. Doporučení podávat víno vychlazené na 10 - 14 °C (tedy více než na obvyklou "pokojovou" teplotu kolem 18 °C) velmi doporučuji dodržet. Víno je tak snad až příliš chladné, ale nezkrotný a doposud divoký barik jedině tak udržíte pod kontrolou. Takové 3 roky až 5 let dalšího ležení by snad kořenité chutě více uklidnily, ale co se stane s vlastním vínem, to může jen hádat. Nezapomínejme, že jde o jakostní víno a nemám ani šajnu o kvalitě použitých hroznů.

Osobně jsem od vína čekal víc, nicméně toto barikované jakostní víno může jako podchlazené být dobrým společníkem ke grilované pečeni nebo výraznějším sýrům. Pro sólo popíjení však sáhnu raději po něčem jiném.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Svatovavřinecké
Ročník: 2002
Jakost: odrůdové jakostní
Kategorizace: barrique 12 měsíců
Zbytkový cukr: suché
Vinařská oblast: Mutěnická
Vinařská obec: Mutěnice
Viniční trať: Dubňanská hora
Výrobce: Sklepy Jarošek Mutěnice
Číslo šarže: 42
Alkohol: 12,5 % obj.
Teplota skladování: 10 - 12 ºC
Teplota podávání: 10 - 14 ºC
Doporučená archivace: neuvedeno
Cena: 184,- Kč u výrobce v Mutěnicích, srpen 2006