O Víně

"Toto je nejpřepychovější ze všech burgundských vín. Je mimořádně bohaté, má hladkou hroznovou chuť a vůni, okouzlující vyrovnanost kyselin a lahodné překrývající tóny vanilky, medu a skořice." T. Stevenson

Domaine Bertagna: vinařství tohoto jména založil v Alžírsku narozený obchodník Claude Bertagna koncem čtyřicátých let. Začátkem let osmdesátých změnilo majitele, Gunter Reh byl rovněž majitelem Reichsgraf von Kesselstatt, největšího soukromého vinařství v regionu Mosel-Saar-Ruwer. Od konce let osmdesátých vinařství řídí Eva Reh a její manžel Mark Siddle. Do roku 1999 (tedy i tohoto vína se to týká) se vína tvořila pod taktovkou Rolanda Masse, který byl pak poctěn nabídkou věhlasného Hospices de Beaune, etalonu, od kterého se v každoroční dobročinné dražbě odvozují ceny vína pro celé Burgundsko. Současnou vinařkou je Claire Forestier, mladá a perspektivní tvář. Vůbec vinařství Bertagna je považováno za takovou vycházející hvězdu. Na ceně jejich vín se zatím nestihl podepsat věhlas a sláva, takže pro důkladnost a péči, s jakou se vína tvoří, zůstává dobrou koupí.

Sídlí ve Vougeotu, dva domy od pošty, a vinice z této vesnice jsou stěžejní i v jejich portfoliu. Vlastní 21 ha vinic (podle jiných pramenů 30 ha) včetně Grand Cru poloh Clos de Vougeot, Chambertin, Clos St.-Denis, Cortonu. Kromě toho i pár zajímavých Premier Cru. Vinic osazených Chardonnay mají všehovšudy 1 ha. Kromě Corton-Charlemagne (0,25 ha) i Vougeot Premier Cru „Les Crâs“ a Petit Vougeots.

Vinicím věnují enormní péči. Nepoužívá se žádných chemických postřiků ani hnojiv. Řez bývá kratší na jeden polotažeň o 6-8 očkách a po odkvětu proběhne ještě razantní podlom, aby zůstalo opravdu jen těch 6-8 výhonů na keř a na každém z nich jeden až dva hrozny. Po důkladném roztřídění hroznů při ruční sklizni se lisují celé hrozny a jen lehce odkalený mošt kvasí v dubových sudech (z poloviny nových) přírodními kvasinkami z hroznů. Víno pak zraje 15 až 18 měsíců v pečlivě vybíraných sudech z vogézského dubu (jen z 25 % nových). Batonáž neboli promíchávání jemných kvasinkových kalů probíhá až do úplného proběhnutí jablečno-mléčného kvašení. Stáčení je minimalizováno, zpravidla se při druhém rovnou lahvuje. Stránky vinařství (www.domainebertagna.com) jsou excelentní a krásné.

1998: Obtížný rok pro vinaře. Po teplém březnu velikonoční mrazíky zredukovaly mnohde úrodu až o více jak třetinu. Kroupy někde v redukci pokračovaly. Léto bylo poměrně suché a horké, ale v srpnu a září bylo prostřídáno deštivými periodami. Úspěch potom závisel na správném načasování a selektivnosti sběru. Díky nízké úrodě a klimatické rozhádanosti byla bílá vína tak trochu atypická, často plná exotických vůní, sice koncentrovanější než v roce 1997, ale ne tak čistá a definovaná jako ve skvělém ročníku 1996. V bodových tabulkách, včetně té Parkerovy, je ročník hodnocen poměrně nízko. Jancis Robinson kupříkladu nemá ve sklepě jedinou láhev.

Terroir: Tradice tvrdí, že bílé víno v této poloze rozkázal pěstovat sám Karel Veliký, od jehož jména si i odvozuje jméno. Prý si červeným vždy nepěkně třísnil svůj drahocený šat. Historicky věrnější se zdá odvážné rozhodnutí rodiny Latourů na svých pozemcích po zničující vlně fyloxery koncem 19. století vysadit místo Aligoté a Pinot Noir, Chardonnay. Vrch Corton (388 metrů nad mořem), snad jediný osamělý kopec v Cote d´Or, těží ze své ideální sluneční expozice. Chardonnay je vysazeno na nejhornějších vinicích těsně pod zalesněným vrcholem mezi 260 až 325 metry nad mořem, hlavně na jižní a jihozápadní straně. Slínovitá půda je v těchto místech hodně kamenitá odpadávající sutí z vápencového vrcholu.

