O Víně

Už druhý rok využíváme moravské vinařské stezky za účelem putování za vínem, krajinou a všeobecným poznáním o víně. I letos, koncem srpna, již tradičně vyrazíme na další inspekci, kam to ale bude zatím neprozradím. Po minulých dvou výpravách do oblasti Mikulovské a Velkopavlovické, padla v roce 2004 volba na Znojemskou. Asi tím největším důvodem byla možnost navštívit vyhlášenou vinici Šobes a prohlédnout si Naučnou vinici starých odrůd v Šatově. Předem jsem neměl domluvenou žádnou návštěvu vinařství, vše jsme nechali v rukou osudu. Přivezli jsme obrovskou spoustu fotografií a jen ty nejlepší jsem zařadil k této reportáži. Protože mi práce na našem portále zabírá celkem hodně času, neměl jsem vždy prostor, tuto obsáhlou reportáž dokončit. Po necelém roce tak plním svůj slib, který jsem oznámil v aktualitě Události posledních dvou týdnů v několika větách a až dnes zveřejňuji poslední článek, který jsem si tehdy naplánoval. Hned v úvodu chci upozornit, že jsme zdaleka nenavštívili veškerá zajímavá místa a vinařství, která se na naší trase vyskytují.

Nejprve pár vět, které s vinařtsvím souvisí jen vzdáleně. Po prozkoumání všech možností ubytování ve Znojmě, jsme se rozhodli zakotvit v obci Konice, která se nachází asi 7 km za Znojmem. Tuto obec, díky úhledného farního kostela, nepřehlédnete již z velké dálky. Samotná obec sice již tak úhledným dojmem nepůsobila, ale na přespání nám to bohatě stačilo. Konice jsme především považovali za výborný výchozí bod k cyklistickým výletům do okolí (Znojmo, Nový Šaldorf, Národní park Podyjí atd.)

Ještě než jsme opustili Znojmo a ubytovali se v Konicích musím uvést, že obchodní politika Znovínu a města Znojmo jako vinařského centra této oblasti, je poznat na každém kroku. Na mnoha místech můžete získat materiály a informace o ubytování spojené s vinařstvím a cyklistikou. Pokud se vypravíte na některou cyklistickou stezku je "cítit" marketingový tah Znovínu, řada orientačních tabulí podává veškeré důležité informace. Pokud provedu srovnání s naším putováním po Mikulovské a především Velkopavlovické stezce, vychází mi Znojemská jako nejvíce informující o vinařství a díky několika degustačních stáncích Znovínu, o kterých bude řeč dále, dojde i na místa s občerstvením a ochutnáním vín z této lokality. Znojemsko nabízí skutečně hustou síť cyklistických tras včetně mnoha historických a tajemných památek. Oficiální informace dokonce uvádí, že pouze 20 % délky tras vede po veřejných komunikacích. Ostatní jsou vedeny mimo hlavní dopravní trasy a díky nedávné "železné oponě" se dostanete do naprosto zapadlých koutů tohoto kraje. Kvalita cyklistických stezek je velmi dobrá. Pouze v Národním parku Podyjí (vřesoviště z toho nevýjimaje) je většina tras na zpevněném povrchu.

Velmi kvalitní mapa okolí Znojemska, je zdarma k dispozici na mnoha místech a poskytuje velmi užitečné informace týkající se vinařství a místní historie. Z ní jsem také čerpal inspiraci k návštěvě vybraných míst a také odtud přebírám většinu technických a historických údajů. Pro pořádek ještě uvedu, že jsme zvolili jiný směr trasy a také navštívili jiná místa, která na mapě nejsou uvedena. Pro bezpečnější turistiku a návrat také doporučuji používat mapu vinařských stezek. Celé putování jsme rozdělili do dvou dnů.

Den první - 23. srpna 2004
Po vyjetí z obce Konice se vydáte po místní komunikaci do obce Popice. Napravo uvidíte viniční trať Pod lesem a po obou stranách silnice pověstné vřesoviště. Stará vinařská obec Popice byla založena na pozemcích probožství křížovníků s červenou hvězdou, tedy na kněžském (popském) majetku, odkud vznikl název této obce. Je to malá, ale nádherná vinařská obec, kde se narodil slavný spisovatel Charles Sealsfield (1793 - 1864), podle kterého Znovín pojmenoval také známkové víno. Detailní recenzi najdete pod tímto názvem Charles Sealsfield 2003 známkové jakostní - Znovín Znojmo a.s. Z Popice se také můžete vydat do Národního parku Podyjí na skalní vyhlídku nazvanou Sealsfieldův kámen.

