O Víně

Libourne, Catusseau a několik menších obcí.

Poloha:
Velmi mírně zvlněná plošina, západně (kde se dotýká města Libourne) a jižně písčitá, sever a východ (kde se setkává se St. Émilionem) přibývá jílu. Půda je zvláštní typ s vyšším obsahem železa. Nejkvalitnější vinice jsou právě při hranicích se St.-Émilionem, ale přesto se vína z těchto dvou oblastí nápadně liší.
Pomerolská vína jsou obecně velmi syté barvy, voní po zralých švestkách a po smetaně, též po ostružinách a třešních, ve špičkových ročnících jdou tyto ovocité vůně do kandovaného a sušeného ovoce, najde se i fialka, kostaec, vanilka, toast, zvěřina, kůže, tabák, kakao, káva, lékořice a lanýž. Chuť je plná až koncentrovaná, ušlechtile vážná, ale i smyslná, tučná, smetanová, kulatá, někdy s minerálním podtónem. Jelikož nemá kyseliny a přemíru tříslovin, už po čtyřech, pěti letech (lepší značky po šesti, sedmi) si těmito vlastnostmi podmaní téměř kohokoliv.
Pomerol byl objeven teprve relativně nedávno, navíc oblast i produkce je poměrně malá, tudíž nemá dosud klasifikaci. Nejspíš ho v dohledné době ani nečeká - není zde letitá tradice prodeje, od níž by se dalo odrazit, jednotlivé usedlosti jsou malé, často mění styl, vybavení a majitele, i půdy se mění tak, že není jednoduché je mezi sebou kvalitativně porovnávat. Pomalu se ale nechá nalézt shoda na nezářivějších jménech oblasti - jsou vyjmenovány níže. Dá se ovšem i říci, že běžný standard oblasti leží velmi vysoko, téměř jakákoliv koupě kvalitou a přitažlivostí nezklame, ale objemy vín jsou malé, u nás se vína velmi nesnadno shání a výhodné koupě to tedy nejsou.
Pomerol se dobře kombinuje s jakýmikoliv potravinami. Zvláště smyslné kombinace (jako je třeba grilovaná bekasina na červeném víně) zřejmě zůstanou výsadou šťastlivců, kteří do oblasti zavítají a využijí služeb místních restaurantů - většina místních specialit jsou z pohledu naší legislativy chráněné a ohrožené druhy fauny, tudíž se tu s nimi na talíři nesetkáme. Teplotu podávaného vína nejlépe držet mezi 16 a 17°C.

Etiketa v Pomerolu a její náležitosti:
1) Petrus – obchodní značka.
2) Oblast původu: Pomerol
4) Jakostní označení: A.O.C.
5) Jméno a adresa firmy (majitele), která víno lahvovala a je za něj na území Francie právně zodpovědná.
6) Vyrobeno ve Francii.
7) Plněno (lahvováno) v Château.
8) GIRONDE – mají téměř všechna vína z Bordeaux.

CHÂTEAU – Zde poněkud přehnané označení - naprostá většina takto nazývaných usedlotí jsou poměrně skromné domy.

I bez klasifikace je za krále oblasti považován Pétrus, masivně opulentní koncentrovaný Merlot ze zvláštního kousku štěrkojílovité půdy. Jedno z nejdražších vín světa.

Na paty mu poslední dobou šlape (a v ceně jej i předstihl) Le Pin - supervíno vypiplané z pouhých tří hektarů v několika málo sudech. Toto víno rozjelo poněkud diskutovanou kategorii tzv. garážových vín - (často)předražených raritních vín ze starých keřů, malých výnosů i množství a z vypalovaných nových dubových sudů.

K Pétrusu je kvalitativně přirovnáván i Vieux-Château-Certan (i když korpulentností prý podobný spíš Haut-Brionu) nebo Château Trotanoy (ten je Pétrusu nejblíže).

Další vyhlášená jména: Clinet, La Conseillante, L´Evangile, Lafleur, L´Eglis Clinet, Latour-à-Pomerol, Petit Village, Certan de May, Le Bon Pasteur, La Fleur-de-Gay.

DRENÁŽ – správné odvodnění vinice má u špičkových vín fatální vliv na výslednou hustotu a koncentrovanost vína. Kromě drenáže přirozené si ta nejšpičkovější château pomáhají i velice nákladným dodatečným drenážováním svých pozemků nebo jejich vybraných částí.
REVERZNÍ OSMÓZA – způsob jak ještě více zkoncentrovat mošt za pomocí speciální polopropustné membrány. Tato membrána je průchozí pouze pro poměrně malé molekuly vody. Působí-li tedy ve správném směru tlak, putují molekuly vody přes membránu pryč a mošt se zahušťuje. Zařízení je poměrně drahé a mohou si ho dovolit jen prestižnější usedlosti. Užívá se zřejmě jen v deštivých letech k udržení špičkové kvality. Dotyčná châteaux se z pochopitelných důvodů zrovna touto technikou na pomezí přijatelnosti příliš nechlubí, ba právě naopak.
CUVÉE – v encyklopediích poněkud podceňovaný aspekt, ve skutečnosti jedno z hlavních tajemství vín této oblasti. Zejména špičková vína těží z jemných odlišností různých šarží školených v různě vypálených nových dubových sudech odlišných typů dubové suroviny a hlavně z citlivé práci zkušených mistrů v míchání odrůd a šarží. Právě na nich záleží v největší míře výsledný styl château i konzistence tohoto stylu s ohledem na různost ročníků.
Používání VIN DE PRESSE
Vin de Presse je označení pro víno z lisu. Za normálních okolností je jeho přidání do vína nežádoucí (především u vín určených k rychle spotřebě), protože je hořké, tmavé s výrazným obsahem tříslovin. V oblasti Bordeaux však Vin de Presse společně s dlouhou dobou zrání v dubových sudech zlepšuje kvalitu vín.

Používání nových dubových sudů
Vína nejlepších pozemků zrají výhradně v nových dubových sudech. Dubové dřevo dává vínům aromá dýmu a nádech vanilky. Ostatní vína dobrých kvalit používají nových sudů v určitém procentuálním poměru.

Merlot - typicky 70-80%.Cabernet Franc - obvykle okolo 20%, Cabernet Sauvignon velmi zřídka.