O Víně

Bantice, Bohutice, Borotice, Božice, Branišovice, Břežany, Chvalovice, Citonice, Damnice, Dobelice, Dobšice, Dobřínsko, Dolenice, Dyjákovice, Dyjákovičky, Dyje, Džbánice, Havraníky, Hevlín, Hnanice, Hodonice, Horní Dunajovice, Hostěradice, Hrabětice, Hrádek, Hrušovany nad Jevišovkou, Jaroslavice, Jezeřany-Maršovice, Jiřice u Miroslavi, Krhovice, Kubšice, Kuchařovice, Kyjovice, Křidlůvky, Lechovice, Litobratřice, Mackovice, Miroslav, Moravské Kninice, Moravský Krumlov, Nový Šaldorf, Olbramovice, Oleksovice, Petrovice, Podmolí, Práče, Pravice, Prosiměřice, Rybníky, Skalice, Slup, Stošíkovice na Louce, Strachotice, Suchohrdly u Miroslavi, Tasovice, Těšetice, Trnové Pole, Troskotovice, Trstěnice, Tvořihráz, Únanov, Valtrovice, Vedrovice, Velký Karlov, Vémyslice, Vítnoce, Višňové, Vrbovec, Výrovice, Znojmo, Šanov, Šatov, Šumice, Želetice, Žerotice.

Vinařským střediskem je poddolované město Znojmo – spletí mohutných vinných sklepů. V blízkosti města se táhnou prvotřídní viniční polohy od „Kraví hory“ směrem na Hnánice. Jsou chráněny zalesněnými návršími od severozápadu a bývaly středem zájmu vinařících měšťanů. V nedalekém Šatově dnes leží zpracovatelský podnik Znovín a. s. Podél jižní hranice s Rakouskem se táhne řada význačných viničních poloh přes Vrbovec, Ječměniště, Jaroslavice až do Hrušovan nad Jevišovkou. Severně od Znojma leží Přímětice, ve střední části Znojemska leží několik význačných viničních celků na Únanovce a Jevišovce se známými vinnými sklepy v Lechovicích. V severní části této oblasti jsou vinice roztroušeny po příhodných jižních svazích kolem Horních Dunajovic, Hostěradic, Bohutic, Olbramovic, Jezeřan, Rybníků a dalších. Znojemsko leží v dešťovém stínu Českomoravské vrchoviny tvořené prahorními útvary, jejichž výběžky daly na mnohých místech vzniknout štěrkovitým půdám význačných pro pěstování Ryzlinku rýnského a Veltlínského zeleného. Jejich vínům dodávají zvláštní kořenitý charakter a širší spektrum aromatických látek. Jinde jsou prvohory překryty mocnějšími návějemi spraší vhodných pro odrůdu Müller Thurgau a Ryzlink vlašský, případně Veltlínské zelené jemného typu s lipovou vůní. Z nových odrůd pak pro výrazně aromatickou odrůdu Palavu. Na chudších půdách v prvotřídních polohách si získal svoje primární postavení znojemský Sauvignon. Znojemsko je hlavně oblastí bílých aromatických vín. Jejich aromatické látky se na keřích révy příznivě vytvářejí v poněkud vyšší nadmořské výšce viničních tratí, které jsou na jižních svazích vystaveny intenzivnímu slunečnímu záření, ale občas omývány vpády studeného vzduchu z vysočiny, takže tu hrozny zrají pomaleji, ale zato vysoké jakosti a aromatičnosti.
 
Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999