O Víně

Svätý Vavrinec, Vavrinecké (SVK), Sankt Lorenz Traube, Laurenzitraube (DE, AUT), Pinot St. Laurent (FRA)

Velkopavlovická (postranní údolí), Mělnická, Mostecká, Čáslavská.

9,2 %

Odrůda Svatovavřinecké, jejímž oficiálním synonymem je také Saint Laurent, je středně ranná až pozdní moštová modrá odrůda. Původem je zřejmě z Francie, je to pravděpodobně semenáč burgunských odrůd, jiné zdroje však tvrdí, že název "Pinot Saint-Laurent" je zřejmě chybný, neboť tato odrůda nepatří do skupiny Pinot. PULLIAT ji považoval za francouzskou odrůdu, kterou údajně Bronner z Wieslochu přenesl do Německa, kde se pak pěstovala jako stolní odrůda. Nejpravděpodobněji pochází z Médocu z obce Laurent anebo z oblasti Var z obce St. Laurent. OBERLIN označuje za její pravlast Alsasko, kde se pěstuje od nepaměti pod názvem Schwarzer.
Svatovavřinecké bylo z území dnešní Francie rozšířeno do Německa v polovině 19. století. Pěstuje se asi na 1 % všech ploch v Rakousku, opětovně se začíná rozšiřovat i v Německu. U nás se začala pěstovat již po roce 1900. Kolem roku 1935 tvořila již asi 1 %  plochy vinic, v roce1995 již 9,7 % vinic v ČR, v roce 2004 pak asi 9 % celkových ploch vinic. Trend je však snižování této plochy.  Nyní se nejvíce podílí na porostech vinohradů ve vinařské podoblasti litoměřické v okolí Mostu, velkopavlovické v okolí Brna a slovácké v okolí Bzence.
Do Státní odrůdové knihy byla odrůda zapsána již v roce 1941. V poslední době byly vybrány a v roce 1989 povoleny klony PO-7/5, KA-6/12, PO-10/7, KA-4/10 a KA-4/8.  Je zapsána také v Listině registrovaných odrůd na Slovensku, kde se rozšířila v posledních 10 až 15 letech.

List je středně velký, tvar čepele pětiúhelníkovitý, tří nebo pětilaločný s mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je slabě až středně puchýřovitá. Hrozen je středně velký, hustý, s krátkou až střední stopkou. Bobule je středně velká, kulatá, nebo elipsovitá. Barva bobule je modročerná, dužnina je bez zbarvení. Doba rašení oček je raná. Růst odrůdy je bujný s polovzpřímenými letorosty. Sklizňová zralost začíná v první polovině října.
Odrůda je náchylná k napadení houbovými chorobami. Proti poškození zimními mrazy je odolná, proti jarním mrazíkům je však odolná méně. Při podzimních deštích jsou bobule náchylné k praskání a následně k napadení plísní šedou. Při vyšších dávkách hnojiv odrůda sprchává.
Nároky na polohu i půdu jsou poměrně nízké. Vyšší jakosti vína se dosahuje v lehčích, záhřevných půdách. V úrodnějších půdách se pro Svatovavřinecké používají podnože "SO 4" a "Teleki 5C", pro horší půdy pak "Crâciunel 2" a "Kober 5BB". Nejvhodnějším vedením je vedení vysoké, zatížení kolem 10 oček/m².

Výnos je méně stabilní, ale poměrně vysoký, v průměru 8 až 11 t/ha. Cukernatost dosahuje kolem 18° NM, obsah kyselin 10 g/l. Udržovateli odrůdy jsou Ing. Alois Tománek; Ing. Miloš Michlovský, CSc.; Šlechtitelská  stanice vinařská, s.r.o., Polešovice; Šlechtitelská  stanice vinařská Velké Pavlovice, spol.s r.o.; VÚRV Praha-Ruzyně, Výzkumná stanice vinařská, Karlštejn. Odrůda je vhodná pro pěstování v obou vinařských oblastech ČR.

Odrůda je oblíbená mezi pěstiteli i konzumenty vín. Výnos poskytuje střední a ne vždy pravidelný. Barva vína je obvykle sytě červená, přechází až do fialova. Ve vůni je víno ovocité s typickým odrůdovým aroma, připomíná sušené švestky, povidla nebo černý rybíz. Chuť je plná, příjemně natrpklá - mladší ročníky obsahují více kyselin. Víno je plné, kvalitní, je vhodné do směsí zejména s Modrým Portugalem. Pravidelně poskytuje hrozny pro získávání jakostního vína, v lepších letech i pro vína s přívlastkem.

Svatovavřinecké je u nás stále nejrozšířenější modrou odrůdou révy vinné a třetí nejčastější odrůdou celkem. Je také nejstarší modrou odrůdou v porostech ČR, průměrný věk porostů je 22,6 let (rok 2005). Největší plochy této odrůdy v rámci států světa se nacházejí právě v ČR.
Víno této odrůdy je vhodné do kupáží (směsí) k výrobě známkových vín, kde jsou kyseliny vítané při spojování se zahraničními víny z jižních oblastí. Kvalita vína taktéž narůstá zráním v láhvi.

Maso, ryby: kořeněné vepřové maso, kachna, husa, zvěřina.
Ostatní: těstoviny.