Adjustáž: klasická baňatá tlustostěnná burgundská láhev z khaki zeleného skla, s prolomem v dně. Na hrdlo opět nelze nasadit každý typ vývrtky. Zelená cínová záklopka a etiketa střízlivého moderního ražení prozrazuje vytříbený vkus a ruku výtvarného umělce a ne „jen“ anonymního pracovníka nějakého grafického studia. V zužující se části lahve je ještě půlměsíčková viněta s ročníkem. Pěticentimetrová zátka nejvyšší kvality s názvem vinařství, polohy i ročníku, ale kupodivu dovolila vínu vystoupat v jednom místě při stěně skrz. Což dost dobře nechápu. Jednalo se o přímý dovoz od vinaře do Čech, ihned po doručení jsem víno přebíral. Že by zlověstná předzvěst toho, co mne čeká u dalších lahví z mého archivu?

Barva: Nazlátlá, ale tak o stupeň méně intenzivní než u Montrachetu. Perfektní drahokamová čirost. Velmi složitě strukturované glycerolové „mosty“ oddělují jednotlivé slzy různých velikostí, které se navzájem kříží a spojují v pozoruhodném divadelním představení.

Vůně: První dojem je středně intenzivní, griliášově dřevnatá. Dřevnatou myslím ušlechtilé vůně francouzského dubu a také vůně čerstvě pokáceného listnatého dřeva. Je rozpoznat vyšší alkohol, citronová kůra a zázvorová štiplavost. V první sklence rovněž dominuje delikátní aroma z čerstvě odklopeného víka bonboniéry, dortový korpus. Později ale tyhle vůně odvanou a převládnou spíše ovocitější, jako třeba meloun Cantaloupe a citrusy. Zajímavé bylo srovnání vůně ve dvou sklenicích: v mé Riedel Sommelier Montrachet bylo aroma otevřenější, rozdělené do jednotlivých komponent. Ve sklenici, zakoupené v Ikea Zličín za cenu tuším kolem osmdesáti korun, která má velmi podobný objem i průměr hrdla, bylo aroma kompaktnější, intenzivnější, exotické, nejblíže Haribo medvídkům a vánočnímu želé. Ovšem v bezprostředním srovnání olizovat relativně tlustý okraj Ikea sklenice přeci jen není to samé jako tenonký lem Riedlovky. Lahev jsem se po dvou sklenkách rozhodl více nachladit z původních doporučovaných 12 - 14 °C na nějakých 8 - 10 °C. Přeci jen hnusná vedra víno atakují velmi rychle a zejména chuť a celková elegance pak tepláním ve sklence velmi trpěly. Z mrazáku příliš podchlazené voní jen po grepu a tonicu. V určité chvíli se vyvinulo velmi zvláštní magnetické aroma květino-kovovo-syntetické (nový plast či nějaké rozpouštědlo). Zajímavé bylo hledat v literatuře hojně zmiňované lískové oříšky či pražené mandle. Když už, tak jsem tam potkal cosi, co bych mohl přirovnat třeba k čerstvému ořechu vlašskému, ale lískové ne a ne. V prázdné sklence po chvíli převládly tóny dubového, bukového a ořechového dřeva, ještě později silná vůně rozkvetlých ovocných stromů (třešní a jasmínu), medu a vanilky. Pár doušků bylo na dně lahve v lednici do druhého dne a po patnácti hodinách od otevření už vůně ztratila bohatost i ovocitost, spíše ukazuje onu minerální komplexní jemnost odrůdy, pak nahořklou zelenost bezové větévky a hořkou čokoládu.

