O Víně

Pinot noir (FR); Pino Nero, Pinot Grigio nebo Pignol (IT); Burgundac Crni (SLO, HR); Kisburgundi Kék (HU); Pinot Tinto (Portugalsko)

Mělnická, Mostecká, Čáslavská, Mutěnická, Velkopavlovická (CZ).

v ČR 4 %  (2004)

RULANDSKÉ MODRÉ je středně raná až pozdní moštová modrá odrůda. V ČR je místo českého názvu na etiketě vína z této odrůdy povoleno také použití synonyma Pinot noir.
Odrůda je odedávna pěstována v mnoha zemích. Její vlastí je francouzské Burgundsko - bývá také někdy neoficiálně nazývána Modrá burgunda. Jde pravděpodobně o křížence odrůd Mlynářka x Tramín, nebo o pupencovou mutaci v rámci skupiny odrůd Pinot. V Burgundsku vznikla pravděpodobně v době římské a to samovolným křížením. Záznamy o existenci této odrůdy jsou doloženy již v 7. století v Porýní a v 9. století v okolí Bodamského jezera (Bodamsee). První francouzská zmínka o odrůdách skupiny Pinot je v díle básníka Eustache Deschampse, asi v roce 1300. Z odrůd Pinot se vyráběla vynikající červená vína, která Burgundsko proslavila. V současné době tvoří základ velké vinařské oblasti Francie - Champagne. Z Rulandského modrého jsou vyráběna světová známá šampaňská vína. Pěstuje se ale i v jiných oblastech Francie, například v Alsasku tvoří téměř 8% veškeré plochy vinic.
Tato odrůda pronikla i do Německa, zejména do jihozápadní oblasti Baden-Württenberg a do východního Švýcarska, kde je vedle odrůdy Müller Thurgau základem sortimentu. Z celkové osázené plochy vinic tvoří v Německu Rulandské modré téměř 11%. Pěstuje se také v Rakousku (jen 1% plochy vinic), Maďarsku, Jugoslávii, Itálii, Rumunsku a na velkých plochách v bývalém Sovětském svazu. Rovněž je pěstována v zámoří - Californie, Chile, Argentina, Austrálie.
Do Čech dal odrůdu dovést ve 14.století císař Karel IV., kde později tvořila na 90% plochy vinic! Kolem roku 1935 činil podíl Rulandského modrého na 36% z celkové plochy vinic. V roce 1994 to bylo 0,8% plochy všech vinic ČR (tedy včetně moravských tratí), v roce 2004 pak 4%, kdy byl průměrný věk porostů necelých 6 let. Po roce 2000 se hojně vysazovala a v současnosti je v Čechách vysazena na Mělnicku, nadprůměrně v litoměřické podoblasti v okolí Mostu, na Moravě pak v okolí Bzence a Mutěnic, na Slovensku v nitranské oblasti (Topoľčanky). Do Státní odrůdové knihy byla zapsána již v roce 1941.
Udržovatelé odrůdy u nás jsou Ampelos, Šlechtitelská stanice vinařská Znojmo, a.s.; Ing. Alois Tománek; Ing. Miloš Michlovský, CSc.; Šlechtitelská stanice vinařská, s.r.o., Polešovice; Šlechtitelská stanice vinařská Velké Pavlovice, s.r.o.

List odrůdy je středně velký, tvar čepele kruhovitý, třílaločný, s mělkými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je středně až silně puchýřovitá. Hrozen je malý, hustý s krátkou stopkou. Bobule je malá, kulatá. Barva bobule je modročerná, dužnina je bez zbarvení. Doba rašení oček je střední. Růst je středně bujný s vodorovnými letorosty. Sklizňová zralost začíná v první polovině října.
K napadení plísní révovou a padlím révovým je odrůda náchylná, proti napadení plísní šedou je  odolná středně. Středně je odolná také proti poškození mrazy. Ve vlhkých a uléhavých půdách trpí chlorózou. Odrůda má na polohu vysoké nároky. Půdy vyžaduje teplé, záhřevné štěrkovité a kypré, hlinitopísčité. Použití podnože SO 4 urychluje dozrávání hroznů, dále jsou vhodné podnože Teleki 5C, 125 AA a Kober 5BB.
Lze využít většinu způsobů vedení, odrůdě však vyhovuje větší množství starého dřeva. Řez může být dlouhý i krátký, zatížení 10 až 12 oček/m2.

Klonovou selekcí se zvýšily výnosy, dnes se pohybují kolem 10t/ha. Cukernatost obvykle přesahuje 20° NM, obsah kyselin 8 až 12 g/l.

Rulandské modré je jedna z nejlepších moštových modrých odrůd severních oblastí. Při výsadbě je nutno vybírat ze selektovaného rozmnožovacího materiálu pro zajištění kvalitní suroviny pro výrobu vína.
Víno je plné, jakostní, v mládí ostružinové chuti, v plné zralosti sametové, kořenité s hořkomandlovou příchutí. Kvalitu a odrůdovou chrakteristiku získává zráním v láhvi i sudech, nejvyšší jakosti se dosahuje po delším ležení na láhvi. Barva je světlejší, u starších vín až cihlově červená. Má větší množství kyselin. Při odpovídajícím zatížení keře poskytuje pravidelně hrozny pro přívlastková vína, v lepších ročnících i pro vína s přívlastkem výběr z hroznů a výběr z bobulí.
Toto víno se v celosvětovém měřítku považuje za velmi kvalitní a cenné.b

Český název odrůdy Rulandské pro skupinu tzv. burgundských odrůd ( Rulandské bílé, šedé a modré) je paradoxní a pochází od jména člověka, který se o rozšíření především Burgundského šedého (tedy francouzsky Pinot Gris zasloužil v Německu - Johann Seger Ruland ze Speyeru. Neexistuje ale žádná souvislost označení ostatních burgundských odrůd (bílé a modré) jménem tohoto obchodníka. Ve Státní odrůdové knize byly tyto tři odrůdy od roku 1941 zapsány jako Burgundské bílé / šedé / modré, od roku 1993 však jako Rulandské bílé / šedé / modré. Název Burgundské se na základě rozhodnutí soudu v Haagu musel změnit, což vycházelo z mezinárodní Lisabonské dohody na ochranu označení původu. Tehdejší naše vinařská  veřejnost však projevila nesouhlas se zapsáním (snad daleko vhodnějšího) názvu Pinot, tak jak je odrůdy známy v celém vinařském světě. Český název Rulandské pro celou skupinu burgundských odrůd se tak stal světovou raritou.
Kvalitu a odrůdovou chrakteristiku získává zráním v láhvi i sudech. Toto víno se v celosvětovém měřítku považuje za velmi kvalitní a cenné.

Maso, ryby: jemné úpravy zvěřiny, hovězí maso, kachna.
Sýry: jemné typy ušlechtilých sýrů.
Ostatní: vhodné k malému zákusku.