O Víně

Tokaj krupnyj, Grasa de Kotnar, Mosler, Luttenberger, Weisslauber, Malnik, Demjén, Bihari boros, Moslavina, Posip, Sipo, Furmint bianco, Cimigera, Schmiger.

SVK: Tokajská. ROM: Transylvánie, Tirnava. RUS: Krym. MOL.

Podle některých pramenů vznikla v Itálii, odkud pronikla do Maďarska. Pravděpodobnější je, že je to semenáč, který byl později rozmnožen v oblasti Tokaihegyalja, odkud se rozšířil do ostatních oblastí Maďarska. Nejvíce se pěstuje v tokajské oblasti, kde tvoří základ (60 – 70%) pro výrobu tokajských vín. Ve větším rozsahu se pěstuje také v rumunské Transylvánii, v oblasti Tirnava a v Rusku, zejména na Krymu, dále v Moldavsku a Zakarpatsku. Na Slovensku je odrůda výlučně rozšířena na východě a rajonizovaná pro tokajskou oblast, kde s Lipovinou tvoří základ tokajského sortimentu. Rozmnožují se kvalitní vyšlechtěné klony. Odrůda je zapsána v Listině povolených odrůd od roku 1952. Je zapsána v Listině registrovaných odrůd na Slovensku.

List je středně velký až velký, často šrší než delší, mělce trojlaločný, zřídka pětilaločný. Čepel je zvlněná, poměrně tlustá, rub je plstnatý. Řapíkový výkrojek je širší, otevřený. Řapík listu je kratší než střední žilka listu a je vínově červený. Hrozen je středně velký až velký, délky 100 – 160 Muškát Moravský (průměrná hmotnost 135 g), válcovitý, někdy s malým raménkem. Stopka je poměrně krátká, v době sklizně zdřevnatělá.

Používá se k výrobě tokajských vín, která nejsou prodávána odrůdově čistá, ale jsou to vždy směsi tokajských odrůd. Vyrábějí se tato tokajská vína:
Tokajské stolní – 11% obj. alkoholu
Tokajské samorodné suché – 13% obj. alkoholu
Tokajské samorodné sladké – 14% obj. alkoholu + cukr
Tokajské výběr (aszu) – dvojputňový až šestiputňový (podle počtu puten cibéb přidaných do 135 l tokajského vína).
Vína se od sebe odlišují nejen rozdílným obsahem alkoholu a zbytkového cukru, ale i zvláštní specifickou vůní a chutí zvanou chlebovina.

Zrání začíná koncem srpna, dozrává středně pozdě, v první dekádě října, ale v suchých letech se ponechává déle na keřích pro tvorbu cibéb.
Tocai z italského Friaulu nemá s maďarským tokajským nic společného, za alsaskou značkou Tokay se skrývá Rulandské šedé.