O Víně

Blatnice pod sv. Antonínkem, Blatnička, Boršice u Blatnice, Hroznová Lhota, Hrubá Vrbka, Kněždub, Kozojídky, Lipov, Louka, Ostrožská Lhota, Petrov, Strážnice, Sudoměřice, Tasovice, Tvarožná Lhota, Uherský Ostroh, Veselí nad Moravou, Vnorovy.

Viniční hory této oblasti se od ostatních moravských viničních hor odlišují tím, že leží na svazích Bílých Karpat a velký počet vinic je vysázen na těžkých půdách vzniklých na autonomních jílech. Jsou to půdy vododržné a réva na nich čerpá výživu i v suchých létech. To dodává vínům, přestože pocházejí ze severněji položených viničních hor, vyšší extraktivnost a chuťové plnosti nežli by se podle položení očekávalo. Je to v první řadě oblast býlích vín i když se tu pěstují v menší míře odrůdy modré, které však dávají tvrdá červená vína, málo typická pro většinu milovníků dnešních červených vín, vyžadujících u červeného vína sametovou hebkost a jemnou tříslovinu. Starobylé město Strážnice bylo vždy největším vinařským městem v severnější části jihovýchodní Moravy. Druhým velkým vinařským střediskem byla vždy Blatnice pod. sv. Antoníčkem, třetím střediskem Lipov. Z blatnické lokality Roháče se proslavilo známkové víno Blatnický roháč, směs Sylvánského zeleného a Rulandského bílého v původní podobě. V celé strážnické oblasti dosahují vína Rulandské bílé na těžkých půdách pozoruhodné jakosti. Jsou to vhodné podmínky pro odrůdu Müller Thurgau, Rulandské šedé a jistě by stálo za to obnovit slávu Sylvánského zeleného.

Zdroj literatury: Vilém Kraus a kol.: Réva a víno v Čechách a na Moravě, 1999