O Víně

Celkem 313 obcí v nejsevernější francouzské vinařské oblasti (145km severovýchodně od Paříže). Z nich je 41 klasifikováno jako Premier Cru a 17 jako Grand Cru (Ambonnay, Avize, Ay, Beaumont sur Vesle, Bouzy, Chouilly, Cramant, Le Mesnil sur Oger, Louvois, Mailly-Champagne, Oger, Oiry, Puisieulx, Sillery, Tours sur Marne, Verzenay a Verzy) .

V rámci oblasti se dále rozeznává pět území (i když se na etiketě neuvádějí a běžně se mezi sebou mísí):
<u>Montagne de Reims</u> - převážně Pinot noir, vína odtud jsou syté barvy, dobré struktury, plnosti a kvalitního aroma. Nejlepší obce: Bouzy, Verzy, Vezrenay
<u>Côte de Blancs</u> - zpravidla Chardonnay, vína z této oblasti jsou exkluzivně jemná, lahodná, intenzivní vůně a chuti. Odtud pocházejí nejprestižnější Blanc de blanc. Nejelpší obce: Cramant, Avize, Oger, Le Mesnil-sur-Oger
<u>Valée de la Marne</u> - více zastoupen Pinot meunier, odtud obecně lehce pitelná vína. Nejlepší obce: Aÿ-Champagne, Mareuil-sur-Aÿ
<u>Aube</u> - trochu přehlížená oblast na jihu Champagne; bohatá vína čistého stylu. Nejlepší vesnice: Riceys
<u>Côte de Sézanne</u> - převážně Chardonnay; používá se především jako dobrá směs pro další mísení, má prý na víc. Nejlepší obce: Bethon, Villenauxe-la-Grande

Rozeznávají se tyto druhy:
<b>Non-vintage (NV - bez uvedení ročníku)</b> - zhruba 3/4 celkové produkce oblasti. Většinou směr vín poslední sklizně s 10-20% vyzrálejšími víny starších ročníků. Zraje 1-3 roky a v některých ročnících bývá lepší (a výrazně levnější) volbou než níže uvedené exkluzivnější sorty. Ve vůni bývají nejčastěji mandle, zelená jablka, hrozny a maliny, někdy náznaky bílého chleba. Po zhruba třech letech archivace přibývají vůně zralých jablek, sušeného ovoce, koření, třešní, černého rybízu, luxusního pečiva. Po pěti letech i pražené ořechy, občas i káva a stará kůže. Chuť je pak u lepších vín plnější, velmi bohatá až smetanová.
<b>Millésimé (ročníkové)</b> - některé prestižnější firmy uvádějí ročníková vína jen v těch nejlepších ročnících, jiné každý rok. Předpisy nařizují, že jako ročníkové smí každá firma deklarovat "jen" 80% sklizně, zbytek musí nechat jako rezervu na mísení do neročníkových. Kromě vyšší ceny by měl být oproti neročníkovým rozdíl v tom, že ročníková vyzrávají obyčejně dvakrát déle a věnuje se větší péče asambláži (mísení).
<b>Blanc de blanc</b> - vyrobené pouze z Chardonnay. Jako mladé takřka bezbarvé a senzoricky někdy příliš strohé (jindy až nestoudné svěžesti), s vůní citrónu, čerstvé máty a jarních květů. Vyzráváním nabude zadýmené zakulacenější silnější chuti, vůně lučních květů a lípy. Dalšími léty zrání se může paleta vůní obohatit i o exotické ovoce s náznaky umletého pepře a koření.
<b>Blanc de noirs</b> - silná a velmi chutná a plná vína pouze z obou červených pinotů (nebo jen jednoho z nich). Cenná a poměrně vzácná jsou vína z čistého Pinotu noir (např. Bollinger-Vieilles Vignes Françaises z pravokořenných keřů)
<b>Rosé</b> - jako jedno z mála rosé je zde povoleno míchání červených a bílých vín. Většinou brut a demi-sec. Svůdné aperitivy pro romantické příležitosti ke studeným masům, drůbeži či jehněčímu. Mnohdy se ale od bílých verzí liší jen barvou.
<b>Crémant</b> - v lahvi je poloviční tlak oproti jiným verzím, perlení je tudíž jemnější. Zpravidla obsahuje větší podíl Chardonnay. Výroba je poměrně náročná a vína tudíž vzácná. Doporučené značky: Mumm, Lepitre, Gratien, Besserat de Bellefon
<b>Cuvée de Prestige</b> - pýcha a výkladní skříň každého vinařského domu. Takřka výhradně z Grand Cru vinic, většinou bez ročníku (ale v této kategorii  v tom je minimální rozdíl). Používají se často tradiční rukodělné postupy výroby, delší zrání a přepychová adjustáž. To vše se samozřejmě promítně do často astronomické ceny. Někteří autoři soudí, že některá vína této kategorie jsou v porovnání s jinými sortami až příliš zjemnělá a sladká.
<b>Non-dosage (sans sucre, Brut Zero, Brut Sauvage, Ultra Brut)</b> - bez přídavku cukru v dosážním likéru. Lehčí, v mládí až moc kyselá a skoupá vína, která ale během 8-10let mohou dozrát do překvapivé krásy.
<b>Champagne Grand Cru</b> - obsahuje pouze víno z Grand Cru vinic. Vyhlášené značky to na etiketu nepíší, přijde mi, že to používají hlavně menší značky pro zviditelnění svých lepších vín.