Z obce Popice pokračuje cyklistická stezka do vřesoviště směrem na Havraníky. Cesta je kamenitá, písčitá a místy těžko sjízdná. Na suchém a teplém místě, které patří k evropským unikátům a zároveň k největším vřesovištím na jižní Moravě, rostou kostřavy, vřes obecný, kručinky, koniklece, divizny i janovce, naleznete zde suchomilnou faunu zastupují kudlanky nábožné, dudky a ještěrky. Stezka vede kolem známého poutního místa kaple Panny Marie Bolestné, která byla postavena v roce 1815 - 1816, jak můžete vidět na fotografii 1 a 2 dole pod článkem. Podle dostupných informací zjišťuji, že se v ní stal roku 1680 zázrak. Více než polovinu obyvatel Popic tehdy zachvátila morová epidemie. K božím mukám se vypravilo orodující procesí a morová rána ustala tak náhle, jako začala. Místo je od té doby považováno za posvátné a Popičtí zde na památku postavili kapli. Je odtud krásný výhled do okolí. Za příznivého počasí uvidíte až na CHKO Pálava. Od poutní kaple pokračuje stezka tzv. Havranickým vřesovištěm, jak můžete vidět na fotografii 3. Jde o nesouvislý pás vřesovišť, který se táhne od Znojma až do rakouského Retzu. Rozloha tohoto vřesoviště je kolem 100 ha a vyznačuje se krásnou teplomilnou flórou a faunou. Na fotografiích 4 a 5 můžete vidět pohled z vřesoviště na nové výsadby před obcí Havraníky. Tato obec je vyhlášená dlouhými vinnými sklepy v délce několika set metrů a dokonce kilometrů.

Z vřesoviště můžete odbočit k orientační tabuli, na které najdete přesné údaje týkající se viniční trati Staré vinice (Havraníky), která je orientována na jihovýchod. V roce 2003 a 2004 byla vinice nově osázena 30 ha převážně odrůdami Ryzlink rýnský, Sauvignon, Tramín červený, Rulandské modré, Zweigeltrebe, Müller-Thurgau, Veltlínské zelené a okrajovými (Irsai Oliver, Alibernet, Modrý Janek a Bouvierův hrozen). No, tak na tyto okrajové odrůdy se skutečně těším! Rozložení odrůd na této vinici najdete na fotografii 7. Na fotografii 6 vidíte ochutnávkový stánek Znovínu. Na chvíli zde určitě zastavte, projděte si nabídku vín, která mají původ na této a dalších viničních tratí. Na tomto stanovišti se můžete zapsat do pamětní knihy, i my jsme tak učinili :-) a po krátkém osvěžení se vypravit na věhlasný Šobes. Pokud potřebujete nějakou menší opravu na Vašem kole, můžete na tomto místě také využít cyklistický servis.

Otevírací doba ochutnávkového stánku na Havraníkách:
1. 6. - 31. 8. 2005: Po - Ne: 9.00 - 18.00 hod.
1. 9. - 30. 9. 2005: So, Ne, svátek: 9.00 - 18.00 hod.

Nyní se vydáme dále na vrchol vřesoviště nad Havraníky, kde minete viniční trať Staré vinice a vydáte se po úzké asfaltové cestě do hlubokého údolí k řece Dyji. Sjezd je poměrně prudký, takže opatrně, zvláště pokud jste něco málo koštovali na stánku v Havraníkách. Šumění protékající Dyje uslyšíte z pěkné dálky. Lužní lesy ovšem v okolí Dyje brání v rozhledu, takže celkem svižně projedete po břehu Dyje k lávce (fotografie 8). Toto místo si pořádně vychutnejte, je to totiž nejnižší bod Vaší cesty, odtud se už budete jen šplhat a to nejenom na Šobes, ale mnohem výše nad něj až do Znojma.

