O Víně

Tramín, Ryvola, Livora, Gewürtztraminer, Gewürtztraminer, Rotclevner,  Rousselet, Edeltraube, Traminer Musqué, Savagnin Rosé, Roter Traminer, Tramini, Prinč, Traminer rozovyj, Christkindeltraube, Roter Nürnberger, Savagnin rose, Gris rouge, Piros Tramini, Mala dinka

Velkopavlovická, Bzenecká, Brněnská, Čáslavská, Mutěnická, Mikulovská, Mostecká.

v ČR 3 % (2004)

Tramín červený je pozdní moštová bílá odrůda.
Je geneticky nejstarší u nás stále pěstovanou odrůdou révy vinné. Její původ není znám, pochází zřejmě z Rakouska, nebo z jižních Tyrol (Rakousko-Itálie). Patří k nejstarším evropským odrůdám, ale o původu se vedou debaty - starověký Řím (Vitis aminanea popsaná Pliniem), obec Tramin v jižních Tyrolech, či Francie ?
V jižních Tyrolích je odrůda dokumentována v městečku Tramin již v 15.století, i když počátkem 20.století zde tuto odrůdu pěstoval pouze jeden vinař. Zemí původu může být ale i Maďarsko, nebo země jihovýchodní Evropy. V německé Falci je Tramín prokázán již od 16.století, nachází se tam i dosud rodící vinice, osázená touto původní odrůdou před 400 lety !!
Podle posledních rakouských výzkumů vznikla dorůda volným křížením s révou lesní a pak se podílela na vzniku dalších klasických evropských odrůd révy vinné.

V západní Evropě je nejvíce rozšířena ve Francii - v Alsasku, kde pokrývá přes 18% osázených vinic. Pěstuje se v Německu (Bádensko asi 1%), Rakousku (Štýrsko asi 1%), Jugoslávii, Itálii, Maďarsku, Rumunsku, také u nás a na Slovensku a v zemích bývalého SSSR.
K nám se dostala pravděpodobně z Dolního Rakouska. U nás jsou známé Tramíny břkovický, mělnický, mutěnický, velkopavlovický. Kolem roku 1935 se odrůda pěstovala na necelých 4% plochy vinic. Počátkem 90.let tento poměr poklesl na necelá 2%, v současnosti se podíl Tramínu červeného podílí na ploše osázených vinic asi 3%. Průměrný věk vinic osázených Tramínem je asi 13 let (údaj z roku 2004).
Ve Státní odrůdové knize je zapsána od roku 1941. V současné době ji reprezentuje jeden v roce 1985 povolený klon: PO-202/A. Je zapsána v Listině registrovaných odrůd na Slovensku, odsud je znám Tramín nitranský a vrábeľský.
Známé jsou i dříve pěstované pododrůdy Tramín bílý (Hojně se u nás pěstoval ve středověku v Čechách pod názvem Brynšt, ve Francii v oblasti Jura a Arbois se dodnes používák výrobě žlutých vín pod jménem Savagnin) a také Tramín zlatý, či muškátový, Savagnin blanc musqué se slupkou zlatožlutou.

List je malý, tvar čepele kruhovitý, třílaločný až pětilaločný s mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je silně puchýřovitá. Hrozen je malý, hustý s krátkou stopkou. Bobule je malá, kulatá, nebo elipsovitá. Barva bobule je červená, nebo šedočervená se silnou slupkou, dužnina je bez zbarvení, s výraznou aromatickou chutí - vysokým obsahem kořenitých látek a nižším obsahem kyselin. Doba rašení oček je raná. Růst je středně bujný se vzpřímenými až polovzpřímenými letorosty. Roste středně, má husté olistění a potřebuje intenzivní ošetření listové plochy podlomem a vylamováním fazochů. Asimilace sytě zelených listů je intenzívní a cukernatost malých, někdy také široce kónických hroznů je vysoká. Sklizňová zralost začíná od poloviny října.

Proti napadení houbovými chorobami je odrůda odolná méně proti poškození mrazy je střeně odolná. Odrůda je náchylná ke chloróze, při špatné agrotechnice ke sprchání. Odrůda je velmi náročná na stanoviště, vyžaduje úrodné, hluboké a záhřevné půdy na nejlepších tratích, bez vyššího obsahu vápna. Doporučuje se vysoké vedení s větším množstvím stařiny, při kterém se zlepšuje kvalita sklizně. Řez na dva dlouhé tažně, keř nesmí být zahuštěný. Zatížení 10 až 12 oček/m2. Podnože jsou vhodné SO 4, 125 AA a Teleki 5C. Na podnoži Kober 5BB roste příliš bujně a snadno sprchává.

Barva: zlatožlutá.
Vůně: plná a kořenitá bezová vůně, někdy připomíná vůni růží.
Chuť: Víno je plné, extraktivní, kořenité s nižším obsahem kyselin, často se zbytkovým cukrem. Je také charakterizováno jako silné - alkohol není v rovnováze s kyselinami.
Sklizně jsou většinou kolísavé, výnos je poměrně nízký, asi 4 až 7 t/ha. Obsah cukru však činí 20 až 25° NM. Tramín se každoročně podílí více než 1/3 na veškerém objemu vína v jakosti výběr z hroznů a je tedy nejčastější odrůdou, ze které se tato jakost vína v ČR dosahuje. Kyselin má málo, 8 až 9 g/l.
V současnosti se plochy Tramínu červeného příliš nerozšířily, důvodem jsou nízké sklizně a velká pracnost pro zelené práce. Může se pěstovat pouze v nejteplejších polohách. Ovšem každoročně poskytuje hrozny pro víno s přívlastkem, které je plné a kořenité. Pro kvalitní víno jsou nezbytné dobře vyzrálé hrozny, které ale pak mohou mít nižší obsah kyselin. Víno z nich vyrobené připomíná vůni růží. Pro svoji ojedinělost se stává vyhledávanou specialitou mezi milovníky vín.

Slovo červený se někdy v názvu vína z této odrůdy vyrobeného vypouští - pak jen: Tramín. Důvodem takového pojemnování je barva bobulí, která je červená, nebo šedočervená, přestože jejich bezbarvá dužnina poskytuje bílé víno. Dalšími v ČR přípustnými pojmenováními, která lze uvádět na vinětě takového vína, jsou označení právě Tramín, nebo také z němčiny pocházející Gewürtztraminer. Víno je vynikající z výběrových hroznů. Víno se podává v omezeném množství ke zvláštním příležitostem. Ležením v láhvi se aroma více zušlechťuje.
Na posledních 4 fotografiích nejdete příklad mutace Tramínu červeného na viniční trati Růženy v obci Hustopeče Vinařství rodiny Košuličovy. Na jedné hlavě roste vlevo kmínek s Tramínem červeným a na druhém kmínku vpravo rostou hrozny bílé, připomínající Tramín bílý. 21.9.2008

Maso, ryby: husí nebo kachní játra, drůbež (kuře na ovoci), pečený úhoř.
Sýry: sýry s modrou plísní.
Ostatní: Velmi vhodné ke sladkým dezertům, předkrmům. Pije se jako aperitiv.