O Víně

Mutěnická, Velkopavlovická, Bzenecká

minim.

Jde o poměrně mladou, středně rannou modrou moštovou odrůdu, do Státní odrůdové knihy ČR byla zapsána v roce 2004. Udržovatelem odrůdy v ČR je pan prof. Vilém Kraus.
Je původem z Německa, jde o křížence dvou novošlechtěných odrůd Helfensteiner (což je kříženec odrůd Spätburgunder a Trollinger) a Heroldrebe (což je kříženec odrůd Portugieser a Lemberger). Odrůda Dorhfelder byla vyšlechtěna v roce 1955 ve Zkušebním ústavu pro pěstování révy a ovoce ve Weinsbergu (Nomen omen, viďte..) Jejím otcem je pan August Herold, ale jméno má odrůda po administrativním správci oblasti Württemberg, p. Dornfelderu, který se v polovině 19. století zasloužil o zřízení první vinohradnicko-vinařské školy v této německé spolkové zemi.

V Německu se Dornfelder pěstuje na 7,5 % plochy vinic, z toho na 7142 ha ve Falci (oblast Pfalz), na 346 ha v oblasti Baden-Württemberg a na 111 ha ve Francích (oblast Franken). Odrůda měla původně sloužit k doplňování základních odrůd v červených vínech jako Modrý Portugal nebo Rulandské modré a díky své syté barvě bylo a je víno používáno jako krycí odrůda méně barevných vín v méně příznivých ročnících.

List révy je středně velký až velký, tvar čepele srdcovitý, pětilaločný s mělkými až středně hlubokými horními bočními výkroji. Vrchní strana čepele listu je silně až velmi silně puchýřovitá. Koncem vegetace se zbarvuje do červena. Hrozen je velký, řídký až středně hustý se středně dlouhou stopkou. Bobule je středně velká až velká, široce elipsovitého tvaru. Barva bobule je modročerná, dužnina je bez zbarvení. Doba rašení oček je střední. Růst je bujný s polovzpřímenými letorosty. Sklizňová zralost začíná v první dekádě října.

Proti napadení plísní révovou je odrůda odolná, proti napadení padlím révovým i plísní šedou je středně odolná. Proti poškození zimními mrazy je méně odolná, jarní mrazy ji nepoškozují vzhledem ke středně poznímu termínu rašení.

Na stanoviště je odrůda poměrně náročná, nesnáší sucho. Naopak jí vyhovují úrodné, vododržné půdy. Odrůda je vhodná pro všechny typy vedení bez nároků na specifický řez.

Díky své vysoké úrodnosti je Dornfelder zařazován mezi kvantitativní odrůdy. Z pěstovatelského pohledu je úroda vysoce úrodná, s vysokou plodností již prvních oček jednoročního dřeva. Má to však za následek nepříznivý poměr list-úroda, což zhoršuje kvalitu moštu a způsobuje slabé vyzrávání dřeva révy. Odrůda vyžaduje regulaci úrodnosti, prosvětlování listů i střapců, co nejpozdnější sběr a také přiměřeně dlouhou dobu vyzrávání vína v sudech. Vysoká plodnost vede k nedostatku hořčíku (odumírání střapců) a ke chloróze, následně ke ztrátě vitality keře. Odrůda vyžaduje v závislosti na typech půdy silně rostoucí bujnější podnože a vyváženou výživu s důrazem na dostatek hořčíku a manganu a jejich poměr 2 : 1.

Z pohledu kvality víno této odrůdy v hodnocení předstihuje své rodiče a to jak Modrý Portugal, tak i Trollinger, je však výraznější a není tak jemné jako Rulandské modré. Důvodem je právě ona vysoká rodivost, kdy při vyšší výnosnosti (nad 16 tun z hektaru) dosahuje cukernatosti pouze 14-16° ČNM (tj. asi 60 - 70 °Oe německé stupnice). V dobrých ročnících nebo při redukci úrody však dosahuje přívlastkové cukernatosti a lze z něj vyrobit výborné harmonické červené víno.

Při vyšších cukernatostech hroznů bývá obsah kyselin v moště okolo 7 - 9 g/l, což lze označit jako velmi vhodné východisko pro výrobu lahvově zralých vín (dozrávajících v láhvi).

Samotné víno je výrazně tmavě červené, s výrazným ovocitým aroma, extraktívní až tělnaté chuti s doznívajícím vjemem po kyselinách, podle ročníku až velmi výrazným. Vína jsou obvykle výborné kvality, bývají však více vhodnější ke scelování než jako vína krycí, přičemž původnímu vínu již při svém malém objemu vnucují svůj charakter, proto je třeba podíl Dornfelderu v základním víně volit velmi pečlivě.

Hrozen odrůdy je líbivý, chuť bobule je příjemná bez specifických zvláštností, proto může být v příznivých podmínkách využíván i pro přímý konzum.

Odrůda se v posledních letech v Německu prosazuje stále více a stále více se z ní vyrábějí odrůdové vína. Některé německé vinařské svazy vyvíjejí tlak na Spolkové ministerstvo zemědělství, aby pro přípravu odrůdového vína byla stanovena minimální hranice cukernatosti moštu na 68° Oe. Cílem je zvýšení prestiže vína, kdy pouze od této hranice by bylo možno víno prodávat jako odrůdové (Qualitätswein). Pod touto hranicí by bylo možno víno prodávat pouze jako zemské víno (Landwein).

Podobně se Dornfelder začíná v posledních letech pěstovat a používat i u nás, nebo v Rakousku. Na Slovensku není odrůda zatím uznaná, ale pěstují ji někteří drobní vinaři v okrajových vinařských oblastech na západním Slovensku. Vzhledem k poměrně lepším klimatickým podmínkám jižní Moravy a také Slovenska oproti německým oblastem je zde předpoklad pro dosahování kvalitních výsledků při pěstování Dornfelderu. Je však potřeba udržovat naznačené pěstovatelské zásady, které při zajímavém množství úrody (8 - 10 t/ha) umožní dosáhnout hodnoty cukernatosti moštu nejméně 18 °ČNM a to i v méně příznivých ročnících. Doporučuje se k pěstování v obou vinařských oblastech ČR.

Těžší či kořeněné úpravy masa, grilované pokrmy, zvěřina, výrazné sýry.