Ještě se vrátím k mým poznámkám, které jsem si udělal a které se týkají tohoto unikátního místa. Všude se rozléhá šumění v nádherném meandru v této přírodní rezervaci. Bohužel od Dyje neuvidíte Šobes, pouze z protějšího skalního útvaru, jak vzápětí zjišťuji z reklamních materiálů. Díky lužním lesům je Šobes zakryt a lze ho vidět pouze z ptačí perspektivy.

Poté, co překonáte lávku projedete velkou loukou pod Šobesem, až se dostanete pod lesní porost, jak můžete vidět na fotografii 9. Přes tento nízký, ale hustý les stoupáte po staré kamenné cestě až na Šobes. Jde o velmi prudké stoupání a jízda na kole je jen pro skutečně pro zdatné borce, byl jsem svědkem strašlivě vypadajícího pádu mládence při sjezdu dolů, který jak později křičel, byl "ovíněn" zastávkou na stánku Znovínu. Po zmíněné cestě prý podle historických materiálů stoupaly vojska římských legií. V těsné blízkosti Šobesu najdete na několika místech velké množství míst dokazujících osídlení již před mnoha tisíci lety. Poté co cesta vystoupá z lesa, otevře se před Vámi nádherný pohled na unikátní viniční trať Šobes. Určitě se zastavíte v ochutnávkovém stánku Znovínu (fotografie 10), ve kterém můžete ochutnat vína pocházející především z této viniční polohy. Neodpustím si několik základních informací, které přebírám z oficiálních stránek.
Šobeské víno vděčí ideální poloze vinice, ležící v nižší nadmořské výšce na prosluněném jižním svahu, chráněném ze severozápadu i severovýchodu proti větrům. Zvláštní význam má i řeka Dyje, která vinici obtéká, teplé dny a chladnější noci, mlhy a nakonec i kamenitá, kyselá hlína na rulovém podkladě, která přes den nasává sluneční teplo a v noci je zase intenzivně vyzařuje. Zdejší mikroklima se podobá podmínkám například na Rýně či v údolí francouzské Rhôny.

Nemohl jsem si odpustit a proto Vám znovu předkládám několik fotografií z Šobesu (fotografie 11 až 15). Detailní reportáž najdete v článku Po stopách historie na vinici Šobes, kterou jsem zveřejnil 7. 10. 2004. Kdo se chce podívat na detailní fotografie všech druhů révy vinné, která se zde pěstuje a podívat se na rozložení odrůd, ať si na uvedený odkaz klikne. Závěrem, než opustíme Šobes uvedu, že jde o mimořádně tiché místo s nádhernou krajinou, kterou protíná mezinárodní cyklotrasa Greenways.

Otevírací doba ochutnávkového stánku na Šobesu:
1. 6. - 31. 8. 2005: Po - Ne: 9.00 - 18.00 hod.
1. 9. - 30. 9. 2005: So, Ne, svátek: 9.00 - 18.00 hod.
Vinici je možno navštívit celoročně.

Dále budeme pokračovat stále do kopce po asfaltové cestě směrem na obec Podmolí. Ano, to je ta obec, která je vždy uvedena u šobeského vína, pokud jste se pořádně dívali a byli všímaví. Mne zarazilo, že je vzdálena asi 7 km od této vinice. Ze Šobesu stále stoupáte a stoupáte, jde o velmi členitý a náročný terén a to i přesto, že jsou cyklistické stezky velmi kvalitní a většinou asfaltové. Po předchozím týdnu stráveném v Jeseníkách s mnoha těžkými stoupáními jsem si dal opravdu do těla. Jako odměna za všechnu dřinu se před Vámi na několika místech otevře přenádherný pohled do údolí. Nalevo například uvidíte pozůstatky jezu Devět mlýnů (fotografie 16 a 17), napravo přeskrásně meandrující Dyji ve skalním údolí oblopenými lesy (fotografie 18).

Jakmile se dostanete na vrchol, pojedete několik kilometrů lesem prakticky po rovině. Před obcí Podmolí končí les a kolem dokola uvidíte pouze pole. Napravo budete vidět husté lesy Národního parku Podyjí, které se táhnou až ke Znojmu. Vinice nikde neuvidíte, takže po místních komunikacích projedete postupně obcí Mašovice až do Znojma. Na fotografii 19 se mi podařilo zachytit prosluněné Znojmo ze zapadajícího slunce. Protože od Šobesu nenarazíte na žádnou vinici, zastavíme se až ve Znojmě.

