O Víně

Jako „Chianti Classico“ se označuje jádro vinařské oblasti Chianti (viz samostatné heslo). Toto označení má dlouhou tradici. Toskánský velkovévoda Cosima III. vydal v roce 1716 edikt, v němž bylo vymezeno území, z něhož pocházející víno se smělo označovat jako „Chianti Classico“, kdy adjektivum „Classico“ v této souvislosti znamenalo „první“ či „původní“ (viz také heslo Toscana). Toto území zahrnovalo katastr čtyř obcí: Castellina, Gaiole, Greve a Radda, které dodnes tvoří jádro apelace Chianti Classico DOCG. Tyto obce k sobě měly blízko již od středověku: v roce 1384 se spojily v tzv. Chiantskou vojenskou ligu, což byl obranný spolek pod patronátem Florencie, jeho cílem bylo především chránit toto území proti Sieně, která s Florencií po staletí bojovala. Symbolem ligy se stal černý kohout (it. „Gallo Nero“).
V roce 1924 bylo v obci Radda založeno sdružení 189 místních vinařství (Consorzio Chianti Classico), které se snažilo propagovat chiantská vína a bránit tomu, aby se označení „Chianti“ používalo i pro vína vyráběná v jiných částech Toskánska. Sdružení si dalo do znaku onen starý symbol černého kohouta jako výraz spojení s územím vymezeným již v roce 1716, ale toto se nepodařilo zcela udržet: když byl v roce 1932 vydán ministerský dekret, který vymezil celkovou plochu apelace Chianti s dílčími geografickými zónami (viz heslo Chianti), zóna Chianti Classico byla rozšířena o části katastrů dalších pěti sousedních obcí, z nichž bohužel některé tratě neměly srovnatelnou kvalitu. Tak to zůstalo dodnes.
V roce 1967 se oblast Chianti stala apelací se statusem DOC, v roce 1984 pak DOCG, což se samozřejmě vztahovalo i na zónu Chianti Classico. V roce 1996 zde byly přijaty předpisy odlišné od zbytku území Chianti DOCG (mj. povoleno červené víno ze 100 % Sangiovese), čímž se Chianti Classico stalo samostatnou apelací. Až v roce 2006 bylo výslovně zakázáno přidávání bílých hroznů.
Plocha vinic je 7140 ha (stav z roku 2006), roční produkce kolísá v rozmezí 240 až 300 tisíc hl vína. Chianti Classico je oblast geologicky značně různorodá, podloží tvoří: křídový slín (it. galestro), vápenec, erodovaný pískovec (it. albarese), pěnovec (odrůda travertinu; patří mezi vápence) nebo svor; obecně jsou zde půdy poměrně kamenité. Registrované vinice musí mít vhodné podloží, např. jsou vyloučeny příliš vlhké a těžké hlinité půdy, nadm. výška musí být do 700 m. Min. hustota výsadby je 4500 keřů/ha, max. výnos 7,5 tuny/ha (2 kg hroznů na keř, výlisnost max. 70 %), čemuž odpovídá limit 52,5 hl/ha.
Víno musí být min. z 80 % tvořeno odrůdou Sangiovese, event. zbytek pak představují v Toskánsku povolené odrůdy: buď původní místní (Canaiolo, Colorino aj.) nebo „mezinárodní“ (Cabernet Sauvignon, Merlot, Syrah aj.), přičemž mošt z těchto „doplňkových“ odrůd musí kvasit samostatně. Min. množství alkoholu je 12 % (Riserva 12,5 %), bezcukerný extrakt min. 23 g/l, min. množství kyselin 4,5 g/l, zbytkový cukr do 4 g/l. Případné docukření musí být v souladu s evropskými a italskými předpisy, použít lze pouze koncentrovaný mošt nebo hroznový cukr.
Vinifikace, lahvování a školení vína v láhvi musí proběhnout na území apelace (výjimkou je Riserva, po nalahvování a okolkování mohou být lahve uskladněny i jinde). Do prodeje lze uvést Chianti Classico až od 1. října roku následujícího po sklizni. Riserva musí být školena min. 2 roky (vč. tří měsíců v láhvi; počítá se od 1. ledna); dnes Riserva tvoří v rámci apelace asi pětinu objemu vyprodukovaného vína.
Používat se smí jen láhev typu Bordeaux a tradiční bachratá toskánská láhev (zv. „fiasco“) opletená lýkem. Všechny láhve Chianti Classico musejí nést symbol černého kohouta. V roce 2007 byl zaveden internetový systém, díky němuž lze pomocí sériového čísla na růžovém kolku na hrdle dohledat původ každé láhve.

Hlavní použité zdroje:
http://www.chianticlassico.com
http://en.wikipedia.org/wiki/History_of_Chianti
http://en.wikipedia.org/wiki/Chianti_Classico