O Víně

PÁLAVA je čistě moravská odrůda, vyšlechtěna z otce Tramínu červeného a matky Müller-Thurgau již v roce 1953 ve Šlechtitelské stanici vinařské ve Velkých Pavlovicích a to panem Ing. Josefem Veverkou. Do Státní odrůdové knihy byla zapsána až v roce 1977 a na Moravě se pěstuje zhruba na 120 ha, na Slovensku pak asi na 50 ha.
Zajímavým údajem je také to, že v roce 2002 (který mimochodem bývá z hlediska počasí trochu podceňován), bylo v ČR vypěstováno téměř 6 tun hroznů Pálavy v cukernatosti výběr z bobulí, dále pak 840 kg v kategorii ledové víno a také 900 kg hroznů pro slámové víno. Je to krásná ukázka toho, že hrozny Pálavy dosahují vysokých cukernatostí, přičemž její chuťové vlastnosti už taky dostaly nejednoho vínomilce. Přiznám se, že ke ctitelům pálavského zlata patřím i já a to především díky neuvěřitelným zážitkům s vínem Pálava 2000 pozdní sběr - PPS Agro a.s., Strachotín (u výrobce ji ještě nedávno měli skladem, ale stála přes 600,- Kč).

Nevím proč, ale někteří vinaři odrůdu Pálava nemají rádi, podceňují ji, nepěstují ji a dokonce ji označují jako tzv. ano-víno. Rozumím tomu tak, jako by řekli: „Ano, ano, jó, no taky je to víno…“ Jaksi mimo protokol mi jeden představitel velmi známého sklepa (z oblasti, kde se právě Pálava pěstuje a rodí skvělé hrozny) řekl, že jde o narychlo „vyrobenou“ odrůdu, kdy soudruzi v období budování socialismu chtěli mít něco vlastního a tak zbastlili Tramín s Müllerem, ale výsledek je chuťově rozpláclý a nevyhraněný („…tak snad ani víno nemá chutnat…“), málo odolný proti houbovým nemocem révy, odrůda je náročná na polohy a podnebí a mimo mikulovskou a znojemskou oblast se pěstuje těžce. Co k tomu říct? Možná se zde i po 50 letech projevuje rivalita mezi vinařskými klany, nebo je za tím současná obchodní strategie, nebo kdo ví co. Jako spotřebitel se těmito finesami naštěstí nemusím zabývat.

Pálava byla dříve spíš používána jako aromatická přísada do kupáží a směsí, pro zlepšení výsledku - možná u některých vinařů zůstává toto stigma „méněcennosti“ s odrůdou Pálavou stále spjato. Poslední roky se však Pálava objevuje častěji i jako čisté odrůdové víno. I Pálava má různé chuťové varianty - buď je více tramínová (tedy aromatická, kořenitá po otci), nebo více müllerová (tedy ovocitá po matce) a různým lidem tak bude různě chutnat. Pálava, Muškát moravský, Cabernet Moravia a André - to jsou nejvýznamnější na Moravě vyšlechtěné odrůdy. Slovenskou obdobou Pálavy je odrůda Devín (čti: děvín), která byla vyšlechtěna křížením Tramínu červeného a odrůdy Červenošpičák, což je starší bílá odrůda, dnes pěstovaná hlavně v Rakousku.

Já jsem tedy dnes sáhl po Pálavě 2001 pozdní sběr z Vinných sklepů Lechovice. O jejich Pálavách jsme už psali, ale ne o tomto ročníku. Osobně si myslím, že VS Lechovice mají výhodu polohy svých vinic, vína dělat umějí průměrná i výborná, jejich image na trhu je v podstatě dobrá, nicméně vidím značné rezervy v marketingu. Strategie, kterou u tohoto výrobce během posledních let pozoruji, jej může začít řadit ke střední skupině „tuctových“ sklepů, z níž se bude jen těžko vybředávat... Doporučoval bych více náročnosti a stanovení si vyšších cílů - dobrá značka VS Lechovice ještě není nadobro ztracena. Věřím, že fungovat ve stínu znovínského „Big brothera“ je asi těžké, ano, ale stejně...