Protože o královském městě Znojmě existuje obrovské množství materiálů týkající se vinařství, uvedu jen několik svých postřehů. Znojmo na na mne udělalo velmi dobrý dojem, že jde o turistické centrum na hranicích s Rakouskem poznáte na každém kroku díky německy hovořícím lidem. Podobně je to i v případě řady informačních letáků, které nabízí turistiku z pohledu vinařství. Pověstné vinobraní spojené s průvodem, Vinoforum, Burčákfest, Author Znovín Cup 2005, tradiční jarní i podzimní putování po vinicích či archivních sklepích, další a další akce, o kterých jsme již na našem portále psali. Já ale vzpomenu náměstí T. G. Masaryka, které dostalo vlivem nešťastné komunistické stavbě velkou ránu pod pás (fotografie 20). Pokud se postavíte dolů na náměstí a otočíte se směrem nahoru k radniční věži budete před sebou mít dost triskní pohled. Typická socialistická budova uprostřed historických budov zcela nesmyslně urbanisticky zastínila historické budovy. I když nejsem architekt, tak mne dost zabolelo u srdce, jak toto malebné náměstí utrpělo. Náladu mi ovšem spravila návštěva westernové hospůdky na tomto náměstí a sjezd historickým Znojmem k Dyji pod přehradu. Na fotografii 21 vidíte pohled na železniční most přes údolí a řeku Dyji. Znovu budu citovat oficiální informace, protože před sebou máte několik zajímavých míst.
Most byl postaven v roce 1871 na trati Praha Víděň podle projektu prof. Brika. Stavbu řídil ing. Hellwag, který se později proslavil železničními stavbami v Alpách. Most je 220 m dlouhý a 45 m vysoký a v současné době po něm jezdí vlaky ze Znojma do Šatova a dále do rakouského Retzu. Já ještě dodám, že tento unikátní železniční most můžete také vidět v Malovaném sklípku v Šatově, o kterém je řeč dále.

Na fotografii 22 vidíte hráz znojemské přehrady a nad ní zapadající slunce. Přehrada byla postavena v roce 1963 a plní funkci vyrovnávání nepravidelných odtoků z Vranovské přehrady a je také zásobárnou pitné vody pro Znojmo a jeho okolí. Při klesání k Dyji ze starobylého Znojma máte před sebou mnoho nádherných panoramatických pohledů do širokého okolí a především na protější stranu, kde se nachází rozsáhlá plocha vinic.

Protože se už ale blížil večer, museli jsme opustit starobylé Znojmo a vydat se na prudké stoupání na Kraví horu. Přes lávku překonáte Dyji a vypravíte se na Kraví horu. Stezka je ale velmi obtížná a často vede přímo přes vřesoviště. Při stoupání se nezapoměňte otočit zpět směrem na Znojmo, uvidíte nádherný pohled, jak můžete vidět na fotografii 23. Podařilo se mi vystihnout západ slunce nad Znojmem těsně pod Kraví horou. Cyklistická stezka na vrcholu Kraví hory odbočí do borového lesa, odkud pokračujete po lesní cestě zpět do obce Konice. Díky bílým pískům a štěrkům v lesích od Kraví hory až do Konice jsme dojeli za úplné tmy a úspěšně tak ukončili první den. Protože jsme Kraví horu navštívili druhý den, více informací podám dále. Na fotografiích 24 a 25 vidíte část vinic na Kraví hoře směrem od obce Konice.

Druhý den - 24. srpna 2004
Na tento den nám to nedalo a rozhodli jsme se navštívit několik známých vinařství. K naší radosti se nám podařilo velmi rychle najít v Novém Šaldorfu Vinařství rodiny Špalkovy přímo při expedici pověstného likérového vína Šaler. Detailní reportáž Vinařství rodiny Špalkovy - Nový Šaldorf jsme zveřejnili 25. ledna 2005. Poté jsme se vypravili přímo na známou viniční trať Kraví hora, která zasahuje od Znojma až po Nový Šladorf - Sedlešovice a Konice. Zde jsme prošli remízy a také viniční polohy rodiny Špalků a dalších vinařů.
Před odjezdem jsme také navštívili další vinařství, jak jsme psali v těchto reportážích Cech vinařů Nový Šaldorf - Sedlešovice a Agrodružstvo Nový Šaldorf - Modrý sklep.

