O Víně

Ani nevíme jak se to seběhlo, ale francouzským vinařům, z výše uvedeného vinařství, se líbí jak píšeme a prezentujeme nejen jejich vína. Proto samozřejmě nelenili a aby si zajistili skvělou reklamu na našem portále, poslali nám pozvánku na seminář spojený s prezentací. Pozvánka zahrnovala zdarma leteckou dopravu do château a zpět, včetně třídenního pobytu s plnou penzí a neomezeného přístupu a konzumaci v tamních sklepích. Bohužel ale nastal problém kdo pojede, neboť místo bylo jenom jedno. Jelikož bylo těsně před velikonoci, tak J. se vymluvil že musí pomáhat přítelkyni malovat vajíčka a péct velikonočního beránka a Petr zase že musí doma umýt okna a udělat jarní úklid. Ach jo, takže tu otravnou povinnost vláčet se tam, abychom neurazili, přehodili na mne. No jo co se dá dělat, já se teda obětoval. Jelikož se jedná o seminář, kde byly prezentovány nejnovější poznatky předních francouzských degustátorů, říkal jsem si tedy, že se aspoň něco nového dozvím.

Cesta probíhala příjemně, i přes mé počáteční obavy, když jsem v odletové hale viděl přede mnou dva fousaté pány v hábitech s turbany, jak si prohlížejí plány Eifellovy věže. Nic se ale nestalo, možná díky tomu, že tito pánové neznají naše jakostky servírované v turistických třídách. Neznalí našich skvělých vín pro široké masy, je to nějak zmohlo a po napití pár doušků seděli jak přikování s křivými obličeji až do přistání, kde je museli šetrně vyvést. Holt našinec už má víny z těch hypermarketů vytrénovanou pusu.

Nebudu zdržovat, napíšu jen to hlavní ze semináře a sice nejnovější poznatky z oblasti servírování a zacházení s vínem. Jelikož stejně jako my se vše kolem vyvíjí, také odborníci na vína dochází k novým poznatkům, o které se s námi podělili. Začneme tedy od skladování. Tady se moc nemění a platí pořád staré známé, že chlad a přiměřené vlhko uchová víno v kondici déle. Samozřejmě čím větší zima, tím víno více vydrží. Pokud si některé víno, které příliš dlouho nevydrží, přejete uchovat na podstatně delší dobu, doporučuje se ho zamrazit. Tak si uchová všechny vlastnosti a nebude se kazit. Pozor na prasknutí lahve rozpínaným obsahem při mrznutí. Pokud k tomu dojde, odborníci radí láhev těsně obtočit samolepící leukoplastí. Ovšem pozor, nepoužívat textilní kobercové pásky, přes které potom bude rozmražené víno prosakovat. Lepší jsou průhledné plastové, aby bylo vidět i na viněty. Takto zmrazené víno jednou ročně rozmrazte, zkontrolujte barvu a zase zamrazte. Opatrně manipulujte s prasklými lahvemi, ať se nezkazí chuť vína Vaší krví, když se říznete. Utěsněte případné mezery v lepící pásce a opět uložte k zimnímu spánku. Samozřejmě, že některá vína (zvlášť ty z oblasti Bordeaux) vydrží samy o sobě 20 a více let, takže můžeme používat mrazák pro jiné účely. Když takovéto staré víno chcete vychutnat, zde přichází na pomoc nové poznatky. Jelikož jistě víte za tak dlouhou dobu dojde ve víně k vysrážení kamene, nebo vytvoření sedliny. Doporučuje se proto dvě hodiny před degustací zahřát víno těsně pod bod varu, aby došlo ke zpětnému naládování minerálů a látek ze sedliny zpátky do vína. Dejte pozor kde budete víno degustovat a při jaké teplotě místnosti, aby víno po zahřátí došlo zpátky na kýženou teplotu. Ovšem pokud se na tuto teplotu nedostanete, není nic jednoduššího, než mít po ruce kostky ledu. Tyto vhodíte do ještě teplého vína a ony už ho zchladí na danou teplotu. Ovšem zase pozor na moment, kdy se začne stěna sklenic rosit. To je žádoucí teplota některých bílých vín, ovšem pokud pijete červené, je zde malinko problém. Opět není nic jednoduššího a podchlazenou sklenici dáte nad svíčku, která by mněla být na stole pro doplnění atmosféry a pozorování jiskry vína. Zde se vyvarujte začouzení sklenice, aby jste ještě mohli patřičně potěšit oči barvou vína. Pokud to s ohřátím přeženete, nic Vám nebrání vhodit kostku ledu. Nad svíčkou ještě pozor na popáleniny, nic nezkazí buket tak, jako přiškvařená kůže, nehet či chlupy.

Vraťme se ještě k momentu po zahřátí vína a jeho následném otevření. Jelikož tak staré víno není již třeba moc provzdušňovat, za ta léta již přes korek došlo k prokysličení, stačí těsně před rozléváním do sklenic vytáhnout korek následujícím způsobem. Uchopíme láhev pohodlně, jak nám to vyhovuje. Na vytažení korku si připravíme ten nejtlustší a nejtupější otvírák co můžeme sehnat. Nedivte se, korek je za ta léta notně navlhlý a nemá tu pevnost jako za mlada. Tenkým a kvalitním otvírákem by hrozilo, že šroubovice projede korkem jako máslem a nevytáhla by ho. A s takto poškozeným korkem, bych neriskoval jeho drolení druhým pokusem na vytažení. Jen ho vtlačte do láhve a případným hostům servírujte misky na vyplivování korkových úlomků. Takže když máme tlustý otvírák hezky zašroubován do korku a pohodlně uchopenou láhev, silně škubneme. Pozor při silném trhnutí otvírákem a následné protireakci lahve, aby Vám nevypadla z ruky. Je žádoucí, abyste s lahví mohutně škubli a rozčeřili tak obsah. Vždyť sedlina je také součásti vína, tak proč se o ni připravit. Teď když jsme z ní zahřátím dostali látky zpět do vína, tak ji po tomto protřepání hezky rovnoměrně rozlijeme všem zúčastněným. Zde se nabízí nová a velmi decentní společenská hra. Po dokončení ochutnávky dané lahve se každý usměje, a kdo má nejvíce sedliny na zubech vyhrává. Co, to už je na pořadateli degustace, ale obvykle to bývá možnost uspořádat vlastní degustaci ve svém sklípku pro zúčastněné a na vlastní náklady.

Jak vidíte, návštěva se velmi vyplatila, jinak bychom byli ochuzeni o ty skvělé průlomové poznatky. Petr s J. mohou jen závidět, že mne tam vyštvali a sami se v klidu věnovali domácím pracím. Já musel chodit po těch sklepích pod château a to bylo pořád jen a tady ochutnejte náš ročník 1970, dobré? Ale pozor tady máme ročník 1949 ten je mimořádný... a tak pořád dokola, prostě otrava. Nakonec mi vnutili láhev (viz. foto), kterou abych neurazil, jsem teda vzal a tahal se s ní až domů, protože mi bylo líto vyhodit jí. Jsem rád, že už jsem v klidu doma a píšu tento report.

Ještě chci uvést, pokud se někdo rozhodnete aplikovat tyto skvělé poznatky na svá vína, která už přes dvacet let čekají ve vašem archivu a jejich cena se blíží ojeté Škodě Octavii a s výsledkem nebudete spokojeni, tak jak říkali experti ve Francii, buď jste někde udělali chybu, nebo to především děláte z vlastního rozhodnutí a na Vaše nebezpečí. Hodně štěstí při nových zážitcích!