Adjustáž láhve je klasicky „lechovická“. Bordó zelená láhev se širokým ústím, oblepené hrdlo a decentní, jakoby krajková hlavní viněta. Označení původu vína (Znojemská oblast) je trošku roztříštěno, ale aspoň že je vůbec uvedeno, nebývá tomu vždycky (hovořím teď samozřejmě o některých jiných výrobcích). Mezi jinými údaji na etiketách si zde všimněme označení IP - Integrovaná produkce hroznů. Označení, které mým uším zní značně nečesky a technokraticky je však spíše dobrou vizitkou tohoto vína. Nedávno jsme si vysvětlovali Co to je Integrovaná produkce hroznů a vína.

Barva tohoto 4,5 roku starého vína je krásně zlatě plná, sytě až whiskově zlatá. Při průhledu je čirá a čistá, někdo by řekl, že je zlatá až moc, ale já na to, že to bude patrně slušně vyzrálá Pálava v nejlepších letech.
Ve vůni je to naštěstí také velmi slušná Pálava. Voní, vábí, provokuje a předvádí se jako zralá a svůdná blondýnka s vilnou jiskrou v oku :-). Není to ale taková ta hloupoučká převonělá fintilka bez osobnosti. Hádám, že jde o Pálavu malinko střízlivější, než jaká by ještě mohla být. Ano, jde „jen“ o pozdní sběr a cukernatost hroznů 21,4° NM není vrchol toho, co Pálava dokáže. Nicméně vůně je odrůdová, čistá a bez kazů. Výborně.
Jak víno voní, tak i chutná. Ano, velmi dobrá, ale ne ta nejpálavovatější chuť. Trošku střízlivá, nicméně víno je plného těla. Odrůda je tak nabitá, že víno voní i v chuti, jistě to znáte např. u podařených, jemných ale plných muškátů. Kyselinky se mi nezdají vysoké, korespondují s celkovým dojmem vína, to je vazké, velmi dobré. Perzistence (chuťový dojem, který zůstane v ústech po polknutí doušku) je dlouhá, milá. Všechno je provoněno a prochuceno typickým aroma Pálavy.

Víno je deklarováno jako suché, nicméně podle povahy odrůdy Pálava si myslím, že kvašení cukru mohlo být pozastaveno i dřív, vínu by možná slušel i vyšší zbytkový cukr a to procentíčko alkoholu méně by ve výsledku nevadilo. Pálava se doporučuje ke středně či méně slazeným dezertům a její uhlazené plné tělo by vyšší obsah cukru sneslo, naopak celkový dojem by mohl být podpořen. Ostatně nejsem asi sám, kdo si všímá, že skupina kvalitních přívlastkových polosuchých nebo i polosladkých vín není na trhu nijak silně zastoupena. Ne každý má rád, když mu víno zkřiví obličej a suchostí mu zatrnou panty čelistí... Srovnám-li toto víno s jakostními či jinak „běžně dostupnými“ Pálavami (víny), pak nad nimi ční naprosto spolehlivě. Jsem však spotřebitel zmlsaný a vím, že k dostání jsou i vína-Pálavy „...ještě vydařenější…“ Však ona i tato lechovická se jistě časem ještě posune k lepšímu. Máte-li ji uskladněnou v chladu, doporučuji ještě nějaký čas nechat ležet, zrání by jí mělo posunout tím správným směrem.

Shrnutí údajů o dnešním víně:
Odrůda: Pálava
Ročník: 2001
Jakost: pozdní sběr
Zbytkový cukr: suché
Vinařská oblast: Znojemská
Vinařská obec: Borotice
Viniční trať: Nad Kolářovým sklepem
Výrobce: Vinné sklepy Lechovice, s.r.o.
Číslo šarže: 355
Evidenční číslo jakosti: 23766V7003/54
Alkohol: 11,7 % obj.
Teplota skladování: 6 - 15º C
Teplota podávání: 10 - 12º C
Doporučená archivace: neuvedeno
Cena: byl to dárek, ale tipuju dnes podle místa tak 160,- až 200,- Kč