Z Kraví hory jsme se vrátili do Nového Šaldorfu a odtud pokračovali po značené cyklostezce respektive silnici do Havraníků. Minete Staré vinice před Havraníky, které máte po pravé ruce. Z Havraníků odbočíte doleva do obce Šatov. Ještě než ale přijedete do obce projedete nádherným skalním útvarem oblopující louky, vřesoviště a vinice. Práve zde se nachází viniční trať Skalky. Z kopce sjedete do Šatova, odkud se vydáte doleva k Malovanému sklepu, opět po značené cyklostezce. Na fotografii 26 vidíte celkový pohled na Malovaný sklep a vstupní místnost na fotografii 27.

Z oficiálních informací, které se týkají Malovaného sklepa přebírám. Sklep je vyzdobený fantastickými plastickými malbami lidového umělce a je vyhloubený v pískovcovém svahu nad Šatovem kousek od silnice na Havraníky. Ač je Malovaný sklep sklepem vinným, víno se v něm kupodivu nikdy nevyrábělo ani neskladovalo. Pravděpodobně měl od počátku sloužit jako soukromá vinárna a místo k příjemnému posezení. Díky skvělé izolaci a výtečnému vínu z okolních vinic v něm bylo příjemně v kteroukoliv roční dobu a za jakéhokoliv počasí. Když po dvaatřiceti kamenných stupních sestoupíte do podzemí (fotografie 28), stanete v podivuhodné říši mořských panen, trpaslíků a alpských krajinek (fotografie 29 až 32). Obě strany hlavní chodby i stěny pěti přilehlých salonků totiž zdobí fantasticky barevné plastické obrazy, které tu vytvořil Maxmillian Appeltauer, šatovský rodák, pověstný výtvarným nadáním. Malovanému sklepu upsal svůj život - pracoval tu neděli co neděli plných šestatřicet let a nezastavilo jej ani zranění z druhé světové války, kdy přišel o ruku. V levém podpaží si přidržoval nádobku s barvou, v pravé ruce měl štětec a svíčkami připevněnými na klobouku si osvětloval plochu před sebou. Malovanému sklepu zkrátka upsal život - a jeho umění dnes přijíždí obdivovat návštěvníci z celé Evropy i ze zámoří.

Ze svých poznámek ještě doplním, že dlouhodobé sucho v roce 2002 a 2003, mělo pravděpodobně vliv na tání alpských ledovců, které se projevilo ve výskytu vody v několikametrové hloubce ve studni po několika desetiletích. Při procházení Malovaného sklepa také narazíte na několik kuriozit. Některé malby byly autorem předělány, podle toho, jak se postupně vyvíjela polická situace. Tak např. Adolf Hitler musel být po 2. světové válce předělán za otce a hlavu budovatelské rodiny socialismu, či úspěchy kolektivizace a další symboly fašismu a posléze i komunismu (viz fotografie 31). Nechybí ani portréty umělce či jiných významných osobností. Na jedné z maleb také najdete železniční most u Znojma, jak jsem již uvedl výše. Ve vstupní místnosti také můžete degustovat zdejší vína.

Z Malovaného sklípku je to co by kamenem dohodil na Naučnou vinici starých odrůd, o které jsem detailně psal 8. 9. 2004 v reportáži Naučná vinice starých odrůd v Šatově. O této vinici jste se také mohli dočíst 19. 9. 2004 v rozhovoru Upřesňující informace k Naučné vinici starých odrůd v Šatově s ředitelem společnosti Znovín Znojmo Ing. Pavlem Vajčnerem. Kdo ještě neměl čas podívat se na nádherné fotografie okrajových a pomalu zapomenutých odrůd, ať neváhá ani chvíli! Fotografie byly také aktualizovány díky našemu kolegovi Jardovi, kterému tímto ještě jednou děkuji. Dole také najdete dvě fotografie této malé vinice (33 a 34), pro celkový přehled.