Chuť: Literatura charakterizuje tato vína jako opulentní a tělnatá. Toto bych měl spíše jako středně plné. První chutě korespondovaly s bonboniérovou vůní: karamel a griliáš. A komplexita velmi drahého bariku. Pak spíše, podobně jako Montrachet, do broskví a bělomasých nektarin ve všech stádiích zralosti. Dochuť cukrového špalku, středně dlouhá, se stopou nahořklosti. Co je ale podstatnější, když se uvolníte a přestanete konečně brát setkání s vínem vážně a analyticky, víno Vám i tak rozpoutá v ústech samovolně ohňostroj všech zmíněných dojmů v půlvteřinových intervalech. Dobře vychlazené je pěkně lahodné, mladistvé, exoticky ovocné. Tepláním povadne a stane se těžkopádnějším. Příliš přechlazené je naopak chudší, nahořkle citrusové. Po patnácti hodinách je kupodivu v chuti minerálnější a méně dřevnaté, v dochuti trochu vystoupí alkohol.

Elegantní, žensky laděné, aristokratické. Ne tak vzdušné, ale spíš hřejivé. Nenudilo ani na okamžik, přesto k použití superlativ chybí takový ten moment uhranutí, nezapomenutelnosti.

Na otázku jak daleko má k vrcholu se necítím dost zkušený. Zřejmě se spektrum vůní a chutí časem změní z ovocitých do sekundárně ležáckých. Ale jestli pak bude bohatší, intenzivnější, plnější nebo naopak, to si netroufám odhadnout.

Cena: Domaine Bertagna dováží již delší dobu Merlot Grand Vins (www.vinomerlot.cz). Toto víno bylo zakoupeno od nich v „mimořádné nabídce“ za 2.280,- Kč. Ví Bůh, proč jsem tenkrát nepřihodil pár stovek a nekoupil raději lepší ročník 1996. V podobných mimořádných nabídkách zasílaných mailem šly koupit později i ročníky 2002 (3.045,- Kč) a 2004 (1.820,- Kč). V oficiálním ceníku je teď skvělý ročník 2002 za 4.002,-Kč. Merlot d´Or (www.vinomerlot.cz) nabízí vyzrálý 1985 od L. Chapuise za 9.360,- Kč. Zajímavější se jeví nabídka firmy M. Král (www.mkral.cz), kde vyhlášené Corton-Charlemagne od Louis Latora nabízí v ročníku 2000 za 2.980,- Kč. Největší výběr ovšem naleznete v pražské restauraci Le Terroir (www.leterroir.cz). Za špičku jejich nabídky z této vinice lze považovat Oliviera Leflaiva (1998 v restauraci 7.400,- Kč, čili zakoupeno sebou domů cca 5.000,- Kč) a Bonneau du Martray (1998 5.800,- Kč resp. 3.900,- Kč). Lze vybírat i z dalších ročníků. Berry Brothers v Londýně začínají svou nabídku na 41,5 £ (cca 1.743,- Kč) za ročník 2004 od Domaine Bertagna a končí na 2100 £ (cca 88.200,- Kč) za 1996 od kultovního Jean François Coche Dury. K jejich cenám je ale nutno připočíst ještě daň, která je tuším 17 %. Vzhledem k uvedenému považuji cenu za toto víno za celkem slušnou a adekvátní k předvedenému smyslovému zážitku. Přesto se fanouškem tohoto vína asi nestanu, a i když jsem rád za tu zkušenost, zřejmě se k němu navracet nebudu. To se ale stává více než devadesáti procentům mnou ochutnaných vín, takže to bude souviset spíše s mojí povahou než s kvalitou vína.

V položce „Ostatní“ strhávám pouze dva body za dostupnost.

Obchodní název: Corton-Charlemagne
Odrůda: Chardonnay
Ročník: 1998
Jakost: Appellation Aloxe-Corton Grand Cru Contrôlée (AOC)
Kategorizace: Grand Cru
Zbytkový cukr: suché
Vinařská oblast: Bourgogne
Vinařská podoblast: Côte de Beaune
Vinařská obec: Aloxe-Corton
Viniční trať: Corton Charlemagne - Grand Cru
Výrobce: Domaine Bertagna, Francie
Alkohol: 13,5 % obj.
Cena: 2.280,- Kč (Merlot Grand Vins před asi dvěma nebo třemi lety)