Obecná doporučení: běžná cuvée by se měla pít co nejmladší, prestižní se dokáží zlepšovat deset let. Základem pro všechny druhy je štíhlá sklenka typu flétna a vychlazení na 6-8°C. Gastronomicky jsou mladá vína ideální jako aperitiv, k lehkým předkrmům z měkkýšů nebo drůbežího masa. Vzrálejší pak i k hlavním chodům z bílého masa (telecí). Luxusní a velmi vyzrálá vína je ale lepší pít samotná, jak praví jeden autor "nejlépe s dobrou knihou, partnerem nebo dobrými přáteli".

Etiketa v Champagne a její náležitosti:
1) Přísně registrovaná ochranné známka.
2) Značka - může být název vinařského domu nebo i jen obchodní značka. Prestižní domy říkají svým méně prestižním vedlejším značkám <i> sous marque</i>
3) Název vesnice - pokud je uveden větším písmem a jde o dražší víno, znamená to, že víno bylo vyrobeno z hroznů vypěstovaných pouze v této obci. Ale někdy to jen znamená, že producent v této obci sídlí
4) Styl vína – např. Demi–Sec – polosladké (další styly viz Kategorizace).
5) Vyrobeno ve Francii.
6) Adresa firmy, která víno lahvovala a je za něj na území Francie právně zodpovědná.
7) Obsah alkoholu.
8) Objem.
9) Imatrikulační číslo – označení, které má každý producent Dvě písmena znamenají: NM - víno je z nakoupených hroznů, CM - víno je z družstva, RM - víno je z vlastních vinic, MA - víno je obchodní značkou.

Níže uvedený výčet se snaží postihnout všechna velká jména v Champagne. To ale neznamená, že neodolatené šumivé víno neumí vyrobit i někdo jiný v této oblasti. Řada tzv. velkých značek se též prodává za tak vysokou cenu, že její adekvátnost je často diskutabilní.

Ayala, Barancourt, Bouzy, Besserat se Bellefon, Billecart-Salmon, Bollinger, Collery, Deutz, Duval-Leroy, Gosset, Georges Goulet, Alfred Gratien, Charler Heidseick, Heidseick & Co Monopole, Henriot, Jacquesson, Krug, Lanson (Delamotte), Laurent-Perrier, Lepitre, Mercier, Moët&Chandon (asi nejznámnější značka vůbec je Dom Pérignon), Mumm, Napoleon, Oudinot, Paillard, Perrier-Jouët, Philipponnat, Piper-Heidsieck, Pol Roger, Pommery, Roederer, Ruinart, Salon, Taittinger, Veuve Cliquot-Ponsardin

V Champagne byl mechanizovaný sběr dlouho zakázán, i dnes je podíl ruční práce ve vinicích neobvykle vysoký. Hrozny se lisují celé, bez odzrnění, tradičně v horizontálních lisech. Do kvalitnějších vín jde jen mošt z prvního lisování. Prvním kvašením vzniká nevyrovnané silně kyselé víno. Většinou se kyselina jablečná odbourává bakteriemi na příjemnější kyselinu mléčnou. Největší magií je <i>assemblage</i>, kdy se i ze 70 různých základních vín i různých ročníků namíchá to pravé cuvée, které nejlépe vystihne styl dané značky. Do lahve se pak ke cuvée přidává <i>liquer de tirage</i>, směs základního vína s cukrem a speciálními kvasinkami. Druhotné kvašení (<i> prise de mousse</i>) probíhá v lahvi uzavřené provizorním korunkovým uzávěrem. Kaly se setřásají k hrdlu (<i>remuage</i>) buď cca 8 týdnů ručně v dřevěných stojanech, nebo jen osm dní v počítačem řízených gyropaletách. Neročníková zrají v lahvi zpravidla jeden rok, ročníková až tři roky. Korunkový uzávěr s kvasničním kalem se odstřelí buď ručně (<i>dégorgement à la volée</i>) nebo strojově za pomocí ledové solanky (<i>dégorgement à la glace</i>). Před uzavřením lahve korkem a košíčkem se lahev doplňuje <i>expedičním likérem</i>, v kterém je kromě základního vína hlavně cukr (bývalo i brandy, ale to už dnes skoro ne). Nejlepší značky zrají i nějaký čas před expedicí, aby se likér s vínem dobře spojil.

Chardonnay (v zanedbatelném množství i méně kvalitní odrůdy Arbanne, Petit meslier, Pinot gris, Pinot blanc vrai - ovšem pouze ze starých dožívajících výsadeb, je zakázáno je nově vysazovat)

Pinot meuineur ("Mlynářka")
Pinot noir