Hlubiny internetu mohou vydat neočekávaná tajemství VII. - Fíkovník smokvoň
Pro jednou můžeme nakouknout i mimo víno.
Moto: Figu majů a predsa z něj žijů!
Toto je pěkný příklad přísloví přeneseného z teplejších krajin a dávnějších časů, některá přísloví mají původ až ve starém Římě. Proto nám často termíny uváděné v přísloví nevycházejí, nutí nás k polním pracím v době, kdy jsou pole u nás v podhůří ještě zapadaná sněhem a jiné podivnosti. V tomto případě je nám slovenské přísloví tak cizí, že i sami Slováci si je upravují na „Figu borovů...", protože v horách na severu figu - fíkovník nikdy neviděli a když se jim to snažili nějak vysvětlit, použili jako přirovnání borovou šišku, neboť je podobná velikostí, i hojností v jaké se rodí. Přísloví nám sděluje, že na jihu, kde je fíkovník běžnou rostlinou, je běžné, že chudá rodina neměla nic než jeden keř fíkovníku a jeho plody (a to co stačily sehnat ba i ukrást), jim stačily k přežití. Je to nejen dokladem velké úrodnosti a výživné hodnoty fíků, ale i toho, v jak rozdílném světě teď žijeme. Nám to připadá nepochopitelné, ale dřívější doby byly plné hladomorů a obléhání a lidé to na památku dobře zapsali a tak víme, že k přežití a udržení bojeschopnosti vojáka, postačuje příděl třeba jen tří datlí denně. Proto měl fíkovník, na kterém v teplém klimatu prakticky stále můžete najít nějaký ten zralý plod, takový význam pro chudé lidi, kteří navíc tak nějak neměli ve zvyku moc plánovat, natož pracovat. A ač nesili, nesklízeli, přesto, díky fíkovníku a jeho plodům žili. V jižních zemích je velmi důležitou plodinou, s lidmi těsně spjatou, dokonce nejspíše první domestikovanou rostlinou. Pouto mezi lidmi a fíkovníkem je podobné, jako mezi lidmi a révou a podobně je zde na severu zpřetrhané. Proto mi připadá vhodné věnovat chvilku i fíkovníku a jeho pěstování u nás. Jako omluvu připomenu, že se z něj víno samozřejmě často dělá a je oblíbené.
Navíc mne myšlenka na tento článek přepadla, když jsem se byl v bývalém Dominikánském klášteře ve Znojmě podívat na nominační výstavu vín Znojemské podoblasti. Roste tam pěkný, vzrostlý a plodící fíkovník, podle mne starší deseti let. Vím, že fíkovníky za větších mrazů zmrznou až k zemi a potom znovu obrazí. Tomuto se to rozhodně už delší dobu nestalo. Ve Znojmě má jistě dobré podmínky a navíc roste v uzavřeném dvoře, ze všech stran obklopen vysokými zdmi, které ho v zimě trochu ochrání. Mě nejbližší, volně rostoucí, jsou fíkovníky na Sádku u Třebíče, kde řadu let rostou nad vinohradem. Některé roky zmrznou, jiné vydrží a bohatě plodí. Velmi vděčné je pěstování fíkovníků v květináči, který na zimu přemístíte někam, kde moc nemrzne. Ale jsou i tací, kteří fíkovník dobře zazimují, zabalí, topným kabelem omotají a v těch největších mrazech elektřinou vytápějí. Naši přátelé na Jižním Slovensku jsou na tom teplotně o poznání lépe, ale pěstitelský úspěch se zřejmě povedl na Jižní Moravě, konkrétně v Přibicích, kde z odrůdy English Brown Turkey vybrali mrazuvzdorný a plodný klon, kterému říkají Pálava. Ale co budu psát, sami nakoukněte.
Odkazy:
O fíkovníku na Slovensku
Fíkovník jako nejstarší zemědělská plodina
Trocha složitostí ze složitého sexuálního života fíkovníků
Skupina „Pěstujeme fíky v ČR" na Facebooku - nutno se přihlásit
Fíkovníky na ostravsku
Zahrada nejen s fíkovníky v Přibicích