Naučná vinice leží na dohled našeho dalšího cíle, kterým je Moravský sklípek v Šatově. Určitě se zde zastavte, jde o zajímavý objekt, jak můžete vidět na fotografii 35 a 36. Jedná se o stylovou moravskou vinárnu s výbornou restauraci včetně venkovní terasy, která je nádherně zarostlá révou. Je zde velmi příjemné posezení a velmi dobrá nabídka kulinářských specialit včetně zajímavého vinného lístku. Podávají se samozřejmě vína ze Znovínu. My jsme si zde dali lehký oběd a k němu velmi zralé Rulandské bílé 1999 odrůdové jakostní z viniční trati Volné pole v Hostěradicích. Pokud byste nechtěli strávit odpočinek na venkovní terase, můžete využít vnitřní stylovou restauraci.

Nebi můžete sejít do sklepních prostor Moravského sklípku a prohlédnout si tři sta let starý sklep a prostory, kde se nachází privátní boxy pro uskladnění vína. Je to jedna z placených služeb Znovínu, o kterou je velký zájem. Kapacita sklepa je velice omezená, a i když Znovín stále tyto prostory rozšiřuje, zájem ze strany milovníků vína je stále větší a větší. Na obrázku č. 37 až 39 můžete vidět několik fotografií ze sklepních prostor. Naproti sklípku je rekonstruovaná vinařská stodola s fragmenty dalších vinařských staveb. Z Moravského sklípku jsme se vydali po staré kostkované cestě zpět do Havraníků. Jde o tzv. Šatovskou zvonivku - historickou dlažbu, která se zde dlouhá léta vyráběla. Za příznivého počasí můžete ze Šatova dokonce vidět Alpy. O mnoho horší byla situace s propadáváním stropů ve sklepní uličce. Silnice je pro veškerá vozidla uzavřená, mohou jí využívat pouze pěší a cyklisté. Až přímo na místě si uvědomíte, o jaký problém a škody ve skutečnosti jde. Opět mne napadá souvislot s extrémně suchým rokem 2003.

Zpět do obce Konice jsme využili místní komunikaci ze Šatova do Havraníků a potom jsme se opět napojili na stejnou cyklistickou stezku z Havraníků přes Popice a Konice. Nezapoměli jsme samozřejmě navštívit ochutnávkový stánek Znovínu v Havraníkách a přes známé vřesoviště jsme se opět vrátili do výchozího bodu.

Co říci na závěr? Tři dny ztrávené na znojemsku stály za to! Určitě se zde rádi vrátíme a některé zajímavé úseky navštívíme znovu. Ostatně, po celé této oblasti je řada velmi zajímavých a lákavých okruhů, stačí si jen vybrat. Osobní návštěvy zmíněných vinařství a nejlepších vinic (terroir) mi rozšířili přehled o vínech. S vinaři jsme také vedli zajímavé debaty, za všechny diskuze vybírám postřehy Marka Špalka. Vysidlování a zároveň "umělé" osidlování různých národností se na mentalitě obyvatel určitě projevilo. Své sehrála i tzv. železná opona v posledních desetiletích, která měla negativní vliv na zdejší hospodářství a pracovní příležitosti. Odlišná mentalita se projevila i ve způsobu obhospodařování vinic a výroby vína. I přes všechny uvedené faktory vinaři své práci rozumí a snaží se o co nejosobitější projev. Moc Vám doporučuji navštívit tuto oblast a udělat si vlastní obrázek na tento nádherný kout naší země.

Podrobnější itinerář:
Začátek a konec okruhu 23. srpna 2004: Konice
Trasa: Konice - Popice - Staré vinice - Havraníky - Šobes - Podmolí - Mašovice - Hradiště - Znojmo - Kraví hora - Konice
Délka uvedené trasy: 26,6 km
Vinařská stezka: č. 5000: Konice - Podmolí
Vinařská stezka: Trasa šesti měst: Podmolí - Znojmo
Vinařská stezka: č. 5000: Znojmo - Konice

Začátek a konec okruhu 24. srpna 2004: Konice
Trasa: Konice - Nový Šaldorf - Sedlešovice - Kraví hora - Sedlešovice - Nový Šaldorf Skalky - Šatov - Havraníky - Staré vinice - Popice - Konice
Délka uvedené trasy: 23,1 km
Vinařská stezka: č. 5044 Moravská vinná: Konice - Nový Šaldorf
Vinařská stezka: Trasa šesti měst: Nový Šaldorf - Sedlešovice - Kraví hora - Sedlešovice - Nový Šaldorf - Havraníky
Vinařská stezka: č. 5000: Havraníky - Šatov - Havraníky - Popice - Konice