O Víně

První písemná zmínka o vinicích kolem malého města Montepulciano pochází z roku 789, ale podle archeologických nálezů se zdá, že víno zde vyráběli již Etruskové a Římané. V pozdním středověku i později mělo zdejší víno výbornou pověst, např. v polovině 16. století se dodávalo na stůl papeže Pavla III. V 17. století je v jedné ze svých básní, nazvané „Bacchus v Toskánsku“, opěvoval učenec a básník Francesco Redi, který je prohlásil za „krále všech vín“. Tato báseň se pak šířila od jednoho královského dvora ke druhému, takže si víno z Montepulciana objednal např. anglický král Vilém III.
V nelehkém období na počátku 20. století prodělala i tato vinařská oblast určitou krizi, o opětovné pozvednutí úrovně vinařství se zasloužil mj. Adamo Fanetti, který měl ve 20. a 30. letech úspěchy se svými červenými víny na různých výstavách a propagoval montepulciánská vína po celém světě. Byl to právě on, kdo vymyslel „lichotivý“ název „Vino Nobile di Montepulciano“ (tzn. „ušlechtilé víno z Montepulciana“; do té doby se nazývalo „Vino Rosso Scelto di Montepulciano“). Jeho aktivita byla povzbuzením pro další místní vinaře, v roce 1937 bylo založeno vinařské družstvo Vecchia Cantina di Montepulciano (coby vůbec první v celém Toskánsku), které mělo hlavně pomáhat malým pěstitelům v prodeji jejich vín. Nicméně v počátcích své aktivity družstvo produkovalo hlavně Chianti, obrat k většinové produkci Vino Nobile přišel až v 60. letech, kdy po zavedení DOC v roce 1966 místní vinaři využili finance ze státních a evropských fondů k investicím do vinic i sklepních technologií. V roce 1980 následovalo udělení statusu DOCG.
Hranice vinařské oblasti Montepulciano se kryje s hranicí katastru stejnojmenného města, vinice se nacházejí v nadmořské výšce 250-600 m. Působí zde asi 90 samostatných vinařů (kteří lahvují svoje vína), dále několik stovek vinohradníků, kteří produkují jen hrozny.
Jak již bylo naznačeno, nejvýznamnější apelací je „Vino Nobile di Montepulciano DOCG“, v níž je registrováno 1300 ha vinic. Apelační předpisy mají podobně přísný a detailní charakter jako u jiných DOCG. Jde pouze o červené víno, které musí být min. ze 70 % tvořeno odrůdou Sangiovese (místně nazýváno jako „Prugnolo Gentile“), zbylých 30 % pak mohou být jiné odrůdy v Toskánsku povolené. Většinou jde o Canaiolo Nero a/nebo Mammolo; aktuální trend je však takový, že vína se dělají jako odrůdová Sangiovese nebo jen s minimální příměsí jiných odrůd (do cca 15 %). Max. výnos je 80 q hroznů/ha, max. výlisnost 70 %. Školení trvá min. 2 roky, u Riserva 3 roky, a musí proběhnout na území obce. Do prodeje se víno uvádí až po organoleptickém posouzení atd.
Pro mladá červená vína je zde určena apelace „Rosso di Montepulciano DOC“, která vznikla v roce 1980; aktuálně do ní patří 389 ha vinic. Předpisy jsou podobné jako pro Vino Nobile, jen min. doba školení v sudech je jen 1 rok.
Slámové víno se deklaruje jako „Vin Santo di Montepulciano DOC“: min. ze 70 % to musí být směs odrůd Grechetto, Trebbiano a Malvasia, zbytek mohou event. tvořit další místní bílé odrůdy; min. doba školení je 3 roky. Červená varianta „Occhio di Pernice“ je min. 50 % Sangiovese, je zde ovšem ten významný rozdíl, že školení v sudu a v láhvi musí trvat celkem 8 let (podobně jako v sousední apelaci Cortona DOC).
Pro úplnost je ještě vhodné dodat, že v Itálii existuje i odrůda Montepulciano, která ovšem nemá nic společného se zmíněným toskánským městem stejného jména - v jeho okolí se tato odrůda nikdy nepěstovala. Jelikož dozrává později než Sangiovese, pěstuje se v jižněji položených částech Itálie. Nejznámější víno z ní vyrobené je Montepulciano d'Abruzzo DOC (z regionu Abruzzi, východně od Říma).

Zdroj:
http://www.consorziovinonobile.it